Pozvání O. Suchého k vánočnímu stolu přijali J. Molavcová, J. Suchý, J. Císler a G. Oplustil (1995). Režie P. Šamánek
00:00:27Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní.
00:00:45Nikdo si nevšímá, jak život mění se v dým.
00:01:00Snad jenom v podkroví básnící bláhoví pro ni,
00:01:11slzy roní.
00:01:18Hrany jí odzvoní rampouchem křišťálovým.
00:01:33Slunce se vynoří, hned zas se k pohoří skloní, rychle skloní.
00:01:48A pak se dostaví dlouhá a pokojná noc.
00:02:05Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní.
00:02:20Voní k nám kouzlo, to tajemné kouzlo Vánoc.
00:02:41Pěkně vás vítám, vážení a milí, v dnešní kavárničce,
00:02:44která...
00:02:45Ještě ne, ještě ne.
00:02:48Pěkně vás vítám v dnešní kavárničce, která bude trochu vánoční,
00:02:54trochu jubilejní, trochu předsilvestrovská.
00:02:59Přišli mi na pomoc někteří mí kavárničkoví kolegové,
00:03:05Honza Mazák, Alenka Sasínová, Ladislav Gerendáš
00:03:09a Valerie Chmelová.
00:03:13Hezký a příjemný večer, vážení diváci.
00:03:17Tím, co Ondřej říkal, předznamenal neobvyklý začátek.
00:03:23Pokusím se o takovou malou rekapitulaci.
00:03:26Věřte, nebo nevěřte, kavárničkám je právě dnes už 10 let.
00:03:30Za tu dobu se tady vystřídalo na 170 hostů, které jsme zpovídali,
00:03:36ale také min. 50 tanečníků, tanečnic, zpěváků a zpěvaček.
00:03:42Kdybychom si všechny ty kavárničky pustili, tak by to byla podívaná
00:03:47na takových 45 hodin.
00:03:51Žádné velké vzpomínání nebude, leda tak v rozhovorech
00:03:55s našimi dnešními hosty.
00:03:57Musím poznamenat - s takovým malým ostnem v srdci, že Ondřejovi,
00:04:01tak jak řekl, nebudu pomáhat sama, ale někteří jeho dřívější kolegové.
00:04:07Ten první, ostravský herec, Ivan Dědeček už mi pomoci nemůže,
00:04:12ale hned ten následující ano. Je to pan vrchní Honza Mazák.
00:04:19Dobrý den.
00:04:23Vážení přátelé, v Kavárničkách dříve narozených jsme vítali
00:04:28nejen slavné herce a zpěváky, příp. jejich potomky,
00:04:32ale také umělce jiných profesí, režiséry, výtvarníky, muzikanty.
00:04:40Náš 1. host ovládá profese hned 3.
00:04:45My ho v naší ukázce uvidíme v té, kterou už dávno opustil, coby herec.
00:05:10Poslední přání.
00:05:15Vaše poslední přání?
00:05:22-Mohli bychom si ještě zazpívat?
-Je to vaše poslední přání?
00:05:27No, my si chceme zazpívat.
00:05:33Prosím.
00:05:34Žili kdysi na světě 2 kmáni, na souvrati Emil proso sil.
00:05:42O kousek dál na poli pasou jeho 3 voli, nikoho se o nic neprosil.
00:05:52Zato Emil veliké měl přání, rád by to svý proso pokosil.
00:06:00Nebylo však obnosu na brousek a na kosu a tak z rána
00:06:06o něj Jána poprosil.
00:06:09Jáno vyňal pouzdro na dukáty, chvíli do něj hleděl tázavě.
00:06:18A pak pravil, Emile, bože to je nemilé, zkus rejžovat zlato
00:06:24v Sázavě.
00:06:27A nebo pojď přes ostnatý dráty, tam kde louky končí v dálavě.
00:06:36Tam je někde krásná zem, kde prej prachy patřej všem,
00:06:40kde je zlato vypadá to lákavě.
00:06:50Ve filmu Zločin v šantánu by se mohl jevit coby kat české zábavy,
00:06:56nebo jejich představitelů, ale opak je pravdou.
00:07:00Náš 1. host je umělec, který české zábavě upsal svou duši.
00:07:06Je to dramaturg, scénárista a herec, pan Gustav Oplustil.
00:07:11-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:07:18Ještě dříve, než se vás Ondřej začne vyptávat, dovolíte 1. otázku?
00:07:21Prosím.
00:07:23Dozvěděl jsem se, že jste byl 8 let členem Beskydského divadla.
