00:00:14ZPĚV

00:00:15Když si dáš hlavu do dlaní když tě láska dost poraní

00:00:26nebuď sám a ruku mi dej zazpívám ti a bude zas hej

00:00:30Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:00:37tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom

00:00:52Nebuď zlá a tak mi konečně věř ty bystrý jsi a tak rozpoznáš lež

00:01:00dneska máš splín jako hrom věz, že zítra ho bude mít on

00:01:07Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:01:15tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom

00:01:41Já už vím, jak se střídá hezký zážitek s nehodou

00:01:48a zrovna teď, ať chceš nebo ne tělo se v rytmu houpá

00:01:57tobě, mně, nám

00:02:01Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:02:08tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom

00:02:15Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:02:22tak s náma rok a den houpá POTLESK

00:02:36Vítám vás všechny už po devatenácté v ostravském Divadélku pod věží.

00:02:42Před několika týdny mi vyšla nová dlouhohrající deska, a já bych vám

00:02:47hned na začátku chtěla zazpívat jednu z písniček z této desky.

00:02:51Napsal ji pro mě Vlastimil Kučaj a Ronald Kraus, a jmenuje se

00:02:56Čas na sečítání hříchů.

00:03:11ZPĚV

00:03:12Než začnete mít

00:03:15strach z ticha vlastních kroků a z promarněných roků

00:03:20tak jděte klidně dál

00:03:24kdo život chtěl žít

00:03:27šel rovně strání, polem ten neobcházel kolem

00:03:32tu mrznul, tu se hřál

00:03:36i lásky tudy šly, možná tři, každá jiná

00:03:40a kdoví, snad i dvě najednou

00:03:45ta léta jsou třpyt a lesk jak réva vinná

00:03:50ta neblednou, ta nešednou jen čas je trochu svál

00:03:58než začnete psát

00:04:01tu tisícátou z kronik, dejte si radši tonik

00:04:05a neopusťte sál

00:04:09v něm točí se svět

00:04:13a v nádherném je letu zůstaňte na parketu

00:04:17ten strach se vám jen zdál

00:04:21až přijde jednou čas vidět svůj součet hříchů

00:04:25tak mnohé ti album napoví

00:04:29tak řekni si včas že život bez hříšníků

00:04:35je iluzí, dech ledový a ty sis vlastně hrál

00:04:42než začnete psát

00:04:46tu tisícátou z kronik, dejte si radši tonik

00:04:51a neopusťte sál

00:04:54až budete znát

00:04:57že nejste první, třetí zahoďte předsevzetí

00:05:01kdo nehrál, neprohrál

00:05:21než začnete psát

00:05:25tu tisícátou z kronik, dejte si radši tonik

00:05:29a neopusťte sál

00:05:33v něm točí se svět

00:05:37a v nádherném je letu zůstaňte na parketu

00:05:41ten strach se vám jen zdál

00:05:44až přijde jednou čas vidět svůj součet hříchů

00:05:49tak mnohé ti album napoví

00:05:53pak řekni si včas že život bez hříšníků

00:05:59je iluzí, dech ledový a ty sis vlastně hrál

00:06:06než začnete psát než začnete psát

00:06:14než začnete psát POTLESK

00:06:23Přemýšleli jste někdy o tom, jak vzniká písnička?

00:06:28To vám autor neboli skladatel zahraje melodii.

00:06:31Když se vám líbí, necháte si ji otextovat,

00:06:34aranžér ji upraví do konečné podoby,

00:06:37a za měsíc by měla být písnička na světě.

00:06:40Jsou ovšem skladatelé, kteří vám písničku slíbí,

00:06:43a pak vám ji nepošlou. Já jsem si v jednom konkrétním případě řekla,

00:06:48že takového nezbedného autora pozvu sem do Divadélka

00:06:52a vyříkám si to s ním přímo před diváky.

00:06:55Ten případ je bratislavský skladatel, zpěvák

00:06:58a vedoucí skupiny MODUS Ján Lehotský.

