3. 10. 2014
O Václavu Havlovi byly natočeny stovky hodin materiálu, přesto biografický film zachycující celoživotního příběh velkého Evropana doposud chyběl. Pestrý Havlův život – rodinu, dětství, jeho lásky, dramatickou tvorbu a politickou činnost – zachytila v sedmdesátiminutovém dokumentárním filmu režisérka Andrea Sedláčková, která Havla představuje ve všech životních etapách a rolích, mj. jako intelektuálního rebela, milovníka žen a života či obdivovatele undergroundu a rockerů. Portrét Havla vznikl jako historicky první mezinárodní koprodukce České televize a franouzsko-německé televize ARTE. V České republice bude od 20. listopadu k vidění i v kinech.
Andrea Sedláčková pojala film neobvyklým způsobem, jeho hlavním vypravěčem je přímo Václav Havel, na jehož život divák zpočátku nahlíží prostřednictvím neznámých záběrů a fotografií z období Havlova dětství, vojenské služby, divadelních začátků, chartistického i prezidentského období. Zásadní je i režisérčin osobní komentář a fakt, že ve filmu nemluví žádní pamětníci ani historici. Vystavět film z šesti set hodin archivních materiálů a nahrávek, stovek fotografií a osobních dokumentů pomáhali rešeršisté v Praze i v Paříži. Cenné osobní dokumenty poskytl do filmu také bratr Václava Havla Ivan a Havlova druhá žena Dagmar. Velkým pomocníkem při vyhledávání materiálů byla i Knihovna Václava Havla. Režisérka Sedláčková čerpala rovněž ze zahraničních a v Čechách dosud neznámých zdrojů.
Ona sama se s Havlem seznámila ve svých dvaadvaceti letech v létě 1989 na proslulé chalupě na Hrádečku těsně před svou emigrací do Paříže a později s Havlem natáčela rozhovor do svého dokumentu o listopadu 1989. Podle jejích slov zásadně ovlivnil ji i osud její země. „První dvě třetiny filmu jsou plné dramatických zvratů, už z toho důvodu, že období mládí a zrání bývá často zajímavější než období sbírání plodů a pomalého mizení ze scény. Postavení Havla během revoluce, prezidentské období, odchod do důchodu završený natáčením filmu Odcházení, to bylo na filmu to nejtěžší, protože je složité reflektovat něco, co ještě máme v živé paměti,“ popisuje Sedláčková. Jak říká ve filmu sám Havel: „Jde o příběh ojedinělý, má rysy absurdity, pohádky, tragédie i komedie.“
Tvůrci filmu se nesnaží prostřednictvím Havlova života zmapovat dějiny, ale vytvořit Havlův filmový portrét. Producenti se shodují, že Život podle Václava Havla vznikal také s myšlenkou oslovit mladší diváky a díky spolupráci s ARTE i zahraniční publikum. V plánu jsou tak školní projekce nebo uvedení filmu v Českém centu v New Yorku při příležitosti odhalení busty Václava Havla v Kongresu Spojených států amerických ve Washingtonu.
Život podle Václava Havla bude ve vysílání ARTE uveden 16. listopadu v hlavním vysílacím čase pod názvem Vaclav Havel, un homme libre, od čtvrtka 20. listopadu bude film uvádět exkluzivně pražské kino Lucerna a Česká televize zařadí dokument do programu u příležitosti prosincového výročí Havlova úmrtí. Dokument vznikl v koprodukci České televize, ARTE, Alegria Productions, Negativu a Knihovny Václava Havla a za podpory francouzského Centre national du cinéma a Státního fondu kinematografie ČR.
Andrea Sedláčková studovala scenáristiku na pražské FAMU a režii a střih na FEMIS v Paříži. Žije střídavě v Paříži a v Praze. Ve Francii pracuje úspěšně jako střihačka celovečerních filmů, mj. dramatu Veselé Vánoce (Joyeux Noël, v České republice pod názvem Šťastné a veselé), nominovaného na Oscara pro nejlepší zahraniční film. Andrea Sedláčková získala jako jediná Češka nominaci na Césara, francouzského Oscara. Jako režisérka naposledy natočila ve spolupráci se společností Negativ koprodukční celovečerní snímek Fair Play, který se dostal jako jediný film za Českou republiku do širšího výběru nominací na ceny Evropské filmové akademie a za Českou republiku byl vyslán do nominací na Oscary.
» www.ceskatelevize.cz/zivotpodlevaclavahavla
11. 3. 2024
Česká filmová a televizní akademie předala ceny 31. ročníku Českých lvů. 19 udělených ocenění získaly projekty vznikající za podpory České televize.
Sošku za nejlepší celovečerní hraný film si odnesli Bratři, na jehož vzniku se podílela Česká televize. Z dalších distribučních koprodukcí akademici v nejvíce kategoriích ocenili sci-fi Bod obnovy (nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší zvuk a nejlepší scénografie), 2 České lvy si odnesla hororová černá komedie Přišla v noci (nejlepší režie, nejlepší herečka v hlavní roli) a vztahové drama Němá tajemství (nejlepší herečka ve vedlejší roli, nejlepší scénář). jednu sošku lva si získaly filmy Tancuj Matyldo (nejlepší hudba), Všechno dobře dopadne (nejlepší dokumentární film), Tonda, Slávka a kouzelné světlo (nejlepší animovaný film) a Atestace (nejlepší krátký film). Seriál Volha má 5 Český lvů (nejlepší televizní seriál, nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší kostýmy, nejlepší masky).
