00:00:14 ZPĚV

00:00:15 Když si dáš hlavu do dlaní když tě láska dost poraní

00:00:26 nebuď sám a ruku mi dej zazpívám ti a bude zas hej

00:00:30 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:00:37 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom

00:00:52 Nebuď zlá a tak mi konečně věř ty bystrý jsi a tak rozpoznáš lež

00:01:00 dneska máš splín jako hrom věz, že zítra ho bude mít on

00:01:07 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:01:15 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom

00:01:41 Já už vím, jak se střídá hezký zážitek s nehodou

00:01:48 a zrovna teď, ať chceš nebo ne tělo se v rytmu houpá

00:01:57 tobě, mně, nám

00:02:01 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:02:08 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom

00:02:15 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:02:22 tak s náma rok a den houpá POTLESK

00:02:36 Vítám vás všechny už po devatenácté v ostravském Divadélku pod věží.

00:02:42 Před několika týdny mi vyšla nová dlouhohrající deska, a já bych vám

00:02:47 hned na začátku chtěla zazpívat jednu z písniček z této desky.

00:02:51 Napsal ji pro mě Vlastimil Kučaj a Ronald Kraus, a jmenuje se

00:02:56 Čas na sečítání hříchů.

00:03:11 ZPĚV

00:03:12 Než začnete mít

00:03:15 strach z ticha vlastních kroků a z promarněných roků

00:03:20 tak jděte klidně dál

00:03:24 kdo život chtěl žít

00:03:27 šel rovně strání, polem ten neobcházel kolem

00:03:32 tu mrznul, tu se hřál

00:03:36 i lásky tudy šly, možná tři, každá jiná

00:03:40 a kdoví, snad i dvě najednou

00:03:45 ta léta jsou třpyt a lesk jak réva vinná

00:03:50 ta neblednou, ta nešednou jen čas je trochu svál

00:03:58 než začnete psát

00:04:01 tu tisícátou z kronik, dejte si radši tonik

00:04:05 a neopusťte sál

00:04:09 v něm točí se svět

00:04:13 a v nádherném je letu zůstaňte na parketu

00:04:17 ten strach se vám jen zdál

00:04:21 až přijde jednou čas vidět svůj součet hříchů

00:04:25 tak mnohé ti album napoví

00:04:29 tak řekni si včas že život bez hříšníků

00:04:35 je iluzí, dech ledový a ty sis vlastně hrál

00:04:42 než začnete psát

00:04:46 tu tisícátou z kronik, dejte si radši tonik

00:04:51 a neopusťte sál

00:04:54 až budete znát

00:04:57 že nejste první, třetí zahoďte předsevzetí

00:05:01 kdo nehrál, neprohrál

00:05:21 než začnete psát

00:05:25 tu tisícátou z kronik, dejte si radši tonik

00:05:29 a neopusťte sál

00:05:33 v něm točí se svět

00:05:37 a v nádherném je letu zůstaňte na parketu

00:05:41 ten strach se vám jen zdál

00:05:44 až přijde jednou čas vidět svůj součet hříchů

00:05:49 tak mnohé ti album napoví

00:05:53 pak řekni si včas že život bez hříšníků

00:05:59 je iluzí, dech ledový a ty sis vlastně hrál

00:06:06 než začnete psát než začnete psát

00:06:14 než začnete psát POTLESK

00:06:23 Přemýšleli jste někdy o tom, jak vzniká písnička?

00:06:28 To vám autor neboli skladatel zahraje melodii.

00:06:31 Když se vám líbí, necháte si ji otextovat,

00:06:34 aranžér ji upraví do konečné podoby,

00:06:37 a za měsíc by měla být písnička na světě.

00:06:40 Jsou ovšem skladatelé, kteří vám písničku slíbí,

00:06:43 a pak vám ji nepošlou. Já jsem si v jednom konkrétním případě řekla,

00:06:48 že takového nezbedného autora pozvu sem do Divadélka

00:06:52 a vyříkám si to s ním přímo před diváky.

00:06:55 Ten případ je bratislavský skladatel, zpěvák

00:06:58 a vedoucí skupiny MODUS Ján Lehotský.

