Marie Rottrová ve skvělé společnosti! Rozesmát ji tentokrát přišli: J. Abrhám, I. Mládek, L. Lipský, J. Císler, Mim trio a další (1997). Připravili K. Spurný a Z. Havlíček
00:00:03 Znáte to taky?
00:00:05 Někdy se vám vybaví vzpomínka na něco, co se stalo dávno.
00:00:07 Vzpomínka, která třeba pohladí po duši
00:00:11 a pak se vybaví druhá, třetí, další a další.
00:00:15 Mně se např. vybaví vzpomínky
00:00:17 na spisovatele, herce, zpěváky, malíře.
00:00:20 Na lidi, se kterými jsem se několik let setkávala
00:00:23 v Divadélku pod věží.
00:00:25 Ten program pro mě znamenal a znamená kus krásného
00:00:29 a zajímavého života.
00:00:31 A nejenom pro mě. Pro všechny, kteří se na něm podíleli.
00:00:35 Věřím, že udělám radost i vám, divákům,
00:00:38 kteří na Divadélko vzpomínáte.
00:00:48 Načpak skládat účty, to se příčí v písni mé,
00:00:54 to má čas.
00:00:56 Žádnou inventuru, nikde žádné resumé, to má čas.
00:01:06 Vždy šla jsem, já s hlavou vzhůru, v boji s časem, to má čas.
00:01:19 Starost o budoucnost, to mě pálit nemusí, to má čas.
00:01:28 Mám-li zítra strádat, ještě dneska řeknu si, to má čas.
00:01:37 Dám do hry, co všechno se má dát, a prohry, i lítost vem ďas.
00:01:45 To má čas.
00:03:46 Dobrý večer, podpisy známých lidí se staly velikou módou.
00:03:51 Také mám doma památník s podpisy krasobruslařek a hereček,
00:03:56 které jsem v dětství obdivovala.
00:03:58 Proto se snažím být trpělivá, když za mnou přijdou příznivci
00:04:03 pro fotku s podpisem.
00:04:04 A tím spíš, když přišli až sem, do Divadélka pod věží.
00:04:22 Jsi moudřejší, tak řekni mi, proč šťastná jsem tvým štěstím.
00:04:30 Když jen ve hvězdách je to, co se mnou bude příští rok?
00:04:41 Já umím předvídat, počítej i s tím,
00:04:45 tak už dnes ti říkat smím.
00:04:47 Vyšla hvězda, já to vím, že zatím se to nezdá.
00:04:54 Mě vyšla hvězda, já to vím a tobě se to nezdá.
00:05:01 Nova, supernova.
00:05:03 Ty, má tvoje jméno,láska, nova, supernova.
00:05:09 Ty, má tvoje jméno, láska, nova, supernova.
00:05:53 Dovolíte, nezblobte se, jen projdu.
00:05:58 Marie, nezlobte se, slyšel jsem, že jste rozdávala autogramy.
00:06:03 Mohla byste mi dát také jeden autogram?
00:06:10 To můžu, jistě. Nejste na to už trochu v letech?
00:06:14 Já kdepak, já jsem mladík.
00:06:19 -V tomto věku ještě za děvčaty.
-To je obdivuhodné.
00:06:23 Já běhám, ale nemůžu si vzpomenout proč.
00:06:29 Nezlobte se, že jsem vás vyrušil, to je pro moji Boženku,
00:06:33 slíbil jsem jí, že jí dovezu váš autogram z Ostravy.
00:06:36 Mohl jste počkat na konec programu.
00:06:39 Nemohl, spěchám, za chvíli mi jede vlak domů.
00:06:42 -Odkud jste?
-Jsem z daleka, kousíček od Prahy.
00:06:47 Copak je to tady za kombajn? To je nádhera.
00:06:53 -To je syntezátor.
-Na to se píše?
00:06:59 Na to se hraje, je to něco jako klavír nebo varhany.
00:07:02 Na varhany jsem hrál jako malý kluk, když farář usnul.
00:07:08 Tehdy se muselo šlapat, aby do toho šel vzduch.
00:07:13 Dnes se nemusí šlapat, zapnete to do zdi a hraje to.
00:07:20 -Nezdržuji vás, paní Marie?
-Mě ne, ale asi diváky.
00:07:28 Diváci jsou na ledacos zvyklí, vím to podle sebe.
00:07:33 Byla byste tak hodná a podepsala mi obrázek pro bratra
00:07:37 a připsala věnování:
00:07:40 Nejmilejšímu Lubomírovi věnuje z lásky jeho Marie.
