Úvod » Články

Střední Morava byla vždycky známa velkým počtem undergroundových akcí, které v tomto prostoru probíhaly - od Rožnova až po Šumperk. V kulturních sálech, hospodách, na statcích i ve volné přírodě se pořádaly neoficiální koncerty a výstavy; jmenujme např. Kamenec u Rožnova, Branky, Lipník nad Bečvou, Olomouc - Černovír, Věrovany (proběhly dokonce tři ročníky - pořádalo sdružení nazvané Hudba správných hochů), Tovačov a jeho "Mušli", pak Třemešek a jednou z nejvyhlášenějších lokalit byl statek Janka Soldána v Oskavě-Libině poblíž Uničova, kde se v letech 1986 a 1987 konal i tzv. Antirockfest, odpověď nezávislé kultury na svazácký Rockfest v Praze.

Tzv. "recesní festivaly druhé kultury" se v první pol. 80. let konaly v hospodě U Olinka v Přerově a z dalších pro underground důležitých hospod jmenujme ještě olomoucké Ponorku a Pilu a nesmíme zapomenout i na uničovskou Čtverku. V Olomouci byl vcelku důležitým stanovištěm S-klub, v němž se konaly přehlídky zvané Mixuláš (od r. 1986) a Vlnobytí (1986-89), na kterých vystupovaly jak alternativní, undergroundové, tak i punkové a novovlnné soubory. Kojetín se zase blýskl tradičním neoficiálním fesťákem Lennoniáda - Music session (1982-89) či tzv. "festivaly poezie, zpěvu a prózy Ca-ca", jejichž středobodem byla máničkovská divadelní společnost Hurvínkova koloběžka. V jižněji položené Kroměříži pořádali undergroundová sezení (muzika, výstavy – např. V.Kokolji) Zdeňka Vaculovičová a Vašek Veselý.

Do toho všeho se našli androšští nadšenci, kteří po vzoru Vokna začali vydávat vlastní (nepravidelně vycházející) samizdatové časopisy - např. člen skupiny Stará dobrá ruční práce Pavel Komínek vytvořil v Troubkách u Přerova magazín Mašurkovské podzemné (ve volném překladu něco jako „prasečí podzemí“), či o něco později Rostislav Bezděk v Lipníku nad Bečvou punk-undergroundový časopis Oslí uši. V Olomouci pak na sklonku 80. let vydávali bratři Aleš a Jaroslav Ježkové punk fanzin nazvaný příznačně Sračka.

A kapely? Můžeme jmenovat kupříkladu vsetínský The Beryoza Underschmidt Band, z nějvzniklou vsetínsko-rožnovskou Posádkovou hudbu Marného Slávy, která ve své tvorbě spojovala folklór, plastikovský sound a hard rock, pak novovlnně-hard rockový Horolezecký oddíl TJ Vsetín, kroměřížský Knappank, dále přerovskou odpověď na Wire W.S.O.,"plnokrevný" Heparoid, z téhož města pocházející novovlnný underground Stará dobrá ruční práce, a také čistě novovlnný Harmasan, potom Hopkirkův tvrdý androš z blízkého Tovačova Černý penicilin, prostějovský punk Kotelna, uničovský Brix Bar Band (někdy také zvaný Invalid či Krokodýlova skupina) v čele s klávesistou Krokodýlem, prezentující se hudbou vyloženě vycházející z PPU, kojetínsko-ostravský androš Pod hladinou, olomoucké ulítlé výtvarníky a jejich těleso Elektrická svině, nebo industriální Moderní dobu či oi punkery Alexej P. a také skutečnou legendu hanácké metropole Free Jazz Trio Olomouc.

Z Hané pocházeli Karel Plíhal, písničkář „druhé vlny folku“, androšský folkař Čert (pouhá shoda přezdívky se známým harmonikářem - pozn. autora) a významná místní mánička Jarda Chromek, organizátor různých podzemních akcí.