13. komnata Lou Fanánka Hagena

Hudebníkovi, který píše texty Lucii Bílé a Karlu Gottovi a je frontmanem skupiny Tři sestry, změnil život těžký úraz. Ve dvaceti letech zázračně přežil střet s vlakem a dokázal se vyrovnat i s tím, že při nehodě přišel o nohu. Připravili: Z. Gawlik, Š. Volemanová a M. Hurt

František Moravec, známý v hudebním světě spíš jako Lou Fanánek Hagen, po maturitě na gymnáziu pokračoval ve studiích na stavební fakultě pražského ČVUT. Po prvním ročníku si užíval prázdnin a netušil, že jedno červencové ráno navždy změní jeho život. Neměl za sebou žádný velký mejdan, jak by možná někdo čekal. Šel na schůzku a pak měl odjet na letní studentskou brigádu. Chtěl si zkrátit cestu, a tak přecházel železniční koleje v místech, kde se nemá, ale kde to přesto všichni dělali. Byl ale unavený a to se možná projevilo na jeho pozornosti. On sám si podrobnosti nepamatuje, jen to, že se po třech dnech probudil v nemocnici. Jeho probuzení považovali lékaři vzhledem ke zraněním takřka za neočekávané. Měl tedy vlastně při vší smůle štěstí, nicméně přišel o nohu. Na podzim už ale dokázal nastoupit zpátky do školy. Přešel na jiný obor a noví spolužáci dlouho o tom, že nemá nohu, vůbec nevěděli. Školu dostudoval, ale své profesi se nikdy nevěnoval. V době úrazu už vystupoval s Třemi sestrami a u hudby zůstal napořád. Kdo ho nezná blíž, jeho handicap ani neodhalí. Fanánek žije naplno, s protézou se naučil nejen žít, ale také sportovat. Lyžoval, v plavání se dokonce pokoušel dostat do paralympijské reprezentace, jezdí na motorce. Své těžké období zvládl jen s pomocí blízkých, bez péče psychologa. Příběhem muzikanta, který dokázal, že těžký úraz s trvalým vážným následkem nemusí nikomu bránit užívat si života naplno, provází Šarka Volemanová.

Přehrát video