Pozvání O. Suchého přijali G. Nezval, Z. Podskalský a K. Vacek ml. (1987). Režie A. Müller
00:00:25 -Dobrý večer.
-Dobrý večer, Ondřeji.
00:00:28 Jdete pozdě. První filmová ukázka už běží.
00:00:33 UKÁZKA
00:00:34 Kamaráde, mládí uteklo a my dva jsme tu zůstali.
00:00:37 To jsou řeči, milosti. Co vám chybí?
00:00:40 Jen jeden pár mladých rukou kolem krku.
00:00:44 Pojďte milosti, nechme to tu, jak to leží a běží a pojedeme
00:00:46 jako za starých časů sami dva.
00:00:50 -Kam?
-Do Brandejsa za ní.
00:00:55 Richtig, to je ta mladá z Brandejsa.
00:01:00 A nemyslíš, že jsme na to přece jenom trochu staří?
00:01:04 Kdepak milosti, když vás vezmou lazebníci do parády...
00:01:07 Lazebníci nás berou do parády léta a stále marně.
00:01:12 Ale počkej, my máme elixír mládí.
00:01:16 Podíváme se, jak je Scotta daleko a potom hopsa hejsa do Brandejsa.
00:01:26 Dobrý večer, vážení a milí. Pěkně vás vítám.
00:01:30 Elixír mládí v naší Kavárničce nepodáváme.
00:01:37 Císař Rudolf II. se v podání Jana Wericha vydal hledat
00:01:41 ztracené mládí do Brandejsa.
00:01:44 K nám do Ostravy přijíždějí také mnozí herci vzpomínat
00:01:49 na své mládí.
00:01:51 Rudolf II. ve filmu Císařův pekař a pekařův císař
00:01:56 do Brandejsa nedorazil.
00:01:59 Ale Gustav Nezval k nám do Ostravy dorazil.
00:02:06 A ne náhodou.
00:02:08 Skutečně jsem v Ostravě prožil kus svého mládí.
00:02:14 Ostravské divadlo bylo jedno z nejlepších angažmá v mém životě.
00:02:20 Národní umělec Jan Škoda mě viděl v divadle u Buriana a nabídl
00:02:24 mi angažmá tady.
00:02:27 Přijal jsem to rád. Věděl jsem, že se v Ostravě dělá dobré divadlo.
00:02:33 Bylo to před 52 lety v roce 1935.
00:02:37 Ostrava měla bohatý společenský a kulturní život.
00:02:43 Mám na Ostravu pěkné vzpomínky.
00:02:46 V jubilejním roce jsem přijal vaše pozvání velmi rád.
00:02:50 -V jubilejním roce?
-Ano.
00:02:53 Už jsem oslavil 8 křížků a je to právě 50 let,
00:02:57 co jsem začal filmovat.
00:03:00 Čeněk Šlégr natáčel svůj první film Jarčin profesor.
00:03:05 Nabídl mi titulní roli.
00:03:08 Začal jsem filmovat, když jsem byl od Prahy nejdále.
00:03:12 Vy patříte ke generaci herců, která ještě pamatuje
00:03:15 divadelní společnosti, že?
00:03:18 Začínal jsem v Národním divadle.
00:03:22 Tam jsem poznával ty nejlepší herce a režiséry.
00:03:26 Bedlivě jsem sledoval šéfa činohry Karla Hilara.
00:03:30 Měl obrovskou fantazii.
00:03:33 Dělal překrásná představení, která byla v Praze událostí.
00:03:39 Tvořila se venkovská společnost.
00:03:41 Potřeboval jsem praxi, protože v Národním divadle
00:03:45 nám dávali velmi malé úlohy.
00:03:49 Vstoupil jsem do té společnosti.
00:03:53 Pak jste ještě prošel Švandovým divadlem, Intimním divadlem,
00:03:58 Divadlem Vlasty Buriana.
00:04:00 Kromě Ostravy jste byl v Českých Budějovicích, v Brně
00:04:03 a také v divadle Na Vinohradech.
00:04:07 Nás by nejvíce zajímalo divadlo Vlasty Buriana.
00:04:12 Poznal jsem, že Burian nerad zkoušel.
00:04:16 Účastnil se zkoušky tak jednou za týden.
00:04:20 My už jsme vše uměli.
00:04:22 On přišel na zkoušku a jen pozoroval,
00:04:25 co se kde děje, aby mohl situace komicky využít.
00:04:29 Vydržel tak jedno jednání.
00:04:33 Když zkoušel Burian, říkali jsme tomu párkosláva.
00:04:37 Když byla pauza, každý si dal 2 párky, housku a pivo.
00:04:41 Pak se ještě chvíli debatovalo a rozešli jsme se.
00:04:47 Poznal jsem, že Burian nejvíce dotváří tu postavu
00:04:52 při představení.
00:04:56 Premiéra a 20. repríza to bylo nebe a dudy.
00:05:03 Jeho žena byla na každém představení.
00:05:16 Když Burian vyšel na jeviště, podíval se do lóže, zda tam je.