00:07:49 Já ho vůbec neznám.
00:07:51 To nevadí, ale on vás zná. Já vás mezitím zahraji.
00:07:58 -Kdo je to, já ho neznám.
-To je můj bratr.
00:08:02 Kdybych měla od svítání klíče, hluboko do studny bych je zahodila.
00:08:16 Kdo to je váš bratr?
00:08:18 To je budižkničemu. Ale má vás hodně rád.
00:08:25 -Tohleto je nástroj mého mládí.
-Pozor.
00:08:33 To je královský nástroj pozoun, hrával jsem na něj na funusech.
00:08:41 Hrál jsem tak jímavě, zajímavě, že jsem všechny smuteční hosty
00:08:44 rozesmál, tedy rozplakal.
00:08:49 -To je náústek.
-To je nátrubek.
00:08:53 Je to náústek, protože se dává na ústa nikoliv na troubu.
00:08:58 Hrál jsem smuteční evergreen. Nezdržuji vás? Zahraji vám ho.
00:09:18 Vy opravdu umíte hrát.
00:09:23 To je nátisk.. Viděla byste, kdybych měl kapelu.
00:09:30 -Vy ji nemáte, ale já ano.
-To já půjdu.
00:09:37 Pojďte si zahrát s námi, hrajete výborně.
00:09:46 Mám podezření, že jste z muzikantské rodiny.
00:09:49 Máte pravdu, dědeček pískal kudlu a babička mu hrála bandurskou.
00:09:56 Já jsem po nich, ale bráchové se mi nevyvedli.
00:10:01 Jeden šel k filmu, dělá režiséra,
00:10:02 druhý šel k divadlu a dělá tam horší věci.
00:10:06 To je ten, co vás má tak rád, to je nějaký Lubomír Lipský.
00:10:12 To bylo pro něho? To je výborný herec, já ho mám ráda.
00:10:19 To bylo zamlada, když hrál ty dědky, teď už to není ono, když hraje mladé.
00:10:26 Až mu budete dávat tu fotku řekněte mu,
00:10:28 že to je opravdu z lásky, a že ho zdravím.
00:10:31 Bude mít radost.
00:10:34 A co s kapelou, zahrajete si s námi?
00:10:37 Ne, já bych to kazil, to jsou fešáci.
00:10:39 Bratrové z vás budou mít radost. Zahrajete třeba na syntezátor.
00:10:48 To je moc pěkné, ale je v tom elektrika.
00:10:53 V baskytaře je také elektrika.
00:10:55 -Bicí nástroje.
-Co kdybych bouchnul vedle...?
00:11:01 Podívejte paní Marie, to je krásný nástroj.
00:11:08 Má to spoustu klapek, třpytí se to.
00:11:17 Pověsí se to na krk.
00:11:23 Dám vám zpátky klobouk, abyste se cítil dobře.
00:11:40 Je to tam. Mládenci, spusťte to.
00:13:26 Milá Marie, dovolte mi i celému souboru,
00:13:33 abychom vás na chvíli zbavili tíhy,
00:13:39 která na vás leží v podobě hostitelky tohoto pořadu.
00:13:47 A zároveň vám oplatili stejný pocit radosti i nadšení,
00:13:56 kterého se nám dostalo, když jste nás pozvala ke spolupráci.
00:14:04 Tato kytička v podobě písničky, kterou vám přinášíme
00:14:10 je pouze od nás a pouze pro vás.
00:14:16 S tebou žít je prima, jsme si souzení.
00:14:21 Mít na blízku mima, to znám.
00:14:26 Pro rodinné klima skvělé souznění vnáší pantomima.
00:14:33 Vím, nejen nám.
00:14:37 Mlčíš celý rok, neznáš dialog, a tak jen já slovo mám.
00:14:49 S tebou žít je prima, místo hádání, trik a gag a psina a fór.
00:15:00 Ty mě v gestech vnímáš, máš to nadání
00:15:05 a já v rukou dřímám náš dohovor.
00:15:11 Mlčíš celý rok, neznáš dialog, a tak hlavní slovo mám.
00:15:22 Říkej, že mě máš rád, sem tam říkej, slůvky mě hlaď,
00:15:34 nejen tichem, přízeň dej znát, jak je zvykem,
00:15:41 tohle si snad můžu přát.
00:16:14 Mlčíš celý rok, neznáš dialog, a tak jen já slovo mám.
