Pozvání O. Suchého přijali G. Nezval, Z. Podskalský a K. Vacek ml. (1987). Režie A. Müller
00:00:25-Dobrý večer.
-Dobrý večer, Ondřeji.
00:00:28Jdete pozdě. První filmová ukázka už běží.
00:00:33UKÁZKA
00:00:34Kamaráde, mládí uteklo a my dva jsme tu zůstali.
00:00:37To jsou řeči, milosti. Co vám chybí?
00:00:40Jen jeden pár mladých rukou kolem krku.
00:00:44Pojďte milosti, nechme to tu, jak to leží a běží a pojedeme
00:00:46jako za starých časů sami dva.
00:00:50-Kam?
-Do Brandejsa za ní.
00:00:55Richtig, to je ta mladá z Brandejsa.
00:01:00A nemyslíš, že jsme na to přece jenom trochu staří?
00:01:04Kdepak milosti, když vás vezmou lazebníci do parády...
00:01:07Lazebníci nás berou do parády léta a stále marně.
00:01:12Ale počkej, my máme elixír mládí.
00:01:16Podíváme se, jak je Scotta daleko a potom hopsa hejsa do Brandejsa.
00:01:26Dobrý večer, vážení a milí. Pěkně vás vítám.
00:01:31Elixír mládí v naší Kavárničce nepodáváme.
00:01:37Císař Rudolf II. se v podání Jana Wericha vydal hledat
00:01:41ztracené mládí do Brandejsa.
00:01:44K nám do Ostravy přijíždějí také mnozí herci vzpomínat
00:01:49na své mládí.
00:01:51Rudolf II. ve filmu Císařův pekař a pekařův císař
00:01:56do Brandejsa nedorazil.
00:01:59Ale Gustav Nezval k nám do Ostravy dorazil.
00:02:06A ne náhodou.
00:02:08Skutečně jsem v Ostravě prožil kus svého mládí.
00:02:14Ostravské divadlo bylo jedno z nejlepších angažmá v mém životě.
00:02:20Národní umělec Jan Škoda mě viděl v divadle u Buriana a nabídl
00:02:24mi angažmá tady.
00:02:27Přijal jsem to rád. Věděl jsem, že se v Ostravě dělá dobré divadlo.
00:02:33Bylo to před 52 lety v roce 1935.
00:02:37Ostrava měla bohatý společenský a kulturní život.
00:02:43Mám na Ostravu pěkné vzpomínky.
00:02:46V jubilejním roce jsem přijal vaše pozvání velmi rád.
00:02:50-V jubilejním roce?
-Ano.
00:02:53Už jsem oslavil 8 křížků a je to právě 50 let,
00:02:57co jsem začal filmovat.
00:03:00Čeněk Šlégr natáčel svůj první film Jarčin profesor.
00:03:05Nabídl mi titulní roli.
00:03:08Začal jsem filmovat, když jsem byl od Prahy nejdále.
00:03:12Vy patříte ke generaci herců, která ještě pamatuje
00:03:15divadelní společnosti, že?
00:03:18Začínal jsem v Národním divadle.
00:03:22Tam jsem poznával ty nejlepší herce a režiséry.
00:03:26Bedlivě jsem sledoval šéfa činohry Karla Hilara.
00:03:30Měl obrovskou fantazii.
00:03:33Dělal překrásná představení, která byla v Praze událostí.
00:03:39Tvořila se venkovská společnost.
00:03:41Potřeboval jsem praxi, protože v Národním divadle
00:03:45nám dávali velmi malé úlohy.
00:03:49Vstoupil jsem do té společnosti.
00:03:53Pak jste ještě prošel Švandovým divadlem, Intimním divadlem,
00:03:58Divadlem Vlasty Buriana.
00:04:00Kromě Ostravy jste byl v Českých Budějovicích, v Brně
00:04:04a také v divadle Na Vinohradech.
00:04:07Nás by nejvíce zajímalo divadlo Vlasty Buriana.
00:04:12Poznal jsem, že Burian nerad zkoušel.
00:04:16Účastnil se zkoušky tak jednou za týden.
00:04:20My už jsme vše uměli.
