7. část

Prověrky, prověrky…

I ve třetím čtvrtletí 1986 pokračovalo3. oddělení2. odboru správy kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli v prověrce osob, podílejících se na přenosech z "Her dobré vůle" v Moskvě a "Poháru federace" na pražské Štvanici. Poznatky byly operativními prostředky soustřeďovány zejména k bývalým čs. občanům Martině Navrátilové a Pavlu Pecháčkovi. Do konce roku Státní bezpečnost v rámci "ochrany živého vysílání" zpracovala "prověrky spolehlivosti" externích hlasatelů ČST Marcely Kršové, Stanislavy Lekešové, Michala Urválka a Karla Voříška. Prostřednictvím Teleexportu ČST byla kontrolována činnost televizních štábů z Finska a Itálie, které v průběhu podzimu v ČSSR natáčely rozhovory na "aktuální" politická i ekonomická témata.

Aby2. odbor X. správy zabezpečil přímé televizní přenosy z jednání XVII. sjezdu KSČ a dalších politicky sledovaných akcí, aktualizoval prověrku osob podílejících se na živém televizním i rozhlasovém vysílání a zpracoval memoranda spolehlivosti u 17 hlasatelů, inspektorů a 16 technických pracovníků. "Dále byla provedena prověrka 56 osob, podílejících se na domácím i zahraničním zpravodajství… Na úseku problematiky novinářů bylo pod operativní kontrolou 26 žurnalistů, vyjíždějících do KS…" Po emigraci Waldemara Matušky se dále StB pochlubila, že jak v rozhlase, tak v televizi došlo "k likvidaci nahrávek a zamezení vysílání" jeho písní.

Na jaře 1987 byla hlavní pozornost věnována "zpravodajské kontrole" přímých přenosů z oficiální návštěvy generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila Gorbačova v ČSSR. "Aktivní pozornost prostřednictvím agenturní a důvěrnické sítě byla věnována bezporuchovému zabezpečení rozhlasového i televizního zpravodajství, přenosů z celostátního XI. sjezdu ÚRO, z jednání sjezdů uměleckých svazů, oslav1. máje a 9. května 1987…"

A opět zahraniční štáby

Po dobu Gorbačovovy návštěvy se Státní bezpečnost snažila kontrolovat činnost západních televizních štábů. K americkému štábu byl například získán "negativní" poznatek, že bez vědomí pracovníků Teleexportu9. dubna 1987 natočil interview s disidentem Jiřím Dientsbierem. "V průběhu měsíce května 1987 byly zaznamenány ze strany televizních společností zemí NATO, které působily v ČSSR, snahy o natočení záběrů nebo rozhovorů s čs. osobami o kulturní politice KSČ v souvislosti s Jazzovou sekcí a probíhajícím soudním přelíčením." Švédský štáb měl při oficiálních rozhovorech projevit zájem o glasnosť v ČSSR. V Hlavní redakci zábavných pořadů ČST v tzv. "komparsním oddělení" příslušníci StB provedli profylaktické opatření proti snahám Marie Šmídové "drobnou negativní činností" odstavovat členy KSČ z účasti na komparsu. "Rozhodnutím náměstka ČST s. Libora Batrly byla její další negativní činnost v ČST zamezena."2. odbor X. správy podchytil 38 anonymních dopisů "s hrubým protisocialistickým obsahem," které přišly do ČST, dále vyhrožování ústřednímu řediteli Janu Zelenkovi fyzickou likvidací a "destrukcí státních a stranických budov". Předával je kolegům z 1. odboru, kteří byli kompetentní odhalovat anonymy.

Koncem srpna 1987 proběhla ve spolupráci s 2. odborem správy Státní bezpečnosti Praha na pracovišti záznamové techniky ČST Praha akce "VIDEO". Příslušníci StB zdokumentovali "zcizení 8 jednopalcových a 2 dvoupalcových videopásů" záznamovým technikem dabingu R.zpečnosti Praha 4-Podolí zahájilo proti "objektu akce" trestní stíhání.