00:16:24 Říkej, že mě máš rád, sem tam říkej, slůvky mě hlaď,
00:16:35 nejen tichem, přízeň dej znát, jak je zvykem,
00:16:44 třeba se raď se slovníkem. lalala, říkej.
00:16:56 Že mě máš rád, sem tam říkej, slůvky mě hlaď,
00:17:04 přízeň dej znát, říkej, říkej, že mě máš rád.
00:17:18 To je Mimtrio, jak je neznáte.
00:17:28 Marie Rottrová. Písnička pro vás.
00:17:42 Marie, velmi vás obdivuji, zpíváte své písničky ze srdce.
00:17:58 Dáváte do toho vše, jdete do toho zevnitř.
00:18:04 Obecenstvu se to líbí, s nadšením a radostí.
00:18:08 -Jdete na to zevnitř.
-Asi ano, když to říkáte.
00:18:19 Vidíte ty reakce.
00:18:22 To se studuje, to je divadelní věda.
00:18:28 A už jsem vevnitř, mezi námi je to také.
00:18:36 Jsem vevnitř, všichni mi to věří, co zde hraji.
00:18:44 Jsou umělci, kteří na to chodí z vnějšku.
00:18:47 Nepochopí roli, obchází ji, nesoustředí se,
00:18:52 neví o čem mluví, hrají, zpívají. Svou roli odsunou...
00:19:04 Sami se takto odsunou někam pryč do zákulisí.
00:19:07 Tam obecenstvo nechodí.
00:19:14 Marie, mohla byste?
00:19:19 To je ta budka?
00:19:21 Teď jste i neprošla dveřmi, zkusíte to ještě jednou?
00:19:29 -Jsme konečně sami 2.
-V telefonní budce?
00:19:33 Nikomu volat nebudeme.
00:19:38 Marie, máte něco, co nemá nikdo, velkou přednost.
00:19:44 Používáte napětí, nemyslím 220 V.
00:19:49 Napětí je jednoduchý princip. Možná o tom nevíte.
00:19:53 Nádech, výdech, to je celý princip.
00:19:56 Každý by ho měl ovládat, neovládá, vy ano.
00:19:59 Zkusíme si to.
00:20:05 To není špatné. Zkuste to.
00:20:10 Na někom je to více vidět. I na mně.
00:20:16 Používá se to, je to nesmírně důležité.
00:20:19 Když nás něco zajímá, např. zde na pravé straně.
00:20:26 Podíváme se, odvrátíme hlavu a nic, žádná reakce.
00:20:33 Zajímá nás to, nadechneme se, napětí.. Nezajímá, výdech.
00:20:44 Zůstaňme v Divadélku pod věží, zahrajeme si Romea a Julii.
00:20:51 Vy budete Julie, postavím vás na balkonek.
00:20:59 Nemusíme moc mluvit, ani jako balet, než to odmávají.
00:21:05 A činohra, to jsou tlusté knihy, než to řeknou...
00:21:09 Nádech a výdech, bude to jasné.
00:21:13 Romeo, Julie. Romeo běží pod balkón.
00:21:18 Promiňte, to bylo z jiné hry, to byl Hamlet, to se plete.
00:21:25 -Julie, pojďme.
-Nemůžu. -To je škoda.
00:21:46 To je celé?
00:21:47 Ještě bych k tomu něco dodal.
00:21:51 Když jste nám dala příležitost, abychom účinkovali ve vašem pořadu,
00:21:55 tak jsme se té příležitosti chytili, drželi jsme se.
00:22:00 Škubalo to s námi různým způsobem, bojovali jsme, občas nám někdo pomohl
00:22:07 ale tahali jsme to, někdy to nejde, ale musí to jít, tahali jsme.
00:22:14 -Až jsem to někam dotáhli.
-Až sem. A je to skvělé.
00:22:25 Máme pro vás milé překvapení, jestli byste se neurazila,
00:22:32 jako hostitelka si nemáte kam sednout nemáte prázdnou židli.
00:22:40 2x jsem seděla na opěradle.
00:22:42 Věnuji vám volňásek do Divadélka pod věží.
00:22:47 To je skvělé, děkuji.
00:22:49 -Přidám vám program.
-Co to bude?
00:22:55 Nerad bych to prozradil, ale naznačím,
00:22:58 zazpíváme vám něco z klasického repertoáru.
00:23:03 Těším se.
00:23:10 -Já mám tady.