00:04:22On přišel na zkoušku a jen pozoroval,
00:04:25co se kde děje, aby mohl situace komicky využít.
00:04:29Vydržel tak jedno jednání.
00:04:33Když zkoušel Burian, říkali jsme tomu párkosláva.
00:04:37Když byla pauza, každý si dal 2 párky, housku a pivo.
00:04:41Pak se ještě chvíli debatovalo a rozešli jsme se.
00:04:47Poznal jsem, že Burian nejvíce dotváří tu postavu
00:04:52při představení.
00:04:56Premiéra a 20. repríza to bylo nebe a dudy.
00:05:03Jeho žena byla na každém představení.
00:05:16Když Burian vyšel na jeviště, podíval se do lóže, zda tam je.
00:05:23Když udělal nový vtip, všichni ho chválili.
00:05:33On každému nevěřil.
00:05:39Marvan měl šatnu naproti Buriana.
00:05:42Burian to dlouho nevydržel a řekl:
00:05:44"Co tomu říkáš ty, Jardo?"
00:05:47"No, je to blbý."
00:05:51Škoda, že jsem se s ním ve filmu nesešel.
00:05:54On si to přál a pořád mi to sliboval.
00:05:57Tak jsme se dostali k filmu.
00:06:00Co kdybychom si vás připomenuli v jednom z vašich slavných filmů?
00:06:05Budu velmi rád.
00:06:07Světlo, prosím!
00:06:09UKÁZKA
00:06:12-Liduško.
-Toníku.
00:06:19Jsem ráda, že jsem zase u tebe.
00:06:24Ty jsi plakala, Liduško? Ublížil ti někdo?
00:06:30Ne, ale když člověka tíží něco na srdci,
00:06:33má pláč hned na krajíčku.
00:06:38-Liduško, řekni mi všechno.
-Mám tě tak ráda.
00:06:45Máš mě rád? Viď, že mě máš rád.
00:06:49Mám, moc. Stalo se něco, Liduško?
00:07:00Bylo mi jen smutno, musela jsem tě vidět.
00:07:06Tolik jsem potřebovala slyšet, že mě máš opravdu rád.
00:07:13Mám, Liduško, mám.
00:07:15Nedá se to ani vypovědět.
00:07:18Kdybych neměl housle, snad bych se tou láskou zalknul.
00:07:22Vidíš, ty máš aspoň čemu se svěřit.
00:07:26Já jsem tak sama.
00:07:37Teď mi dovolte, abych vám nabídl jeden filmový bonbonek.
00:07:45Ondřeji, prosím vás, buďte tak hodný.
00:07:49O jaký filmový bonbonek půjde, to je věc náhody.
00:07:53Všechny jsou očíslované a za každým číslem se ukrývá epizoda
00:08:00nebo písnička ze starého českého filmu.
00:08:03Je na vás, jaké číslo si vyberete.
00:08:07Na sladkosti nejsem, ale třeba tento.
00:08:15Vybral jste si filmový bonbonek číslo 5.
00:08:20UKÁZKA
00:08:24Tak se nezlobte.
00:08:25No, já se nezlobím. Zlobím se i při kartách.
00:08:29Musíme to dohrát, teď už vás nepustím.
00:08:32Jenom kdybyste mě nechal něco sníst.
00:08:35-A napít se nechcete?
-No jo.
00:08:37Pojďte, napijeme se koňáčku.
00:08:39-Koňak.
-Koňak.
00:08:44Děkuji.
00:08:47-Dovolíte?
-Prosím.
00:08:54Pročpak tak málo a sobě mnoho?
00:08:58Totiž, vy to máte každý den a já jenom někdy.
00:09:03Do očiček hezky dívat.
00:09:15Uh! Pane, to je materiálek.
00:09:18Já kupuji od našeho drogisty 1/4 litru za korunu,
00:09:22ale to není k přirovnání.
00:09:31Jakpak dlouho jste, pane oficiále, ve státní službě?
00:09:3425 let.
00:09:40A koňáček chutná?
00:09:42No jé, jé.
00:09:45Můžeme zkusit ještě jiný druh.
