00:00:18 Je jedna ulice a říká se jí Na závrati

00:00:23 a tam chci mít svůj dům ať platím kolik platím

00:00:29 s kuchyní do dvora a s okny přímo do ulice

00:00:34 svět vidět seshora a ráno z okna vyklonit se

00:00:41 tam na té ulici jsou všichni lidi bohatí

00:00:46 tam na té ulici trpí se krásnou závratí

00:00:51 tam na té ulici velké se dějí věci

00:00:57 tam na té ulici chci svůj dům chci svůj dům vystavět si

00:01:09 lívance na tuku prodávat budu dole

00:01:13 a chytat za ruku všechny, kdo půjdou kolem

00:01:17 hladové nasytím a sytí aspoň zkusí

00:01:22 a koho nechytím pro toho zaběhnu si

00:01:27 tam na té ulici jsou všichni lidi bohatí

00:01:32 tam na té ulici trpí se krásnou závratí

00:01:38 tam na té ulici velké se dějí věci

00:01:44 tam na té ulici chci svůj dům chci svůj dům vystavět si

00:01:56 to bude úžasný jen až tam budu bydlet

00:02:00 slítnout si do masny na rogallově křídle

00:02:04 vysadím před domem záhony potměchutě

00:02:08 ať ženské omládnou a chlapi mají chutě

00:02:14 tam na té ulici jsou všichni lidi bohatí

00:02:20 tam na té ulici trpí se krásnou závratí

00:02:25 tam na té ulici velké se dějí věci

00:02:31 tam na té ulici chci svůj dům chci svůj dům vystavět si

00:02:43 lucerny ověším bonbony značky si-si

00:02:47 kluci se potěší a život osladí si

00:02:52 co zbude po plotu všecko do bazaru dám

00:02:56 sedmnáct životů za jediný život tam

00:03:01 tam na té ulici jsou všichni lidi bohatí

00:03:06 tam na té ulici trpí se krásnou závratí

00:03:12 tam na té ulici velké se dějí věci

00:03:18 tam na té ulici chci svůj dům chci svůj dům vystavět si

00:03:25 POTLESK

00:03:32 Dobrý večer.

00:03:34 Máte rádi sladkosti? Já někdy hrozně.

00:03:39 A jste pověrčiví? Já ne.

00:03:41 Tak např. 13 mi připadá jako docela prima číslo.

00:03:45 Možná je to tím, že jsem se třináctého narodila.

00:03:49 Ale proč vám to tady povídám? Já bych vám chtěla hned zkraje

00:03:53 ukázat krásný výtvor ostravských cukrářů,

00:03:57 cukrářů interhotelu Imperial, na němž vévodí třináctka.

00:04:03 To proto, že dnešní Divadélko pod věží je už třinácté.

00:04:11 A já bych si moc přála, aby se vám i tohle líbilo.

00:04:17 ZPĚV

00:04:25 V téhle čekárně nazvané svět stojím pěkných pár dní a let

00:04:34 čekám autobus co měl tu jet a já měla jet s ním

00:04:43 má prý průhledy z růžových skel jeho cena snad stále stoupá

00:04:53 kde jen vězí, se ptám jak hloupá, i když v podstatě vím

00:05:01 ten vůz už jel a na všech rozích byla zelená

00:05:09 tys líbal spánky mé

00:05:15 a čas náš stál i běžel zároveň

00:05:20 to byl ten čas kdy víš co je to štěstí a co znamená

00:05:29 a pak je poztrácíš štěstíčka z poutí

00:06:02 s prošlou jízdenkou v kapse jdu dnes vestou ve tvaru písmene S

00:06:11 hledám někoho kdo by mě svez a já jela bych s ním

00:06:20 někde blízko snad bloudit by měl malý autobus s nákladem štěstí

00:06:30 třeba cestu si dál ke mně klestí

00:06:34 i když v podstatě vím

00:06:38 ten vůz už jel a na všech rozích byla zelená

00:06:47 tys líbal spánky mé

00:06:52 a čas náš stál i běžel zároveň

00:06:57 to byl ten čas kdy víš co je to štěstí a co znamená

00:07:06 a pak je poztrácíš štěstíčka z poutí

00:07:15 ještě nabírám dech ještě žiju si

00:07:21 chci pálit stůj co stůj

00:07:24 ne, nejsem asi z těch co nic nemusí

00:07:30 a tak názor měj si svůj jen mě nelituj

00:07:35 i když já si říkám dál

00:07:41 ten vůz už jel je přece zázrak, že tu vůbec byl

00:07:49 jen objel světadíl a snad se vrátí

00:08:07 ten vůz, co šťastný byl pro mě se vrátí

00:08:37 POTLESK

00:08:44 A teď přišla chvíle, kdy bych vám chtěla představit prvního hosta

00:08:49 tohoto pořadu, prvního účinkujícího.