00:07:03 POTLESK

00:07:13 Tak po takovémto entrée by nikdo nedostal ani kůrku, natož písničku.

00:07:20 Janko, neber si to tak, já jsem to tak úplně nemyslela.

00:07:24 Ale tys mi tu písničku slíbil dávno, a já o ni pořád stojím.

00:07:28 Musím ti říct, že jsem kolikrát záviděla Marice Gombitové

00:07:32 tvoje písničky, a představovala jsem si, jak bych je, o trochu níž,

00:07:36 zpívala já.

00:07:37 Mně to samozřejmě lichotí. Ale víš, jak to je. Zpěváci odchází,

00:07:42 noví přichází, je třeba jim udělat repertoár a tak dále.

00:07:46 To znám. Připravuje se nová deska, nový program, za dveřmi je

00:07:50 Bratislavská Lyra, a do Ostravy je daleko, viď?

00:07:54 No, tak asi 320 km.

00:07:56 Slib mi, že se jednou pokusíš tu vzdálenost překonat

00:08:00 a písničku mi pošleš.

00:08:01 Já ti ji nepošlu, já jsem ti ji přinesl.

00:08:05 -No, to je ohromné.
-Čerstvá, teplá.

00:08:08 Ukaž, fakt je horká.

00:08:11 Tak my vám můžeme předvést, jak taková písnička vzniká.

00:08:16 Pojď ke klavíru.

00:08:18 A zkusíme si to přehrát, mě to hrozně zajímá.

00:08:21 Úvod je nejdůležitější, ten bych začal já.

00:08:26 -To je myšleno jako duet?
-Ano, jako duet.

00:08:29 Já ti to předzpívám a pak to zkusíme.

00:08:49 ZPĚV BEZE SLOV

00:09:05 -Teď ty.
-Zpívej to se mnou.

00:09:08 ZPĚV BEZE SLOV

00:09:29 ZPĚV BEZE SLOV

00:10:33 Krásná melodie. To je celý?

00:10:37 To už je překvapení, aranžér to naaranžuje.

00:10:41 Dobře. Beru, je to hezký.

00:10:43 POTLESK

00:10:54 Beru. Jánko, ale co uděláme s textem, komu to dáme?

00:10:59 -Ty bys to chtěla zpívat slovensky?
-Ne, to bych si netroufla.

00:11:03 Ale, víš co? Já obdivuji Kamila Peteraje, píše bezvadné texty.

00:11:08 Myslíš si, že by to uměl otextovat československy?

00:11:12 -Nevím.
-Přemluv ho.

00:11:16 Víš, co? Já ho ukecám. Ano?

00:11:18 Dobře.

00:11:20 Jánko, když už jsi tady, já bych tě moc poprosila o tvoji písničku.

00:11:25 Už hotovou.

00:11:38 ZPĚV SLOVENSKY PÍSEŇ "Od tretej do piatej"

00:16:03 ZPĚV LIDOVÉ PÍSNĚ "Okolo Bylnice"

00:16:08 Okolo Bylnice okolo Brumova

00:16:14 okolo Bylnice okolo Brumova

00:16:24 utopil sa šohaj když tam brodil koňa

00:16:38 utopil sa šohaj když tam brodil koňa

00:16:51 a když ho topilo kamarádů volal

00:17:00 a když ho topilo kamarádů volal

00:17:09 kamarádi moji už sem sa vám skoval

00:17:22 kamarádi moji už sem sa vám skoval

00:17:34 už sem sa vám skoval do tej hlbočiny

00:17:43 už sem sa vám skoval do tej hlbočiny

00:17:51 že sem si nevšímal chudobnej děvčiny

00:18:04 že sem si nevšímal chudobnej děvčiny

00:18:23 chudobná děvečka jako iskérečka

00:18:33 chudobná děvečka jako iskérečka

00:18:39 chodí po svobodě jak rybka po vodě

00:18:49 chodí po svobodě jak rybka po vodě

00:19:01 když rybka ven z vody ráda by do vody

00:19:08 když rybka ven z vody ráda by do vody

00:19:18 když sa dívča vydá rádo by svobody

00:19:32 když sa dívča vydá rádo by svobody

00:19:48 POTLESK

00:20:00 Zasloužilá umělkyně Jarmila Šuláková.

