Přátelské setkání Marie Rottrové a jejích hostů. Spoluúčinkují: L. Sobota, P. Bobek, Olympic a další (1985). Režie Z. Havlíček
00:00:06 Je jedna ulice a říká se jí Na závrati
00:00:11 a tam chci mít svůj dům ať platím kolik platím
00:00:17 s kuchyní do dvora a s okny přímo do ulice
00:00:23 svět vidět seshora a ráno z okna vyklonit se
00:00:29 tam na té ulici jsou všichni lidi bohatí
00:00:34 tam na té ulici trpí se krásnou závratí
00:00:40 tam na té ulici velké se dějí věci
00:00:45 tam na té ulici chci svůj dům chci svůj dům vystavět si
00:00:54 POTLESK
00:01:06 Dobrý večer. Vítám vás tady v Divadélku.
00:01:09 I vás, televizní diváky.
00:01:12 A doufám, že máte všichni výbornou náladu.
00:01:15 A pokud ji někteří z vás nemají zrovna nejrůžovější,
00:01:19 věřte, že my tady uděláme všechno pro to, abychom vám ji zlepšili.
00:01:23 A proto bych byla ráda, abyste se tady cítili jako doma.
00:01:27 Když se řekne doma, někdo si vybaví dětství, jiný nějaký příjemný
00:01:32 kout ve svém bytě. Já si doma velice ráda sednu ke klavíru
00:01:37 a zazpívám si. Třeba tuhle písničku.
00:01:55 ZPĚV
00:01:56 Kdo má rád, kdo má rád například mne
00:02:03 přijde snad až zítra, až zítra jak se zdá,
00:02:13 hej, vejdi
00:02:19 kdo má rád, kdo má rád víc já myslím víc
00:02:27 tak ať tedy zítra, už zítra jsem to já
00:02:36 jen vejdi
00:02:47 jsi tu
00:02:51 já hořím a pálím a vím, že má to být
00:03:05 jak ďáblem posedlá ujmi se mě, dej mi, dej
00:03:16 ten pocit bezpečí, dej, spas mě nebo mě zatrať
00:03:27 já tady čekám a jsem jen tvá
00:03:32 kdo má rád, jako já, když zavolá,
00:03:40 je i blízké zítra, to zítra, vzdálené
00:03:48 zdá se, aspoň mně, sto světelných let vzdálené
00:03:57 hádej, smíš jen jednou,
00:04:02 co pro mě nejvíc na světě teď znamená
00:04:07 přej mi, přej, tu lásku, svou lásku
00:04:13 já tě potřebuju, jsem s tebou šťastná
00:04:17 jen s tebou, jak já to cítím
00:04:25 jsem s tebou, zůstaň
00:04:31 přej mi, přej, tu lásku, s tebou,
00:04:39 jsem s tebou šťastná
00:04:42 přej mi, přej, tu lásku
00:04:47 POTLESK
00:05:04 Stalo se už tradicí, že v tomto pořadu občas uvádím
00:05:07 nové začínající umělce. Dnes to bude mladá talentovaná skupina,
00:05:12 která nedávno vznikla v Praze. Její název by vám asi moc neřekl,
00:05:17 a tak se pouze omezím na uvedení písničky.
00:05:20 Jmenuje se Jako za mlada.
