00:00:06 Je jedna ulice a říká se jí Na závrati

00:00:11 a tam chci mít svůj dům ať platím kolik platím

00:00:17 s kuchyní do dvora a s okny přímo do ulice

00:00:23 svět vidět seshora a ráno z okna vyklonit se

00:00:29 tam na té ulici jsou všichni lidi bohatí

00:00:34 tam na té ulici trpí se krásnou závratí

00:00:40 tam na té ulici velké se dějí věci

00:00:45 tam na té ulici chci svůj dům chci svůj dům vystavět si

00:00:54 POTLESK

00:01:06 Dobrý večer. Vítám vás tady v Divadélku.

00:01:09 I vás, televizní diváky.

00:01:12 A doufám, že máte všichni výbornou náladu.

00:01:15 A pokud ji někteří z vás nemají zrovna nejrůžovější,

00:01:19 věřte, že my tady uděláme všechno pro to, abychom vám ji zlepšili.

00:01:23 A proto bych byla ráda, abyste se tady cítili jako doma.

00:01:27 Když se řekne doma, někdo si vybaví dětství, jiný nějaký příjemný

00:01:32 kout ve svém bytě. Já si doma velice ráda sednu ke klavíru

00:01:37 a zazpívám si. Třeba tuhle písničku.

00:01:55 ZPĚV

00:01:56 Kdo má rád, kdo má rád například mne

00:02:03 přijde snad až zítra, až zítra jak se zdá,

00:02:13 hej, vejdi

00:02:19 kdo má rád, kdo má rád víc já myslím víc

00:02:27 tak ať tedy zítra, už zítra jsem to já

00:02:36 jen vejdi

00:02:47 jsi tu

00:02:51 já hořím a pálím a vím, že má to být

00:03:05 jak ďáblem posedlá ujmi se mě, dej mi, dej

00:03:16 ten pocit bezpečí, dej, spas mě nebo mě zatrať

00:03:27 já tady čekám a jsem jen tvá

00:03:32 kdo má rád, jako já, když zavolá,

00:03:40 je i blízké zítra, to zítra, vzdálené

00:03:48 zdá se, aspoň mně, sto světelných let vzdálené

00:03:57 hádej, smíš jen jednou,

00:04:02 co pro mě nejvíc na světě teď znamená

00:04:07 přej mi, přej, tu lásku, svou lásku

00:04:13 já tě potřebuju, jsem s tebou šťastná

00:04:17 jen s tebou, jak já to cítím

00:04:25 jsem s tebou, zůstaň

00:04:31 přej mi, přej, tu lásku, s tebou,

00:04:39 jsem s tebou šťastná

00:04:42 přej mi, přej, tu lásku

00:04:47 POTLESK

00:05:04 Stalo se už tradicí, že v tomto pořadu občas uvádím

00:05:07 nové začínající umělce. Dnes to bude mladá talentovaná skupina,

00:05:12 která nedávno vznikla v Praze. Její název by vám asi moc neřekl,

00:05:17 a tak se pouze omezím na uvedení písničky.

00:05:20 Jmenuje se Jako za mlada.