00:08:52 POTLESK

00:09:04 HLAS MAXIPSA FÍKA Ahoj, Marie.

00:09:07 Co to je ? pes a mluví?

00:09:09 Ty jsi nikdy neviděla psa prosit o cukr a mluvit?

00:09:14 -Jedině v televizi.
-To já umím i počítat.

00:09:19 Podívej se. Raz, dva, tři, čtyři.

00:09:36 Cukříček si vezmu já. SMÍCH

00:09:40 Pepíku, tak tě tady vítám.

00:09:43 Děkuju, já mám plnou pusu cukru.

00:09:48 Pes odešel pryč, vyhnals ho. Tys ho vyhnal svým příchodem.

00:09:52 My už na sebe moc nedržíme.

00:09:55 Že ty nemáš rád psy?

00:09:57 On mi provedl hroznou věc. Já jsem jak cukřenka teď.

00:10:03 Já dosladím a promluvím.

00:10:06 On mi provedl hroznou věc. On totiž ten pes skutečně existuje.

00:10:10 Ano, vidím ho. Na, tady máš ten slíbený cukřík.

00:10:14 Tak, a běž do boudy. Běž za Ájou.

00:10:17 Ten pes existuje. Jiří Šalamoun, když maloval maxipsa Fíka,

00:10:23 tak namaloval tohoto psa. A když ho namalovat, tak jeho

00:10:29 malinkatá dceruška: Tati, já chci toho psa!

00:10:32 A on ho musel koupit. No jo, ale to nebylo nic.

00:10:37 Přišli fotoreportéři, že s tím psem budeme na titulce v novinách.

00:10:42 On už je dneska slavnější než já. Vyvlekli psa i mě na schodiště

00:10:48 zasypané sněhem. Psa posadili, já si sedl vedle, byli jsme stejně

00:10:54 velcí. Já se ho taky trochu bojím, on sedí vedle a funí.

00:11:01 A ti fotoreportéři jsou jak šílení. Mají ty aparáty s automatickým

00:11:06 převíjením, tak fotí v jenom kuse. Udělejte s tím pejskem něco!

00:11:12 A já nevěděl co, tak jsem mu nadzvedl nohu.

00:11:14 Dobrý, ještě něco! Tak druhou nohu.

00:11:15 Dobrý, ještě něco! Tak třetí nohu.

00:11:17 Dobrý, ještě něco! Já: Ještě že to není stonožka!

00:11:22 Ještě něco, ještě něco!

00:11:23 A já už nevěděl, co s tím psem udělat.

00:11:26 Tak mě napadla jediná věc.

00:11:28 Jak seděl vedle, tak jsem mu nadzvedl ucho, a foukl jsem.

00:11:32 To si vyzkoušej, to je senzace! On sekl hlavou, já dostal bombu,

00:11:37 já letěl. A jak jsem letěl ve vzduchu on to vyfotil a říká:

00:11:41 To je ono!

00:11:45 Pepíku, který zvíře máš nejradši?

00:11:48 Který? Já mám prakticky rád všechna zvířata.

00:11:51 -Já taky.
-Ale nejradši slona.

00:11:54 -Slona?
-Teď se na mě nedívej.

00:11:57 -Ty jsi vyrůstal v buši nebo co?
-Vypadám na to, že? Jak náčelník.

00:12:02 Slon je prý chytrý, a je to pravda. Inteligentní zvíře, moudrý.

00:12:08 A má velice mazaný oči. Já jsem s ním točil film Pan Tau.

00:12:13 A to bylo slůně. No slůně, oni ho přivezli nákladním autem.

00:12:17 Slůně stálo vedle mě, klátilo chobotem, pozorovalo mě

00:12:22 tím jedním očičkem. A furt, šibal, mrkalo tím jedním okem po mně.