00:05:57 ZPĚV
00:05:58 Jsem to já jak zamlada I když jinak teď vypadám
00:06:03 Stále mám stisk buldočí K tomu pár vrásek u očí
00:06:09 Názory jsem málo změnil Muziku mám rád
00:06:14 Co jsem cenil, cením dál Už zřejmě napořád
00:06:20 Jsem to já jak zamlada Stejné věci mě napadaj
00:06:25 Když se dívky rozvlní Není co bych jim nesplnil
00:06:30 V novinách čtu dobré zprávy Stále nejraděj
00:06:35 Je to návyk od dětství Dnům dát spád a děj
00:06:41 Rád plavu v záhadách Tak jako zamlada
00:06:46 A stejně spoustu věcí nevím I když mě uchopí
00:06:51 Smolný den za klopy Marně doufá, že se z něho zjevím
00:07:02 Zjevím
00:07:05 Jsem to já jak zamlada Stejně špatně se ovládám
00:07:10 Když mi něco nesedí Dělám si službu medvědí
00:07:15 Řeknu to, co právě cítím Potom zaplatím
00:07:21 Tak se jevím sobě sám Aspoň prozatím
00:08:12 Rád si plavu v záhadách Tak jako zamlada
00:08:18 a stejně spoustu věcí nevím I když mě uchopí
00:08:24 smolný den za klopy Marně doufá, že se z něho zjevím
00:08:33 zjevím
00:08:37 Jsem to já jak zamlada Stejné věci mě napadaj
00:08:41 Stále mám stisk buldočí K tomu pár vrásek u očí
00:08:46 Názory jsem málo změnil Muziku mám rád
00:08:52 Co jsem cenil Cením dál
00:08:55 Už zřejmě napořád Svůj řád
00:09:17 POTLESK
00:09:30 Olympic skutečně není začínající kapela, to měl být fór.
00:09:37 My začínáme pořád. Každá naše nová deska, nové představení,
00:09:41 to je vlastně další nový začátek naší historie.
00:09:45 Teď jsme skončili Laboratoř a děláme nový pořad OLYMPIC 85.
00:09:51 Je to pořad založený na nové LP desce, kterou jsme natočili
00:09:55 -v únoru, a jmenuje se KANAGOM.
-Proč KANAGOM?
00:09:59 Kanagom je lepidlo, není moc k dostání, protože je velmi dobré
00:10:04 a používají ho modeláři. Mám pocit, že jsme na scéně populární hudby
00:10:09 přilepení, a že nás jen tak někdo nesfoukne.
00:10:13 Aha. A jak to tedy děláte?
00:10:16 My jsme s novým pořadem zahájili ještě jiné záležitosti,
00:10:20 které se týkají přímo našich osob a našeho zdraví.
00:10:24 Přestali jsme kouřit a pít, i když jsme nikdy moc nepili.
00:10:28 Přestali jsme chodit večer do těch podniků...
00:10:33 Kam chodí obyčejně muzikanti.
00:10:35 Ráno časně vstáváme, chodíme na masáže, dneska jsme zrovna byli
00:10:40 tady za rohem. Saunu navštěvujeme. Mirek si koupil pruhované ponožky
00:10:45 a dělá nám předcvičitele aerobiku. SMÍCH
00:10:50 Třeba Milan Broum přestal jíst úplně maso.
00:10:54 A co jí?
00:10:56 Zeleninku. Jí saláty a takovýhle lahůdky.
00:10:59 Kluci, ale je to na vás vidět. Vy vypadáte báječně.
00:11:03 -Já bych se k vám měla přidat.
-Zkus to. A čím začneme?
00:11:06 SMÍCH
00:11:07 -Rokenrolem.
-Rokenrolem. To je nápad!
00:11:13 ZPĚV
00:11:16 Jen zpívají si rock a zpívají si roll
00:11:18 no já vám povím, milá paní, škoda pro ně škol.
00:11:22 To máme mládež, to máme mládež, doma řezali je málo, jak se zdálo,
00:11:29 kam to vede se ptám.
00:11:33 To včera jeden kluk mě sednout nepustil
00:11:36 a vymlouval se na frakturu, to je jejich styl.
00:11:40 To máme mládež, to máme mládež, doma řezali je málo, jak se zdálo,
00:11:48 kam to vede se ptám.
00:12:09 Ty holky jen tak tak se vejdou do svejch džín
00:12:12 a tyhle jejich mini mini, já jsem z toho hin.
00:12:15 To máme mládež, to máme mládež, doma řezali je málo, jak se zdálo,
00:12:24 kam to vede se ptám.
00:12:27 A všechno chtějí hned a všechno vědí líp
00:12:30 a když jim člověk moudře radí, mají na to vtip.