00:05:57 ZPĚV

00:05:58 Jsem to já jak zamlada I když jinak teď vypadám

00:06:03 Stále mám stisk buldočí K tomu pár vrásek u očí

00:06:09 Názory jsem málo změnil Muziku mám rád

00:06:14 Co jsem cenil, cením dál Už zřejmě napořád

00:06:20 Jsem to já jak zamlada Stejné věci mě napadaj

00:06:25 Když se dívky rozvlní Není co bych jim nesplnil

00:06:30 V novinách čtu dobré zprávy Stále nejraděj

00:06:35 Je to návyk od dětství Dnům dát spád a děj

00:06:41 Rád plavu v záhadách Tak jako zamlada

00:06:46 A stejně spoustu věcí nevím I když mě uchopí

00:06:51 Smolný den za klopy Marně doufá, že se z něho zjevím

00:07:02 Zjevím

00:07:05 Jsem to já jak zamlada Stejně špatně se ovládám

00:07:10 Když mi něco nesedí Dělám si službu medvědí

00:07:15 Řeknu to, co právě cítím Potom zaplatím

00:07:21 Tak se jevím sobě sám Aspoň prozatím

00:08:12 Rád si plavu v záhadách Tak jako zamlada

00:08:18 a stejně spoustu věcí nevím I když mě uchopí

00:08:24 smolný den za klopy Marně doufá, že se z něho zjevím

00:08:33 zjevím

00:08:37 Jsem to já jak zamlada Stejné věci mě napadaj

00:08:41 Stále mám stisk buldočí K tomu pár vrásek u očí

00:08:46 Názory jsem málo změnil Muziku mám rád

00:08:52 Co jsem cenil Cením dál

00:08:55 Už zřejmě napořád Svůj řád

00:09:17 POTLESK

00:09:30 Olympic skutečně není začínající kapela, to měl být fór.

00:09:37 My začínáme pořád. Každá naše nová deska, nové představení,

00:09:41 to je vlastně další nový začátek naší historie.

00:09:45 Teď jsme skončili Laboratoř a děláme nový pořad OLYMPIC 85.

00:09:51 Je to pořad založený na nové LP desce, kterou jsme natočili

00:09:55 -v únoru, a jmenuje se KANAGOM.
-Proč KANAGOM?

00:09:59 Kanagom je lepidlo, není moc k dostání, protože je velmi dobré

00:10:04 a používají ho modeláři. Mám pocit, že jsme na scéně populární hudby

00:10:09 přilepení, a že nás jen tak někdo nesfoukne.

00:10:13 Aha. A jak to tedy děláte?

00:10:16 My jsme s novým pořadem zahájili ještě jiné záležitosti,

00:10:20 které se týkají přímo našich osob a našeho zdraví.

00:10:24 Přestali jsme kouřit a pít, i když jsme nikdy moc nepili.

00:10:28 Přestali jsme chodit večer do těch podniků...

00:10:33 Kam chodí obyčejně muzikanti.

00:10:35 Ráno časně vstáváme, chodíme na masáže, dneska jsme zrovna byli

00:10:40 tady za rohem. Saunu navštěvujeme. Mirek si koupil pruhované ponožky

00:10:45 a dělá nám předcvičitele aerobiku. SMÍCH

00:10:50 Třeba Milan Broum přestal jíst úplně maso.

00:10:54 A co jí?

00:10:56 Zeleninku. Jí saláty a takovýhle lahůdky.

00:10:59 Kluci, ale je to na vás vidět. Vy vypadáte báječně.

00:11:03 -Já bych se k vám měla přidat.
-Zkus to. A čím začneme?

00:11:06 SMÍCH

00:11:07 -Rokenrolem.
-Rokenrolem. To je nápad!

00:11:13 ZPĚV

00:11:16 Jen zpívají si rock a zpívají si roll

00:11:18 no já vám povím, milá paní, škoda pro ně škol.

00:11:22 To máme mládež, to máme mládež, doma řezali je málo, jak se zdálo,

00:11:29 kam to vede se ptám.

00:11:33 To včera jeden kluk mě sednout nepustil

00:11:36 a vymlouval se na frakturu, to je jejich styl.

00:11:40 To máme mládež, to máme mládež, doma řezali je málo, jak se zdálo,

00:11:48 kam to vede se ptám.

00:12:09 Ty holky jen tak tak se vejdou do svejch džín

00:12:12 a tyhle jejich mini mini, já jsem z toho hin.

00:12:15 To máme mládež, to máme mládež, doma řezali je málo, jak se zdálo,

00:12:24 kam to vede se ptám.

00:12:27 A všechno chtějí hned a všechno vědí líp

00:12:30 a když jim člověk moudře radí, mají na to vtip.

00:12:34 To máme mládež, to máme mládež, doma řezali je málo, jak se zdálo,

00:12:42 kam to vede se ptám.