00:09:49-Copak je vám, pane oficiále?
-Sedíte mi na ruce.
00:09:53-Já?
-Ano.
00:09:57Jé, jé, jé.
00:09:59Já myslel, že jsem zasypanej.
00:10:03Promiňte, pane.
00:10:06Tak 25 let, říkáte?
00:10:09Ano, 25 roků.
00:10:11-Neustále oficiálem?
-Neustále oficiálem.
00:10:14Bez protekce to člověk nikam nedotáhne.
00:10:18Víte to podle sebe.
00:10:21Člověk nemá tetu, ale mně by nepomohly ani 3.
00:10:25Já myslím, že by to šlo i bez tety.
00:10:28Já bych vás mohl potřebovat na ministerstvu.
00:10:31Jste rozšafný, umíte hrát karty, občas byste nám poradil.
00:10:36Konečně, to jo!
00:10:39Jako první radu bych vám dal zmonopolizovat obilí.
00:10:42-Hlavně oves.
-Oves?
00:10:44Aby nám nechcíp úřední šiml.
00:10:47Vy máte ale nápady.
00:10:53Tak co, byl jste spokojen?
00:10:55Na Buriana se mohu dívat velmi často,
00:10:58jako mnoho lidí.
00:11:00Snad budete spokojen i s naším druhým dárečkem.
00:11:02Přijel jste k nám oslavit svá jubilea.
00:11:06Připravili jsme vám za to malé překvapení.
00:11:10Z filmu Ideál septimy, ve kterém jste hrál,
00:11:13jsme pro vás připravili tuto písničku.
00:11:19PÍSNIČKA
00:11:27Nikdo z nás to neví,
00:11:30kdy se objeví hvězda štěstí.
00:11:35Jako motýl hravý věčně přelétavý
00:11:39v dálku letí.
00:11:43Do světa zapadne, proč ho nenapadne
00:11:48s námi tu být?
00:11:52Snad to štěstí tady umřelo by hlady,
00:11:57tak musí jít.
00:12:01Hledám štěstí, hledám.
00:12:07Dokud vám srdce nedám,
00:12:11budu se o ně bát.
00:12:17Lásku svou vám svěřím,
00:12:24vždyť vašim očím věřím,
00:12:28že nedovedou lhát.
00:12:32Štěstí letí, v dálku uniká.
00:12:41Bůh ví, kde se nám zamyká.
00:12:50Hledám, štěstí hledám.
00:12:56Dokud vám srdce nedám,
00:13:00budu se o ně bát.
00:13:14Hledám, štěstí hledám.
00:13:20Dokud vám srdce nedám,
00:13:24budu se o ně bát.
00:13:28Lásku svou vám svěřím,
00:13:36vždyť vašim očím věřím,
00:13:41že nedovedou lhát.
00:13:46Štěstí letí, v dálku uniká.
00:13:53Bůh ví, kde se nám zamyká.
00:14:01Hledám štěstí, hledám.
00:14:07Dokud vám srdce nedám,
00:14:11budu se o ně bát.
00:14:27Na svého otce, světoznámého dirigenta a skladatele,
00:14:31si k nám přišel zavzpomínat umělecký ředitel Supraphonu.
00:14:37Je aktivní hudebník. Vítám Karla Vacka.
00:14:44Dobrý večer. Vítáme vás v Ostravě.
00:14:47Doufám, že káva vám k rozhovoru přijde vhod.
00:14:53-Ano.
-Hned jsem zpátky.
00:14:57Karel Vacek. Zdědil jste legendární jméno.
00:15:01Jak jste v dětství snášel slávu svého tatínka?
00:15:10Z počátku jsem otce moc neviděl.
00:15:18Kolem 10 let jsem měl pohled na otce zúžený.
00:15:25Dělalo mi dobře, když otce lidé poznávali.
00:15:39Dětský mozeček zužuje tyto věci do těchto záležitostí.
00:15:47Naše cesty se rozešly.
00:15:52Až kolem mých 40 let, kdy se bál jako řidič vyrážet na dlouhé cesty,
00:16:07jsem mu pomáhal a řídil.