00:12:34 To máme mládež, to máme mládež, doma řezali je málo, jak se zdálo,
00:12:42 kam to vede se ptám.
00:12:45 No já vám povídám, my byli jinačí,
00:12:48 i když se o nás taky neslo naší pavlačí.
00:12:51 To máme mládež, to máme mládež, doma řezali je málo, jak se zdálo,
00:13:00 kam to vede se ptám. jó, kam to vede se ptám
00:13:09 kam to vede se ptám
00:13:17 POTLESK
00:13:26 Mirek Berka, Petr Hejduk, Milan Broum, Petr Janda.
00:13:31 OLYMPIC.
00:13:35 POTLESK
00:13:45 A přichází další host našeho večera ? Luděk Sobota.
00:13:50 POTLESK
00:13:59 Dobrý večer, vážení ostravští přátelé.
00:14:03 Ahoj, Luďku. Tak co je nového u vás v divadle?
00:14:07 V divadle co je novýho? To bych rád, já taky si rád podrbu.
00:14:14 Bych docela rád, Marie, vyprávěl o svých kolezích.
00:14:20 Kolezích, to je... O svých ko..., ko...
00:14:23 O svých koledách. No, jak jsou ty lidi,
00:14:28 -co s nima, víš jak...
-Vím, vím.
00:14:31 Tak o těch bych ti rád vyprávěl. Já nevím ale, o kom dřív.
00:14:37 -Kým mám začít?
-Třeba podle abecedy.
00:14:40 Podle abecedy, tak to bude dobrý.
00:14:43 Tak od A, to máme od A... Tak tam je ten...
00:14:49 Ne, ten je od Z. SMÍCH
00:14:54 Od B ? Bobek. Pavel Bobek.
00:14:58 Pavel, no to bych ti mohl tedy vyprávět.
00:15:02 Tak Pavel Bobek, Marie, si představ, on se teda oženil, jo.
00:15:09 -To už dávno.
-To by ještě nebylo nejhorší.
00:15:13 To jsou ještě horší. Já ho nechci nějak, znáš mě, že já celkem...
00:15:19 Mezi námi, nikde to nevykládej, on tedy...
00:15:23 Dobrý večer, Marie. Ahoj, Luďku.
00:15:26 -Ahoj.
-Jé, nazdar.
00:15:28 POTLESK
00:15:35 Luďku, jak já jsem pochopil, tys mě sháněl, že jo.
00:15:39 -No, nazdar.
-Že jsi mě sháněl?
00:15:41 -Já?
-Ano.
00:15:42 -Naopak! Naopak, že jo?
-Počkej, jak myslíš naopak?
00:15:46 Naopak jsem tě ani nesháněl.
00:15:48 Naopak nesháněl. A já jsem kupodivu slyšel své jméno.
00:15:52 Aha, aha. Jé, počkej! V kterým uchu ti znělo?
00:15:58 Mně? V uchu?
00:15:59 Počkej, promiň. Já jsem to řekl špatně.
00:16:02 Já jsem ti chtěl říct, jestli ty nevíš...
00:16:05 Abych to nepřekombinoval. Jestli ty nevíš...
00:16:09 Jestli já nevím, aby ty ses mě zeptal, jestli já nevím,
00:16:13 v kterým ti znělo uchu. Jestli bys mně neřekl.
00:16:17 Jenomže ono mně v žádným uchu ani neznělo.
00:16:20 -Aha, tak to tě nikdo nepomlouval.
-To máš velkou kliku.
00:16:23 To tě nikdo výjimečně nepomlouval teda.
00:16:26 Možná jenom třeba chtěl...
00:16:28 Moment! Takže asi chtěl! Tak trošičku chtěl.
00:16:31 No, tak... No ne, my nemůžeme vědět...
00:16:34 Já tohle moc dobře znám. Člověk musí všude být,
00:16:36 protože jak někde není, hned ho tam začnou pomlouvat.
