Zvířecí modely
6. 6. 2007
I když se počet experimentálních zvířat používaných v evropských laboratořích za posledních třicet let snížil na třetinu, stále se pro výzkum a výuku vyžívá na jedenáct miliónů zvířat. Evropští výzkumníci, veterináři a biologové nyní chtějí získávat poznatky, aniž by zvířatům museli ubližovat. Proto se nyní stále více využívají zvířecí modely. Například Jerry je pes a má umělou kůži, kosti, svaly, plíce a žíly. Evropští odborníci také chtějí naplnit rčení: „Etický přechod od morčat k počítačovým myším“. Vytvářejí proto složité programy, které poskytují přesnou a interaktivní metodu zkoumání anatomie zvířete a nahrazují tak skutečné pitvy. A na Norské škole veterinárních věd v Oslu výuku provádějí spíše na simulátorech zvířat z PVC.
Evropští výzkumníci nyní chtějí bádat, aniž by museli zvířatům ubližovat. Studentům biologie v Praze koordinátor mezinárodní sítě propagující alternativní metody k testování na zvířatech, ukazuje poslední generaci zvířecích modelů.
Jerry je pes a má umělou kůži, kosti a svaly, plíce a žíly. Dokonce má také simulátor srdeční činnosti, který vytváří jednotlivé pulzy. Senzory jsou vestavěné úplně všude.
Nick Jules, koordinátor InterNICHE: Díky Jerrymu se můžete učit mnohem efektivněji, protože na to máte dost času. Postupy můžete opakovat tak dlouho, dokud nenabudete určité jistoty a zručnosti, abyste pak mohli pracovat se skutečnými zvířaty.
A Jerry si nestěžuje ani na ty nejnešikovnější studenty. Evropští odborníci si postupně předávají informace o posledních technologiích, které naplňují rčení: „Etický přechod od morčat k počítačovým myším.“ Složitý program poskytuje přesnou a interaktivní metodu zkoumání anatomie zvířete. Jiný software zase umožňuje zjistit, jak reagují různé vnitřní organy a tkáně na různé podněty.
Horst Schneider, biolog, Univerzita v Marburgu, Německo: Nevznikají žádné záporné pocity spojené se zabitím zvířete. K dalším výhodám připočtěme, že virtuální nástroje se nepoškodí a tkáň se nerozkládá, takže student není omezený časem. Není to ovšem skutečná praxe a nepracuje se se skutečnou živou tkání …
Heslo „Učení bez bolesti“ berou na Norské škole veterinárních věd skutečně vážně. Učitelé a studenti takto prakticky učí již téměř třicet let. Vyškolily se tu tisíce veterinářů, a přitom se snažili využít co nejméně živých zvířat. Virtuální a plastové modely žab, potkanů nebo myší poskytují nedestruktivní možnost, jak se naučit šití, zlepšit v podávání anestézie nebo dokonce zdokonalit v mikrochirurgických metodách při transplantaci cév a dalších orgánů.
Adrian Smith, profesor, Norské škola veterinárních věd, Oslo: Mnoho studentů a vědců se myší a potkanů bojí. My ale nechceme, aby zvířata znervózněla, když s nimi nešikovně zacházejí. Nechceme, aby cítila bolest při injekcích nebo odběru vzorků krve. Studenti si chyby odbudou na modelech a ne na živých zvířatech.
Použití modelů je oprávněné i ekonomicky a vědecky.
Adrian Smith, profesor, Norské škola veterinárních věd, Oslo: Stres zvířat především nežádoucím způsobem ovlivňuje vědecké výsledky. Tyto modely jsou však také samozřejmě mnohem levnější. Je finančně náročné udržovat zvířata v kontrolovaných podmínkách ve zvěřinci. Tento model stojí tři eura a nevyžaduje pozornost sedm dní v týdnu, jako tenhle potkan.
Složitější simulátory zvířat z PVC umožňují procvičit až dvacet pět různých chirurgických metod. Cvičení jsou doplněna počítačovou simulací. Nová generace veterinářů a studentů biologie si je nyní mnohem více vědoma alternativních postupů doplňujících práci se živými zvířaty.
Evropská unie vynaložila v posledních čtyřech letech zhruba 80 milionů euro na dvacet projektů, které propagují metody nahrazující testy na zvířatech při výzkumu a vzdělávání. Obdobná částka bude vynaložena i v příštích šesti letech, a to se stejnou myšlenkou: dát do souladu potřeby výuky a výzkumu s prosperitou a důstojností zvířat.
Autor: Šárka Speváková