00:12:45 No já vám povídám, my byli jinačí,

00:12:48 i když se o nás taky neslo naší pavlačí.

00:12:51 To máme mládež, to máme mládež, doma řezali je málo, jak se zdálo,

00:13:00 kam to vede se ptám. jó, kam to vede se ptám

00:13:09 kam to vede se ptám

00:13:17 POTLESK

00:13:26 Mirek Berka, Petr Hejduk, Milan Broum, Petr Janda.

00:13:31 OLYMPIC.

00:13:35 POTLESK

00:13:45 A přichází další host našeho večera ? Luděk Sobota.

00:13:50 POTLESK

00:13:59 Dobrý večer, vážení ostravští přátelé.

00:14:03 Ahoj, Luďku. Tak co je nového u vás v divadle?

00:14:07 V divadle co je novýho? To bych rád, já taky si rád podrbu.

00:14:14 Bych docela rád, Marie, vyprávěl o svých kolezích.

00:14:20 Kolezích, to je... O svých ko..., ko...

00:14:23 O svých koledách. No, jak jsou ty lidi,

00:14:28 -co s nima, víš jak...
-Vím, vím.

00:14:31 Tak o těch bych ti rád vyprávěl. Já nevím ale, o kom dřív.

00:14:37 -Kým mám začít?
-Třeba podle abecedy.

00:14:40 Podle abecedy, tak to bude dobrý.

00:14:43 Tak od A, to máme od A... Tak tam je ten...

00:14:49 Ne, ten je od Z. SMÍCH

00:14:54 Od B ? Bobek. Pavel Bobek.

00:14:58 Pavel, no to bych ti mohl tedy vyprávět.

00:15:02 Tak Pavel Bobek, Marie, si představ, on se teda oženil, jo.

00:15:09 -To už dávno.
-To by ještě nebylo nejhorší.

00:15:13 To jsou ještě horší. Já ho nechci nějak, znáš mě, že já celkem...

00:15:19 Mezi námi, nikde to nevykládej, on tedy...

00:15:23 Dobrý večer, Marie. Ahoj, Luďku.

00:15:26 -Ahoj.
-Jé, nazdar.

00:15:28 POTLESK

00:15:35 Luďku, jak já jsem pochopil, tys mě sháněl, že jo.

00:15:39 -No, nazdar.
-Že jsi mě sháněl?

00:15:41 -Já?
-Ano.

00:15:42 -Naopak! Naopak, že jo?
-Počkej, jak myslíš naopak?

00:15:46 Naopak jsem tě ani nesháněl.

00:15:48 Naopak nesháněl. A já jsem kupodivu slyšel své jméno.

00:15:52 Aha, aha. Jé, počkej! V kterým uchu ti znělo?

00:15:58 Mně? V uchu?

00:15:59 Počkej, promiň. Já jsem to řekl špatně.

00:16:02 Já jsem ti chtěl říct, jestli ty nevíš...

00:16:05 Abych to nepřekombinoval. Jestli ty nevíš...

00:16:09 Jestli já nevím, aby ty ses mě zeptal, jestli já nevím,

00:16:13 v kterým ti znělo uchu. Jestli bys mně neřekl.

00:16:17 Jenomže ono mně v žádným uchu ani neznělo.

00:16:20 -Aha, tak to tě nikdo nepomlouval.
-To máš velkou kliku.

00:16:23 To tě nikdo výjimečně nepomlouval teda.

00:16:26 Možná jenom třeba chtěl...

00:16:28 Moment! Takže asi chtěl! Tak trošičku chtěl.

00:16:31 No, tak... No ne, my nemůžeme vědět...

00:16:34 Já tohle moc dobře znám. Člověk musí všude být,

00:16:36 protože jak někde není, hned ho tam začnou pomlouvat.

00:16:40 A to chceš říct, že jsi tady kvůli tomu v Ostravě dneska?

00:16:43 Dá se říct, že vlastně hlavně kvůli tomu.