00:07:26Pak už jste hrál jen příležitostně v některých filmech,
00:07:30např. Skřivánci na niti.
00:07:33Ano, ještě v dalších.
00:07:35Ale proč jste sběhl od divadla?
00:07:39Hrál jsem ještě Svatba jako řemen, Prodavač humoru,
00:07:47Penzion pro svobodné pány atd. Byla to řada filmů.
00:07:55Zvláštní na tom bylo to, že všechny tyto filmy byly zakázány.
00:08:01Kvůli mně ne, já tam hrál epizodní roli,
00:08:05takže ten cenzor, kdyby mu upadla cigareta, on se pro ni ohnul,
00:08:10tak už mě prošvihl.
00:08:14Ale já byl také filmový herec jen pro 2 režiséry,
00:08:17a to pro J. Menzla a J. Krejčíka.
00:08:20Ale v době, kdy jsem to natáčel, tak už jsem ani hercem nebyl.
00:08:27Jako herec jsem zůstal utajen, až po 25 letech mě mohli lidi vidět.
00:08:32Už v té době jsem byl v redakci zábavy v televizi jako dramaturg
00:08:36a scénárista. Tak to probíhalo. A proč jsem sběhnul?
00:08:42Kromě hraní jsem už v mládí inklinoval k tomu,
00:08:48že bych chtěl psát.
00:08:50A protože se to začalo nějak vršit, protože po Beskydském divadle
00:08:54jsem odešel do Prahy, a najednou toho začínalo být hodně,
00:08:59hrál jsem i na estrádách, uplatňoval jsem se jako herec,
00:09:02psal jsem, do toho jsem se oženil, měl jsem početnou rodinu,
00:09:06najednou toho bylo moc, musel jsem něco pustit.
00:09:09Rodinu - to nešlo, tak jsem se rozhodl pro to herectví.
00:09:15-Z rodinných důvodů.
-A to po 20 letech.
00:09:20Ale myslím, že česká kultura tím byla obohacena.
00:09:24Děkuji.
00:09:25Pan vrchní řekl, že jste upsal duši české zábavě.
00:09:29Pověste nám něco z toho zábavna, co se do televize nedostalo?
00:09:34-Víte, o co jde?
-Ano.
00:09:36-O veselé historky .
-Z natáčení. Je jich spousta.
00:09:43Přišel za mnou O. Nový: "Pane Oplustil, mám skvělý nápad.
00:09:50Co kdybychom dělali šansony z Červené sedmy??
00:09:54Na ty staré písničky jsem byl vysazený. Byl jsem rád.
00:09:59Říkal jsem: "To určitě budeme dělat.?
00:10:03On na to, že by to chtěl režírovat.
00:10:05"Já nevím, pane Nový, tady všichni na to musí mít školy,
00:10:10vy jste režíroval v divadle,? ale nakonec jsem to prosadil.
00:10:17Dostal výborného kameramana J. Novotného a všechno zrežíroval,
00:10:21výborně - i program se podařil.
00:10:25Když jsme to dotočili, on tam uplatnil některé své žáky z DAMU,
00:10:30kde učil muzikál.
00:10:32A říká mi: "Pane Oplustil, jsem vám strašně zavázán,
00:10:37kdybyste mohl jít se mnou na nějaký večírek.?
00:10:42Já na to, že bych šel hrozně rád, ale nejsem na to oblečený.
00:10:48"No jo, to nejste, to je pravda, ale k Flekům by to snad šlo.?
00:10:58Tak jsme šli k Flekům, jen jsme tam přišli, už se na něj sesypali.
00:11:04Pane Nový, dáme si pivo, panáka.
00:11:10On:?Promiňte, já tyhle věci, to skutečně ne,
00:11:17to na mně nemůžete žádat.
00:11:19Pojďme odtud, ještě mě polejou pivem, půjdeme radši někam jinam,
00:11:24do Barbariny, tam mě znají, to je krásný bar.?
00:11:29Já povídám, že mám pořád ty manšestráky. ?Já vás tam dostanu.?
00:11:38Tak jsme tam přišli, kryl mě vlastním tělem, dostal mě za stůl,
00:11:43tam jsem si sedl a on říká:
00:11:45"Už odtud nechoďte, budete tady sedět celý večer.?
00:11:49Povídám, že bych si potřeboval zatelefonovat domů,
00:11:53že jsem v baru a že přijdu někdy ráno.
00:11:55"Ne, ne, ani na toaletu, tady zůstaňte, dostanete beaujalois
00:12:01a šampaňské, to si dáte a budeme si povídat.?