00:12:27 A já nevěděl, co má za lubem. Měl jsem dlouhý monolog říct

00:12:32 v jednom záběru. Připravoval jsem se, připravovala se kamera.

00:12:37 Ozvalo se KLAP, já začal mluvit. A ten slon pomalu zvedl nohu,

00:12:42 položil ji na moji nohu.

00:12:45 Celou vahou se na mě položil, díval se tím okem, co já dělám.

00:12:49 Já jsem drmolil text, abych to měl rychle za sebou, noha se mi

00:12:54 rozplácávala, pomalu se mi z toho dělala sněžnice.

00:12:57 On stál a pozoroval, co se děje, usmíval se, hýbal chobotem.

00:13:02 Ozvalo se STOP, a on dal nohu pryč.

00:13:07 Já jsem pochopil, že sloni mají rádi herce.

00:13:10 -A jsou inteligentní.
-Jsou inteligentní.

00:13:13 Oni mají rádi herce víš proč? Protože jak mi dával svou tlapu

00:13:17 na moji nohu, tak mi vlastně držel palce.

00:13:22 Pepíku, a co domácí zvířata?

00:13:25 Domácí zvířata? No, nerad škeble. Ale jinak všechno.

00:13:30 Na talíři.

00:13:32 Na talíři domácí zvěř je nejkrásnější.

00:13:36 Ani nemusím poznat, co to je, a už jdu do toho.

00:13:40 Ale můj kamarád v divadle mi vyprávěl ? jitrnice,

00:13:43 zabíjačku, s dovolením, prasete. A teď si představte, on byl

00:13:48 poprvé na zabijačce, to byl kluk z města.

00:13:51 A tam ti řezníci od rána slivovici do sebe od rána, brousili kudly.

00:13:55 Dodávali si odvahy, kdo ho píchne první.

00:13:58 Pletli se mezi sebou, zase další slivovici.

00:14:01 A když už byli tak upravení a mysleli, že toho je akorát,

00:14:05 že by mohli na to prase vyrazit, tak vyšli na dvůr.

00:14:10 Přiveďte prase!

00:14:12 Přivedli čuníka. Čuník stál, koukal, co se děje.

00:14:16 Oni ránu do prasete, prase zakviklo, prohráblo nohama a zmizelo v chlívku.

00:14:22 Oni koukali. Moment! Šli zpátky, napili se. Ztratili svou

00:14:28 stavovskou hrdost. Vyšli zpátky na dvůr. Přiveďte prase!

00:14:34 Přivedli prase, oni ránu a prase padlo.

00:14:37 A šli do chlívku, a tam leželo druhý.

00:14:40 SMÍCH

00:14:43 Oni udělali hromadnou porážku ti chlapi najednou.

00:14:47 Ale když mluvíme o zvířatech, smím ti říct jednu báseň krotitele?

00:14:50 Řekni mi ji.

00:14:53 Krmil lva prázdnou rukou, potom se však divil.

00:15:06 Pepíku, moment!

00:15:08 Prosím tě, když tady celou dobu vyprávíme o zvířatech,

00:15:12 uměl bys předvést nějaké zvíře? Zamysli se nad tím.

00:15:17 To je příjemný večer. Zvíře? Jo, mohl bych.

00:15:20 Jestli uhodneš, co je to za zvíře. Schválně, jestli to uhodnete.

00:15:25 Pardon.

00:15:29 Kdybych já se učil!

00:15:33 Kdybych já se učil!

00:15:35 Kdybych já se učil!

00:15:40 -Co to je?
-To nevím.

00:15:42 Krtek nádeník. SMÍCH

00:15:47 POTLESK Josef Dvořák!

00:15:59 Teď bych vám chtěla nabídnout jednu orchestrální skladbu,

00:16:02 ve které se vám představí jako sólista náš sympatický kytarista

00:16:07 Jan Hasník. Skladbu napsal Vladimír Figar, nazval ji Prasklá struna.

00:16:11 S Plameňáky hraje Jan Hasník.

00:16:16 ORCHESTRÁLNÍ SKLADBA

00:19:34 POTLESK

00:19:44 Následuje písnička, která je zvláštní tím,

00:19:47 že ji nenapsal ani muzikant, ani textař.

00:19:50 Text i hudbu napsal další host tohoto programu.

00:20:03 Stop! Stop! Stop! POTLESK

00:20:14 Promiňte, Marie, promiňte. Došlo k nedorozumění.