00:16:46 Jenomže to má háček, počkej.

00:16:48 A co když tě mezi tím budou pomlouvat v Praze?

00:16:50 SMÍCH

00:16:52 Ale já nevím, kdo by mě měl teď v Praze pomlouvat.

00:16:57 -Víš co, to je lidí.
-To jsou kolikrát maniaci.

00:17:01 Třeba, teď dávám příklad. Třeba zrovna Slávek Šimek by mohl něco...

00:17:07 -V tuhle chvíli? Zrovna on?
-Třeba.

00:17:10 Tak to se musím teda sebrat a rychle do Prahy!

00:17:13 Rychle. Rychle!

00:17:14 To je dobrá rada, ovšem má další háček. Protože když já

00:17:18 odjedu do Prahy, tak vy tady začnete pomlouvat mě.

00:17:21 -My?
-Ano, tady.

00:17:23 -Ty jsi se zbláznil!
-My v žádném případě.

00:17:26 Tak mi v tom případě řekněte, o kom jste to tady vlastně mluvili.

00:17:30 -My? Teď?
-Před tím, než jsem přišel.

00:17:33 No, o tom Jandovi.

00:17:34 -Co?
-O tom Jandovi.

00:17:36 KOKTÁ

00:17:40 -To je pravda, Pavle.
-O kom jste teda mluvili?

00:17:44 My jsme mluvili s Marií, my jsme tady mluvili o starým Jandovi.

00:17:49 SMÍCH

00:17:52 Ale on zas tak starý není, Luďku.

00:17:57 Co? Janda z Olympiku že není starý? Ten teda je pěkně starý!

00:18:01 SMÍCH

00:18:02 S tím jsem zpíval už i já, to musí být pěkně starý.

00:18:05 No jo, už i ty. To vím, že vy jste spolu dokonce flámovali.

00:18:10 -Jednou jste byli na flámu.
-Moment. Já s Jandou?

00:18:14 -Nepleteš si mě náhodou s někým?
-Jo, to ti, Marie, musím říct.

00:18:20 Pamatuješ na to? Pavel Bobek byl jednou s Jandou na flámu,

00:18:27 a nějak se jim druhý den udělalo výjimečně dobře.

00:18:32 SMÍCH

00:18:34 A potom Pavel Bobek vytyčil zásady, jak se to má dělat, aby, když člověk

00:18:40 jde výjimečně na nějaký flám, aby potom mu ještě zůstalo dobře.

00:18:47 A jak to tedy je?

00:18:49 A to se, vážení přátelé, hodí každému. Já bych tady ty zásady

00:18:54 Pavla Bobka zveřejnil, to se opravdu hodí.

00:18:58 Můžete si to i zapsat, jsou jen dvě ty zásady.

00:19:02 Je to velmi jednoduchý, ale můžete si to i zapsat.

00:19:05 Dávejte na to pozor. Aby mně bylo druhý den dobře.

00:19:09 První zásada. Za prvé - hodně pít.

00:19:15 To je první zásada. A druhá zásada ? hodně míchat.

00:19:20 SMÍCH POTLESK

00:19:28 Já jsem pak četl nějakou zdravotnickou příručku.

00:19:32 Já hodně čtu, abych hodně vydržel.

00:19:36 A tam to nějak bylo obráceně. Tam bylo, myslím, hodně míchat...

00:19:43 Radši o tom nemluv. Já se přiznám, že se k vytýčení těch zásad

00:19:47 ani radši moc nehlásím.

00:19:49 Takže jak to vlastně s tím flámováním je?

00:19:51 Byl jsi někdy na nějakém pořádném flámu?

00:19:54 Já se vám nechci do toho plést, ale Pavel byl.

00:19:58 Myslím, že to bylo zrovna tenkrát s tím starým Jandou.

00:20:03 Byl na flámu. A dokonce se z toho flámu ještě nevrátil.

00:20:09 Ano, vždyť o tom zpíváš přece písničku.