00:16:12Tenkrát jsem pochopil, kdo ten Vacek je.
00:16:19V Kolíně dirigoval místní dechový orchestr.
00:16:25O přestávce se hudebníci seskupili kolem něj.
00:16:36V jejich očích jsem viděl, že jej velmi obdivovali.
00:16:48Otec byl velmi skromný.
00:16:55Je to vlastnost našich předků.
00:16:59Ta skromnost se projevovala v mnoha věcech.
00:17:06Zejména byl přísný ve vztahu ke své práci.
00:17:12Za svůj 80 let dlouhý, plodný život skladatele a muzikanta
00:17:18napsal asi 100 písní.
00:17:25Nikdy nepustil z ruky více než 2 písničky za rok.
00:17:30Bylo to dáno tím, že gramofonová deska měla 2 strany.
00:17:38Tenkrát byly na jedné straně 3 minuty,
00:17:40na druhé straně také 3 minuty.
00:17:43Bylo to 6 minut muziky ročně.
00:17:49Dnešní skladatel by se těžko uživil se 6 minutami hudby za rok.
00:17:57Často se stávalo, že tehdejší Ultraphon z něj doslova
00:18:02tahal druhou písničku.
00:18:04Pořád to nechtěl dát.
00:18:07Měl tam 2 - 3 takty, které se mu nezdály.
00:18:10Pro porovnání, dnes dostáváme na pulty ve studiu
00:18:14před natáčením ještě mokré noty.
00:18:21Přístup byl velmi profesionální.
00:18:25Pamatuji si, že jsem se bokem dozvěděl,
00:18:34že byl otec navržen na jmenování národním umělcem.
00:18:43Bylo štěstí, že jsem se to dozvěděl.
00:18:47Objednal jsem se u něj.
00:18:53Vzal jsem ho do pracovny.
00:19:02Otec zbledl, myslel si, že jsem asi udělal defraudaci
00:19:08a potřebuji pomoct.
00:19:16Řekl jsem mu, že dostane obálku s prezidentským emblémem
00:19:26a že bude zván na slavnost v předvečer 1. máje.
00:19:32Bylo to v roce 1981.
00:19:36Tak zmateného jsem ho nikdy neviděl.
00:19:453 minuty chodil po pracovně a nemohl to pochopit.
00:19:52Vzpomněl jsem si na cestu do Kolína.
00:20:01Řekl jsem mu, že komplexy vůči titulu mít nemusí.
00:20:09To, co bylo v očích těch muzikantů v Kolíně, svědčilo o tom,
00:20:16že titul byl na místě.
00:20:21Váš tatínek neskládal jenom lidovky.
00:20:26Občas si odskočil do jiného žánru.
00:20:31Napsal jeden foxtrot.
00:20:34Jmenuje se Oči kočičí.
00:20:37Ten tady dnes uslyšíme.
00:20:45Celý život psal lidovky, ale přitom celý muzikantský
00:20:53život prožil v tanečních orchestrech.
00:20:55U R.A.Dvorského, Slávy Emanuela Nováčka a jeho velká trumpetistická
00:21:03éra byla v Osvobozeném divadle pod vedením Jaroslava Ježka.
00:21:09Tady je káva.
00:21:11Promiňte, že vás přerušuji.
00:21:15Mám nápad.
00:21:17Co kdybychom se podívali na vašeho tatínka společně s R.A.Dvorským?
00:21:24Jedná se o populární film On a jeho sestra.
00:21:32Máte asi na mysli písničku Růžové psaníčko.
00:21:36Velmi rád se podívám.
00:21:39Tátovi tam bylo 29 let.
00:21:42PÍSNIČKA
00:21:47Růžové psaníčko znamená randíčko
00:21:50nebo mé zlatíčko, jak mám tě rád.
00:21:54Modré však heleď se, holčičko, nepleť se,
00:21:57já vím už, že ti chce kluk kvinde dát.
00:22:01Když žluté, je to žárlivost,
00:22:04a bílé je nevinnost.
00:22:08Lila až z Jablonce, bez známky dokonce,
00:22:12to je kus lakomce, neber si ho.