00:12:06Jenomže muzikanti viděli O. Nový a už začali: Jen pro ten dnešní den..
00:12:12Tím upoutali pozornost sálu a dámy viděly, že je tam O. Nový
00:12:18a už chodily - smím prosit.
00:12:21"No tak, prosím vás, dámy. Samozřejmě.
00:12:27Ale ten pán ne, ten má revmatismus, ten se nesmí pohybovat.
00:12:32Ne aby vás napadlo jít tančit!?
00:12:37A tančil celý večer sem a tam a já tam seděl, tiše se opíjel,
00:12:43vydrželi jsme tam až do rána.
00:12:46K ránu mě dostal ven, dostali jsme se před bar
00:12:49a povídá: "Bylo to krásné, to jsme si pěkně popovídali,
00:12:54mně se to opravdu líbilo, ale pro příště, příteli,
00:12:59musím vám říct, už ráno si vezměte hezké šaty na sebe,
00:13:05protože nikdy ráno člověk neví, co ho večer může potkat.?
00:13:09Já to měl naopak, protože já večer netušil, jak ráno dostanu vynadáno,
00:13:15protože jsem nepřišel celou noc domů. Každá sranda něco stojí.
00:13:22Pane Oplustil, ještě k vaší profesi dramaturga.
00:13:25Tu jsme ještě neprobrali.
00:13:28Musím na vás prozradit, že jste měl velmi zajímavé redakční kolegy.
00:13:35Zavzpomínejte.
00:13:37Když jsem v 60. letech začínal v televizi, byla tam skvělá parta:
00:13:44Franta Janura, Zbyněk Vavřín, Dáša Novotná se soutěžemi
00:13:47které se vzpomínají dodnes, Honza Piksa, Jirka Malásek,
00:13:52Franta Živný atd., všichni skvělí dramaturgové,
00:13:59mnozí dodnes, jiní už bohužel nejsou, a taky režiséři,
00:14:05byl tam Mirek Bašta atd., a externisti - Zdeněk Podskalský,
00:14:14všechno samá skvělá jména.
00:14:19Ale taky jsme měli štěstí na vedoucí, aspoň na některé,
00:14:22pokud tam nebyli dosazení jako političtí přidělenci.
00:14:27Mezi ně patří Vladimír Dvořák, mimořádná osobnost,
00:14:32skvělý humorista, člověk, který pro to celý život žil,
00:14:38a dneska to je legenda, klobouk dolů.
00:14:44A z těch mladších musím vzpomenout na Luďka Nekudu,
00:14:49další mimořádný talent, všestranný člověk,
00:14:53od muziky až po interpretaci, zvlášť v oblasti češtiny,
00:14:58uměl dělat bonmoty, to byl mistr slova.
00:15:02Bohužel nám brzy odešel, to mě velmi mrzí.
00:15:08-zpěv-
00:15:11Hrej mi, já štěstím předu, hrej mi, jsi sklínka medu,
00:15:15hrej mi a já se bude mít. Hrej mi a já si budu snít.
00:15:24A tiše broukat s tebou.
00:15:30Hrej mi, svým tónem duši hřej mi, až svět mě zkruší, hrej mi
00:15:37a já se, bratře, mám, hrej mi, já slyším každý tón,
00:15:45vždyť bydlím v patře s tebou.
00:15:50Odpusť, že v tvé písni ti tykám a já že ji zkouším hrát.
00:16:01Jsi tu sečmo, nešel jsi nikam, jen na scéně nemůžeš stát.
00:16:12Hrej mi, budu před tvým prahem, hrej mi, chci vrnět blahem,
00:16:17hrej mi, já se budu mít.
00:16:22Hrej mi a já si budu snít a tiše broukat s tebou.
00:16:54Odpusť, že v tvé písni ti tykám a já že ji zkouším hrát.
00:17:05Jsi tu sečmo, nešel jsi nikam, jen na scéně nemůžeš stát.
00:17:16Hrej mi dál, krev, ať se mi zvedne, to je to nebezedné a vím to,
00:17:23že jsi tam.
00:17:26Hrej mi, já vyjdu za tebou a ty tu budeš dál.
00:17:44Dalším hostem naší kavárničky je herec, komik, režisér...
00:17:54Co to děláte, člověče?! Běžte si sněžit někam jinam.
00:17:58Ještě ne!
00:18:02Muzikant, bývalý houslista, člen orchestru Jihočeského divadla
00:18:08v Českých Budějovicích, pan Jiří Ciesler.
00:18:24-Jsme rádi, že jste tady.
-Já taky.