00:20:12 Ano, Luděk má na mysli písničku s názvem Permanentní flám.

00:20:19 -A mohl bys nám ji zazpívat?
-S radostí.

00:20:22 To je bezvadný. Já půjdu s Marií do zákulisí, já jí musím ještě

00:20:26 o tobě říct nějaký důležitý věci.

00:20:28 SMÍCH

00:20:29 A ty zatím zpívej, ty permanentní flamendře.

00:20:38 ZPĚV

00:20:40 Svět býval tenkrát velká louka plná krás,

00:20:45 život jak vonný měkký stoh,

00:20:50 láska jak cukrárna z níž stačilo si brát,

00:20:54 a každý z nás mlsal dokud moh.

00:20:59 Bylo nám z duše jedno kde budem spát,

00:21:04 hlavně, když nikdo nespal sám,

00:21:09 měl bych se vlastně stydět, ale musím se spíš smát,

00:21:14 když na ta léta vzpomínám.

00:21:18 Na tisíc a jednu noc snad stačilo si hrát,

00:21:23 hned shora padal dívek déšť,

00:21:27 jedna mě chtěla změnit, druhá si mě brát,

00:21:32 ta třetí hodlala mi modré z nebe snést.

00:21:38 Všechny jsem opouštěl a všechny jsem měl rád,

00:21:43 život byl permanentní flám,

00:21:46 měl bych se vlastně stydět, ale musím se spíš smát,

00:21:51 když na ta léta vzpomínám.

00:22:05 Na tisíc a jednu noc snad stačilo si hrát,

00:22:10 hned z hora padal dívek déšť,

00:22:13 jedna mě chtěla změnit, druhá si mě brát,

00:22:18 ta třetí hodlala mi modré z nebe snést.

00:22:22 Všechny jsem opouštěl a všechny jsem měl rád,

00:22:27 život byl permanentní flám,

00:22:31 měl bych se vlastně stydět, ale musím se spíš smát,

00:22:37 když na ta léta vzpomínám,

00:22:40 když na ta léta vzpomínám.

00:23:04 POTLESK

00:23:20 A ono mu tohle nestačí, to on kolikrát ještě horší,

00:23:23 -to si nedovedeš...
-Nechme ho už.

00:23:27 Já myslím, že bychom mohli pro změnu třeba o umění.

00:23:33 Dobře. Obraťme list.

00:23:36 Třeba o umění. Chtěl jsem ti, Marie, říct, je to můj názor tedy,

00:23:43 že k těm tvým cituplným a hlubokým písničkám je škoda dělat legraci.

00:23:52 Protože ten pořad, který pořád by mohl mít, pořádek si musím

00:23:58 udělat ve slovech.

00:24:01 Abych potom kvůli rozvitým slovům se nedostal k holé větě.

00:24:07 Ale že ten pořad pořád by mohl mít krásnou melancholickou náladu,

00:24:13 kdyby právě ta legrace se k tomu nepřidala.

00:24:20 Ale Luďku, to já právě nechci. Nechci, aby si o mně lidé mysleli,

00:24:24 že jsem zádumčivá, melancholická a vážná.

00:24:27 Protože prostě taková nejsem.

00:24:30 No, to je zajímavé. Já taky bych nechtěl, aby si lidé

00:24:34 o mně mysleli, že jsem jenom samá legrace, protože to není pravda.

00:24:39 Já např. mám strašně rád vážné písničky, protože já jsem

00:24:43 založením a mentalitou spíš tedy vážný člověk.

00:24:48 -Jsem.
-To mě překvapuje. Můžeš to dokázat?

00:24:52 Dokázat? Mohl bych třeba říct vážnou filozofickou přednášku.

00:25:00 Ale zase by se nikdo nezasmál a to bych tady byl zbytečně,

00:25:06 -protože já jsem tady najmutý.
-To je na tom zajímavé. Víš, co?

00:25:10 Já ti dám pět minut na to, abys tady řekl vážnou filozof. přednášku.