00:22:25Zní trubka do kraje, hurá, to pošta je
00:22:28a lístek se vám nese.
00:22:32Jen spatříš obálku a poznáš na dálku, co skrývá se pod pečetí.
00:22:42Růžové psaníčko znamená randíčko
00:22:46nebo mé zlatíčko, jak mám tě rád.
00:22:50Modré však heleď se, holčičko, nepleť se,
00:22:55já vím už, že ti chce kluk kvinde dát.
00:23:07Lila až z Jablonce bez známky dokonce,
00:23:10to je kus lakomce, neber si ho.
00:23:21To je kus lakomce, neber si ho.
00:23:28Dovolte, abychom vám za vaše pěkné vyprávění nabídli filmový bonbonek.
00:23:34První si vybral Gustav Nezval.
00:23:36Teď je řada na vás.
00:23:40Bude to bonbonek č.4.
00:23:45Shodou okolností je to znovu Vlasta Burian.
00:23:49Je to ukázka Kterak se chovati na smuteční slavnosti.
00:23:54Prosím, film!
00:23:57UKÁZKA
00:24:03Bože, bože, to je neštěstí.
00:24:07Co se to jen stalo?
00:24:11Hezkej, viď?
00:24:18Některý člověk má smůlu v životě.
00:24:22A tady pan Alois pije od rána do večera celý život
00:24:28a je tady.
00:24:30A takovej Antonín chudák musí umřít.
00:24:34On byl okrasou celé rodiny.
00:24:38Jak mě měl rád.
00:24:40Vždycky říkal:
00:24:43"Teto Josefíno, až já umřu, dostaneš ty porcelánové hodiny.
00:24:48S andělíčkem, jak troubil."
00:24:53Jdou pořád tak dobře, Rézi?
00:25:00Co kdybych si to vzala hned s tím kosínkem?
00:25:02Já vám dám kosínek! Ty ruce z hodin pryč!
00:25:07Ty hodiny jsou moje.
00:25:08Ty jsou naše.
00:25:09A vůbec, jsem Toníkův bratr a zakazuji,
00:25:12aby se od něj něco odnášelo.
00:25:13-Co?
-Jsem Toníkův bratr.
00:25:16Aha.
00:25:17Teď tě poznávám, ty jsi ten světoběžník, co musel s ostudou
00:25:21odtud odejít.
00:25:23Jeden horší než druhej.
00:25:26Ty hodiny jsou moje a já si je vemu!
00:25:27Ty hodiny tady zůstanou!
00:25:28-Moje.
-Naše.
00:25:31Jděte ven!
00:25:33Já jdu, ale víckrát mě tady neuvidíte.
00:25:37To se zblázníme, viďte?
00:25:43Ha, ha.
00:25:44Chtěla by si věnec, viď? Tůdle!
00:25:53Kam čert nemůže, Světáci, Noc na Karlštejně,
00:25:59Kulový blesk, Televizní ztracená revue, Babiččina krabička.
00:26:03Kabaret U dobré pohody.
00:26:06To jen jen několik filmů a televizních pořadů,
00:26:08pod kterými je podepsán náš další host.
00:26:11Režisér Zdeněk Podskalský.
00:26:19Moc vás vítám v Ostravě. Dobrý večer.
00:26:24Měl bych jednu otázku.
00:26:26Všechny vaše filmy mají jedno společné.
00:26:30Jsou to veselohry, komedie, zábavné pořady.
00:26:34Jak jste se k tomuto žánru dostal?
00:26:39To chtějí diváci slyšet.
00:26:42Chtějí slyšet, že např. ředitel chemického závodu se ke svému
00:26:46povolání dostal tak, že se v mládí polil kyselinou sírovou.
00:26:50Nebo se slavný veterinář začal zabývat touto vědou,
00:26:55když ho kousl křeček.
00:26:57Snažil jsem si vymyslet, co by mě mohlo přivést
00:27:04k povolání režiséra.
00:27:06Vyloučil jsem, že by mě tatínek bil tak dlouho,
00:27:09dokud jsem se nestal režisérem.
00:27:12Vymyslel jsem historku.