00:16:40 A to chceš říct, že jsi tady kvůli tomu v Ostravě dneska?
00:16:43 Dá se říct, že vlastně hlavně kvůli tomu.
00:16:46 Jenomže to má háček, počkej.
00:16:48 A co když tě mezi tím budou pomlouvat v Praze?
00:16:50 SMÍCH
00:16:52 Ale já nevím, kdo by mě měl teď v Praze pomlouvat.
00:16:57 -Víš co, to je lidí.
-To jsou kolikrát maniaci.
00:17:01 Třeba, teď dávám příklad. Třeba zrovna Slávek Šimek by mohl něco...
00:17:07 -V tuhle chvíli? Zrovna on?
-Třeba.
00:17:10 Tak to se musím teda sebrat a rychle do Prahy!
00:17:13 Rychle. Rychle!
00:17:14 To je dobrá rada, ovšem má další háček. Protože když já
00:17:18 odjedu do Prahy, tak vy tady začnete pomlouvat mě.
00:17:21 -My?
-Ano, tady.
00:17:23 -Ty jsi se zbláznil!
-My v žádném případě.
00:17:26 Tak mi v tom případě řekněte, o kom jste to tady vlastně mluvili.
00:17:30 -My? Teď?
-Před tím, než jsem přišel.
00:17:33 No, o tom Jandovi.
00:17:34 -Co?
-O tom Jandovi.
00:17:36 KOKTÁ
00:17:40 -To je pravda, Pavle.
-O kom jste teda mluvili?
00:17:44 My jsme mluvili s Marií, my jsme tady mluvili o starým Jandovi.
00:17:49 SMÍCH
00:17:52 Ale on zas tak starý není, Luďku.
00:17:57 Co? Janda z Olympiku že není starý? Ten teda je pěkně starý!
00:18:01 SMÍCH
00:18:02 S tím jsem zpíval už i já, to musí být pěkně starý.
00:18:05 No jo, už i ty. To vím, že vy jste spolu dokonce flámovali.
00:18:10 -Jednou jste byli na flámu.
-Moment. Já s Jandou?
00:18:14 -Nepleteš si mě náhodou s někým?
-Jo, to ti, Marie, musím říct.
00:18:20 Pamatuješ na to? Pavel Bobek byl jednou s Jandou na flámu,
00:18:27 a nějak se jim druhý den udělalo výjimečně dobře.
00:18:32 SMÍCH
00:18:34 A potom Pavel Bobek vytyčil zásady, jak se to má dělat, aby, když člověk
00:18:40 jde výjimečně na nějaký flám, aby potom mu ještě zůstalo dobře.
00:18:47 A jak to tedy je?
00:18:49 A to se, vážení přátelé, hodí každému. Já bych tady ty zásady
00:18:54 Pavla Bobka zveřejnil, to se opravdu hodí.
00:18:58 Můžete si to i zapsat, jsou jen dvě ty zásady.
00:19:02 Je to velmi jednoduchý, ale můžete si to i zapsat.
00:19:05 Dávejte na to pozor. Aby mně bylo druhý den dobře.
00:19:09 První zásada. Za prvé - hodně pít.
00:19:15 To je první zásada. A druhá zásada ? hodně míchat.
00:19:20 SMÍCH POTLESK
00:19:28 Já jsem pak četl nějakou zdravotnickou příručku.
00:19:32 Já hodně čtu, abych hodně vydržel.
00:19:36 A tam to nějak bylo obráceně. Tam bylo, myslím, hodně míchat...
00:19:43 Radši o tom nemluv. Já se přiznám, že se k vytýčení těch zásad
00:19:47 ani radši moc nehlásím.
00:19:49 Takže jak to vlastně s tím flámováním je?
00:19:51 Byl jsi někdy na nějakém pořádném flámu?
00:19:54 Já se vám nechci do toho plést, ale Pavel byl.
00:19:58 Myslím, že to bylo zrovna tenkrát s tím starým Jandou.
