17. července 2022

Letos si připomínáme 300. výročí vysvěcení poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Jde o působivé dílo architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla, považované za jeden z vrcholů barokního stavitelství. I proto byla památka v roce 1994 zapsána na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Donedávna tam probíhala náročná, mnoho let trvající rekonstrukce, během které odborníci odstranili necitlivé úpravy z minulých dob a chrámu vrátili původní podobu. Pojďme se tedy podívat, jak se jim to povedlo.

Mezi památky chráněné organizací UNESCO patří i Průhonický zámek s nádherným parkem, který ho obklopuje. Dokonce je s rozlohou čítající 250 hektarů jedním z největších areálů svého druhu v Evropě. Vznikat začal před bezmála 150 lety a dnes nabízí tři prohlídkové okruhy, které dohromady měří zhruba 20 kilometrů. Otevřeno má po celý rok, ale nejpestřejší podívanou vám nabídne koncem jara a v létě. My jsme se tam s kamerou vydali v době, kdy kvetly tisíce rododendronů, azalky a skalničky.

Manželé Martina a Ivo Horákovi z Pučlochu na Liberecku propadli před pár lety středověké hudbě, dokonce natolik, že založili skupinu, která ji hraje. Vystupují stylově. Na místech pro ni vhodných. Tedy především na hradech a zámcích v různých koutech naší země. A protože instrumentů z dávných časů se moc nedochovalo, Ivo se pustil do výroby jejich věrných replik. Tak se pojďme podívat, co všechno už vytvořil a hlavně jak.

Historie Jirkova na Chomutovsku se začala psát už ve 13. století. Tehdy na pravém břehu řeky Biela, dnešní Bíliny, vyrostla uprostřed hustých hvozdů osada. Zpočátku patřila pánům z nedalekého Červeného Hrádku. V roce 1455 ji král Ladislav Pohrobek povýšil na město, které až do třicetileté války zažívalo velký hospodářský rozmach. Dobu prosperity tam dodnes připomíná řada památek a taky rozlehlý labyrint sklepů. A právě v něm naši prohlídku Jirkova zahájíme.

Boží muka začala naši krajinu zdobit už někdy ve 14. století. Nevelké stavbičky vyrůstaly většinou v místech, kde došlo k nějaké tragédii, nebo jako projev vděčnosti za uzdravení či záchranu života. Představovaly sloup, u kterého byl před svým ukřižováním bičován Ježíš. Mnohé z nich zanikly, ale spoustu se jich podařilo zachránit, především zásluhou nadšenců, kteří je opravili a dál o ně pečují. Třeba na Šumavě je to i 86letý Stanislav Schneedorf z Volar. Od 80. let obnovil a zrenovoval desítky těchto drobných památek. K některým nás teď osobně zavede.

Letos je to přesně 400 let, co byli z jižní Moravy vyhnáni habáni neboli novokřtěnci. Byli to velmi šikovní hospodáři a řemeslníci. Ale asi nejvíc je proslavila keramika, kterou tam vyráběli. Do dnešních časů se jí dochovalo jen zhruba 250 kusů, takže je hodně vzácná a taky drahá. Sběratelé jsou za ni ochotni zaplatit desetitisíce korun. Není to ale jediné dědictví, které nám příslušníci této komunity zanechali. Zůstalo tady po nich i několik staveb připomínajících jejich filozofii a způsob života. My si prohlédneme dvě na Znojemsku.