00:20:18 Já jsem sem přijela hlavně kvůli vám,

00:20:21 protože vás mám moc ráda. Jste ráda?

00:20:24 Jsem ráda.

00:20:26 Tak já to řeknu ještě jednou. Já jsem přijela hlavně kvůli vám,

00:20:31 ale hlavně jsem přijela kvůli sobě.

00:20:34 Víte co? Když jste si tu písničku napsala, tak si ji zazpívejte,

00:20:37 já si půjdu sednout.

00:20:39 -Jo, půjčíte mi kapelu?
-Ano, půjčím.

00:20:41 To jste hodná. Tak si sedněte. Anebo ne! Jděte někam.

00:20:46 Jděte někam! K holiči, já bych měla trému.

00:21:01 ZPĚV

00:21:02 Na bílém papíru slova jako led

00:21:09 na léta mrazí slzy v očích ponížených

00:21:14 teď slunce ztrať se, zmizni nech si barvy, nech si svit

00:21:20 jsou zbytečné a vyzní jen cynicky ó navždycky chtěla jsem s ním žít

00:21:32 osud je kočí, práská si bičem svou vůlí v ničem si nezadá

00:21:43 osudí se točí, dala jsem sázku na novou lásku, ač nerada

00:22:18 na dřevěném plotě příč přibitá lať

00:22:24 na ní moje hlava leží zakloněná

00:22:30 ať všechny hvězdy zmizí já se na ně nedívám

00:22:36 jsou vzdálené a cizí teď tajím dech

00:22:42 a na svých rtech nová ústa mám

00:22:48 osud je kočí, práská si bičem svou vůlí v ničem si nezadá

00:23:00 osudí se točí, dala jsem sázku na novou lásku, ač nerada

00:23:34 osud je kočí, práská si bičem svou vůlí v ničem si nezadá

00:23:46 osudí se točí, dala jsem sázku na novou lásku, ač nerada

00:24:00 nerada, nerada nerada

00:24:13 POTLESK

00:24:23 Dobrý den, paní Jiřino. Dneska jsem přišla bez objednávky,

00:24:27 něco večer mám. Uděláte mi hlavu?

00:24:30 Dobrý den, paní Zagorová. SMÍCH

00:24:37 Co tam děláte, paní Jiřino?

00:24:42 Chystám překvapení, paní Zagorová.

00:24:46 Náš vedoucí bude mít zítra narozeniny.

00:24:50 Ale Jiřin nejsem. Jiřina měla dopolední, já jsem Iva.

00:24:57 Já taky nejsem Zagorová. Vy jste Iva?

00:25:01 -Já přijdu jindy.
-Ne, ne, ne.

00:25:04 Hačejte, hačejte, já se do vás hned pustím.

00:25:07 Já vás nebudu obtěžovat. A nemám čas ani.

00:25:10 Já přijdu odpoledne, jo?

00:25:12 Ne! Vidíte, že tady nemám žádnou zákaznici.

00:25:14 Už dlouho, že? SMÍCH

00:25:16 -Já radši půjdu.
-Ne. Stát!

00:25:20 Kabát na věšák! Sednout!

00:25:29 Máte na prstě mýdlo.

00:25:32 Jo, to je dobrý.

00:25:37 Vy to svoje povolání ale baštíte, co?

00:25:40 Jo, jo. Baštím, a každý.

00:25:42 Tohle už je moje 26. povolání. A baštím ho zas!

00:25:48 Dáme si pláštíček.

00:25:52 Já nevím, já bych radši asi měla...

00:25:54 -Trvalou taky můžeme.
-Ne!

00:25:59 Tohle bude lepší. Tak, momentíček.

00:26:04 Ničeho se nebojte, ničeho se nebojte.

00:26:07 -A co abych přišla zítra?
-Ne, ne, ne. To je v pořádku.

00:26:11 S dovolením. Aha.

00:26:17 SMÍCH

00:26:23 Já vám přinesu svůj extra seznam svých extra účesových modelů.

00:26:30 Něco jako jídelní lístek, ale pro labužníky.

00:26:40 Postavila jsem na kávu.

00:26:42 Já už jsem dneska jednu měla, já nebudu.

00:26:47 Neodporujte mi! Já jsem pracovala v jiu-jitsu!

00:26:51 SMÍCH Dáte si kávu?

