Místo, kde jsou filmy doma

Události ze světa filmu, úspěchy a ocenění

Helena Třeštíková pokračuje v časosběru

11. 6. 2014

Nahoru a dolů – typický osud hrdinů ze snímků Heleny Třeštíkové. Dokumentaristky, která v červnu slaví pětašedesáté narozeniny a pracuje na novém filmu ukazujícím fenomén závislosti na drogách z netradiční perspektivy. Tvorbu Heleny Třeštíkové připomene Česká televize po tři červnové večery na programech ČT art a ČT2 vybranými dokumenty a pořadem Na plovárně. Film Život s Kašparem přitom bude vysílán nejen v televizní premiéře, ale i ve zcela nové verzi.

„V současné době připravuji další časosběrný projekt, který by měl být dokončen příští rok. Jmenuje se Mallory – na cestě a je o ženě, která byla závislou narkomankou a po narození dítěte přestala fetovat. Její život je dost složitý a ukazuje fenomén závislosti z jiné perspektivy. Myslím, že je to velmi dramatický příběh,“ prozrazuje Helena Třeštíková, která za svou filmařskou kariéru natočila již desítky dokumentů.

A právě její nejnovější film Vojta Lavička: Nahoru a dolů bude jedním ze série snímků, kterými Česká televize v červnu připomene její narozeniny. Kromě premiérového uvedení filmu mapujícího vzlety a pády romského hudebníka, aktivisty a novináře Vojty Lavičky, nahlédnou diváci na tvorbu a osobu dokumentaristky také pořadem Na plovárně, premiérou dokumentu Život s Kašparem a časosběrným filmem René.

 

„René byl první projekt, u kterého jsem se rozhodla sledovat dál hrdinu dokončeného filmu. První snímek o něm jsme točili čtyři roky a končil tím, že René vykradl byt naší rodiny. To byl hodně neobvyklý čin a já si řekla, že to je zajímavá a nekonvenční osobnost a stojí za to sledovat ho dál. Pak z toho bylo dohromady dvacet let. S Reném jsem dál v kontaktu a točíme pokračování jeho života,“ komentuje Helena Třeštíková dokument, za který získala Cenu Evropské filmové akademie.

Česká televize uvede v premiéře nejen nejnovější snímek Nahoru a dolů, ale také dokument z loňského roku Život s Kašparem, mapující osud jedné z nejvýraznějších osobností současného českého divadla, Jakuba Špalka. „ V televizi bude film vysílán v nové verzi. Od jeho uvedení v kinech se v Jakubově životě udála důležitá změna, a tu jsme museli zachytit,“ naznačuje dokumentaristka.

Více o pořadech ve vysílání České televize

René

sobota 21. 6., ČT art, 20:20 

Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíková na pozadí významných politických změn střední Evropy.

Reného příběh začíná ve vězení pod socialistickými plakáty, pokračuje během sametové revoluce a dostává zdánlivou pointu amnestií tehdejšího prezidenta Václava Havla. René se ale brzy vrací zpět do kriminálu, aby tak vstoupil do Evropské unie opět jako vězeň. V průběhu let strávených za mřížemi, zejména za krádeže, se nechal potetovat na celém těle, utekl z vězení a zase byl chycen, vydal dva romány, vykradl byt režisérky Třeštíkové, prožil dva milostné příběhy, onemocněl roztroušenou sklerózou a psychologové u něj zjistili nadprůměrnou inteligenci. Svůj názor na svět demonstruje René na krku anglicky nepřesně napsaným tetováním „Fuck of people“.

Na plovárně s Helenou Třeštíkovou

sobota 21. 6., ČT art, 21:45 

Rozhovor Marka Ebena z roku 2002.

Život s Kašparem

neděle 22. 6., ČT2, 20:00 

„Pětadvacet let velkého, dojemného i dramatického usilování divadelníka Jakuba Špalka. Točit s ním jsme začali v říjnu 1989 a měsíc nato se stal jedním ze studentských vůdců Sametové revoluce – takové nečekané obraty přináší časosběrné natáčení,“ vysvětluje Helena Třeštíková.

V listopadu 1989 jako student bouřil za svobodu, dnes čtyřicátník, který má za sebou životní zvraty, výhry i zklamání. Co jemu život dal a vzal? Dokument o jedné z nejvýraznějších osobností současného českého divadla, Jakubovi Špalkovi – duchovním otci, zakladateli, herci a režisérovi divadelního spolku Kašpar. Film o hledání rovnováhy mezi svobodou, odpovědností za druhé a uměleckými zásadami. Film, který Helena Třeštíková natáčela od listopadu roku 1989 a v němž zachytila snad všechny rozporuplné okamžiky určité části života, kdy se Jakub Špalek mění z nadšeného listopadového demonstranta v unaveného muže sice už bez iluzí, nicméně stále s drogou jménem divadlo v žilách.