3. 2. 2024
Z celkově sedmi oceněných snímků se stala hlavním vítězem hororově laděná komedie PŘIŠLA V NOCI, která si odnáší tři ceny - za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší herečku v hlavní roli, kterou se stala Simona Peková. Rodinný animovaný snímek TONDA, SLÁVKA a KOUZELNÉ SVĚTLO získal dvě sošky. Jeho režisér Filip Pošivač je díky výtvarnému řešení letošním držitelem ceny za audiovizuální počin a stal se i objevem roku. Nejlepší scénář měla podle filmových kritiků NĚMÁ TAJEMSTVÍ. Karel Roden získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu TANCUJ MATYLDO. SVĚTLOPLACHOST režisérů Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka je nejlepším dokumentem.
22. 1. 2024
Osmičlenná porota ocenila Agnieszku Holland za režii filmu Hranice. Podle poroty "s hlubokou empatií nahlíží jedno z nejvážnějších témat dnešní Evropy, téma zákeřně řízené, politicky zneužívané migrace". Za námět, scénář a režii dokumentu Případ Modrý si odnesl cenu Roman Vávra, který v něm na propracovaném pozadí obrazu doby, vytříbeným filmovým jazykem, se silnou vnitřní přesvědčivostí zpracoval osud hokejového brankáře 40. let Bohumila Modrého. Za ztvárnění role Valérie ve filmu Přišla v noci má cenu Trilobit Barrandien 2024 herečka Simona Peková. Porota se shodla, že "její Valérie promyšleným střídáním teatrální exprese s okamžiky ztišení a citu pro tragikomický detail, dokáže v divácích vzbudit nejen odpor a smích, ale i pochopení a soucit se stárnoucí ženou neschopnou reflexe vlastního života a vztahů".
16. 1. 2024
Nejvíce nominací obdržely filmy, na kterých se jako koproducent podílela Česká televize: BRATŘI (15), ÚSVIT (12), BOD OBNOVY, PŘIŠLA V NOCI (8), NĚMÁ TAJEMSTVÍ, TANCUJ, MATYLDO (7), CITLIVÝ ČLOVĚK (5), TONDA, SLÁVKA A KOUZELNÉ SVĚTLO (2). Po jedné nominaci získaly JEJÍ TĚLO, NÁVŠTĚVNÍCI, OSMÝ DEN, SLUŽKA, VELKÉ NIC, VŠECHNO DOBŘE DOPADNE a krátký film ATESTACE. Z českotelevizních projektů si odnáší 6 nominací minisérie VOLHA a po jedné nominaci seriály DOCENT, DOBRÉ RÁNO, BRNO! a kriminální thriller CESTA DO TMY.
4. 1. 2024
Filmy, na kterých se podílela České televize, získaly celkem 23 nominací z celkových 30. Nejvíc jich obdržela hororově laděná komedie Přišla v noci. Následují ji rodinný animovaný snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo a výpravné historické drama Úsvit. Všechny tři snímky, které vznikaly v koprodukci s Českou televizí, se utkají o hlavní cenu pro nejlepší film.
13. 11. 2023
Porota 10. ročníku 3Kino FilmFestu 2023 udělila ocenění Nejlepší film snímku HRANICE režisérky Agnieszky Holland. Zvláštní cenu poroty získalo výpravné, akční, historické drama BRATŘI režiséra Tomáše Mašína.
Oba filmy koprodukovala také Česká televize a jsou stále k vidění v našich kinech.
8. 11. 2023
Film HRANICE režisérky Agnieszky Holland získal 3 nominace Evropské filmové akademie – nejlepší film, nejlepší režie a nejlepší scénář.
Výjimečně podaný příběh ze současnosti je odrazem skutečných událostí, které se děly a dějí na polsko – běloruské hranici. Prolínají se v něm tři perspektivy – pohledy utečenců, polských aktivistů a pohraničníků. Snímek je neuvěřitelně silným a emotivním příběhem o lidech prožívajících hraniční situace.
Českou producentkou filmu je Marlene Film Production, koproducentem je Česká televize (kreativní producent Jaroslav Sedláček), podpořil ho Státní fond kinematografie.
30. 10. 2023
Film SVĚTLOPLACHOST, který zobrazuje, jak v útrobách charkovského metra na jaře 2022 vyrůstají děti jako skleníkové květiny, získal hlavní cenu v kategorii Česká radost. Dokument MOJE NOVÁ TVÁŘ si odvezl Cenu publika. Snímek je ojedinělou osobní výpovědí Martiny, která se po brutálním útoku bývalého partnera snaží najít sílu znovu žít. Film CHYBĚNÍ věnovaný konceptuálnímu vizuálnímu umělci Jánu Mančuškovi získal v mezinárodní sekci Opus Bonum Cenu za nejlepší debut.
17. 10. 2023
Film Světloplachost získal cenu za nejlepší dokument na Warsaw Film Festival s následujícím odůvodněním poroty: „Za statečné filmaře pro sugestivní, filmový, vizuálně poetický filmový jazyk a něžný lidský pohled na životy civilistů, zejména dětí během války. "
9. 9. 2023
Film Hranice režisérky Agnieszky Holland uvedený v hlavní soutěži Venezia 80 získal Zvláštní cenu poroty a hned několik nestatutárních cen. Snímek Světloplachost režisérů a scenáristů Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka, který byl uveden v sekci Giornate degli Autori (Zvláštní uvedení), si odváží cenu Europa Cinemas Label.