00:27:14Za studentských let jsme měli ochotnické divadlo.
00:27:19Byl jsem dlouhý na rozdíl od jeviště, které bylo malé.
00:27:23Hlava se mi ztratila nahoře v kulisách.
00:27:26Nemohl jsem hrát obličejem, proto jsem do toho
00:27:32začal všem kecat.
00:27:34Od té doby jsem režisérem.
00:27:37-To jste si vymyslel?
-Samozřejmě.
00:27:42Jednou jsem to vyprávěl starému kamarádovi, který tu dobu pamatuje.
00:27:47On řekl, že to přece není žádný výmysl.
00:27:49Tak to bylo.
00:27:52Proč točíte legraci?
00:27:55Dokážete při natáčení odhadnout místo,
00:28:02kde se budou diváci nejvíce smát?
00:28:07Říká se, že točit komedii je to nejtěžší.
00:28:14Snažil jsem se několikrát odůvodnit,
00:28:17proč dělám tyto veselohry.
00:28:20Nic mě nenapadlo.
00:28:23Asi mám podivnou deformaci.
00:28:28I v obyčejných denních věcech vidím vždy něco veselého.
00:28:37Když jsem četl noviny, poslouchal televizi
00:28:41nebo četl nápis, v duchu jsem řval smíchy.
00:28:46Měl jsem potřebu sdělit to publiku.
00:28:51Zjistil jsem, že humor kolem nás je lepší než to,
00:28:57co my produkujeme.
00:29:02Když jsem jel do Ostravy, koupil jsem si želatinové medvídky.
00:29:08Je tam napsáno, že jsou to želatinoví medvídci.
00:29:15Je to tam napsáno i anglicky, gum bears, pak francouzsky.
00:29:19Anglicky je tam vypsaný obsah.
00:29:21Pak je dovětek.
00:29:25Cizojazyčné texty platí pouze pro vývoz.
00:29:34Nebo každý večer slyšíme v televizi údaj o rychlosti větru.
00:29:44Dnešní vítr má rychlost 8 metrů za vteřinu.
00:29:51Normální člověk z toho neusoudí, jestli je to tak silný vítr,
00:29:56který vám shodí klobouk, když vyjdete ven.
00:30:01Pokud je to pro odborníky, je to zbytečné.
00:30:04Odborníci si to mohou říct mezi sebou.
00:30:09Mám pocit, že meteorolog si ze mne dělá legraci.
00:30:14Publikum to nevnímá jako něco veselého.
00:30:23Říkává se, že dělat legraci je těžší než dělat vážné věci.
00:30:29Nemyslím si to.
00:30:31Je to možná jednodušší.
00:30:36Kdysi jsem měl heslo:
00:30:40Když už to nemůže být pravda, ať je to alespoň sranda.
00:30:53Myslím si, že vážné umění je daleko těžší a záslužnější
00:31:09než legrace.
00:31:11Skutečným umělcům, kteří to umí, do toho humor sám vnikne.
00:31:19Humor také patří k pravdě života.
00:31:24Řemeslo vyvolávat smích je komplikovanější.
00:31:27Má spoustu podivných zákonitostí a záludností.
00:31:34Záleží na tom, jaký má komik kredit.
00:31:43Důležité je, jakou si získal pozici.
00:31:49Ve studentských letech k nám do vsi přijelo putovní divadlo.
00:32:02Zahráli první den děsivou veselohru.
00:32:07Byl tam starokomik, který dělal všechno možné.
00:32:11Zakopával, ušklíbal se, dělal grimasy.
00:32:16Sál se na něj díval truchlivě.
00:32:21Sledovali ho až do konce.
00:32:25Po představení se mu podařilo opít se s místními strejci.
00:32:31Druhý den hráli podobnou komedii.
00:32:36Celý sál se smál od okamžiku, kdy on vešel na scénu.
00:32:41Věděli, že je to komik. Věděli, že se mají smát.
00:32:46V našem řemesle hodně záleží i na divákovi.
00:32:59Divák musí spolupracovat.
00:33:03Směje se tehdy, když pod to, co ukáže komik,
00:33:07doloží sám něco z vlastního myšlení.