-Já vám to držel.
00:23:30 ZPÍVAJÍ ITALSKY.
00:26:05 Všechno je hotovo, je hotovo...
00:26:36 Dobrý večer, napsal jsem písničku v ostravském dialektu.
00:26:40 Jmenuje se Na Lokti, pokusím se vám ji sám zazpívat s kytarou.
00:26:47 Písnička Na Lokti.
00:26:52 Mám já štěstí na počasí, to se mi to na túru pohasí,
00:26:57 prý když je nebe jasné z cimbuří je viděti až do Prahy.
00:27:07 Cestou na hrad Loket, já nevšímám si koket,
00:27:11 jen se trochu pýřím, k bráně hradu mířím.
00:27:15 Je tu průvodkyně, ona mluví pěkně plynně,
00:27:20 není žádný hlupák má vysokou školu.
00:27:24 Na hradě je mj. vzácná orlí sbírka,
00:27:26 vyškubnu si na památku nějaká ta pírka.
00:27:31 Mé jméno inkognito je potom do zdi vryto,
00:27:35 to abych jednou poznal, že jsem tady byl.
00:27:39 Svačinku z kiosku, klobásu a housku.
00:27:41 Nedělám však dobře, je mi potom špatně.
00:27:44 Odvrávorám ztěží, v komnatu kde leží
00:27:47 perský tepich pravý, šup a jsem zas zdravý.
00:27:50 Na nádvoří je tu studna, když hodíš minci do ní
00:27:54 do roka a do dne se ti jedno přání splní.
00:27:59 Pověry nás šidí, blbce dělají z čestných lidí.
00:28:02 Už další rok se píše a má tchýně stále dýchá.
00:28:10 Další host se představil sám.
00:28:15 Ivane, jakto, že ty také ostravsky?
00:28:20 Ostravský dialekt se mi líbí. Jezdíme sem docela často.
00:28:26 Slyšela jsem, že tady máš nějaké příbuzné, je to pravda?
00:28:31 Je to dokonce strejda tvého strejdy.
00:28:35 To nevím, my jsme vlastně příbuzní.
00:28:39 Dost vzdálení. Máš roztrženou sukni.
00:28:43 To já schválně.
00:28:49 To ti schválně někdo roztrhl.
00:28:53 Dostaneme se k našim předkům, vůbec jsem o tom nevěděla.
00:28:57 Můj dědeček byl dědečkem tvého dědečka.
00:29:01 To je zamotané.
00:29:03 Já ti to objasním.
00:29:05 Udělal jsem píseň, jmenuje se Předečné blues.
00:29:12 Můj pradědeček byl právník, moje prababička praporčík,
00:29:20 můj prapradědeček byl pravý bek, moje praprababička moc prachatá,
00:29:27 můj praprapradědeček byl prášek, moje prapraprababička pradlena,
00:29:34 Můj prapraprapradědeček byl práčem,
00:29:38 moje prapraprapraprapraprababička byla pračlověk.
00:29:55 -Už to je ti to jasné?
-Už je mi to úplně jasné.
00:29:57 Bavili jsme se s J. Wimrem o zahraničí, jezdil jsi taky někam?
00:30:04 Jezdili jsme do Německa, měli jsme to tam těžké.
00:30:10 Na rozdíl od Jirky jsem na němčinu dost nenadaný.
00:30:14 Umím říct jen Mutter, Fatter a ee. Tak jezdíme po republice.
00:30:27 To je lepší.
00:30:31 Co připravuješ nového, Ivane?
00:30:34 Připravuji k vydání knížku povídek, jmenuje se Šel tudy, měl banjo.
00:30:42 Byla bych ráda, kdybys nám něco přečetl.
00:30:46 Povídka je nešťastná, což poznáš podle názvu.
00:30:56 Její název je Láska, Zrada, Macocha.
00:31:00 Nejsem si jist, jestli se to lidem bude líbit.
00:31:07 Mohla by jsi se posadit tam a smát se?
00:31:12 Slyšel jsem, že se směješ skoro všemu.
00:31:17 Já ti budu dělat publikum.
00:31:22 Kdyby tam byl vtip, který bys nepochopila,
00:31:25 dám ti znamení na smích. Mrknu na tebe.
00:31:34 Jak vidíte jsme každý úplně jiný typ člověka,
00:31:38 ale přece jsme si blízcí.