00:05:23 Když udělal nový vtip, všichni ho chválili.
00:05:33 On každému nevěřil.
00:05:39 Marvan měl šatnu naproti Buriana.
00:05:42 Burian to dlouho nevydržel a řekl:
00:05:44 "Co tomu říkáš ty, Jardo?"
00:05:47 "No, je to blbý."
00:05:51 Škoda, že jsem se s ním ve filmu nesešel.
00:05:54 On si to přál a pořád mi to sliboval.
00:05:57 Tak jsme se dostali k filmu.
00:06:00 Co kdybychom si vás připomenuli v jednom z vašich slavných filmů?
00:06:05 Budu velmi rád.
00:06:07 Světlo, prosím!
00:06:09 UKÁZKA
00:06:12 -Liduško.
-Toníku.
00:06:19 Jsem ráda, že jsem zase u tebe.
00:06:24 Ty jsi plakala, Liduško? Ublížil ti někdo?
00:06:30 Ne, ale když člověka tíží něco na srdci,
00:06:33 má pláč hned na krajíčku.
00:06:38 -Liduško, řekni mi všechno.
-Mám tě tak ráda.
00:06:45 Máš mě rád? Viď, že mě máš rád.
00:06:49 Mám, moc. Stalo se něco, Liduško?
00:07:00 Bylo mi jen smutno, musela jsem tě vidět.
00:07:06 Tolik jsem potřebovala slyšet, že mě máš opravdu rád.
00:07:13 Mám, Liduško, mám.
00:07:15 Nedá se to ani vypovědět.
00:07:18 Kdybych neměl housle, snad bych se tou láskou zalknul.
00:07:22 Vidíš, ty máš aspoň čemu se svěřit.
00:07:26 Já jsem tak sama.
00:07:37 Teď mi dovolte, abych vám nabídl jeden filmový bonbonek.
00:07:45 Ondřeji, prosím vás, buďte tak hodný.
00:07:49 O jaký filmový bonbonek půjde, to je věc náhody.
00:07:53 Všechny jsou očíslované a za každým číslem se ukrývá epizoda
00:08:00 nebo písnička ze starého českého filmu.
00:08:03 Je na vás, jaké číslo si vyberete.
00:08:07 Na sladkosti nejsem, ale třeba tento.
00:08:15 Vybral jste si filmový bonbonek číslo 5.
00:08:20 UKÁZKA
00:08:24 Tak se nezlobte.
00:08:25 No, já se nezlobím. Zlobím se i při kartách.
00:08:29 Musíme to dohrát, teď už vás nepustím.
00:08:31 Jenom kdybyste mě nechal něco sníst.
00:08:35 -A napít se nechcete?
-No jo.
00:08:37 Pojďte, napijeme se koňáčku.
00:08:39 -Koňak.
-Koňak.
00:08:44 Děkuji.
00:08:47 -Dovolíte?
-Prosím.
00:08:54 Pročpak tak málo a sobě mnoho?
00:08:58 Totiž, vy to máte každý den a já jenom někdy.
00:09:03 Do očiček hezky dívat.
00:09:15 Uh! Pane, to je materiálek.
00:09:18 Já kupuji od našeho drogisty 1/4 litru za korunu,
00:09:22 ale to není k přirovnání.
00:09:31 Jakpak dlouho jste, pane oficiále, ve státní službě?
00:09:34 25 let.
00:09:40 A koňáček chutná?
00:09:42 No jé, jé.
00:09:45 Můžeme zkusit ještě jiný druh.
00:09:49 -Copak je vám, pane oficiále?
-Sedíte mi na ruce.
00:09:53 -Já?
-Ano.
00:09:57 Jé, jé, jé.
00:09:59 Já myslel, že jsem zasypanej.
00:10:03 Promiňte, pane.
00:10:06 Tak 25 let, říkáte?
00:10:09 Ano, 25 roků.
00:10:11 -Neustále oficiálem?
-Neustále oficiálem.
00:10:14 Bez protekce to člověk nikam nedotáhne.
00:10:18 Víte to podle sebe.
00:10:21 Člověk nemá tetu, ale mně by nepomohly ani 3.
00:10:25 Já myslím, že by to šlo i bez tety.
00:10:28 Já bych vás mohl potřebovat na ministerstvu.
00:10:31 Jste rozšafný, umíte hrát karty, občas byste nám poradil.
00:10:36 Konečně, to jo!
00:10:39 Jako první radu bych vám dal zmonopolizovat obilí.
00:10:42 -Hlavně oves.
-Oves?
00:10:44 Aby nám nechcíp úřední šiml.
00:10:47 Vy máte ale nápady.
00:10:53 Tak co, byl jste spokojen?
00:10:55 Na Buriana se mohu dívat velmi často,
00:10:58 jako mnoho lidí.
00:11:00 Snad budete spokojen i s naším druhým dárečkem.
00:11:02 Přijel jste k nám oslavit svá jubilea.
00:11:06 Připravili jsme vám za to malé překvapení.
00:11:10 Z filmu Ideál septimy, ve kterém jste hrál,
00:11:13 jsme pro vás připravili tuto písničku.