00:18:27Můžeme vám tykat i zde v televizi nebo jestli už tě těch 15 let
00:18:39nemrzí, že vám tykáme?
00:18:43Ne, je to v pořádku.
00:18:46-Takže, Jirko, podívej...
-Ještě bych k tomu něco řekl.
00:18:51Třeba v té minulé společnosti, jak to bylo, tam byla zvláštnost,
00:18:58že jsme nesměli tykat těm a oni nám nesměli vykat - tamti.
00:19:09-Jo, tihle.
-Ano.
00:19:15Jsi bývalý muzikant, ale byl jsi i hercem, jsi hercem,
00:19:24který prošel operou i operetou. O tom nic nevím.
00:19:30Pak jsi byl úspěšným režisérem, který má na svědomí
00:19:34jedno z nejhranějších představení v Divadle Semafor - Kytice,
00:19:38kde snad poprvé zazářil v Praze Pepík Dvořák.
00:19:42Toho jsem přivedl.
00:19:45Ale jak to přijde, že houslista začne najednou dělat komika, herce,
00:19:51režiséra, jak se to stalo?
00:19:58To bylo velice jednoduché. Chodil jsem na obchodní akademii,
00:20:04protože můj tatínek měl hospodu v Budějovicích a chtěl,
00:20:08abych v tom pokračoval, v čemž se mýlil.
00:20:12Chodil jsem do hudební školy, pak na konzervatoř,
00:20:16pak jsem se stal houslistou, potom Mirek Macháček,
00:20:25tomu já za všechno vděčím, protože mě všechno naučil,
00:20:29to byl vynikající režisér.
00:20:32On si řekl, že z tohohle houslisty by mohl být režisér?
00:20:37Jak to přišlo?
00:20:38My jsme tam měli klub a tam jsme hráli po představení,
00:20:43u toho byla ohromná sranda, uvolnění těch herců,
00:20:48to bylo bezvadné.
00:20:49On si toho všiml a jednou mně řekl: "Nechtěl bys dělat operetu??
00:20:56Protože já jsem chodil ještě ke starému Zavřelovi
00:20:59z Národního divadla na zpěv, takže jsem zpíval,
00:21:03tak jsem řekl - proč ne.
00:21:04A on se rozhodl, že udělá operetu, byla to francouzská opereta,
00:21:09tam jsem zpíval a zároveň jsem hrál na housle.
00:21:16Mirek Macháček říkal, že oni to vždy hrají za scénou, to bude bezvadné,
00:21:22ty zpíváš, hraješ na housle, to bude originální,
00:21:26tím jsem se tam dostal.
00:21:28Tak jsem přešel do opery a jednoho krásného dne mě vytáhl
00:21:35na jeviště a řekl mi, že budu dělat činohru, že to se pro mě nehodí.
00:21:41Tak jsem začal hrát v činohře, pak mě naučil režírovat,
00:21:46to byl takový můj tatínek.
00:21:48Jiří, ty jsi prošel různými divadly.
00:21:51Ve kterém z nich jsi zažil v zákulisí největší legraci?
00:21:58Samozřejmě v mládí, to má člověk ještě páru, je produktivní,
00:22:06ale taky to bylo tím, že jsem tu obchodní akademii nedodělal,
00:22:11protože tam byl konkurz.
00:22:13A protože už jsem měl po konzervatoři, tak jsem šel
00:22:18na konkurz, oni mě přijali.
00:22:20A protože tam byli staří muzikanti a chtěli to oživit mladými lidmi,
00:22:27tak jsem se tam dostal.
00:22:30Tam byl třeba cellista, Vojta Bačkora.
00:22:35Byl obrovský, měl přes 2 m, dlouhé prsty, nemusel ani do poloh,
00:22:46všechno stihl, měl mě velice rád, ale nic ode mě nechtěl.
00:23:00A jak jsme se scházeli v té ladírně, tak každý řekl nějaký fór,
00:23:06byli jsme veselí lidi, ale on se nikdy nesmál.
00:23:10Tak jsem za tím přišel, proč se nesměje, vždyť je to zdravé.
00:23:15"To vám takhle dělá s bránicí, radost a je to zdravé.
00:23:20Až člověk začne dělat..., tak je po něm.?
00:23:26"Ale, chlapče, nesmíš to vykecat. Víš, na mně není nejdelší tělo,
00:23:33ale ústa. Kdybych se zasmál, tak mně to zmizí někde vzadu.
00:23:45A kdybych udělal..., tak mi to může upadnout.?
00:23:52Nevěřili jsme mu.