00:31:39 Spojuje nás jeden společný zájem, všichni 3 rádi pozorujeme děvčata,
00:31:44 které jsou jen tak. To jsem udělal náhodou.
00:31:54 O našem společném koníčku jsme se domluvili v sauně.
00:31:57 Založili jsme zájmový kroužek s názvem Civilní obrana.
00:32:02 Bylo nám jasné,
00:32:04 že většina našich akcí bude probíhat v terénu.
00:32:07 Aby ženatí členové mohli vycházet z domu bez podezření s dalekohledy,
00:32:13 lopatkami a v maskovacích úborech, bylo tohoto krycího názvu třeba.
00:32:21 Našich bojových akcí v terénu bylo hodně,
00:32:23 ale jen jedna se mi vryla hluboko do srdce.
00:32:26 Pamatuji si ji, jako kdyby to bylo včera.
00:32:30 Operovali jsme v lesíku Markvartického rybníku.
00:32:32 Byl jsem zakopán v předsunuté pozici
00:32:35 cca 2 m od místa, kde se děvčata převlékala do plavek.
00:32:39 Tělo jsem měl v zemi a hlavu jsem měl zasunutu v umělém pařezu,
00:32:42 ve kterém byly otvory pro mé hezké modré oči.
00:32:48 Byly to 3 otvory. To je asi chyba. 2 otvory.
00:32:57 K mému stanovišti se blížilo nádherné děvče, jmenovalo se Růženka.
00:33:01 Mělo nejméně 120 kg, po takové macaté jsem už dlouho toužil,
00:33:06 na takovém těle si může člověk sám uplácat ňader,
00:33:10 kolik chce a kde chce.
00:33:23 Třeba na zádech a chodidlech.
00:33:30 Do obličeje jsem se Růžence raději nedíval,
00:33:33 nechtěl jsem si ji zošklivit.
00:33:35 Bušilo mi srdce, zvyšoval se mi tep,
00:33:37 objekt smeřoval přímo k mému pařezu.
00:33:40 Zastavuje se, převléká se.
00:33:43 V tom cítím tupý úder do hlavy, jako by na mě spadly 2 pytle cementu.
00:33:47 Růženka usedla na papírový pařez, a nalomila mi vaz.
00:33:54 Vykřikl jsem a ztratil vědomí.
00:33:56 I přes tuto nehodu jsme chodili k Markvartickému rybníku dál.
00:33:59 Byli jsme ostražitější. Lepší místo bychom nenašli.
00:34:02 Asi 1 km odtud byla na brigádě dívčí škola
00:34:06 a všechy brigádnice se sem chodily denně koupat.
00:34:08 Byla to legrace, vždycky než se dívky usadily,
00:34:11 chodily hodinu po lese a kopaly do všech pařezů jestli jsou pravé,
00:34:15 a my je zatím pozorovali z odstaveného fekálního vozu.
00:34:30 Takto to jde dál a dál...
00:34:35 Všechno jsem pochopila. Ivane, kdy ta knížka vyjde?
00:34:36 -Asi za rok.
-To si ji koupím.
00:34:39 Poprosila bych tě o úplně nejnovější písničku.
00:34:45 To bude těžší, nejnovější písničku jsem napsal pro někoho,
00:34:50 kdo umí jódlovat.
00:34:52 Já to neumím, ale pokusím se.
00:35:03 Pojď se mnou brouku na Císařskou louku.
00:35:09 Budeme se líbat v chůzi, půjdmem hned po schůzi.
00:35:16 Pojď se mnou brouku na Císařskou louku.
00:35:23 Nasednem do kanoe poplujeme až za bóje.
00:35:30 Pod Vyšehradem budeš mě svádět přiléhavým trikem,
00:35:36 snad nikdo na koni, neskočí na nás, jak tady bývá zvykem.
00:35:42 Pojď se mnou brouku na Císařskou louku.
00:35:48 Když nebudeš chtít být moje vyhodím tě z kanoe.
00:36:07 Každý paklík má cenu zlata.
00:36:11 S každým jsem se nadřel až ze mě lilo.
00:36:19 Snadno se to řekne, ale mě se ještě teď
00:36:22 dělají mžitky před očima z toho zatraceného vzorku.
00:36:25 Ale stálo to za to, teď je to hotový kapitál.
00:36:30 Dětem se to dá odkázat v dědictví. Tady je.
00:36:36 Posvátná sada. Perla.
00:36:41 Proto má své jméno, ano dal jsem jí jméno.
00:36:48 Jmenuje se Adelaida Ivanovna.