00:07:03POTLESK

00:07:13Tak po takovémto entrée by nikdo nedostal ani kůrku, natož písničku.

00:07:20Janko, neber si to tak, já jsem to tak úplně nemyslela.

00:07:24Ale tys mi tu písničku slíbil dávno, a já o ni pořád stojím.

00:07:28Musím ti říct, že jsem kolikrát záviděla Marice Gombitové

00:07:32tvoje písničky, a představovala jsem si, jak bych je, o trochu níž,

00:07:36zpívala já.

00:07:37Mně to samozřejmě lichotí. Ale víš, jak to je. Zpěváci odchází,

00:07:42noví přichází, je třeba jim udělat repertoár a tak dále.

00:07:46To znám. Připravuje se nová deska, nový program, za dveřmi je

00:07:50Bratislavská Lyra, a do Ostravy je daleko, viď?

00:07:54No, tak asi 320 km.

00:07:56Slib mi, že se jednou pokusíš tu vzdálenost překonat

00:08:00a písničku mi pošleš.

00:08:01Já ti ji nepošlu, já jsem ti ji přinesl.

00:08:05-No, to je ohromné.
-Čerstvá, teplá.

00:08:08Ukaž, fakt je horká.

00:08:11Tak my vám můžeme předvést, jak taková písnička vzniká.

00:08:16Pojď ke klavíru.

00:08:18A zkusíme si to přehrát, mě to hrozně zajímá.

00:08:21Úvod je nejdůležitější, ten bych začal já.

00:08:26-To je myšleno jako duet?
-Ano, jako duet.

00:08:29Já ti to předzpívám a pak to zkusíme.

00:08:49ZPĚV BEZE SLOV

00:09:05-Teď ty.
-Zpívej to se mnou.

00:09:08ZPĚV BEZE SLOV

00:09:29ZPĚV BEZE SLOV

00:10:33Krásná melodie. To je celý?

00:10:37To už je překvapení, aranžér to naaranžuje.

00:10:41Dobře. Beru, je to hezký.

00:10:43POTLESK

00:10:54Beru. Jánko, ale co uděláme s textem, komu to dáme?

00:10:59-Ty bys to chtěla zpívat slovensky?
-Ne, to bych si netroufla.

00:11:03Ale, víš co? Já obdivuji Kamila Peteraje, píše bezvadné texty.

00:11:08Myslíš si, že by to uměl otextovat československy?

00:11:12-Nevím.
-Přemluv ho.

00:11:16Víš, co? Já ho ukecám. Ano?

00:11:18Dobře.

00:11:20Jánko, když už jsi tady, já bych tě moc poprosila o tvoji písničku.

00:11:25Už hotovou.

00:11:38ZPĚV SLOVENSKY PÍSEŇ "Od tretej do piatej"

00:16:03ZPĚV LIDOVÉ PÍSNĚ "Okolo Bylnice"

00:16:08Okolo Bylnice okolo Brumova

00:16:14okolo Bylnice okolo Brumova

00:16:24utopil sa šohaj když tam brodil koňa

00:16:38utopil sa šohaj když tam brodil koňa

00:16:51a když ho topilo kamarádů volal

00:17:00a když ho topilo kamarádů volal

00:17:09kamarádi moji už sem sa vám skoval

00:17:22kamarádi moji už sem sa vám skoval

00:17:34už sem sa vám skoval do tej hlbočiny

00:17:43už sem sa vám skoval do tej hlbočiny

00:17:51že sem si nevšímal chudobnej děvčiny

00:18:04že sem si nevšímal chudobnej děvčiny

00:18:23chudobná děvečka jako iskérečka

00:18:33chudobná děvečka jako iskérečka

00:18:39chodí po svobodě jak rybka po vodě

00:18:49chodí po svobodě jak rybka po vodě

00:19:01když rybka ven z vody ráda by do vody

00:19:08když rybka ven z vody ráda by do vody

00:19:18když sa dívča vydá rádo by svobody

00:19:32když sa dívča vydá rádo by svobody

00:19:48POTLESK

00:20:00Zasloužilá umělkyně Jarmila Šuláková.