00:23:54Ale jeli jsme celé divadlo do Ostravy na nějaký zájezd,
00:23:59sedli jsme si do vlaku a Vojta začal chrápat.
00:24:11Teď to otevřel, ale mu úplně zmizel obličej.
00:24:17To byla takováhle díra, něco příšerného.
00:24:24Tady někde měl nos, něco neuvěřitelného.
00:24:37On byl tak vysoký - přes 2 m, já mu šel tak do pasu,
00:24:47on mě měl rád, říkal, že proto, že jsem dobrý muzikant
00:24:54a taky: "Že tě nevidím, blbče.?
00:25:08Pánové, blíží se Silvestr a po něm Nový rok.
00:25:13S Novým rokem nové plány, nové naděje, nové známosti.
00:25:21Doufám, že neodmítnete pozornost našeho podniku.
00:25:25Vy mě chcete přinutit, abych po tomhle pil tohle?
00:25:32Na zdraví.
00:25:34Ať je ten příští rok šťastnější a veselejší.
00:25:43Zatímco se tady zdvihaly číše, mně připadl roztomilý úkol.
00:25:51Uvést poslední dvojici našich hostů, a to poněkud kuriózním způsobem.
00:25:59-Pane inspiciente.
-Ano.
00:26:02Sypte, sypte.
00:26:11Jsem Valerie Bartáková, socioložka.
00:26:18Je Štědrý večer a já jsem osamělá žena.
00:26:23Muži, o nichž jsem se domnívala, že mne budou chápat,
00:26:29mne dříve, nebo později, opustili.
00:26:32Někteří bez rozloučení, jiní se rozloučili,
00:26:38ale udělali to dosti nevybíravým způsobem.
00:26:44No nic, to je můj problém.
00:26:47Rozhodla jsem se dnes večer vyjít do ulic a až potkám
00:26:52nějakého opuštěného člověka nebo aspoň bezdomovce,
00:26:58pokusím se vnést aspoň na chvíli do jeho života iluzi lidského tepla.
00:27:07Tady v kabele nesu něco na zub nebo na zuby, bude-li jich mít víc.
00:27:15Iluzi tepla domova mu možná pomůže navodit tato houně,
00:27:23zde mám něco i dobré literatury, tady.
00:27:30Nesnesitelná lehkost bytí od Milana Kundery.
00:27:41Je Štědrý večer, příteli.
00:27:48A já jsem tady, abych vám předala nějaká dárky.
00:27:52Jsem anděl, jsem váš anděl strážný.
00:27:57Jakej strážný? Co, kde?
00:28:00Já jsem váš anděl strážný, milý bezdomovče.
00:28:03Ty jsi anděl, jo? Tak to si, holka, fandíš.
00:28:08A přináším vám trochu toho lidského tepla.
00:28:12Už vím, co jsi zač.
00:28:14Jo, jo, teplo lidský, ale já momentálně, ne že bych nechtěl,
00:28:20nemám na tebe prachy. Jsem švorc.
00:28:26-Navíc se dneska ani moc necítím.
-To buďte rád.
00:28:36Jsi nějaká přítulná. Abych od ní ještě něco nechytl.
00:28:41Přišla jsem, abych vám pomohla nalézt vaši identitu.
00:28:46Ještě to mi scházelo.
00:28:48Chci, aby váš život byl opět smysluplný.
00:28:51Neposílá tě náhodou ten, Jehova? Nejsi nějaká sekta?
00:28:57Ale my si pořád nerozumíme, milý pane bezdomovče.
00:29:01Chci vám vnést do dnešního večera trochu toho lidského tepla.
00:29:05Co byste řekl houni? Musíte být celý přokřehlý.
00:29:10To teda jo.
00:29:16Vy, vy, vy!
00:29:23Já nepotřebuji houni, potřebuji zahřát zevnitř.
00:29:29Zevnitř, něco k pití.
00:29:33-Něco k pití nemáš?
-Baže mám.
00:29:38No vidíš, to je slovo.
00:29:40Co to děláte? Chováte se jako zlobivý chlapec!
00:29:47S Molavcovou byly vždycky potíže. Kazí to.
00:29:51Už jsem se vžil do role, teď budu muset znovu nahazovat řemen.
00:29:58Není to pro umělce mého formátu sice problém, ale...
00:30:05Milostivá paní, doufám, že tento drobný incident neohrozí
00:30:10vaše rozhodnutí stran toho chlastu?
00:30:15Hned vám naliju, jen co najdu sklínku.
00:30:18Na sklínku se, milostivá, vyprdněte, já piju zásadně z flašky,
00:30:23odjakživa z flašky.