00:33:11Určitě znáte úryvek z dialogu Wericha a Horníčka
00:33:18ze slavných předscén.
00:33:22Werich říká: "Proč by Einstein, profesor
00:33:28univerzity v Princetown, hrál v Chebu na housle?"
00:33:34Horníček mu na to říká: "No třeba, aby si přivydělal."
00:33:39Co musí divák vědět, aby se mohl zasmát?
00:33:43On musí vědět, že si tam pletou Valdštejna s Einsteinem.
00:33:47Musí vědět, že Valdštejn byl zavražděn v Chebu,
00:33:49že Einstein skutečně hrál na housle.
00:33:52To je úděl diváka.
00:33:54Je to nutné.
00:33:57Divák se nezasměje, když trochu nemyslí.
00:34:06Nabídneme vám jeden filmový bonbonek.
00:34:15Ondřeji, buďte tak hodný.
00:34:19Máte možnost si vybrat.
00:34:20Vzdám se toho ve váš prospěch.
00:34:23Vyberte ho sám, pane vrchní.
00:34:29Doporučuji č.1.
00:34:36Tam je tajemství?
00:34:39Je tam společně Oldřich Nový a Ferenc Futurista.
00:34:42-Souhlasíte?
-Souhlasím rád.
00:34:44Film, prosím!
00:34:46UKÁZKA
00:34:48Co tu zvoníte? Co se děje?
00:34:50Apríl!
00:34:51Apríl? Dnes je masopustní úterý.
00:34:55Promiňte, já už to příští rok neudělám.
00:34:59Dovolte, prosím.
00:35:00Měl bych malou otázku.
00:35:03Jdu tady dobře po zemi?
00:35:05Tedy dobře ne, ale jdete.
00:35:07Děkuji.
00:35:08Myslel jsem, že je středa.
00:35:11Je tady průvan.
00:35:13-Pospíchám na vlak.
-Tak se nezdržujte.
00:35:17On stejně dneska jede dřív.
00:35:21On dřív jezdil později, ale později zase
00:35:23bude jezdit dřív.
00:35:25Já to mám zařízené.
00:35:27Z vás budou mít na nádraží radost.
00:35:30Apríl!
00:35:34Ferenc Futurista, co více dodat.
00:35:37Jak se vám líbí humor Ference Futuristy?
00:35:42Myslím si, že Ferenc Futurista by si zasloužil větší pozornost
00:35:47současných diváků i odborníků.
00:35:49Vždy stál trochu ve stínu českých slavných komiků.
00:35:55Používal bulvárnější prostředky.
00:35:58Mám na mysli úsměv, grimasu.
00:36:02Nebyl to tak jednoduchý člověk.
00:36:06Jmenoval se Fiala a pseudonym Futurista si vzal podle velmi
00:36:14seriozního literárního hnutí v Evropě, podle futurismu.
00:36:18Myslím, že se nechal inspirovat i Marinetiho Osvobozenými slovy.
00:36:24Používal to svérázným způsobem.
00:36:27Pamatuji si z dětských let, co říkal na Silvestra v rozhlase.
00:36:33Byla to balada na Ř.
00:36:36Pamatuji si to dodnes.
00:36:38Přemysl Řehořích řezbář ze dřeva dřeváky tvořil,
00:36:42při záři zářících zřítelnic zřejmě se Jiřině kořil.
00:36:46Má to hezkou pointu.
00:36:47Jiřinu břitvou přeříz.
00:36:53Sám také skládal podivné písně.
00:37:01Založil je na nesmyslných slovech.
00:37:09Vy máte velkou sbírku písní, že?
00:37:13Máte tam písně Ference Futuristy?
00:37:18Mám. Některé jsem přinesl, mají pozoruhodné názvy.
00:37:22Píseň uchňachňaná, Píseň pitomá
- 1. díl.
00:37:27Píseň pitomá - 2. díl.
00:37:32Naše hosty přesvědčujeme o tom, aby nám něco zazpívali.
00:37:41Mám dojem, že se nám to podaří i u vás.
00:37:44Já bych rád, ale nejsem zpěvák.