Ve třetím čtvrtletí předalo dopisové oddělení ČST2. odboru X. správy celkem 62 anonymních dopisů "politického" charakteru, které obsahovaly "hrubé" urážky ústředního ředitele a dopisy vyhrožující destrukcí objektu. Během roku šlo celkem o 162 anonymů, jimiž se Státní bezpečnost zabývala. Přehledná zpráva2. odboru za rok 1987 uváděla získání dalšího blíže neidentifikovaného agenta v objektu ČST s krycím jménem "JIŘÍ".

Mravenčí píle StB

Počátkem roku 1988 donesla agenturní síť "poznatek" o rozhlasové hlasatelce a externí moderátorce ČST J. K., kterou2. odbor X. správy podezříval ze spáchání trestného činu "ohrožování mravnosti", neboť měla dabovat pornografickou videokazetu "Dívka O". Kriminalistický ústav však fonoskopickou expertízou plně nepotvrdil agenturní zjištění. "V akci budou provedeny další agenturně - perativní opatření s cílem jednoznačně potvrdit, nebo vyvrátit podezření jmenované z porušení § 205 TZ…"

Centrála StB monitorovala pořad Hlavní redakce publicistiky a dokumentaristiky s názvem "Sondy", který měl premiéru dne 13. ledna 1988. "Bylo zjištěno, že obdobný televizní publicistický pořad natočila ČST již v roce 1968 a zpracoval jej pravicově orientovaný redaktor Jiří Kantůrek." Z iniciativy2. odboru X. správy směrované i stranickým orgánům, byl proveden zásah, který zajistil, že se další díly pořadu již tématům kritizujícím postoje KSČ a státních orgánů vyhýbaly.

V rámci akce "ARCHIV" byl prověřován pracovník videotéky ÚRTN ČST Michal Ťalský, ke kterému předal1. odbor X. správy poznatek, že poskytl samizdatovým Lidovým novinám videokazety s rozhovorem redaktora Jaroslava Knotka s národním umělcem Milošem Kopeckým na sjezdu Svazu čs. dramatických umělců v roce 1987. "Proveden profylaktický pohovor dne 3.ST a vlastní pohovor zapříčinil přijetí opatření ze strany vedení ČST a šéfredaktora ÚRTN o zabezpečení videokazet s nahranými politicky problematickými pořady před případným zneužitím. Jejich úschova v sekretariátu šéfredaktora a půjčení s jeho souhlasem."

V první polovině roku 1968 byla - stejně jako v předchozích obdobích - pod operativní kontrolou příprava a realizace přímých rozhlasových a televizních přenosů z oslav1. máje, dále zajištění zpravodajství z průběhu krajských konferencí KSČ a z významných mezinárodně vnitropolitických událostí. "Byly aktualizovány prověrky osob z řad redaktorů, moderátorů, režisérů, hlasatelů a inspektorů programů… Celkem bylo prověřeno 38 osob. U všech prověřovaných se jednalo o politicky spolehlivé a profesionálně zdatné pracovníky…"

Teleexport mezitím věnoval pozornost americkému televiznímu štábu, který v ČSSR natáčel hodinový pořad "o současném životě v socialismu". Američané chtěli natočit interview s Alexanderem Dubčekem, "který v součinnosti s 2. odborem XII. S-SNB (správy kontrarozvědky v Bratislavě) nebyl povolen". Kromě toho rozpracováním Ústřední redakce brannosti a bezpečnosti (ÚRABB) - zřejmě prostřednictvím legalizovaných příslušníků Státní bezpečnosti (tzv. činných záloh) - získala StB poznatky, že pořady o vojenských útvarech natáčely osoby s blízkými příbuznými "v emigraci na Západě nebo udržující styky s osobami, které se do KS vystěhovaly legálně". Závadové poznatky z prostředí ÚRABB ČST k osobám výrobních štábů2. odbor X. správy postupoval hlavní správě vojenské kontrarozvědky.