00:30:25Dejte to sem. Spirit.
00:30:30To bude silné.
00:30:37No, no, pane bezdomovče.
00:30:39-Ty mrcho, cos mi to sem podstrčila?
-Abyste se nám tady nepovrhl.
00:30:46-Cos mi to podstrčila?
-To je Sprite.
00:30:52Kdyby nebyly svátky, tak ti nakopu sedadlo, žes to jakživa neviděla,
00:30:57ale že jsou svátky, tak ti akorát jednu fláknu a bude to odbyté.
00:31:01Takhle se mnou nemluvte, pane bezdomovče!
00:31:04Jsem socioložka.
00:31:05Mně je jedno, jestli jsi cizoložka nebo co, já pro tebe nejsem
00:31:13žádný pane bezdomovče.
00:31:16Nejsem žádný houmeles, jsem poctivý český pobuda.
00:31:20Jmenuji se Vilda, ale můžeš mně říkat Paznehte.
00:31:25-Všichni mně tady tak říkají.
-Milý Paznehte.
00:31:33Přinesla jsem vám žloutkové věnečky, neříkejte, že je nemáte rád.
00:31:42Tak je sem dej.
00:31:47-Uvidíme.
-Nechte si chutnat, Paznehte.
00:31:55Není to špatné, ale teď by to chtělo navrch panáka.
00:32:00Dám vám i panáka, chtěla jsem sice ještě zajít do útulku
00:32:04pro opuštěné děti, ale dám ho jemu.
00:32:14-To je panák panáček.
-Jdi s tím někam.
00:32:21Hele, něco ti řeknu, jestli máš vylízanou bednu,
00:32:26tak to jsem ochotný tolerovat, ale jestli si ze mě děláš srandu,
00:32:32tak to uvidíš, co přijde.
00:32:35Nejspíš mám vylízanou bednu, ale mohla bych vám,
00:32:39pane bezdomovče, něco přečíst, mám zde skvělou knížku,
00:32:44skvělou literaturu.
00:32:47Tak ukaž.
00:32:51Tady, Nesnesitelná lehkost bytí, Milan Kundera.
00:32:56Bytí si strč za drdol, ty kunděro.
00:33:01Nesnesitelná.
00:33:06Já chci, když budeš předčítat, tak něco pořádného, rozumíš?
00:33:10-A tohle si taky už...
-Co byste řekl troše hudby?
00:33:18Silnice šedivá, jež vede do polí, jsme na ni sami dva,
00:33:30já, ty a topoly.
00:33:34A na té silnici nenajdeš teplý kout, kde by tvé údy mohly měkce
00:33:48spočinout.
00:33:53To je tak krásné.
00:33:56-Máte dobré srdce.
-To mám.
00:34:00Paznehte, dojímáte mne.
00:34:04Paznehte, teď vám něco povím.
00:34:14Ačkoliv jste pouhý pobuda, nabízím vám své přátelství.
00:34:21Přátelství, to jo, ale taková věc se musí zapít, rozumíš?
00:34:27Mám zde jen ten Sprite, ale doma mám...
00:34:33Doma mám bylinkové víno vlastnoruční výroby.
00:34:38Taky pěkný hnus asi.
00:34:40Pamatuj si, že přátelství se zapíjí vodkou.
00:34:45Když přátelství, tak vodkou, to si pamatuj.
00:34:48Koupím ti vodku, Paznehte.
00:34:51A kde? Když máš Štědrý večer, tak je všude zavřeno.
00:34:54V hotelu Hilton je otevřen bar.
00:34:58Obávám se, že na to nejsem oháknutý, třeba by mě tam ani nepustili.
00:35:03Kdo má peníze, může dneska všechno.
00:35:06Peníze, počkat, počkat.
00:35:14Koukám, že jsem si nechala doma peněženku.
00:35:20Pojď sem, honem.
00:35:25Je, toho nám seslal sám Jehova, Paznehte, dělej.
00:35:30Pomoc.
00:35:33Prosím vás, neviděl jste tady nějakého policistu?
00:35:36To jsem bohužel neviděl.
00:35:38Neviděl, Paznehte.
00:35:39Jdu na to.
00:35:44Uhni, Paznehte.
00:35:57Tady, tady, tady.
00:36:01-Syčák jeden.
-To je hajzl.
00:36:03Takhle nám zkazit Štědrý večer.
00:36:08To jsou oni, samý humanizmus a nakonec leze do parku bez peněz.
00:36:20Koledy.
00:36:22Nezatančíme si.