00:20:04 POTLESK

00:20:08 Jarmilo, já tě tady vítám.

00:20:11 Vzpomínáš si, kolikrát jsme se vůbec my dvě viděly?

00:20:15 No, Maruško, bylo to mockrát, hlavně v rozhlase.

00:20:20 A někdy na společných koncertech...

00:20:23 Na zájezdech. Ale dneska je to v tom tvém divadélku poprvé.

00:20:27 -Tož vítaj.
-Tož děkuju za vítačku.

00:20:30 Ta písnička byla moc hezká. Já jsem ji nikdy neslyšela.

00:20:34 Je to stará balada z jižního Valašska.

00:20:37 Natočila jsem ji v rádiu a teď je poprvé v televizi.

00:20:41 -Takže nová deska ještě není?
-Není.

00:20:44 Já bych vám chtě prozradit jednu věc. O tom málokdo ví.

00:20:48 Jarmila Šuláková prodávala gramodesky v prodejně

00:20:51 Supraphon ve Vsetíně, a to celých 35 let.

00:20:55 Jarmilo, to znamená, že asi v roce 1950 jsi začala prodávat.

00:21:00 To asi ještě pamatuješ desky s etiketou Ultraphon a Esta.

00:21:07 Ano. Byly to sice rozbitné desky, ale ráda na ně vzpomínám.

00:21:14 HRAJE MELODII

00:21:15 -Vidíš?
-Inka Zemánková.

00:21:18 Vláďa pochopil.

00:21:23 ZPĚV

00:21:24 Tak jako slunečnice každým dnem otáčí se za sluncem

00:21:31 tak já stále hlavu svou obracím jen za tebou

00:21:37 tak jako karavany pouští jdou jdou za tichou oázou

00:21:43 tam, kde klid svůj naleznou jdu já stále za tebou

00:21:50 To bylo báječný. POTLESK

00:21:57 Takzvaně ? jak ji neznáte.

00:22:00 Které písničky tě za těch 35 let více zaujaly?

00:22:04 Takové pěkné lyrické. Třeba.

00:22:09 ZPĚV

00:22:11 Podívej, kvete růže podívej, kvete růže

00:22:17 podívej, kvete růže ta tvá

00:22:32 podívej, kvete růže podívej, kvete růže

00:22:37 podívej, kvete růže ta tvá

00:22:42 POTLESK

00:22:47 -Pak přišlo krásné období Semaforu.
-Semafor. Šlitr ? Suchý.

00:22:53 To se prodalo asi hodně desek.

00:22:55 Hodně. Hlavně před Vánocemi jsme prodávali. Tuto, Purpuru.

00:22:59 ZPĚV

00:23:01 ...voní, stále voní.

00:23:06 Nikdo si nevšímá, jak život mění se v dým.

00:23:18 To je krásná písnička. Já jsem ji dokonce vloni nazpívala

00:23:22 a natočila do vánočního Divadélka.

00:23:26 A víš, že si vzpomínám, a měla jsem velmi ráda Beatles?

00:23:30 -Prosím tě!
-To jsme toho naprodávali!

00:23:37 Michelle. BROUKÁ MELODII

00:24:03 Krásně. POTLESK

00:24:13 A který z našich zpěváků byl nejžádanější v prodejně?

00:24:17 Nejvíc jsme prodávali Karla Gotta.

00:24:21 ZPĚV

00:24:23 C est la vie, c est la vie tak to končívá

00:24:30 a to mě nebaví, nebaví klidně hrajte dál, naposledy

00:24:40 la la la lalala

00:24:54 POTLESK

00:24:57 A teď budu neskromná. Líbila se ti někdy nějaká moje písnička?

00:25:01 Joj, Maruško. Asi všecky.

00:25:03 Ale, víš, z těch tvých začátků to byl ta...

00:25:08 ZPĚV

00:25:10 Lásko, neumřeš po přeslici lásko

00:25:22 lásko, máš barvu po měsíci lásko

00:25:30 Nevím, jestli mám dobře slova. Ty to umíš lepší, Maruško.

00:25:35 POTLESK

00:25:38 To byla Láska okořeněná folklórem.