00:37:47Mohl by mi pomoct Jaroslav Wykrent?
00:37:50Myslím, že ano.
00:37:52-Co říkáte, Jaroslave?
-Nevidím důvod, proč ne.
00:37:56-Neodradí vás název písně?
-Proč?
00:37:59Jmenuje se Píseň starého idiota.
00:38:04Prosím, pánové, mikrofon je váš.
00:38:09PÍSNIČKA
00:38:16Foukaly necky do kaše,
00:38:19až měly v krku sucho.
00:38:22Naříkal drdol v povidlech,
00:38:25že prý mu natrhli ucho.
00:38:33Topil se pekař v drtinách,
00:38:36flašce otekly dásně.
00:38:39Knedlík si česal pěšinku,
00:38:42aby vypadal krásně.
00:38:50Vyletěl bandúr z muzea,
00:38:52blechu svrběla pata.
00:38:56Vyštěkla špajzka na rasa
00:38:59a pak frnkla za vrata.
00:39:07Zahvízdalo si jelito,
00:39:09pejsek si škrobil prádlo.
00:39:12Flašinet dostal zápal plic,
00:39:15na ceně kleslo sádlo.
00:39:24Ztratila pumpa kalhoty,
00:39:27chechtal se rampouch v teple.
00:39:29Pytel od mouky odpliv si
00:39:32a v tu ránu byl v pekle.
00:39:39Tančila nudle v posteli,
00:39:42kanár se učil šňupat.
00:39:45Mravenec zakopl o buřta,
00:39:48až by byl málem upad.
00:39:56Vůl rozšláp svému švagrovi
00:40:00na kuří oka skřipec.
00:40:02A jedna koňská řeznice,
00:40:05mně vezme zítra tipec.
00:40:12A tak končím svou písničku
00:40:15jsa přinucen se ztratit.
00:40:18A komu se to nelíbí,
00:40:20ať nás jde, prosím, zmlátit.
00:40:32Ondřeji, víte, že ta píseň byla z roku 1917 a že se pro dnešek
00:40:36budeme muset rozloučit?
00:40:39Což takhle dát si bonbonek?
00:40:42Vám se do závěrečné písničkové směsi moc nechce, že?
00:40:46To byste mi křivdil.
00:40:50-Naopak, jde o písničky Karla Vacka.
-To jsem rád.
00:40:54Prosím.
00:40:56Přátelé, příště zase na shledanou.
00:41:03PÍSNIČKA
00:41:14Nic mě tak na tom světě neničí,
00:41:19jako ty tvoje oči kočičí.
00:41:24Ale přec je mám tak rád,
00:41:30kvůli nim jsem vzhůru častokrát.
00:41:34Ta jejich barva žlutozelená,
00:41:41ta pro mě asi něco znamená.
00:41:46Ani já však dobře nevím sám,
00:41:50proč se do nich věčně dívám.
00:42:02Cikánko ty krásná, cikánko má,
00:42:10srdíčko ti láska má nespoutala.
00:42:17Jiného teď mámí černé oči tvé,
00:42:26které se mi zdály být tak upřímné.
00:42:34Až v ohni tábora zrudne tvůj vlas
00:42:43a houslí tesklivý ozve se hlas.
00:42:49Vzpomeň si, cikánko, že měl jsem tě rád,
00:42:56tu lásku ti nikdo víc nemůže dát.
00:43:14Nikdy se nevrátí pohádka mládí,
00:43:22ze všech pohádek ta nejhezčí.
00:43:30Nikdy se nevrátí marné volání
00:43:37jednou se s námi přec rozloučí.
00:43:53Proč ta sova tolik houkala,
00:43:55hú a hú a hú.
00:43:59Na mě se tak divně koukala,
00:44:03hú a hú a hú.
00:44:08Ta na tebe má lásko něco ví a nepoví,
00:44:17proto včera tolik houkala
00:44:21hú a hú a hú.
00:44:25Ta na tebe má lásko něco ví a nepoví,
00:44:35proto včera tolik houkala
00:44:39hú a hú a hú.
00:44:42Skryté titulky: Tereza Nováková Česká televize, 2006