00:36:25Smím prosit, milostivá.
00:36:37Nejsem na to obutá, nemám vhodnou obuv.
00:36:42Já ti půjčím bezvadné boty.
00:36:49Jednu. Kolik jich potřebuješ?
00:37:07-zpěv-
00:37:14Ta chvíle byla tak sladká, pil jsem svůj obvyklý drink.
00:37:22Tys byla svobodná matka, já jen zoufalej flink.
00:37:31Řekla jsem klidně se koukej, koukej se na mí vnady.
00:37:39Jsem fešná a tys jsi oukej, dáme to dohromady.
00:38:00A potom ve víru vášní, v ráj se nám proměnil svět.
00:38:08Na celý věci je zvláštní, že se to nevrátí zpět.
00:38:16Na celý věci je divné, že všechno podlé čas vzal.
00:38:24A život je, jako když plivne, do proudu co plivne dál.
00:38:45A vynesla nás nad oblaka, největší ze všech mých lásek,
00:38:53že však jsi kradla jak straka, tak jsem to na tebe práskl.
00:39:01A tak tu sedím dnes v lochu, lásku mou odnesl čas.
00:39:10Jednou ach, můj milej hochu, přijdu a zlomím ti vaz.
00:39:17No ne?
00:39:18Přijdu a zlomím ti vaz, no jo.
00:39:34Teď už vám s velkou radostí mohu představit hereckou dvojici,
00:39:39paní Jitku Molavcovou a pana Jiřího Suchého.
00:39:48Ondřej v úvodu naznačil taková stěžejní témata.
00:39:52Ta první dvě byla Vánoce a Silvestr.
00:39:56Teď se nebudu obracet konkrétně na každého z vás.
00:40:00Jak jste tuto vánoční dobu prožívali vy dva - jako malé děti,
00:40:05jako dospělí?
00:40:06Jako dítě jsem hrála Humoresku na piáno.
00:40:09-(napodobuje hru)
-Pod stromečkem? -Ano.
00:40:15A vždycky, když jsem ťukla špatně, dostala jsem menší záhlavek,
00:40:19od té doby nemám ráda Vánoce.
00:40:23Jako dítě, my jsem byla spořádaná rodina.
00:40:29To nebylo jako někde, kde přijde tatínek s flaškou v ruce,
00:40:34přinese dětem k Vánocům borovičku a děti by radši jedli.
00:40:39To nebyl náš případ.
00:40:42Vzpomínky na Vánoce mám hezké, ale nic zvláštního se neudálo.
00:40:50A Vánoce v tomto pokročilém věku prožívám tak, že si zalezu domů,
00:40:58nechci vědět o světě, prožívám si je sám.
00:41:02Čím je to způsobeno?
00:41:04Protože se pořád ukazuji za úplatu, někde se musím pitvořit zato,
00:41:08že přijdou lidi a zaplatí, tak já se musím převléci.
00:41:12Chápete, co je to za pokořující povolání?
00:41:15Musím se převléci do nějakého směšného kostýmu,
00:41:18teď se všelijak pitvořit.
00:41:19Jen neříkej, že to neděláš rád.
00:41:22Ale v jedné hře - Kytice, kde jsem hrál pána lesů,
00:41:25tak tam jsem si musel, protože je to moje profese, strčit do nosu větev,
00:41:31a chodil jsem s větví u nosu.
00:41:34Když jsem šel do práce, tak jsem říkal synovi Kubovi:
00:41:38"Pamatuj si, že žádný tatínek na světě si nemusí strkat větev
00:41:43do nosu, aby uživil rodinu, jenom já. Tak si toho važ.?
00:41:48A to ještě nebylo o Vánocích.
00:41:51Ale byla to smrková větvička, takže to má návaznost na Vánoce.
00:41:58-Ale hráli jsme to i o Vánocích.
-Ano, kromě Štědrého dne.
00:42:03Každý rok si pletu vánočku, pokaždé s něčím jiným, pletu.
00:42:10Možná že ty Vánoce neprožíváme takovým demonstrativním způsobem,
00:42:15protože u nás jsou Vánoce rodinná záležitost
00:42:19a vždycky to trochu sklouzne do toho sentimentu.
00:42:24Většinou se vzpomíná na něco, co už třeba není.
00:42:28Ano, já pláču.
00:42:30Není žádné takové spontánní veselí, ale zase si to dovedeme
00:42:34úžasně vynahradit na Silvestra. To už se pije 2-3 dny předem.
00:42:40I se hraje na Silvestra divadlo.
00:42:42Televizní Silvestr, to je pro mě vždycky záhada.