Vojta Lavička: Nahoru a dolů

neděle 29. 6., ČT2, 20:00

„Vojta Lavička se narodil jako Rom a to určilo hlavní téma jeho života. Na rozdíl od mnoha lidí, kteří si své téma svobodně vyberou, Vojtovi bylo vlastně určeno. A on se s tím odvážně a někdy i dramaticky vyrovnává, ale nikdy nerezignuje. To mně na něm fascinuje,“ popisuje Helena Třeštíková.

Film zachycuje vzlety a pády romského hudebníka, aktivisty a novináře Vojty Lavičky. Vojta je průkopníkem romského vysílání v televizi a rozhlase, zasazuje se o práva Romů, a jako houslista se proslavil především díky účinkování v kapele Gipsy.cz

Alžběta Plívová, tisková mluvčí České televize

Přílohy:

Další zprávy:

  • 19 Českých lvů pro Českou televizi

    11. 3. 2024

    Česká filmová a televizní akademie předala ceny 31. ročníku Českých lvů. 19 udělených ocenění získaly projekty vznikající za podpory České televize.
    Sošku za nejlepší celovečerní hraný film si odnesli Bratři, na jehož vzniku se podílela Česká televize. Z dalších distribučních koprodukcí akademici v nejvíce kategoriích ocenili sci-fi Bod obnovy (nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší zvuk a nejlepší scénografie), 2 České lvy si odnesla hororová černá komedie Přišla v noci (nejlepší režie, nejlepší herečka v hlavní roli) a vztahové drama Němá tajemství (nejlepší herečka ve vedlejší roli, nejlepší scénář). jednu sošku lva si získaly filmy Tancuj Matyldo (nejlepší hudba), Všechno dobře dopadne (nejlepší dokumentární film), Tonda, Slávka a kouzelné světlo (nejlepší animovaný film) a Atestace (nejlepší krátký film). Seriál Volha má 5 Český lvů (nejlepší televizní seriál, nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší kostýmy, nejlepší masky).

  • Koprodukční filmy České televize získaly na Cenách české filmové kritiky nejvíce sošek

    3. 2. 2024

    Z celkově sedmi oceněných snímků se stala hlavním vítězem hororově laděná komedie PŘIŠLA V NOCI, která si odnáší tři ceny - za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší herečku v hlavní roli, kterou se stala Simona Peková. Rodinný animovaný snímek TONDA, SLÁVKA a KOUZELNÉ SVĚTLO získal dvě sošky. Jeho režisér Filip Pošivač je díky výtvarnému řešení letošním držitelem ceny za audiovizuální počin a stal se i objevem roku. Nejlepší scénář měla podle filmových kritiků NĚMÁ TAJEMSTVÍ. Karel Roden získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu TANCUJ MATYLDO. SVĚTLOPLACHOST režisérů Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka je nejlepším dokumentem.

  • Tvůrci snímků Hranice, Případ Modrý a Přišla v noci, na kterých se podílela Česká televize, si odnesli Ceny Trilobit Barrandien 2024

    22. 1. 2024

    Osmičlenná porota ocenila Agnieszku Holland za režii filmu Hranice. Podle poroty "s hlubokou empatií nahlíží jedno z nejvážnějších témat dnešní Evropy, téma zákeřně řízené, politicky zneužívané migrace". Za námět, scénář a režii dokumentu Případ Modrý si odnesl cenu Roman Vávra, který v něm na propracovaném pozadí obrazu doby, vytříbeným filmovým jazykem, se silnou vnitřní přesvědčivostí zpracoval osud hokejového brankáře 40. let Bohumila Modrého. Za ztvárnění role Valérie ve filmu Přišla v noci má cenu Trilobit Barrandien 2024 herečka Simona Peková. Porota se shodla, že "její Valérie promyšleným střídáním teatrální exprese s okamžiky ztišení a citu pro tragikomický detail, dokáže v divácích vzbudit nejen odpor a smích, ale i pochopení a soucit se stárnoucí ženou neschopnou reflexe vlastního života a vztahů".