00:25:43 No, vidíš. A ty zpíváš ty lidové písničky také.

00:25:46 Mám je moc ráda.

00:25:48 Byla bych hrozně ráda, kdybys mně tady zazpívala.

00:25:51 Zazpíváme si spolu.

00:25:53 Já mám totiž hrozně ráda jednu písničku. Skoro nejvíc z lidových.

00:25:57 -V horním konci svíťá...
-V dolním zažehajú.

00:26:03 Vláďo, znáš to?

00:26:10 ZPĚV

00:26:12 V horním konci svíťá v dolním zažehajú

00:26:23 uprostřed dědiny děvča namlúvajú

00:26:36 děvča namlúvajú

00:26:45 nenamlúvajte mňa však já vám neslúbím

00:26:56 vašeho šohaja dokonca nelúbím

00:27:10 dokonca nelúbím

00:27:19 namlúvali skálu namluvili kameň

00:27:30 a tebja děvčico nenamluví žáden

00:27:44 nenamluví žáden

00:27:55 POTLESK

00:28:00 Zasloužilá umělkyně Jarmila Šuláková.

00:28:03 POTLESK

00:28:24 ZPĚV

00:28:26 Jak se zdá, doby, kdy hráli jsme pryč jsou, ty tam

00:28:33 odešel jsi náhle pryč už jen byls, nejsi

00:28:41 ale na fotce z prázdnin na mě dál se směješ

00:28:46 a já si říkám, kdybys tam moh tu stát

00:28:53 vpíjel bys vlastníma tvářema proudy těch slz, cos měl rád

00:29:03 volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:29:09 v mysli mé i svých nejbližších zůstals živ

00:29:16 volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:29:21 na můj pláč

00:29:30 jak mě štval všechen ten shon v němž jsi žil

00:29:35 řeks končím, a ráno táhs to dál byl tu další cíl kam

00:29:44 vždycky smál ses mým hloupým výčitkám

00:29:49 kéž bys dneska zase tak moh se smát

00:29:56 jak já bych zoufale chválila právě ten svět, cos měl rád

00:30:05 volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:30:11 v mysli mé i svých nejbližších zůstals živ

00:30:17 volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:30:23 na můj pláč

00:31:02 volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:31:07 v mysli mé i svých nejbližších zůstals živ

00:31:12 volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:31:18 na můj, na můj vypadám hrozně

00:31:26 dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:31:35 v mysli mé i svých nejbližších zůstals živ

00:31:39 volám ? dál se dívej tam z té fotky jak dřív

00:31:43 na můj pláč

00:31:53 POTLESK

00:32:06 To, co vidíte, je divadelní opona.

00:32:09 V každé divadelní oponě je zezadu malé divadelní kukátko,

00:32:16 které slouží k tomu, aby ten za oponou zcela nepozorován

00:32:20 a nenápadně mohl sledovat publikum a spočítat si příbuzné.

00:32:27 HLAS ZA OPONOU

00:32:28 No jo, vám se řekne dopředu, ale vždyť já nevidím.

00:32:31 To, co vidíte, je divadelní opona.

00:32:34 To, co slyšíte, je Jiřina Bohdalová.

00:32:38 POTLESK

00:32:52 -Ty ses sem nemohla dostat.
-No, nemohla.

00:32:55 Za to tady je světla dost. Já jsem hrozně ráda, že jsi v Divadélku.

00:33:00 -Děkuju.
-Že jsi přišla včas.

00:33:03 -Krásně upravená.
-Ále.

00:33:06 Ale hlavně, že jsi konečně v Ostravě.

00:33:10 No počkej, Marie, jak to ? konečně?

00:33:13 Já jsem v Ostravě tak často, že mám pocit, že jsem nikdy neodjela.

00:33:19 Nejsi ty snad dokonce ostravská rodačka?

00:33:22 Ne, já jsem z Prahy ? Libně, a jak říkával rád tatínek,

00:33:26 z Trhových Svinů, protože on byl odtud.

00:33:30 Ale Ostravu mám strašně ráda, protože tady jsem, představ si,

00:33:35 tady jsem učila, když jsem byla ještě učitelka.