00:42:45Proč u nás je to taková záležitost, o tom už se mluví v létě.
00:42:50Televize to připravuje, aby zase nám nepsali, lidi říkají,
00:42:54že to bude zase průser.
00:42:56Takhle se připravuje národ na Silvestra, potom si sednou
00:43:01a koukají na tu televizi a říkají: "No, ti tomu zase dali.?
00:43:04To nikde na světě není.
00:43:06Když jsem si pořídil satelit, tak jsem si říkal,
00:43:09teď se odvážu na Silvestra, budu projíždět z jedné stanice
00:43:13na druhou - oni měli normální programy, tam běžely filmy
00:43:18kovbojky atd., občas nějaký zábavný program,
00:43:22jaký tam mají každou sobotu. Nikde z toho nedělají záležitost.
00:43:28Vím, že jsem jednou byla na jednu stranu velmi nešťastná,
00:43:32že se nemůžu dívat na Silvestra na televizi, protože tehdy vypnuli
00:43:37proud v celé čtvrti, takže jsme trávili Silvestra o svíčce,
00:43:40což bylo nádherné.
00:43:42To byl jeden z nejkrásnějších Silvestrů, i když jsem se nemohla
00:43:45dívat na tu televizi.
00:43:47Upřímně řečeno svíčka je nejhezčí televize.
00:43:49To je pravda.
00:43:50Akorát že nevidíte pořádně do talíře.
00:43:54Krb je taky dobrá televize, akvárium taky.
00:43:57Akvárium, když ty rybičky plavou nahoru a dolů.
00:44:02Mí sousedé se rádi dívají i na pračku a mikrovlnnou troubu.
00:44:09Taky, jak se to tam točí a přece se točí.
00:44:14Kdysi se říkalo, jak ten ruský voják přišel ze stepi a teď koukal
00:44:20na pračku, jak se to tam mele a říkal, že je to skvělá televize.
00:44:28Probrali jsme Vánoce a Silvestra a teď už jen tak na závěr
00:44:33to 10. výročí kavárničky.
00:44:35Na jednu stranu to zní velice vesele, ale na druhou stranu
00:44:39je to strašně dlouhá doba.
00:44:42Myslím, že vždycky, když je něco takového zásadního,
00:44:45tak že by to chtělo přípitek.
00:44:48Už se to nese.
00:44:51To vypadá, jako že to máte domluvené.
00:44:55A dokonce to vypadá, že je to opravdový sekt.
00:44:59Abych sebou potom "nesek?, až půjdu domů.
00:45:04Na zdravíčko, to je nejdůležitější.
00:45:08Na zdraví nás všech, aby se nám všechno dařilo
00:45:14a vám se dařilo také moc dobře. Na zdraví.
00:45:26Letošní dárky už jsou všechny rozdané, já ale mám ještě jeden.
00:45:31Je to knížka, kterou vydalo pražské nakladatelství Brána.
00:45:36Hádejte, o čem je, když se jmenuje
00:45:44"Účtenka z kavárničky dříve narozených??
00:45:47Doufám, že udělá radost všem dnešním mým hostům i všem mým partnerům.
00:45:51-Valenko.
-Děkuji.
00:45:53-Pane vrchní.
-Ty bych měl rozdávat já.
00:45:57-Sourozenče.
-O čem to může být?
00:46:00-Jituš.
-Děkuji.
00:46:03Teď už je nejvhodnější chvíle pro to, abychom se rozloučili.
00:46:08Přeji vám krásný, hezký a hlavně příjemný Nový rok.
00:46:13Mějte se hezky. Na shledanou.
00:46:23-zpěv-
00:47:04Zakoupil jsem v Dejvicích, sedm prken žehlicích.
00:47:12A tak sedm dárků mám, pro šest šarmantních dam
00:47:17ty se budou divit, až jim zazpívám: Že zakoupil jsem v Dejvicích,
00:47:25sedm prken žehlicích a tak sedm dárků mám,
00:47:30pro šest šarmantních dam, to sedmé si nechám sám.
00:47:38Zakoupil jsem v Dejvicích, sedm prken žehlicích.
00:47:45A tak sedm dárků mám, pro šest šarmantních dam,
00:47:50ty se budou divit, až jim zazpívám: Že zakoupil jsem v Dejvicích,
00:47:57sedm prken žehlicích a tak sedm dárků mám,
00:48:03pro šest šarmantních dam, to sedmé si nechám sám.
00:48:13Hej.
00:48:14Skryté titulky: H. Noremberczyková, Česká televize, 2007