00:20:04POTLESK

00:20:08Jarmilo, já tě tady vítám.

00:20:11Vzpomínáš si, kolikrát jsme se vůbec my dvě viděly?

00:20:15No, Maruško, bylo to mockrát, hlavně v rozhlase.

00:20:20A někdy na společných koncertech...

00:20:23Na zájezdech. Ale dneska je to v tom tvém divadélku poprvé.

00:20:27-Tož vítaj.
-Tož děkuju za vítačku.

00:20:30Ta písnička byla moc hezká. Já jsem ji nikdy neslyšela.

00:20:34Je to stará balada z jižního Valašska.

00:20:37Natočila jsem ji v rádiu a teď je poprvé v televizi.

00:20:41-Takže nová deska ještě není?
-Není.

00:20:44Já bych vám chtě prozradit jednu věc. O tom málokdo ví.

00:20:48Jarmila Šuláková prodávala gramodesky v prodejně

00:20:51Supraphon ve Vsetíně, a to celých 35 let.

00:20:55Jarmilo, to znamená, že asi v roce 1950 jsi začala prodávat.

00:21:00To asi ještě pamatuješ desky s etiketou Ultraphon a Esta.

00:21:07Ano. Byly to sice rozbitné desky, ale ráda na ně vzpomínám.

00:21:14HRAJE MELODII

00:21:15-Vidíš?
-Inka Zemánková.

00:21:18Vláďa pochopil.

00:21:23ZPĚV

00:21:24Tak jako slunečnice každým dnem otáčí se za sluncem

00:21:31tak já stále hlavu svou obracím jen za tebou

00:21:37tak jako karavany pouští jdou jdou za tichou oázou

00:21:43tam, kde klid svůj naleznou jdu já stále za tebou

00:21:50To bylo báječný. POTLESK

00:21:57Takzvaně ? jak ji neznáte.

00:22:00Které písničky tě za těch 35 let více zaujaly?

00:22:04Takové pěkné lyrické. Třeba.

00:22:09ZPĚV

00:22:11Podívej, kvete růže podívej, kvete růže

00:22:17podívej, kvete růže ta tvá

00:22:32podívej, kvete růže podívej, kvete růže

00:22:37podívej, kvete růže ta tvá

00:22:42POTLESK

00:22:47-Pak přišlo krásné období Semaforu.
-Semafor. Šlitr ? Suchý.

00:22:53To se prodalo asi hodně desek.

00:22:55Hodně. Hlavně před Vánocemi jsme prodávali. Tuto, Purpuru.

00:22:59ZPĚV

00:23:01...voní, stále voní.

00:23:06Nikdo si nevšímá, jak život mění se v dým.

00:23:18To je krásná písnička. Já jsem ji dokonce vloni nazpívala

00:23:22a natočila do vánočního Divadélka.

00:23:26A víš, že si vzpomínám, a měla jsem velmi ráda Beatles?

00:23:30-Prosím tě!
-To jsme toho naprodávali!

00:23:37Michelle. BROUKÁ MELODII

00:24:03Krásně. POTLESK

00:24:13A který z našich zpěváků byl nejžádanější v prodejně?

00:24:17Nejvíc jsme prodávali Karla Gotta.

00:24:21ZPĚV

00:24:23C est la vie, c est la vie tak to končívá

00:24:30a to mě nebaví, nebaví klidně hrajte dál, naposledy

00:24:40la la la lalala

00:24:54POTLESK

00:24:57A teď budu neskromná. Líbila se ti někdy nějaká moje písnička?

00:25:01Joj, Maruško. Asi všecky.

00:25:03Ale, víš, z těch tvých začátků to byl ta...

00:25:08ZPĚV

00:25:10Lásko, neumřeš po přeslici lásko

00:25:22lásko, máš barvu po měsíci lásko

00:25:30Nevím, jestli mám dobře slova. Ty to umíš lepší, Maruško.

00:25:35POTLESK

00:25:38To byla Láska okořeněná folklórem.