00:20:03 Byl na flámu. A dokonce se z toho flámu ještě nevrátil.
00:20:09 Ano, vždyť o tom zpíváš přece písničku.
00:20:12 Ano, Luděk má na mysli písničku s názvem Permanentní flám.
00:20:19 -A mohl bys nám ji zazpívat?
-S radostí.
00:20:22 To je bezvadný. Já půjdu s Marií do zákulisí, já jí musím ještě
00:20:26 o tobě říct nějaký důležitý věci.
00:20:28 SMÍCH
00:20:29 A ty zatím zpívej, ty permanentní flamendře.
00:20:38 ZPĚV
00:20:40 Svět býval tenkrát velká louka plná krás,
00:20:45 život jak vonný měkký stoh,
00:20:50 láska jak cukrárna z níž stačilo si brát,
00:20:54 a každý z nás mlsal dokud moh.
00:20:59 Bylo nám z duše jedno kde budem spát,
00:21:04 hlavně, když nikdo nespal sám,
00:21:09 měl bych se vlastně stydět, ale musím se spíš smát,
00:21:14 když na ta léta vzpomínám.
00:21:18 Na tisíc a jednu noc snad stačilo si hrát,
00:21:23 hned shora padal dívek déšť,
00:21:27 jedna mě chtěla změnit, druhá si mě brát,
00:21:32 ta třetí hodlala mi modré z nebe snést.
00:21:38 Všechny jsem opouštěl a všechny jsem měl rád,
00:21:43 život byl permanentní flám,
00:21:46 měl bych se vlastně stydět, ale musím se spíš smát,
00:21:51 když na ta léta vzpomínám.
00:22:05 Na tisíc a jednu noc snad stačilo si hrát,
00:22:10 hned z hora padal dívek déšť,
00:22:13 jedna mě chtěla změnit, druhá si mě brát,
00:22:18 ta třetí hodlala mi modré z nebe snést.
00:22:22 Všechny jsem opouštěl a všechny jsem měl rád,
00:22:27 život byl permanentní flám,
00:22:31 měl bych se vlastně stydět, ale musím se spíš smát,
00:22:37 když na ta léta vzpomínám,
00:22:40 když na ta léta vzpomínám.
00:23:04 POTLESK
00:23:20 A ono mu tohle nestačí, to on kolikrát ještě horší,
00:23:23 -to si nedovedeš...
-Nechme ho už.
00:23:27 Já myslím, že bychom mohli pro změnu třeba o umění.
00:23:33 Dobře. Obraťme list.
00:23:36 Třeba o umění. Chtěl jsem ti, Marie, říct, je to můj názor tedy,
00:23:43 že k těm tvým cituplným a hlubokým písničkám je škoda dělat legraci.
00:23:52 Protože ten pořad, který pořád by mohl mít, pořádek si musím
00:23:58 udělat ve slovech.
00:24:01 Abych potom kvůli rozvitým slovům se nedostal k holé větě.
00:24:07 Ale že ten pořad pořád by mohl mít krásnou melancholickou náladu,
00:24:13 kdyby právě ta legrace se k tomu nepřidala.
00:24:20 Ale Luďku, to já právě nechci. Nechci, aby si o mně lidé mysleli,
00:24:24 že jsem zádumčivá, melancholická a vážná.
00:24:27 Protože prostě taková nejsem.
00:24:30 No, to je zajímavé. Já taky bych nechtěl, aby si lidé
00:24:34 o mně mysleli, že jsem jenom samá legrace, protože to není pravda.
00:24:39 Já např. mám strašně rád vážné písničky, protože já jsem
00:24:43 založením a mentalitou spíš tedy vážný člověk.
00:24:48 -Jsem.
-To mě překvapuje. Můžeš to dokázat?
00:24:52 Dokázat? Mohl bych třeba říct vážnou filozofickou přednášku.
00:25:00 Ale zase by se nikdo nezasmál a to bych tady byl zbytečně,
00:25:06 -protože já jsem tady najmutý.