00:36:51 Josef Abrhám.
00:37:06 Umíte to báječně.
00:37:09 J. Abrhám mě před nedávnem pozval do Činoherního klubu,
00:37:11 na představení Gogolových Hráčů,
00:37:15 kde hraje roli falešného hráče karet Igareva, říkám to dobře?
00:37:20 Ano, správně.
00:37:21 -Předveďte nám ještě nějaké kouzlo.
-Proč ne.
00:37:27 -Vemte karty, zamíchejte.
-Nevím, jestli to umím.
00:37:36 Vyberte si jakoukouliv kartu a ukažte ji na kameru, mně ne.
00:37:51 Křížová sedma.
00:38:04 Je to dobré, to je nějaký podfuk. Ještě jednou s jinými kartami.
00:38:22 Zamícham je já.
00:38:23 -Řekněte, jaká karta tam má být.
-Kde? -Nahoře.
00:38:30 -Zelené eso.
-Ano, podívejte se.
00:38:50 Toto je věc, která mi nejde do hlavy, jak jste to dokázal.
00:38:55 To nemá s hlavou co dělat.
00:39:00 Toto je rekvizita z divadelní hry Hráči.
00:39:11 Kdysi jsem se tomu trochu věnoval, teď se mi to hodilo.
00:39:17 Jsou triky, které jsou technické, další jsou založené na sugesci.
00:39:25 -To ne.
-Vy tomu nevěříte.
00:39:31 Dá se vnutit karta pomocí hypnózy.
00:39:41 -A vy to umíte?
-Jak vidíte, někdy ano.
00:39:48 To mě zajímá, řekněte mi o tom něco.
00:39:52 Já jsem vám ukázal triky, udělejte mi radost
00:39:56 a zahrajte mi na klavír.
00:39:59 Mě zajímá vaše sugesce.
00:40:03 Nechme toho, nerad o tom mluvím.
00:40:06 Proč o tom nerad mluvíte? Jak jste se s tím setkal?
00:40:18 Kdysi jsem se zúčastnil produkce, kde se odehrálo
00:40:24 několik zajímavých experimentů ve smyslu hypnózy a telepatie.
00:40:38 Zajímalo mě to, tak jsem se tím zabýval,
00:40:41 jde to cvičit.
00:40:45 A jde mi to trochu.
00:40:49 Řekněte mi o tom něco víc, zajímá mě to.
00:40:55 Měl jsem nepříjemnou zkušenost.
00:41:00 Nepodařilo se mi jednoho člověka z toho hypnotického stavu probrat.
00:41:10 -Jak to dopadlo?
-Dobře.
00:41:16 Ale já jsem se zděsil,
00:41:19 vyhledal jsem lékaře, kteří se tím zabývají.
00:41:28 Hypnóza je skutečně fakt, který se nedá vyvrátit.
00:41:33 Působí na vědomí a podvědomí lidí, dá se to příznivě využít.
00:41:43 O tom jsem četla.
00:41:47 Dá se to i zneužít.
00:41:52 Víte co, podívejte se na mě, jestli byste mě mohl zhypnotizovat.
00:41:59 -Jste toho schopna.
-To je silné kafe.
00:42:10 Zhypnotizujte mě, já jsem to nikdy nazažila.
00:42:19 -Tady teď?
-Ano, tady.
00:42:35 Jestli z toho něco funguje, můžeme to zkusit.
00:42:41 Mohli byste ztlumit světla, pane osvětlovači, děkuji.
00:42:49 -Co mám dělat?
-Nic.
00:42:50 To je lehké.
00:42:52 Seďte a najděte si světlý bod, např. na žaluzii.
00:42:58 -Jakýkoliv?
-Ano.
00:43:06 Uvolněte se.
00:43:11 -Na nic nemyslete.
-Já na něco myslím.
00:43:16 Ještě jednou.
00:43:24 Uvolněte se, cítíte se dobře.
00:43:32 Pomalu přestáváte cítít konečky prstů, ruce, nohy, tvář.
00:43:45 Uvolněte tvář.
00:43:51 Vaše víčka jsou těžká, těžší.
00:43:56 Až napočítám do 5, zavřete oči.
00:44:02 1, 2, 3, 4, 5.
00:44:16 Je vám teplo, velmi horko.
00:44:22 Zas tak horko ne.
00:44:31 Slyšíte krásnou hudbu, vidíte orchestr, dirigenta.
00:44:41 Otevřete oči. Vstaňte.
