Dokument z cyklu výprav za technickými památkami, tentokrát o historii mostních staveb (1985). Připravili: T. Krejčík, M. Švihálek, J. Nekuda a J. Večeřa

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Klikněte pro větší obrázek Od nepaměti lidé cestují nejrůznějšími dopravními prostředky. Po cestách prašných, kamenitých nebo asfaltových. Po staletí se na naši zeměkouli rozrůstala síť silniček, silnic a v našem moderním věku i dálnic. A s nimi také množství můstků a mostů více či méně smělých konstrukcí. I oni byli svým technickým a architektonickým řešením vždy obrazem doby. Na jedné z nejkrásnějších českých řek, zlatonosné Otavě, stojí v Písku nádherný kamenný most, který byl postaven někdy kolem roku 1270 za panování Přemysla Otakara II. Odborníci soudí, že mohl být dílem mostního bratrstva, jež stavělo například i most v Avignonu. Svou délkou 111 m byl písecký most ve své době jedním z největších kamenných mostů v Evropě. Jeho jízdní dráha je široká asi 4,5 m a umožňovala už před 7 stoletími hustý provoz. Denně tu projíždělo na 500 povozů. A teď jedna kuriozita. Přes Jílovský potok v Děčíně se klene tzv. Ovčí most, který má zajímavou historii. Stavba vznikla v roce 1620 jako výsledek sporu mezi vrchností a poddanými. Tehdejší zámecký pán Rudolf Zbynova chtěl dát postavit most, který by sloužil panskému ovčinci. Požadoval od poddaných robotu, ale svou vůli neprosadil, protože děčínští měli v privilegiích zapsáno, že jsou osvobozeni od stavby mostů. Zámecký pán dal přesto postavit neobvykle strmý most, aby přes něj mohly běhat ovce. Zatím co sedláci se museli dále s povozy brodit přes potok.

Řemeslem úzce souvisejícím s cestováním bylo kolářství. Dobrý kolář musel umět vyrobit bezvadná loukoťová kola k povozům a kočárům. Jako jsou například nádherně zdobené vozy uložené v depozitáři zámku v Náměšti na Hané. Jde o tzv. arcibiskupské vozy, pocházející zřejmě z 18. století. Jsou dokladem neobyčejné zručnosti svých tvůrců. Vozy byly používány při slavnostních příležitostech olomouckými církevními hodnostáři. Za místo vzniku lze považovat pravděpodobně Vídeň nebo Olomouc, kde ve ž 18. století sedlář Jan Krumpa vyráběl osobní dopravní prostředky používané místním arcibiskupstvím. Zda to však byly skutečně právě tyto vozy, se přes všechno úsilí zjistit nepodařilo. Klapot koňských kopyt zněl po staletí na cestách a cestičkách. Naše děti už nevědí, co je staré dobré řemeslo kovářské. Ztratilo se ze světa v průběhu několika desítek let. To v roce 1683 bylo o kovářství v knihách hospodářských napsáno. Mezi jinými dílnami jest kovárna velmi potřebná, kteráž to obyčejně při hospodách zvláště při silnicích vyzdvižená býti má. Kovář pak má býti muž věrný ve svém řemesle zběhlý, který všem místním a též přespolním přicházejícím nebo přijíždějícím ve vší potřebě bez odkládání posloužiti má. Okovat koně to je práce, která se dnes už téměř nevidí. Koně byli vytlačeni automobily a místo kování dnes vyměňujeme během několika minut staré ojeté pneumatiky za nové.

Klikněte pro větší obrázek Šperkem mezi českými mosty lze nazvat světoznámý Karlův most. Budovaný v letech 1357 až 1402. Jeho stavbu vedl po 40 let Petr Parléř údajně podle plánů Matyáše z Arrasu. Jde o dílo mimořádných rozměrů i zcela ojedinělého významu. Délka Karlova mostu činí něco přes 515 m a šířka dosahuje bezmála 10 m. Srovnatelné stavby té doby se mohly pochlubit šířkou asi poloviční. Stavba tak mimořádného významu byla velmi drahá. Finance se v Praze soustřeďovaly z celé země a část nákladů byla hrazena i v naturáliích. Odtud snad pocházejí domněnky o tom, že do malty byla přidávána vejce. Karlův most byl několikrát poškozen povodněmi. Teprve stavba vltavské kaskády s konečnou platností odstranila nebezpečí velkých záplavových vod.