-To je na tom zajímavé. Víš, co?
00:25:10 Já ti dám pět minut na to, abys tady řekl vážnou filozof. přednášku.
00:25:15 Pokud se nikdo nezasměje, budu ochotna uvěřit, že jsi v podstatě
00:25:20 -spíš vážný filozof než komik.
-Dobře. Tak já to zkusím tedy.
00:25:27 Tak, dobrý večer. Jo, to už jsem říkal.
00:25:30 SMÍCH
00:25:32 Ne, prosím vás, nesmějte se.
00:25:35 Ještě jsem pomalu ani nezačal... SMÍCH
00:25:44 Já ještě nezačal. Nesmějte se mně.
00:25:50 SMÍCH Já snad to vzdám radši.
00:25:53 Luďku, nevzdávej to. Já jsem na ně zvědavá, musíš mluvit.
00:25:58 Dobře, tak já to nějak udělám.
00:26:01 Vážení přátelé. Jedná se o filozofickou přednášku.
00:26:07 Dávejte na ty věci pozor, nebudu to šestkrát opakovat.
00:26:11 SMÍCH Soustřeďte se na to, prosím.
00:26:16 Představte si, že se mi jednou stalo, že jsem přemýšlel,
00:26:21 normálně rozumem. A přišel jsem na to, že mozek člověka váží
00:26:28 asi tak půl kilogramu. Tak ono taky jak u koho. Ale člověk vědomě
00:26:37 někam jde, odněkud přichází, odněkud odchází. Mravenec taky.
00:26:47 Já jsem to zjistil. Přitom mravenec celý i s ušima, i s... jo...
00:27:00 váží nula celá nula nula... A kdoví, jestli.
00:27:17 SMÍCH
00:27:19 No a teď člověk vědomě někam jde a mravenec taky.
00:27:24 Já jsem to zjistil, že u nás na chatě šel mravenec,
00:27:28 nesl na zádech kládu několikanásobně větší než byl on sám.
00:27:34 To je zajímavý, tohle mravenci někdy dělají.
00:27:37 Jestli mají přidáno... SMÍCH
00:27:42 Nesl kládu na těch zádech. Já jsem mu tu kládu vytrhl z ruky
00:27:48 a zahodil ji opačným směrem, takže on neměl důvod někam tu kládu nést.
00:27:55 A šel přesto stále týmž... HVÍZDÁ
00:28:01 Stále týmž... HVÍZDÁ
00:28:04 Týmž... HVÍZDÁ
00:28:06 Takhle dělají v rozhlase vždycky vánici.
00:28:10 To musím víc do mikrofonu. HVÍZDÁ
00:28:18 HVÍZÁ Káji!
00:28:27 HVÍZDÁ
00:28:33 Už zmrzl. SMÍCH PUBLIKA
00:28:38 Ale mně jde o to, že ti mravenci kolem nás chodí, bez klády,
00:28:43 s kládou. My taky. Tisíce let kolem nás chodí mravenci.
00:28:54 A nikdo nepřijde k mravenci, aby ho pohladil třeba po...
00:29:06 Promluvil na něj třeba tou jeho hatla...
00:29:11 A uvidíte, co takový mravenec potom toho namele.
00:29:14 Nebo si s ním přiťukl, nalil mu tu jeho oblíbenou
00:29:18 kyselinu mravenčí. A uvidíte, co mravenec potom toho namele.
00:29:23 Až z toho támhle Sekora napíše knížku.
00:29:26 SMÍCH
00:29:29 To jsou pořád řeči o všem možným a o draselných hnojivech,
00:29:34 ale kudy chodí mravenec, to neví nikdo.
00:29:38 Počkejte, vy jste to zkazili.
00:29:42 Teď jste teprve měli zatleskat, protože já to mám vymyšleno
00:29:46 jakože teď má být konec.
00:29:49 ZAČAL POTLESK
00:29:51 Ne, teď nemusíte, až potom mě poplácáte.
00:29:55 Já to řeknu znova, abyste věděli, že už je konec.