00:26:54 -Tak jo, dám.
-No, a je to. Tak prosím.

00:26:58 Vybírejte, vybírejte. Aha. Moment!

00:27:02 Já se podívám, jestli s tou hlavou vůbec něco půjde udělat.

00:27:06 SMÍCH

00:27:17 Já jsem pracovala i v geodézii. SMÍCH

00:27:22 To je dobrý. Ačkoliv...

00:27:26 -Co jste to po mně chtěla?
-Já bych chtěla...

00:27:30 Dost! Dost! Já už vím! Mlčet!

00:27:32 Nemůžete vědět, co byste chtěla.

00:27:35 Žádná správná žena neví, co chce.

00:27:37 Od toho jsem tady já, abych rozhodla, co vám bude slušet.

00:27:42 Podívejte se na mě.

00:27:45 Co na mě koukáte? Vybírejte, vybírejte.

00:27:49 Nebo vás vezmu tou latí. SMÍCH

00:27:53 Já se pustím do mytí.

00:28:00 Zakloňte hlavičku.

00:28:08 Kde vás mám?

00:28:15 Aby nedošlo k úrazu.

00:28:18 Dobrý? Moment!

00:28:23 Budeme stříhat?

00:28:25 Ne. Ne, ne.

00:28:33 -Pročpak?
-Já si nechávám růst vlasy.

00:28:37 -Na copy.
-Škoda.

00:28:40 Já jsem pracovala v Sady ? lesy.

00:28:45 -Tak teďka je mi to jasné.
-Co, prosím?

00:28:49 No jo, už to mám. SMÍCH

00:28:59 Co to děláte? Mně to smažete, to je speciální šampon

00:29:03 s bylinkami. Něco jako regenerace naší generace.

00:29:16 SMÍCH POTLESK

00:29:25 Vy jste veselá kopa, viďte?

00:29:30 Ze začátku jste se škubala, teď se tady pěkně pobavíte.

00:29:37 Tady čtu ? Model jara. Živý plot hajného Čirůvky.

00:29:44 To obraťte list. Tenhle účes už mě nebaví, dělala jsem ho mockrát.

00:29:49 -To šel tak na odbyt?
-No, jak se to vezme.

00:29:52 Začala sem chodit jedna teta, a ta chtěla pořád hajnýho Čirůvku.

00:29:58 Chodila sem obden, až ho vyhmátla.

00:30:01 -Ten účes?
-Ne, hajnýho Čirůvku.

00:30:04 Seděl tady u mě v koutku na kafi.

00:30:08 -A co ta teta?
-No, jmenovala se Čirůvková.

00:30:12 Ale jedovatá byla jako muchomůrka zelená.

00:30:17 -Manko!
-Manko?

00:30:20 Já jsem Iva, vy jste Manka.

00:30:23 -Manko!
-Jo, manko. To byste chtěla?

00:30:27 To je hodně vyděšený oko a všecky vlasy takhle nahoru.

00:30:37 Ukažte? Vy máte hodně vyděšený oko.

00:30:46 Prima, co?

00:30:47 Jo. To jsem pracovala jako vedoucí samoobsluhy.

00:30:50 Když to prasklo. SMÍCH

00:30:53 -Že kamarádíte s Čirůvkou?
-Ne, že mám manko.

00:30:59 Ukažte, momentíček, já se na to taky podívám. Já si v tom

00:31:03 strašně ráda čtu. To je něco jako moje paměti, víte.

00:31:08 -Moment.
-S dovolením.

00:31:10 Můj šampon se strašně lepí.

00:31:17 Tady máte inspiraci z doby, kdy jsem pracovala v Restauracích a jídelnách.

00:31:22 -Čtěte.
-Rodeo po zavírací hodině.

00:31:27 Model vhodný na odlákání manžela.

00:31:31 Ano. A tady Číča z čevabčíča, model vhodný na...

00:31:36 Přilákání manžela zpátky?

00:31:39 Ale kdepak, prosím vás. To jste celá vy.

00:31:43 Já mám manžela odlákanýho, někde se třese hrůzou na pivu nebo

00:31:48 na fotbale, a vy mi ho začnete lákat zpátky.

00:31:52 Číča z čevabčíča přiláká koho? No?

00:31:57 -Čirůvku.
-Správně. Například Čirůvku.

00:32:00 Vám by se taky líbil?