00:25:43No, vidíš. A ty zpíváš ty lidové písničky také.

00:25:46Mám je moc ráda.

00:25:48Byla bych hrozně ráda, kdybys mně tady zazpívala.

00:25:51Zazpíváme si spolu.

00:25:53Já mám totiž hrozně ráda jednu písničku. Skoro nejvíc z lidových.

00:25:57-V horním konci svíťá...
-V dolním zažehajú.

00:26:03Vláďo, znáš to?

00:26:10ZPĚV

00:26:12V horním konci svíťá v dolním zažehajú

00:26:23uprostřed dědiny děvča namlúvajú

00:26:36děvča namlúvajú

00:26:45nenamlúvajte mňa však já vám neslúbím

00:26:56vašeho šohaja dokonca nelúbím

00:27:10dokonca nelúbím

00:27:19namlúvali skálu namluvili kameň

00:27:30a tebja děvčico nenamluví žáden

00:27:44nenamluví žáden

00:27:55POTLESK

00:28:00Zasloužilá umělkyně Jarmila Šuláková.

00:28:03POTLESK

00:28:24ZPĚV

00:28:26Jak se zdá, doby, kdy hráli jsme pryč jsou, ty tam

00:28:33odešel jsi náhle pryč už jen byls, nejsi

00:28:41ale na fotce z prázdnin na mě dál se směješ

00:28:46a já si říkám, kdybys tam moh tu stát

00:28:53vpíjel bys vlastníma tvářema proudy těch slz, cos měl rád

00:29:03volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:29:09v mysli mé i svých nejbližších zůstals živ

00:29:16volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:29:21na můj pláč

00:29:30jak mě štval všechen ten shon v němž jsi žil

00:29:35řeks končím, a ráno táhs to dál byl tu další cíl kam

00:29:44vždycky smál ses mým hloupým výčitkám

00:29:49kéž bys dneska zase tak moh se smát

00:29:56jak já bych zoufale chválila právě ten svět, cos měl rád

00:30:05volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:30:11v mysli mé i svých nejbližších zůstals živ

00:30:17volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:30:23na můj pláč

00:31:02volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:31:07v mysli mé i svých nejbližších zůstals živ

00:31:12volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:31:18na můj, na můj vypadám hrozně

00:31:26dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:31:35v mysli mé i svých nejbližších zůstals živ

00:31:39volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:31:43na můj pláč

00:31:53POTLESK

00:32:06To, co vidíte, je divadelní opona.

00:32:09V každé divadelní oponě je zezadu malé divadelní kukátko,

00:32:16které slouží k tomu, aby ten za oponou zcela nepozorován

00:32:20a nenápadně mohl sledovat publikum a spočítat si příbuzné.

00:32:27HLAS ZA OPONOU

00:32:28No jo, vám se řekne dopředu, ale vždyť já nevidím.

00:32:31To, co vidíte, je divadelní opona.

00:32:34To, co slyšíte, je Jiřina Bohdalová.

00:32:38POTLESK

00:32:52-Ty ses sem nemohla dostat.
-No, nemohla.

00:32:55Za to tady je světla dost. Já jsem hrozně ráda, že jsi v Divadélku.

00:33:00-Děkuju.
-Že jsi přišla včas.

00:33:03-Krásně upravená.
-Ále.

00:33:06Ale hlavně, že jsi konečně v Ostravě.

00:33:10No počkej, Marie, jak to ? konečně?

00:33:13Já jsem v Ostravě tak často, že mám pocit, že jsem nikdy neodjela.

00:33:19Nejsi ty snad dokonce ostravská rodačka?

00:33:22Ne, já jsem z Prahy ? Libně, a jak říkával rád tatínek,

00:33:26z Trhových Svinů, protože on byl odtud.

00:33:30Ale Ostravu mám strašně ráda, protože tady jsem, představ si,

00:33:35tady jsem učila, když jsem byla ještě učitelka.

00:33:40A tady jsem hrála, když už jsem byla herečka, a tady jsem...