00:25:15 Pokud se nikdo nezasměje, budu ochotna uvěřit, že jsi v podstatě

00:25:20 -spíš vážný filozof než komik.
-Dobře. Tak já to zkusím tedy.

00:25:27 Tak, dobrý večer. Jo, to už jsem říkal.

00:25:30 SMÍCH

00:25:32 Ne, prosím vás, nesmějte se.

00:25:35 Ještě jsem pomalu ani nezačal... SMÍCH

00:25:44 Já ještě nezačal. Nesmějte se mně.

00:25:50 SMÍCH Já snad to vzdám radši.

00:25:53 Luďku, nevzdávej to. Já jsem na ně zvědavá, musíš mluvit.

00:25:58 Dobře, tak já to nějak udělám.

00:26:01 Vážení přátelé. Jedná se o filozofickou přednášku.

00:26:07 Dávejte na ty věci pozor, nebudu to šestkrát opakovat.

00:26:11 SMÍCH Soustřeďte se na to, prosím.

00:26:16 Představte si, že se mi jednou stalo, že jsem přemýšlel,

00:26:21 normálně rozumem. A přišel jsem na to, že mozek člověka váží

00:26:28 asi tak půl kilogramu. Tak ono taky jak u koho. Ale člověk vědomě

00:26:37 někam jde, odněkud přichází, odněkud odchází. Mravenec taky.

00:26:47 Já jsem to zjistil. Přitom mravenec celý i s ušima, i s... jo...

00:27:00 váží nula celá nula nula... A kdoví, jestli.

00:27:17 SMÍCH

00:27:19 No a teď člověk vědomě někam jde a mravenec taky.

00:27:24 Já jsem to zjistil, že u nás na chatě šel mravenec,

00:27:28 nesl na zádech kládu několikanásobně větší než byl on sám.

00:27:34 To je zajímavý, tohle mravenci někdy dělají.

00:27:37 Jestli mají přidáno... SMÍCH

00:27:42 Nesl kládu na těch zádech. Já jsem mu tu kládu vytrhl z ruky

00:27:48 a zahodil ji opačným směrem, takže on neměl důvod někam tu kládu nést.

00:27:55 A šel přesto stále týmž... HVÍZDÁ

00:28:01 Stále týmž... HVÍZDÁ

00:28:04 Týmž... HVÍZDÁ

00:28:06 Takhle dělají v rozhlase vždycky vánici.

00:28:10 To musím víc do mikrofonu. HVÍZDÁ

00:28:18 HVÍZÁ Káji!

00:28:27 HVÍZDÁ

00:28:33 Už zmrzl. SMÍCH PUBLIKA

00:28:38 Ale mně jde o to, že ti mravenci kolem nás chodí, bez klády,

00:28:43 s kládou. My taky. Tisíce let kolem nás chodí mravenci.

00:28:54 A nikdo nepřijde k mravenci, aby ho pohladil třeba po...

00:29:06 Promluvil na něj třeba tou jeho hatla...

00:29:11 A uvidíte, co takový mravenec potom toho namele.

00:29:14 Nebo si s ním přiťukl, nalil mu tu jeho oblíbenou

00:29:18 kyselinu mravenčí. A uvidíte, co mravenec potom toho namele.

00:29:23 Až z toho támhle Sekora napíše knížku.

00:29:26 SMÍCH

00:29:29 To jsou pořád řeči o všem možným a o draselných hnojivech,

00:29:34 ale kudy chodí mravenec, to neví nikdo.

00:29:38 Počkejte, vy jste to zkazili.

00:29:42 Teď jste teprve měli zatleskat, protože já to mám vymyšleno

00:29:46 jakože teď má být konec.

00:29:49 ZAČAL POTLESK

00:29:51 Ne, teď nemusíte, až potom mě poplácáte.

00:29:55 Já to řeknu znova, abyste věděli, že už je konec.

00:30:01 A bude jé a tak, aby už potom byla legrace.

00:30:06 Já už vím, čím to je.