00:33:40 A tady jsem hrála, když už jsem byla herečka, a tady jsem...

00:33:47 No, co jsi tady?

00:33:50 SMÍCH No, prostě jsem tady.

00:33:52 No počkej, chceš naznačit, že jsi tady nechala nebo ztratila srdce?

00:33:57 Marie, nech toho. Mě na ten kluzký led soukromí nedostaneš.

00:34:01 Ale odpovím ti. Já totiž kudy chodím, tudy něco trousím.

00:34:06 Já vím. Pohodu, vtip, legraci.

00:34:09 No, a taky peněženku, brýle, cigarety.

00:34:12 Teď vážně. Chtěla bych se tě zeptat, jaký máš vztah ke zpěvu?

00:34:17 Já? K tvýmu? Ohromnej!

00:34:20 -Ty si děláš legraci.
-Nedělám, teď to myslím vážně.

00:34:24 Já to myslím obecně, ke zpěvu vůbec.

00:34:27 Tak ke zpěvu vůbec. Jak bych to řekla.

00:34:31 Už to mám.

00:34:34 ZPĚV

00:34:36 Zpívám rád a je to na mně, doufám znát...

00:34:41 Je. SMÍCH

00:34:42 Ne, není. Ale takhle to vyjadřuje Karel Gott.

00:34:46 A na něm je to, já nevím proč, nějak líp vidět, než na mně.

00:34:51 SMÍCH

00:34:53 Ale já zpívám děsně ráda, to je pravda.

00:34:55 Ale vím jednu věc, že nemám ke zpěvu tyhlety buňky. Ale současně vím,

00:35:01 že někteří lidé ke své práci taky nemají buňky, a přesto ji dělají.

00:35:09 Ovšem ten výsledek se právě nějak nedá srovnat.

00:35:13 -Na tom je to znát.
-Je to na tom znát.

00:35:16 Jak mě učil v Televarieté staré české přísloví...

00:35:20 -Když dva dělají totéž...
-Není to totéž.

00:35:30 Tak my tady s Marií jsme si řekly, že tohle české příslovi

00:35:38 "Když dva dělají totéž, není to totéž",

00:35:42 uvedeme jaksi v praxi. Tak čistě experimentálně.

00:35:48 Marie se uvolila, že vám zahraje.

00:35:52 Pod nátlakem. SMÍCH

00:35:56 Aby byla legrace. A Jiřina vám zazpívá.

00:36:00 No. SMÍCH

00:36:02 Marie měla zase to štěstí... My jsme si hodily korunou.

00:36:07 Marie měla to štěstí, že jde první.

00:36:10 SMÍCH

00:36:12 -Tak prosím.
-No.

00:36:14 Já jsem si vybrala kratičký odstaveček ze slavného monologu

00:36:20 Jiřiny Bohdalové o telefonování.

00:36:23 Nekoukej na mě.

00:36:25 Dívka smělá dokáže divy. S asistencí kamarádek.

00:36:32 Halo, to je pan Gott? Dobrý den, pane Gott.

00:36:36 Já vám musím říct, že vás děsně žbožňuju.

00:36:39 No, ten váš hlas a oči, a vůbec.

00:36:42 Já bych se s váma děsně ráda sešla. Neměl byste čas třeba ve středu?

00:36:47 Holky, neblbněte, já neslyším, co říká. Co?

00:36:50 Já bych si s vám chtěla popovídat. O zpěvu, já totiž taky zpívám.

00:36:54 Už jsem měla dvakrát něco s hlasivkama. Božka, nesměj se.

00:36:59 Co? Vy byste se fakticky sešel?

00:37:02 Já nevím, třeba v šest u divadla. A pane Gott, prosím vás...

00:37:07 Holky, netlačte se, já mu to řeknu.

00:37:10 Mohl byste sebou vzít taky pana Korna?

00:37:14 Jako pro Věru, ona ho miluje.

00:37:17 Koho? Cože? Koho že přivedete? Nějakýho Sinatru.

00:37:22 To je jedno. Já vemu sebou Slávinu, tý je to celkem fuk.

00:37:27 SMÍCH POTLESK

00:37:37 -Dobrý?
-Výborný! Marie, výborný.