  • Česká televize získala 80 z 94 nominací na Českého lva

    16. 1. 2024

    Nejvíce nominací obdržely filmy, na kterých se jako koproducent podílela Česká televize: BRATŘI (15), ÚSVIT (12), BOD OBNOVY, PŘIŠLA V NOCI (8), NĚMÁ TAJEMSTVÍ, TANCUJ, MATYLDO (7), CITLIVÝ ČLOVĚK (5), TONDA, SLÁVKA A KOUZELNÉ SVĚTLO (2). Po jedné nominaci získaly JEJÍ TĚLO, NÁVŠTĚVNÍCI, OSMÝ DEN, SLUŽKA, VELKÉ NIC, VŠECHNO DOBŘE DOPADNE a krátký film ATESTACE. Z českotelevizních projektů si odnáší 6 nominací minisérie VOLHA a po jedné nominaci seriály DOCENT, DOBRÉ RÁNO, BRNO! a kriminální thriller CESTA DO TMY.

  • Nominace na Ceny české filmové kritiky za rok 2023

    4. 1. 2024

    Filmy, na kterých se podílela České televize, získaly celkem 23 nominací z celkových 30. Nejvíc jich obdržela hororově laděná komedie Přišla v noci. Následují ji rodinný animovaný snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo a výpravné historické drama Úsvit. Všechny tři snímky, které vznikaly v koprodukci s Českou televizí, se utkají o hlavní cenu pro nejlepší film.

  • Snímky Hranice režisérky Agnieszky Holland a Bratři Tomáše Mašína byly oceněny na 3Kino FilmFestu 2023

    13. 11. 2023

    Porota 10. ročníku 3Kino FilmFestu 2023 udělila ocenění Nejlepší film snímku HRANICE režisérky Agnieszky Holland. Zvláštní cenu poroty získalo výpravné, akční, historické drama BRATŘI režiséra Tomáše Mašína.
    Oba filmy koprodukovala také Česká televize a jsou stále k vidění v našich kinech.

  • Film HRANICE Agnieszky Holland získal 3 nominace Evropské filmové akademie

    8. 11. 2023

    Film HRANICE režisérky Agnieszky Holland získal 3 nominace Evropské filmové akademie – nejlepší film, nejlepší režie a nejlepší scénář.
    Výjimečně podaný příběh ze současnosti je odrazem skutečných událostí, které se děly a dějí na polsko – běloruské hranici. Prolínají se v něm tři perspektivy – pohledy utečenců, polských aktivistů a pohraničníků. Snímek je neuvěřitelně silným a emotivním příběhem o lidech prožívajících hraniční situace.
    Českou producentkou filmu je Marlene Film Production, koproducentem je Česká televize (kreativní producent Jaroslav Sedláček), podpořil ho Státní fond kinematografie.

  • Filmy SVĚTLOPLACHOST, MOJE NOVÁ TVÁŘ a CHYBĚNÍ získali ocenění na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě

    30. 10. 2023

    Film SVĚTLOPLACHOST, který zobrazuje, jak v útrobách charkovského metra na jaře 2022 vyrůstají děti jako skleníkové květiny, získal hlavní cenu v kategorii Česká radost. Dokument MOJE NOVÁ TVÁŘ si odvezl Cenu publika. Snímek je ojedinělou osobní výpovědí Martiny, která se po brutálním útoku bývalého partnera snaží najít sílu znovu žít. Film CHYBĚNÍ věnovaný konceptuálnímu vizuálnímu umělci Jánu Mančuškovi získal v mezinárodní sekci Opus Bonum Cenu za nejlepší debut.

  • Film Světloplachost získal cenu za nejlepší dokument na Warsaw Film Festival

    17. 10. 2023

    Film Světloplachost získal cenu za nejlepší dokument na Warsaw Film Festival s následujícím odůvodněním poroty: „Za statečné filmaře pro sugestivní, filmový, vizuálně poetický filmový jazyk a něžný lidský pohled na životy civilistů, zejména dětí během války. "

  • Úspěchy filmů Hranice a Světloplachost na festivalu v Benátkách

    9. 9. 2023

    Film Hranice režisérky Agnieszky Holland uvedený v hlavní soutěži Venezia 80 získal Zvláštní cenu poroty a hned několik nestatutárních cen. Snímek Světloplachost režisérů a scenáristů Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka, který byl uveden v sekci Giornate degli Autori (Zvláštní uvedení), si odváží cenu Europa Cinemas Label.

 [ 1 - 10 ]  [ 11 - 20 ]  [ 21 - 30 ]  [ 31 - 40 ]  [ 41 - 50 ]