Vyprávění profesora Štecha o ve své době nedoceněné samorostlé osobnosti našeho malířství. Vzpomínkový cyklus významného historika umění a důvěrného znalce zmizelé Prahy (1969). Režie M. Lang

V dalších dílech cyklu bude Václav Vilém Štech, jeden z nestorů naší kunsthistorie, vzpomínat na výrazné představitele našeho předválečného umění. Díky tomu, že se s nimi osobně setkával a dokázal plně docenit i poutavě přiblížit hodnotu jejich díla, se podařilo na kameru zachytit cenná a dodnes pozoruhodná svědectví.

V dnešním díle profesor Štech zavzpomíná na velkého českého malíře Mikoláše Alše. Připomene vlivy, které formovaly jeho obrazotvornost v jeho jihočeském rodišti, kam se po celý život rád vracel. Především v pozdější době byla pro umělce Praha vyhnanstvím a žil v ní uzavřený sám v sobě, roztrpčený z nedocenění jeho díla. Alšovy práce pro Národní divadlo musely být přepracovány jinými umělci, neboť se svým zemitým mýtickým charakterem nepotkávaly s kosmopolitní představou architekta Zítka. Kvůli odmítání dobovými estetiky byl Aleš odkázán na příležitostné práce, především výzdobu průčelí domů a ilustrace v časopisech a kalendářích. S profesorem se vyprávíme z jihočeské krajiny i do Turska, kde došlo k objevení českého dávnověku, z něhož vyrůstal Alšův epický cyklus lunet Vlast i jeho smysl pro vnímání souvislostí v našich dějinách. Díky poutavému vyprávění i Štechovým vlastním vzpomínkám na Alšovu osobnost před námi vyrůstá živý a trpký portrét člověka, jemuž národ zůstal v jeho době mnoho dlužen.

Stopáž22 minut
Rok výroby 1969
 ST čb 4:3
ŽánrMagazín