00:45:07 Posaďte se ke klavíru.
00:45:14 Ruce.
00:45:19 Dám vám pokyn, abyste hrála.
00:45:47 Dost.
00:45:50 Bylo to krásné, děkuji.
00:45:54 Sedněte si dál.
00:46:00 Budeme hrát rychle v C dur, hrajte co chcete, já se přidám.
00:47:34 -Proč tleskají?
-Protože jste pěkně hrála.
00:47:38 -Jak vám je?
-Dobře.
00:47:42 Byla jste první, s kým se to povedlo.
00:47:45 Jste neupravená.
00:47:50 Je to největší výkon, já vám děkuji.
00:48:05 Na památku máte za krkem pozdrav.
00:48:11 -Kde?
-Tady.
00:48:25 Máte rádi veselé historky a legraci vůbec?
00:48:30 Já taky a proto sem občas pozvu odborníka.
00:48:33 Dnes jsem přilákala herce s osobitým humorem
00:48:36 a skvělého vypravěče veselých příběhů, Jiří Císler.
00:48:48 Dobrý večer, jsem v dilematické situaci.
00:48:51 Já jsem si na dnešek připravil važný koncert.
00:49:03 Chtěla jsem se zeptat, jakou legraci
00:49:06 jste si pro nás připravil.
00:49:09 Vážný koncert, říkal jsem si, k vám jako ke zpěvačce
00:49:14 takových krásných bohatých emotivních písní, a k ženě...
00:49:23 Jiří, to jste mě zklamal.
00:49:25 Nejste tady kvůli mě, ale kvůli divákům.
00:49:29 A ti se těší, že jim dáte trochu radosti a legrace.
00:49:36 Radost není jen vtipkování, a veselé příběhy,
00:49:47 radost je také z krásy.
00:49:53 Uděláme to takhle, vezmeme se za ruce
00:50:00 a oni se budou dívat na krásnou ženu a krásné zvíře.
00:50:08 Poradují se z krásy, chvíli počkáme a jdeme.
00:50:15 -Jako legrace je to dobré.
-Tušil jsem, že to neprojde.
00:50:22 Dejte mi chviličku času, abych vyřešil to dilema.
00:50:27 Chviličku na vyřešení kompromisu, abych mohl udělat vážný koncert
00:50:37 a zároveň splnit požadavek na humor.
00:50:47 -Bude vám stačit chvilička?
-Mě už Marie stačí všechno.
00:50:56 Myšlení je velmi složité, vy mi to nevěříte.
00:51:02 Dám vám příklad.
00:51:05 Přijdu domů ke své mladé půvabné ženě a řeknu jí, že mě bolí noha,
00:51:14 ona mi odpoví, že to mám z chlastu.
00:51:22 Druhý den přijdu a bolí mě ruka, ona odpoví stejně.
00:51:30 Třetí den mě bolí záda, ona opět odpoví, že to mám z chlastu.
00:51:37 Ptám se jí, jestli si neumí vymyslet něco jiného?
00:51:42 Myslíte, že vymyslí? Nevymyslí, myšlení je nejtěžší.
00:52:01 Nejsme láska z románů, první a krásná,
00:52:07 ta, co ráda šlape v loužích a chodí k ránu spát.
00:52:13 Nevěřím už pohádkám, stal se však zázrak
00:52:20 najednou jsi tu, mám Tě ráda a Ty mě máš rád.
00:52:26 Ta láska je tak nádherná, až mám trochu strach.
00:52:33 Jako s křehkou vázou s ní jdem po špičkách.
00:52:40 Měli jsme se potkat dřív, zdá se mi, mohli jsme se vznášet výš nad zemí,
00:52:47 měli jsme se potkat dřív a spolu první závrať mít.
00:52:54 Měli jsme se potkat dřív o pár let, nesmíme teď otálet.
00:53:00 Asi nám nestačí jen z lásky žít.
00:53:10 Už nám není 17, čas vrásky sčítá, bojíme se slibů,
00:53:18 přísah a nesplněných snů.
00:53:23 Najednou se probouzím, když venku svítá.
00:53:30 Šťastná, že se mi to nezdá, jsi se mnou, jsi tu.
00:53:37 Jak jsme mohli žít tak blízko, každý sám?
00:53:44 Zdá se mi, že spoustu let tě od vidění znám.
00:53:51 Měli jsme se potkat dřív, zdá se mi, mohli jsme se vznášet výš nad zemí.