00:33:47No, co jsi tady?

00:33:50SMÍCH No, prostě jsem tady.

00:33:52No počkej, chceš naznačit, že jsi tady nechala nebo ztratila srdce?

00:33:57Marie, nech toho. Mě na ten kluzký led soukromí nedostaneš.

00:34:01Ale odpovím ti. Já totiž kudy chodím, tudy něco trousím.

00:34:06Já vím. Pohodu, vtip, legraci.

00:34:09No, a taky peněženku, brýle, cigarety.

00:34:12Teď vážně. Chtěla bych se tě zeptat, jaký máš vztah ke zpěvu?

00:34:17Já? K tvýmu? Ohromnej!

00:34:20-Ty si děláš legraci.
-Nedělám, teď to myslím vážně.

00:34:24Já to myslím obecně, ke zpěvu vůbec.

00:34:27Tak ke zpěvu vůbec. Jak bych to řekla.

00:34:31Už to mám.

00:34:34ZPĚV

00:34:36Zpívám rád a je to na mně, doufám znát...

00:34:41Je. SMÍCH

00:34:42Ne, není. Ale takhle to vyjadřuje Karel Gott.

00:34:46A na něm je to, já nevím proč, nějak líp vidět, než na mně.

00:34:51SMÍCH

00:34:53Ale já zpívám děsně ráda, to je pravda.

00:34:55Ale vím jednu věc, že nemám ke zpěvu tyhlety buňky. Ale současně vím,

00:35:01že někteří lidé ke své práci taky nemají buňky, a přesto ji dělají.

00:35:09Ovšem ten výsledek se právě nějak nedá srovnat.

00:35:13-Na tom je to znát.
-Je to na tom znát.

00:35:16Jak mě učil v Televarieté staré české přísloví...

00:35:20-Když dva dělají totéž...
-Není to totéž.

00:35:30Tak my tady s Marií jsme si řekly, že tohle české příslovi

00:35:38"Když dva dělají totéž, není to totéž",

00:35:42uvedeme jaksi v praxi. Tak čistě experimentálně.

00:35:48Marie se uvolila, že vám zahraje.

00:35:52Pod nátlakem. SMÍCH

00:35:56Aby byla legrace. A Jiřina vám zazpívá.

00:36:00No. SMÍCH

00:36:02Marie měla zase to štěstí... My jsme si hodily korunou.

00:36:07Marie měla to štěstí, že jde první.

00:36:10SMÍCH

00:36:12-Tak prosím.
-No.

00:36:14Já jsem si vybrala kratičký odstaveček ze slavného monologu

00:36:20Jiřiny Bohdalové o telefonování.

00:36:23Nekoukej na mě.

00:36:25Dívka smělá dokáže divy. S asistencí kamarádek.

00:36:32Halo, to je pan Gott? Dobrý den, pane Gott.

00:36:36Já vám musím říct, že vás děsně žbožňuju.

00:36:39No, ten váš hlas a oči, a vůbec.

00:36:42Já bych se s váma děsně ráda sešla. Neměl byste čas třeba ve středu?

00:36:47Holky, neblbněte, já neslyším, co říká. Co?

00:36:50Já bych si s vám chtěla popovídat. O zpěvu, já totiž taky zpívám.

00:36:54Už jsem měla dvakrát něco s hlasivkama. Božka, nesměj se.

00:36:59Co? Vy byste se fakticky sešel?

00:37:02Já nevím, třeba v šest u divadla. A pane Gott, prosím vás...

00:37:07Holky, netlačte se, já mu to řeknu.

00:37:10Mohl byste sebou vzít taky pana Korna?

00:37:14Jako pro Věru, ona ho miluje.

00:37:17Koho? Cože? Koho že přivedete? Nějakýho Sinatru.

00:37:22To je jedno. Já vemu sebou Slávinu, tý je to celkem fuk.

00:37:27SMÍCH POTLESK

00:37:37-Dobrý?
-Výborný! Marie, výborný.