00:32:03 On se možná vrátí, zapomněl si tady klobouk.

00:32:07 Tohle je asi vzpomínka na ČSD. Karambol v tunelu.

00:32:11 Vy jste pracovala na dráze?

00:32:14 Jo, no, ano. Jako výhybkářka, ale jenom krátce.

00:32:21 -Jenom do tý doby, než...
-Než došlo k tomu karambolu?

00:32:26 Než došlo k tomu karambolu. Jak to víte?

00:32:29 -Pouhá dedukce.
-Jo? To klobouk dolů teda.

00:32:33 Ne, nechte na hlavě! SMÍCH

00:32:37 Už se blíží moje nejoblíbenější série.

00:32:40 Ne, vy jste pracovala ve výbušninách?

00:32:42 -Cože?
-Bomba!

00:32:48 -Kde jste? Co tam děláte?
-Jo, bomba.

00:32:52 Vy jste mě vyděsila. Ano, bomba. A čtěte dál.

00:32:57 Biskupský chlebíček. Vy jste dělala taky...

00:33:02 Pozor, jestli řeknete v pekařství, tak vás bacim. No, kde?

00:33:06 -V cukrárně.
-Správně.

00:33:09 Samozřejmě, že vím, co to je biskupský chlebíček.

00:33:12 -Kandované ovoce.
-Může být.

00:33:16 To bych prosila. Nesmí se ošidit.

00:33:22 -Vlašské ořechy.
-Vy mě uštvete.

00:33:26 Čokoládová poleva. Na té trvám!

00:33:30 Na té trváte? Prosím. Na vlastní riziko ovšem.

00:33:33 Vy nevíte, že čokoládová poleva na biskupském chlebíčku

00:33:37 udrží v tom chlebíčku vůni toho kandovaného ovoce a ořechů?

00:33:40 Ta tam musí být prostě.

00:33:43 Jak je ctěná libost.

00:33:48 Vidíte, a před chvílí jste se škubala ze dveří.

00:33:54 Ovšem já jsem do cukrařiny taky trop. Já když jsem

00:33:57 pracovala v cukrařině, nebudete tomu věřit, já jsem lezla po skalách.

00:34:03 Co jste tam dělala?

00:34:05 Hledala jsem tam pravé orlí peří. To koukáte.

00:34:09 Koukám. K čemu vám bylo?

00:34:11 Víte, co to je cukrářská olympiáda? Můj soutěžní zákusek s názvem

00:34:16 Indiánek Orlí brko, byl zdoben pravým orlím brkem.

00:34:26 -To jste tu olympiádu vyhrála, co?
-No. Skoro.

00:34:31 Dostala jsem se až do finále. Při odborném ochutnávání

00:34:36 předsedkyni mezinárodní jury uvízlo orlí brko v zubech.

00:34:44 Takhle jí tam trčelo. SMÍCH

00:34:47 To nešlo vyndat?

00:34:55 -Co to?
-To nešlo vyndat?

00:34:57 Jo, šlo. Já jsem po něm skočila.

00:34:59 Šlo to jako po másle, ale i s protézou.

00:35:02 SMÍCH

00:35:03 -Jak to dopadlo?
-No, vyhodili mě.

00:35:07 -Z olympiády?
-I z cukrářství.

00:35:10 Od tý doby se říká Letět jako cukrář.

00:35:13 Aha. Takže vy jste se teď rozhodla

00:35:16 uplatnit svoji fantazii v kadeřnictví, co?

00:35:20 Ano. Dělám, co můžu, ovšem srdcem jsem zůstala cukrářka.

00:35:24 To chcete říct, že vás to česání nebaví?

00:35:28 Ale jo. Někdy jo, někdy mě to baví. Například teď mě to baví ohromně.

00:35:34 Marie, podívejte se na mě. Připadám vám otrávená?

00:35:39 -Ani ne.
-Ne, vážně? Doopravdy?

00:35:43 To jste mi udělala ohromnou radost.

00:35:45 Já jsem měla k svačině houby, a nelíbily se mi.

00:35:48 SMÍCH

00:35:50 Taky byly od Čirůvkový.

00:35:54 -Co byste řekla šlehačce?
-Jo, nejradši mám pařížskou.

00:36:03 Pařížská. Jo takhle, vy jste myslela do kávy.

00:36:10 -Prosím.
-Jé, kde jste ji vyčarovala?