00:30:08 Ono vás asi spletlo, jak jsem tam dal ta draselná hnojiva.

00:30:13 Já jsem je tam dal naschvál, aby to bylo k smíchu.

00:30:21 Ale ty draselný to možná to, já tam dám normální přírodní

00:30:25 radši, aby bylo vidět, že to je konec.

00:30:28 Ještě se předtím ukloním, a potom teprv, jo?

00:30:33 Vážení přátelé. To jsou pořád řeči všelijaký a...

00:30:40 SMÍCH Ne, já ještě neřekl...

00:30:47 Prosím vás pěkně, buďte tak laskaví, ukázněnost to chce.

00:30:51 Nebo to nedořeknu. Ještě jsem se vůbec nedostal k hnojivu.

00:30:58 SMÍCH

00:31:01 Aby to nevyznělo potom, že to není decentní, že tady to...

00:31:06 Normálně nejdřív jakože nic, a teprv až vypustím hnojivo, tak...

00:31:13 SMÍCH

00:31:16 POTLESK

00:31:26 To není konec! To je konec tohle.

00:31:29 Tak já to už říkat nebudu, to je konec.

00:31:32 Teď je konec! Hurá! Nazdar!

00:31:39 POTLESK

00:31:55 Když odcházím Předem vím

00:32:02 Co řečí zas zítra uslyšíš Nemůžeš být víc krásná

00:32:10 než si právě teď Když tě cítím blíž a blíž

00:32:22 Já naštěstí jsem už dospělá A lásku člověk stěží utají

00:32:34 A tak si málo všímám Když zkušení a moudří

00:32:41 Tisíckrát nám říkají

00:32:50 S tím bláznem si nic nezačínej Má jen spoustu krásných gest

00:33:01 Bude tě chtít do svých snů vlákat Do svých sítí vplést

00:33:14 S tím bláznem si nic nezačínej Nečeká tě žádný ráj

00:33:26 Prý slova jen lžou v patách jsou Když mám ti říct goodbye

00:33:46 Teď je ráno, čajník píská zas se spálím

00:33:50 Jako mockrát předtím jenže neumím si na lásku jen hrát

00:33:57 A tak i já každý den poslouchám jak někdo říká

00:34:02 Abych tě míň než mám měl rád

00:34:12 S tím bláznem si nic nezačínej Má jen spoustu krásných gest

00:34:23 Bude tě chtít do svých snů vlákat Do svých sítí vplést

00:34:36 S tím bláznem si nic nezačínej Nečeká tě žádný ráj

00:34:48 Prý slova jen lžou v patách jsou Když mám ti říct goodbye

00:35:07 Když mám ti říct goodbye

00:35:19 Goodbye

00:35:25 POTLESK

00:35:36 Nám tady bylo dneska večer hezky. Pokud vám u televizorů taky,

00:35:40 tak se budu s vámi těšit na shledanou někdy příště.

00:35:57 ZPĚV

00:35:59 Když si dáš hlavu do dlaní když tě láska dost poraní

00:36:06 nebuď sám a ruku mi dej zazpívám ti a bude zas hej

00:36:13 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:36:20 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom

00:36:35 Nebuď zlá a tak mi konečně věř ty bystrý jsi a tak rozpoznáš lež

00:36:42 dneska máš splín jako hrom věz, že zítra ho bude mít on

00:36:49 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:36:56 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom

00:37:22 Já už vím, jak se střídá hezký zážitek s nehodou

00:37:28 a zrovna teď, ať chceš nebo ne tělo se v rytmu houpá

00:37:35 tobě, mně, nám

00:37:40 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:37:46 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom

00:37:53 Dnes plač, zítra to bude krásné dnes chceš, zítra bude chtít on

00:37:59 tak s náma rok a den houpá houpá jak zvon, lítáme v tom

00:38:07 zítra to bude krásné dnes plač, zítra to bude krásné

00:38:16 Skryté titulky: Josef Batěk Česká televize 2012