Před 2 stoletími se stavěla tzv. Císařská silnice z Vídně do Krakowa. V úseku Olomouc-Krakow bylo zřízeno 10 přepřahacích stanic. Do dnešních dnů se dochovala jediná. Ve Velkém Újezdě u Olomouce. Také sedlářství je vymírajícím řemeslem. Stádlecký most stál původně na jiném místě. Dodnes je možno na kamenných kvádrech přečíst označení arabskými a římskými číslicemi. Celá stavba byla pečlivě rozebrána u Podolska na Vltavě a znovu složena u obce Stádlec na Lužnici. Stádlecký most je nesen dvěma dvojicemi řetězů uložených na mohutných kamenných pilonech. Je to jeden z nejstarších řetězových mostů v Evropě. Byl dokončen v roce 1848 a právem před 3 desítkami let prohlášen národní technickou památkou.

Klikněte pro větší obrázek Většina přepřahacích stanic nenávratně zmizela. Totéž se většinou stalo se zájezdními hostinci. Jenom několik jich přežilo do dnešních dnů. Jedním z nich je mezi řidiči populární zájezdní hostinec Zlatá křepelka. Starý asi 250 let. Zlatá křepelka stojí u silnice z Olomouce na Prahu a pamatuje ještě doby, kdy na žádném formanském voze nechyběly ruční zbraně v čele s mušketou a šavlí jako ochrana proti loupeživým lapkům.

Nad vodami Lužnice se klene odvážný železobetonový oblouk Bechyňského mostu. Jeho stavba byla zahájena roku 1925 a dokončena o 3 roky později. Projektantem Bechyňského mostu byl Ing. Evžen Viktora. Mostovka se vypíná téměř 40 m nad hladinou Lužnice. Bechyňský most je pozoruhodný i po jiné stránce. Po jeho vozovce nevede jenom silniční tah z lázeňského města do Týna nad Vltavou, ale také trať u nás první elektrifikované železnice. Celková délka bechyňského mostu je téměř 200 m, přičemž rozpětí hlavního oblouku činí 90 m. Patří k nejkrásnějším stavbám svého druhu v Československu.

Klikněte pro větší obrázek Naše nejzajímavější konstrukce nespojují jen silnice. Nedaleko Lipníka nad Bečvou se klene jeden z našich nejdelších železničních viaduktů. Jeho první část byla dokončena v roce 1842 a druhá v roce 1873. Má celkem 42 otvorů a délku 420 m. Velmi zajímavou mostní stavbou je i tzv. Ivančický viadukt na trati z Brna do Hrušova nad Jevišovkou. Byl dokončen v roce 1870, ale po 109 letech na něm provoz zastavili. Těsně vedle byl postaven most nový dokončený v roce 1978. Projekt původního mostu měl prý za vzor některé francouzské mosty. Dokonce měl být pro Ing. Eifela zkušební stavbou před vztyčením jeho známé věže v Paříži. Nepodařilo se to však prokázat. Rozpětí spojité nosné konstrukce starého viaduktu přesahuje 370 m a stavba už dnes slouží jenom jako unikátní exponát brněnského technického muzea. 75 m nad úrovní vozovky se tyčí vyhlídková restaurace moderního bratislavského mostu. Tady naše výprava ve znamení dřevěného kola končí. Končí zjištěním, že na území republiky bylo za 7 století vybudováno na 40 tisíc mostních staveb. Z nichž mnohé patří k průkopnickým činům techniky. Vzdejme čest všem jejich budovatelům.

Stopáž15 minut
Rok výroby 1986
 ST 4:3
ŽánrDokument