Tiskové zprávy, archiv novinek — Televizní studio Ostrava — Česká televize

Před prázdninami stihneme navštívit ještě dvě pozoruhodné venkovské lokality – Doubravu na Chebsku a Komárov v krajině Soběslavsko-veselských blat. Zachovalá architektura, lokální patrioti a obětavý přístup k zachování tradičního životního stylu – to je to, co každého návštěvníka těchto míst významně osloví. Nenechte si ujít o nedělích 25. června a 3. července na ČT2 v 16:30 hodin.  Další pokračování Vesnicopisu chystáme po skončení sezóny dovolených. K cestám po českém venkovu nás pozve průvodce pořadem Lumír Tuček znovu až na podzim.

Doubrava 

Chebsko nejsou jen trpaslíci na tržnicích, ale i nádherné hrázděné domy. Zveme vás, abyste na chvíli spolu s námi navštívili malovanou vesnici, která si zachovala šest unikátních selských dvorců.  Doubrava leží v mírně zvlněné, dnes jen řídce osídlené krajině v jihovýchodní části chebské kotliny, nedaleko státní hranice s Německem. Představuje soubor lidové architektury, který odolal socialistickým proměnám a zachoval si typickou hrázděnou zástavbu z 18. a 19. století.

Pochopitelně je patrný silný německý vliv, méně se ví, že tuto část dřívějších Sudet původně osídlili Slované a že původ vsi lze doložit už od 14. století. Česko-německé prolínání vystopujeme ve jménech obyvatel, ale na první pohled nás do očí udeří originální prvky, které patří jen a jen do těchto míst. Štíty domů tvořené šachovnicovým roštem trámů natřených červeně a dozdobené v křížení zelenou barvou. Na malovaných okenicích nesmí chybět hvězdicová řezba, které se tady říká Chebské slunce. Typické jsou vyřezávané pavlače v patře, malovaný nábytek, čtvercové dvorce, masivní brány. Když nás majitelé pozvou dál, v duchu se pokloníme mistrovství tesařů, jejichž práce odolala staletím. Jejich krovy konstruované do ležatých stojen v podkroví budí dojem obráceného podpalubí starých lodí. 

K unikátům patří i bývalý vodní mlýn s pilou na vodní pohon, který stojí v místě zvaném Salajna. Byl postaven v 17. století a jeho dnešní majitel obětavě, krok za krokem obnovuje jeho původní podobu. 

Doubrava byla pro své jedinečné kvality vytipována již v minulosti jako potenciální památková rezervace, tou byla ovšem vyhlášena až roku 1995. Několik staveb od té doby prošlo příkladnou regenerací, která celkovou atraktivitu vesnice ještě podtrhla. Vysíláme 25.6. na ČT2 v 16:30 hodin. 

Komárov

Vydejte se s námi do Soběslavsko-veselských blat v jižních Čechách. Kolem rašelinišť, která ovlivnila i etymologii místních názvů, se uchytilo selské baroko. Vesnicí mezi rybníky, kterou kdysi koupil Petr Vok z Rožmberka a která počítá svůj původ od 14. století, projdeme s obdivným úžasem.

Komárov, jedna z nejznámějších a památkově nejvýznamnějších českých vesnic. Leží ve zcela rovinaté krajině s rybníky propojenými soustavou odvodňovacích kanálů, jejichž zbudování inspiroval už zmíněný Petr Vok. Jedinečný styl selského baroka se podepsal na venkovské architektuře celé řadě českých obcí. Tady, v jižních Čechách má svébytnou podobu a v Komárově obzvlášť vyniká, jestliže je nedotčená pozdější novodobou výstavbou. Od druhé poloviny osmnáctého do poloviny devatenáctého století se v úpravě štítů obytných stavení, selských dvorů a sýpek uplatnila výzdoba, která v městské architektuře tou dobou dávno odezněla. Všechny ty voluty, reliéfy, pilastry, květinová štuková výzdoba a další prvky oslovily venkovské stavitele v jejich domovském prostředí originální silou. Můžeme tu ovšem najít také pozdější, secesní vlivy.

Zastavíme se i v nejmenší blatské vesnici Záluží. Neporušená náves tvořená věncem usedlostí s bohatě členěnými průčelími a jednotlivé hospodářské dvory sem k soužití se starousedlíky přitáhly několik mladých rodin s malými dětmi. Vytváří se tak neopakovatelná atmosféra soužití a nadšenectví pro citlivé rekonstrukce kulturního dědictví tohoto místa. Návštěvníky přiláká malé muzeum kovářství, ukázky starých blaťáckých krojů, dřevěných loutek a dalších typických projevů. Pokud jde o venkovskou architekturu, kterou v našem pořadu především zmiňujeme, doporučujeme bedlivě si všímat detailů i řemeslných unikátů, na které upozorňuje průvodce pořadem Lumír Tuček.

Zajímavý je podotek, že ještě pro Aloise Jiráska, který tuto krajinu popisoval ve svých knihách, nebylo námi obdivované selské baroko historicky tolik zajímavé, jako byla v jeho době ještě stojící původní roubená stavení, která tady dnes už nenajdeme. Kdoví, co budou za historicky cenné považovat příští generace…Sledujte 3.7. na ČT2 v 16:30.

Ve společnosti Golden Dawn vyrobilo Centrum publicistiky a dokumentu Televizního studia Ostrava. Oba tyto díly Vesnicopisu režíroval Benjamin Tuček.

www.ceskatelevize.cz/porady

Všechna dosud odvysílaná vydání Vesnicopisu najdete také na iVysílání !

Jolanda Pilařová, koordinace vysíláníé a komunikace TS Ostrava