00:37:40Já jsem teprve teď pochopila, že správně vlastníš divadlo.

00:37:47No, vlastním, to je divadýlko.

00:37:49Mně to bylo na počátku divný, zpěvačka a má divadlo.

00:37:53To je jako kdybych já vlastnila pěvecké sdružení HLAHOL.

00:38:02SMÍCH

00:38:04Ale teď vím, že ti náleží právem.

00:38:06Při troše píle mám pocit, že by sis mohla střihnout i Julii.

00:38:11-Opravdu?
-Určitě.

00:38:12Prosím tě. Jsi na řadě. Zpívej.

00:38:15-Jo?
-Jo.

00:38:17Tak teď přestává legrace. SMÍCH

00:38:19Nebo začíná.

00:38:21Já jsem si samozřejmě vybrala taky z Mariina repet... Už mám trému.

00:38:29Z Mariina repertoáru písničku zamilovanou, protože když je něco

00:38:34zamilovaného, tak to já jsem hned celá pryč.

00:38:39Prosím tě, ne celá, měla bys tady do konce vydržet.

00:38:42To jsem myslela obrazně samozřejmě.

00:38:44A nějak si to šikovně uveď, jestli tě o to můžu poprosit.

00:38:48Marie, ty mě můžeš poprosit, co se do mě vejde.

00:38:52Já se klidně uvedu. Klidně ne, ale uvedu se.

00:38:58Vážení a milí diváci. Odpůrci i fandové Divadélka pod věží.

00:39:06Čili vážení přátelé i nepřátelé. Připravte si teď kapesníky,

00:39:11protože během několika minut budete slzet. Ano, budete slzet.

00:39:19Ale tak strašlivě, protože písnička, kterou jsem si vybrala,

00:39:24je strašlivě zamilovaná. A když je něco strašlivě zamilovaného,

00:39:29tak se to neobejde bez vodopádu slz. Máte kapesníky?

00:39:34No, vy kýváte. Nemáte! SMÍCH

00:39:38Mě by zajímalo, jestli muži mají kapesníky.

00:39:41O ženách jsem přesvědčená, že ano.

00:39:43Máte? To nevadí, že je špinavý.

00:39:47SMÍCH No, někteří nemáte.

00:39:49Já nabídnu, prosím. Vy taky nemáte.

00:39:55Ale abych vám ho nedávala marně, víte.

00:39:59Tak, prosím.

00:40:02Ale to je ostuda, tolik lidí nemá kapesník.

00:40:07A teď si ty nosočistopenky, jak říkávali brusiči českého jazyka

00:40:13kapesníkům, vezměte do ruky. Už je máte v ruce.

00:40:18Vy nemáte. Mně nic neuteče.

00:40:21Vezmete si je praváci do pravé, leváci do levé.

00:40:27A připravte se. Drama lásky začíná.

00:40:54Když si klíče dáváš na věšák a když slyším tvé Ahoj

00:40:59Když zas usednout se chystáš za svůj psací stůl a stroj

00:41:07A když řekneš - to jsem rád, že jsem doma

00:41:11Ani zmínka, že tu jsem i já Pročpak neříct, že tu se mnou

00:41:18rád jsi, že se mnou...

00:41:23Ty v tom rozdíl asi nevidíš, je to totéž dá se říct,

00:41:31Všechno vůbec kolem nás je stejné, Jen my dva jsme o kus dál, nic víc

00:41:39Dřív ses jinak ke mně z dálek vracel, Tehdy byl jsi jen z mé lásky živ,

00:41:48Dnes to je i není totéž, Dnes to vůbec není totéž, co dřív

00:41:56Tos mi nosil plnou náruč aster, Běžel za mnou čtyři poschodí,

00:42:04První sněženky jsi v dešti sháněl, Což se k tobě vůbec nehodí

00:42:13Zřejmě letos nikde nejsou kytky, Asi mráz je skosil mačetou,

00:42:22Ale příštím rokem opět možná pokvetou.