00:37:40 Já jsem teprve teď pochopila, že správně vlastníš divadlo.

00:37:47 No, vlastním, to je divadýlko.

00:37:49 Mně to bylo na počátku divný, zpěvačka a má divadlo.

00:37:53 To je jako kdybych já vlastnila pěvecké sdružení HLAHOL.

00:38:02 SMÍCH

00:38:04 Ale teď vím, že ti náleží právem.

00:38:06 Při troše píle mám pocit, že by sis mohla střihnout i Julii.

00:38:11 -Opravdu?
-Určitě.

00:38:12 Prosím tě. Jsi na řadě. Zpívej.

00:38:15 -Jo?
-Jo.

00:38:17 Tak teď přestává legrace. SMÍCH

00:38:19 Nebo začíná.

00:38:21 Já jsem si samozřejmě vybrala taky z Mariina repet... Už mám trému.

00:38:29 Z Mariina repertoáru písničku zamilovanou, protože když je něco

00:38:34 zamilovaného, tak to já jsem hned celá pryč.

00:38:39 Prosím tě, ne celá, měla bys tady do konce vydržet.

00:38:42 To jsem myslela obrazně samozřejmě.

00:38:44 A nějak si to šikovně uveď, jestli tě o to můžu poprosit.

00:38:48 Marie, ty mě můžeš poprosit, co se do mě vejde.

00:38:52 Já se klidně uvedu. Klidně ne, ale uvedu se.

00:38:58 Vážení a milí diváci. Odpůrci i fandové Divadélka pod věží.

00:39:06 Čili vážení přátelé i nepřátelé. Připravte si teď kapesníky,

00:39:11 protože během několika minut budete slzet. Ano, budete slzet.

00:39:19 Ale tak strašlivě, protože písnička, kterou jsem si vybrala,

00:39:24 je strašlivě zamilovaná. A když je něco strašlivě zamilovaného,

00:39:29 tak se to neobejde bez vodopádu slz. Máte kapesníky?

00:39:34 No, vy kýváte. Nemáte! SMÍCH

00:39:38 Mě by zajímalo, jestli muži mají kapesníky.

00:39:41 O ženách jsem přesvědčená, že ano.

00:39:43 Máte? To nevadí, že je špinavý.

00:39:47 SMÍCH No, někteří nemáte.

00:39:49 Já nabídnu, prosím. Vy taky nemáte.

00:39:55 Ale abych vám ho nedávala marně, víte.

00:39:59 Tak, prosím.

00:40:02 Ale to je ostuda, tolik lidí nemá kapesník.

00:40:07 A teď si ty nosočistopenky, jak říkávali brusiči českého jazyka

00:40:13 kapesníkům, vezměte do ruky. Už je máte v ruce.

00:40:18 Vy nemáte. Mně nic neuteče.

00:40:21 Vezmete si je praváci do pravé, leváci do levé.

00:40:27 A připravte se. Drama lásky začíná.

00:40:54 Když si klíče dáváš na věšák a když slyším tvé Ahoj

00:40:59 Když zas usednout se chystáš za svůj psací stůl a stroj

00:41:07 A když řekneš - to jsem rád, že jsem doma

00:41:11 Ani zmínka, že tu jsem i já Pročpak neříct, že tu se mnou

00:41:18 rád jsi, že se mnou...

00:41:23 Ty v tom rozdíl asi nevidíš, je to totéž dá se říct,

00:41:31 Všechno vůbec kolem nás je stejné, Jen my dva jsme o kus dál, nic víc

00:41:39 Dřív ses jinak ke mně z dálek vracel, Tehdy byl jsi jen z mé lásky živ,

00:41:48 Dnes to je i není totéž, Dnes to vůbec není totéž, co dřív

00:41:56 Tos mi nosil plnou náruč aster, Běžel za mnou čtyři poschodí,

00:42:04 První sněženky jsi v dešti sháněl, Což se k tobě vůbec nehodí

00:42:13 Zřejmě letos nikde nejsou kytky, Asi mráz je skosil mačetou,

00:42:22 Ale příštím rokem opět možná pokvetou.