00:36:14 Chystala jsem pro vedoucího dort k narozeninám.

00:36:18 -Chtěla jsem udělat dort.
-Už nechcete?

00:36:22 Už ani hlavně nemám z čeho. SMÍCH

00:36:27 Potom taky, on by si to mohl vyložit jako podmazávání.

00:36:33 A kromě toho pro něj nemám dost svíček. Ale vám by stačily.

00:36:39 -Vám bych dala do dortu tři.
-Proč tři?

00:36:45 -Podívejte se ? jednu za krásu.
-To jste mi udělala tak hezky?

00:36:52 Budete koukat. Jednu za trpělivost.

00:36:58 Jsou nějaký tlustý. A jednu za důvěru.

00:37:04 -Máte oheň?
-Samozřejmě.

00:37:07 -Takhle ? já jsem myslela sirky.
-Moment. Jo, tady jsou.

00:37:16 Dneska večer mám vystoupení. SMÍCH

00:37:20 Doufám, že to bude něco extra. Bude?

00:37:26 Kdybyste ode mě čekala... Neškubejte sebou.

00:37:33 Kdybyste ode mě čekala něco obyčejného, urazilo by mě to.

00:37:40 SMÍCH

00:37:42 -Hotovo!
-Príma.

00:37:52 Co je tohle?

00:37:54 No, jak jste si přála. Biskupský chlebíček, kandované ovoce,

00:37:59 ořechy, pařížská šlehačka. Dohromady je to BOMBA.

00:38:04 SMÍCH POTLESK

00:38:09 -Jaká jsem?
-Bláznivá cukrářka.

00:38:13 -A co já? Takhle mám zpívat?
-Zkuste to. Ale rychle.

00:38:25 ZPĚV

00:38:28 Já nemám ráda řeči co táhnou se jak med

00:38:33 když se nadchnu něčím tak musím mít to hned

00:38:36 já nevěřím na sílu kouzel a na svět za růžovým sklem

00:38:42 tak proto se ti líbím pouze že nevíš, jaká jsem

00:38:53 když smutná jsem, tak brečím když vztekám se, mám zlost

00:38:58 mě soucit nevyléčí jen já vím, kdy říct dost

00:39:02 já nemám ráda cesty z nouze a z litování je mi zle

00:39:06 tak proto se ti líbím pouze že nevíš, jaká jsem

00:39:44 já nejsem žádná hvězda a někdy jsem jak stín

00:39:48 však to, co se mi nezdá to prostě nesnáším

00:39:53 já nevznáším se na obloze běž někam s tím nesmyslem

00:39:57 tak proto se ti líbím pouze že nevíš, jaká jsem

00:40:12 POTLESK

00:40:20 Loučím se s vámi za všechny účinkující.

00:40:22 A po čtrnácté v Divadélku na shledanou.

00:40:29 POTLESK ZPĚV

00:40:40 Běžím, čas máš, vrásek víc přidá

00:40:48 běží čas, letí čas, uhání, uhání tryskem dál

00:40:58 běží čas, letí čas, uhání, uhání tryskem dál

00:41:12 hladkou máš ráno tvář a brýle růžový

00:41:17 co bude zítra však snář sotva napoví

00:41:31 stár otvíráš náhle oči máš sám v nich poznání

00:41:34 že čas krutě uhání

00:41:36 vrásky zjeví že čas nám nic nesleví

00:41:39 lásky vzal, pošlapal ubírá se o dům dál

00:41:44 a dál, točí se dál, a sláva bývalých dnů v stínu umírá

00:41:54 jak chce čas odvěký jak chce čas odvěký

00:42:05 jak chce čas odvěký tobogán

00:42:21 svět se nám stokrát obrátí s tikotem v hodinách

00:42:26 tam v času hlubinách kde se víc nevrátí

00:42:32 zítra je dávno jen slunce nové tiká

00:42:37 dlouhou ranvejí srdce nám zachvějí sladkou závratí

00:42:43 lásky vyjeví že čas nám nic nesleví

00:42:46 lásky vzal, pošlapal ubírá se o dům dál

00:42:51 a dál, točí se dál, a sláva bývalých dnů v stínu umírá

00:43:01 jak chce čas odvěký jak chce čas odvěký

00:43:11 jak chce čas odvěký tobogán

00:43:18 Skryté titulky: Josef Batěk Česká televize 2012