00:42:30Tos mi nosil plnou náruč aster, Běžel za mnou čtyři poschodí,

00:42:37První sněženky jsi v dešti sháněl, Což se k tobě vůbec nehodí

00:42:44Zřejmě letos nikde nejsou kytky, Asi mráz je skosil mačetou,

00:42:53Ale příštím rokem opět možná pokvetou.

00:43:00Tos mi nosil plnou náruč aster, Běžel za mnou čtyři poschodí,

00:43:07První sněženky jsi v dešti sháněl, Což se k tobě vůbec nehodí

00:43:15Zřejmě letos nikde nejsou kytky, Asi mráz je skosil mačetou,

00:43:23Ale příštím rokem opět možná pokvetou.

00:43:41POTLESK

00:43:43Děkuji. Děkuji. No, vy se překonáváte.

00:43:47Ale! Já jsem dostala pusu!

00:43:56Jste strašně milí. Děkuji.

00:44:00Ale pánové, nemyslete si, že se z toho vyvlíknete.

00:44:04To ne. Marie, pomoz mi, budeme kontrolovat.

00:44:08-No slzy.
-Kapesníky, ano.

00:44:11Ukažte. Ten je úplně suchej, a vy vypadáte jako citlivý člověk.

00:44:18To je divný. Vás to nedojalo? Trošku?

00:44:22Tohle není možný. Dal jste mi pusu a neplakal jste.

00:44:27Já nevím, Marie, jak ty, ale já je mám samý suchý.

00:44:30-Ani slza.
-Ani kapka.

00:44:32Slzinka. Tady se někde musela stát chyba chybinka.

00:44:37-Že by byla v tobě?
-Já nevím.

00:44:40-Nebo nedej příroda ve mně?
-To nevím.

00:44:46Ale jedno vím určitě. Že máme my dvě o čem přemýšlet.

00:44:53Jo? A jenom my dvě? SMÍCH

00:44:57Na shledanou. POTLESK

00:45:00Zasloužilá umělkyně Jiřina Bohdalová.

00:45:05POTLESK

00:45:17Končí dnešní Divadélko pod věží. Já děkuji Jánkovi Lehotskému,

00:45:22zasl. umělkyni Jarmile Šulákové, zasl. umělkyni Jiřině Bohdalové,

00:45:26a vám všem za milou atmosféru.

00:45:29A těším se společně s vámi na jubilejní 20. Divadélko pod věží.

00:45:33Na shledanou. POTLESK

00:45:40ZPĚV

00:45:42Cvičíš se mnou, má lásko na dálku jak s robotem

00:45:48zase utekl týden ozýváš se tepotem

00:45:54ruce pálí, srdce bouchá asi se ti rozsypu

00:46:01ty jsi v dálce a já pouhá

00:46:04hříčka svých ztřeštěných snů a taková už zůstanu

00:46:14cloumáš se mnou, má lásko jako vichr se stromem

00:46:20v noci bezesné často stáváš se mi příbojem

00:46:27zítra přijdu, budeš králem čekej v našem azylu

00:46:32svět se zbortí, a my dále budeme litovat dnů

00:46:39kdy ty jsi byl tam, a já tu

00:46:45ty jsi až tam, lásko já zase tu

00:46:52ty jsi až tam a já zase tu

00:46:58každý zvlášť a každý sám

00:47:08zase se mnou točíš, má lásko, a je teprv pondělí

00:47:14dokola a naruby a zpátky copak jsme to věděli

00:47:21ty jsi slýchal moje touhy jenom někdy z rádia

00:47:27pro mě byl jsi jenom jarní fén a já netušila

00:47:34že tahleta dlaň bude tvá

00:47:40ty jsi až tam, lásko já zase tu

00:47:46ty jsi až tam a já zase tu

00:47:52hej, ty jsi tam, ty jsi tam a já jsem tu, a já jsem tu

00:47:58hej, ty jsi tam, ty jsi tam a já jsem tu, a já jsem tu

00:48:04každý zvlášť a každý sám

00:48:10Skryté titulky: Josef Batěk Česká televize 2012