00:53:57 Měli jsme se potkat dřív, alespoň o rok, o měsíc.
00:54:03 Měli jsme se potkat dřív o pár let, nesmíme teď otálet.
00:54:10 Možná je to tak líp a méně je víc.
00:54:18 Měli jsme se potkat dřív, zdá se mi, mohli jsme se vznášet výš nad zemí,
00:54:24 měli jsme se potkat dřív, alespoň o rok, o měsíc.
00:54:31 Měli jsme se potkat dřív o pár let, nesmíme teď otálet.
00:54:47 Koncert pro Marii.
00:55:01 Počkej.
00:55:05 Otočit.
00:55:16 Jo, housle otočit.
00:55:24 Počkej, koncert pro Marii.
00:55:35 Jéé, vy jste krásná, vy jste tady s ním?
00:55:49 -Ne.
-To je dobře.
00:56:01 Támhleten by byl ještě horší.
00:56:13 Ale tamten by mohl.
00:56:30 Koncert pro Marii.
00:56:48 Počkej.
00:56:51 Čím to může být?
00:56:55 Stojím na blbém místě,
00:56:57 když člověk stojí na blbém místě, nic nejde, tedy jde, ale blbě.
00:57:09 Tady je to lepší.
00:57:16 Já jsem střední postavy, ale budu hrát vysoko.
00:57:28 Koncert pro Marii.
00:57:45 Je to krásné, ale začíná to být moc vážné.
01:00:02 To mi to nevyšlo.
01:00:06 -Jiříku, vraťte se.
-Ne!
01:00:10 Bylo to moc pěkné, opravdu vám moc neudělám.
01:00:16 Nemůžu, já jsem zamčený.
01:00:27 Zvoňte dvakrát, čtu ztěží v oprýskaném laku,
01:00:35 až někde v krku slyším srdce trémou bít.
01:00:43 Zvoňte dvakrát, vždy vtipný v dokonalém fraku,
01:00:47 ozdoba společnosti, muž, co umí žít.
01:00:55 Zvoňte dvakrát, já totiž slyším celkem špatně.
01:01:01 Chodím ztěžka, navíc též mi slábne zrak.
01:01:05 Zvoňte dvakrát, já visím na ramínku v šatně,
01:01:12 jsem totiž obnošený starý huberťák.
01:01:18 Zvoňte dvakrát, proč se mi ruce tolik chvějí,
01:01:26 to vždy když má se splnit krásný tajný sen.
01:01:31 Zvoňte dvakrát, musí mě vidět jak se směji,
01:01:38 ten věčně usměvavý pravý genleman.
01:01:44 Zvoňte dvakrát, mě totiž všechny smysly chřadnou.
01:01:51 Mě snad ze všech šesti zbyla jen chuť spát.
01:01:56 Zvoňte dvakrát, vizitku nedal jsem si žádnou,
01:02:02 mě totiž nechce se to jméno ani psát.
01:02:08 Zvoňte dvakrát, na dveře naškrábal si křídou.
01:02:15 Písmena hrbí se jak starý sešlý pes.
01:02:20 Zvoňte dvakrát, drív měl prý pro hosty co přijdou
01:02:26 dokořán dveře, na nich napsáno má dnes.
01:02:33 Zvoňte dvakrát, jsem totiž 300letý staroch,
01:02:40 mám totiž na únavu od lékaře glejd.
01:02:45 Zvoňte dvakrát, já totiž kdysi slyšel za roh,
01:02:51 dneska když neotevřu tak mě nechte bejt.
01:02:58 Zvoňte dvakrát, já zvoním, nikdo nepřichází,
01:03:04 mohl by mít každou, já mu asi nejsem dost.
01:03:09 Zvoňte dvakrát, já vím, že lecos už mi schází,
01:03:17 po schodech dolů kráčí odmítnutý host.
01:03:31 Lalalalalalalalalala...
01:03:47 Zvoňte dvakrát, zvoňte dvakrát. Nechte mě bejt.
01:04:04 To by možná pro dnešek stačilo.
01:04:06 Skryté titulky: Michaela Nejedlá Česká televize, 2005
Marie Rottrová si tentokrát do Divadélka pod věží pozvala řadu vynikajících herců, muzikantů a dostane se také na mimy. Přijměte její pozvání i vy a bavte se ve skvělé společnosti Josefa Abrháma, Ivana Mládka, Lubomíra Lipského, Jiřího Císlera a Mim tria.