00:42:30 Tos mi nosil plnou náruč aster, Běžel za mnou čtyři poschodí,

00:42:37 První sněženky jsi v dešti sháněl, Což se k tobě vůbec nehodí

00:42:44 Zřejmě letos nikde nejsou kytky, Asi mráz je skosil mačetou,

00:42:53 Ale příštím rokem opět možná pokvetou.

00:43:00 Tos mi nosil plnou náruč aster, Běžel za mnou čtyři poschodí,

00:43:07 První sněženky jsi v dešti sháněl, Což se k tobě vůbec nehodí

00:43:15 Zřejmě letos nikde nejsou kytky, Asi mráz je skosil mačetou,

00:43:23 Ale příštím rokem opět možná pokvetou.

00:43:41 POTLESK

00:43:43 Děkuji. Děkuji. No, vy se překonáváte.

00:43:47 Ale! Já jsem dostala pusu!

00:43:56 Jste strašně milí. Děkuji.

00:44:00 Ale pánové, nemyslete si, že se z toho vyvlíknete.

00:44:04 To ne. Marie, pomoz mi, budeme kontrolovat.

00:44:08 -No slzy.
-Kapesníky, ano.

00:44:11 Ukažte. Ten je úplně suchej, a vy vypadáte jako citlivý člověk.

00:44:18 To je divný. Vás to nedojalo? Trošku?

00:44:22 Tohle není možný. Dal jste mi pusu a neplakal jste.

00:44:27 Já nevím, Marie, jak ty, ale já je mám samý suchý.

00:44:30 -Ani slza.
-Ani kapka.

00:44:32 Slzinka. Tady se někde musela stát chyba chybinka.

00:44:37 -Že by byla v tobě?
-Já nevím.

00:44:40 -Nebo nedej příroda ve mně?
-To nevím.

00:44:46 Ale jedno vím určitě. Že máme my dvě o čem přemýšlet.

00:44:53 Jo? A jenom my dvě? SMÍCH

00:44:57 Na shledanou. POTLESK

00:45:00 Zasloužilá umělkyně Jiřina Bohdalová.

00:45:05 POTLESK

00:45:17 Končí dnešní Divadélko pod věží. Já děkuji Jánkovi Lehotskému,

00:45:22 zasl. umělkyni Jarmile Šulákové, zasl. umělkyni Jiřině Bohdalové,

00:45:26 a vám všem za milou atmosféru.

00:45:29 A těším se společně s vámi na jubilejní 20. Divadélko pod věží.

00:45:33 Na shledanou. POTLESK

00:45:40 ZPĚV

00:45:42 Cvičíš se mnou, má lásko na dálku jak s robotem

00:45:48 zase utekl týden ozýváš se tepotem

00:45:54 ruce pálí, srdce bouchá asi se ti rozsypu

00:46:01 ty jsi v dálce a já pouhá

00:46:04 hříčka svých ztřeštěných snů a taková už zůstanu

00:46:14 cloumáš se mnou, má lásko jako vichr se stromem

00:46:20 v noci bezesné často stáváš se mi příbojem

00:46:27 zítra přijdu, budeš králem čekej v našem azylu

00:46:32 svět se zbortí, a my dále budeme litovat dnů

00:46:39 kdy ty jsi byl tam, a já tu

00:46:45 ty jsi až tam, lásko já zase tu

00:46:52 ty jsi až tam a já zase tu

00:46:58 každý zvlášť a každý sám

00:47:08 zase se mnou točíš, má lásko, a je teprv pondělí

00:47:14 dokola a naruby a zpátky copak jsme to věděli

00:47:21 ty jsi slýchal moje touhy jenom někdy z rádia

00:47:27 pro mě byl jsi jenom jarní fén a já netušila

00:47:34 že tahleta dlaň bude tvá

00:47:40 ty jsi až tam, lásko já zase tu

00:47:46 ty jsi až tam a já zase tu

00:47:52 hej, ty jsi tam, ty jsi tam a já jsem tu, a já jsem tu

00:47:58 hej, ty jsi tam, ty jsi tam a já jsem tu, a já jsem tu

00:48:04 každý zvlášť a každý sám

00:48:10 Skryté titulky: Josef Batěk Česká televize 2012