00:30:01 A bude jé a tak, aby už potom byla legrace.
00:30:06 Já už vím, čím to je.
00:30:08 Ono vás asi spletlo, jak jsem tam dal ta draselná hnojiva.
00:30:13 Já jsem je tam dal naschvál, aby to bylo k smíchu.
00:30:21 Ale ty draselný to možná to, já tam dám normální přírodní
00:30:25 radši, aby bylo vidět, že to je konec.
00:30:28 Ještě se předtím ukloním, a potom teprv, jo?
00:30:33 Vážení přátelé. To jsou pořád řeči všelijaký a...
00:30:40 SMÍCH Ne, já ještě neřekl...
00:30:47 Prosím vás pěkně, buďte tak laskaví, ukázněnost to chce.
00:30:51 Nebo to nedořeknu. Ještě jsem se vůbec nedostal k hnojivu.
00:30:58 SMÍCH
00:31:01 Aby to nevyznělo potom, že to není decentní, že tady to...
00:31:06 Normálně nejdřív jakože nic, a teprv až vypustím hnojivo, tak...
00:31:13 SMÍCH
00:31:16 POTLESK
00:31:26 To není konec! To je konec tohle.
00:31:29 Tak já to už říkat nebudu, to je konec.
00:31:32 Teď je konec! Hurá! Nazdar!
00:31:39 POTLESK
00:31:55 Když odcházím Předem vím
00:32:02 Co řečí zas zítra uslyšíš Nemůžeš být víc krásná
00:32:10 než si právě teď Když tě cítím blíž a blíž
00:32:22 Já naštěstí jsem už dospělá A lásku člověk stěží utají
00:32:34 A tak si málo všímám Když zkušení a moudří
00:32:41 Tisíckrát nám říkají
00:32:50 S tím bláznem si nic nezačínej Má jen spoustu krásných gest
00:33:01 Bude tě chtít do svých snů vlákat Do svých sítí vplést
00:33:14 S tím bláznem si nic nezačínej Nečeká tě žádný ráj
00:33:26 Prý slova jen lžou v patách jsou Když mám ti říct goodbye
00:33:46 Teď je ráno, čajník píská zas se spálím
00:33:50 Jako mockrát předtím jenže neumím si na lásku jen hrát
00:33:57 A tak i já každý den poslouchám jak někdo říká
00:34:02 Abych tě míň než mám měl rád
00:34:12 S tím bláznem si nic nezačínej Má jen spoustu krásných gest
00:34:23 Bude tě chtít do svých snů vlákat Do svých sítí vplést
00:34:36 S tím bláznem si nic nezačínej Nečeká tě žádný ráj
00:34:48 Prý slova jen lžou v patách jsou Když mám ti říct goodbye
00:35:07 Když mám ti říct goodbye
00:35:19 Goodbye
00:35:25 POTLESK
00:35:36 Nám tady bylo dneska večer hezky. Pokud vám u televizorů taky,
00:35:40 tak se budu s vámi těšit na shledanou někdy příště.
00:35:57 ZPĚV
00:35:59 Když si dáš hlavu do dlaní když tě láska dost poraní
00:36:06 nebuď sám a ruku mi dej zazpívám ti a bude zas hej
00:36:13 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on
00:36:20 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom
00:36:35 Nebuď zlá a tak mi konečně věř ty bystrý jsi a tak rozpoznáš lež
00:36:42 dneska máš splín jako hrom věz, že zítra ho bude mít on
00:36:49 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on
00:36:56 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom
00:37:22 Já už vím, jak se střídá hezký zážitek s nehodou
00:37:28 a zrovna teď, ať chceš nebo ne tělo se v rytmu houpá
00:37:35 tobě, mně, nám
00:37:40 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on
00:37:46 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom
00:37:53 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on
00:37:59 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom
00:38:07 zítra to bude krásné dnes plač, zítra to bude krásné
00:38:16 Skryté titulky: Josef Batěk Česká televize 2012