00:11:19 PÍSNIČKA
00:11:27 Nikdo z nás to neví,
00:11:30 kdy se objeví hvězda štěstí.
00:11:35 Jako motýl hravý věčně přelétavý
00:11:39 v dálku letí.
00:11:43 Do světa zapadne, proč ho nenapadne
00:11:48 s námi tu být?
00:11:52 Snad to štěstí tady umřelo by hlady,
00:11:56 tak musí jít.
00:12:01 Hledám štěstí, hledám.
00:12:07 Dokud vám srdce nedám,
00:12:11 budu se o ně bát.
00:12:17 Lásku svou vám svěřím,
00:12:23 vždyť vašim očím věřím,
00:12:28 že nedovedou lhát.
00:12:32 Štěstí letí, v dálku uniká.
00:12:41 Bůh ví, kde se nám zamyká.
00:12:50 Hledám, štěstí hledám.
00:12:56 Dokud vám srdce nedám,
00:13:00 budu se o ně bát.
00:13:14 Hledám, štěstí hledám.
00:13:20 Dokud vám srdce nedám,
00:13:24 budu se o ně bát.
00:13:28 Lásku svou vám svěřím,
00:13:36 vždyť vašim očím věřím,
00:13:41 že nedovedou lhát.
00:13:46 Štěstí letí, v dálku uniká.
00:13:53 Bůh ví, kde se nám zamyká.
00:14:01 Hledám štěstí, hledám.
00:14:07 Dokud vám srdce nedám,
00:14:11 budu se o ně bát.
00:14:27 Na svého otce, světoznámého dirigenta a skladatele,
00:14:31 si k nám přišel zavzpomínat umělecký ředitel Supraphonu.
00:14:37 Je aktivní hudebník. Vítám Karla Vacka.
00:14:44 Dobrý večer. Vítáme vás v Ostravě.
00:14:47 Doufám, že káva vám k rozhovoru přijde vhod.
00:14:53 -Ano.
-Hned jsem zpátky.
00:14:57 Karel Vacek. Zdědil jste legendární jméno.
00:15:01 Jak jste v dětství snášel slávu svého tatínka?
00:15:10 Z počátku jsem otce moc neviděl.
00:15:18 Kolem 10 let jsem měl pohled na otce zúžený.
00:15:25 Dělalo mi dobře, když otce lidé poznávali.
00:15:39 Dětský mozeček zužuje tyto věci do těchto záležitostí.
00:15:47 Naše cesty se rozešly.
00:15:52 Až kolem mých 40 let, kdy se bál jako řidič vyrážet na dlouhé cesty,
00:16:07 jsem mu pomáhal a řídil.
00:16:12 Tenkrát jsem pochopil, kdo ten Vacek je.
00:16:19 V Kolíně dirigoval místní dechový orchestr.
00:16:25 O přestávce se hudebníci seskupili kolem něj.
00:16:35 V jejich očích jsem viděl, že jej velmi obdivovali.
00:16:48 Otec byl velmi skromný.
00:16:55 Je to vlastnost našich předků.
00:16:59 Ta skromnost se projevovala v mnoha věcech.
00:17:06 Zejména byl přísný ve vztahu ke své práci.
00:17:12 Za svůj 80 let dlouhý, plodný život skladatele a muzikanta
00:17:18 napsal asi 100 písní.
00:17:25 Nikdy nepustil z ruky více než 2 písničky za rok.
00:17:29 Bylo to dáno tím, že gramofonová deska měla 2 strany.
00:17:38 Tenkrát byly na jedné straně 3 minuty,
00:17:40 na druhé straně také 3 minuty.
00:17:43 Bylo to 6 minut muziky ročně.
00:17:49 Dnešní skladatel by se těžko uživil se 6 minutami hudby za rok.
00:17:57 Často se stávalo, že tehdejší Ultraphon z něj doslova
00:18:02 tahal druhou písničku.
00:18:04 Pořád to nechtěl dát.
00:18:07 Měl tam 2 - 3 takty, které se mu nezdály.
00:18:10 Pro porovnání, dnes dostáváme na pulty ve studiu
00:18:14 před natáčením ještě mokré noty.
00:18:21 Přístup byl velmi profesionální.
00:18:25 Pamatuji si, že jsem se bokem dozvěděl,
00:18:34 že byl otec navržen na jmenování národním umělcem.
00:18:43 Bylo štěstí, že jsem se to dozvěděl.
00:18:47 Objednal jsem se u něj.
00:18:53 Vzal jsem ho do pracovny.
00:19:02 Otec zbledl, myslel si, že jsem asi udělal defraudaci
00:19:08 a potřebuji pomoct.
00:19:16 Řekl jsem mu, že dostane obálku s prezidentským emblémem
00:19:26 a že bude zván na slavnost v předvečer 1. máje.
00:19:32 Bylo to v roce 1981.
00:19:36 Tak zmateného jsem ho nikdy neviděl.
00:19:45 3 minuty chodil po pracovně a nemohl to pochopit.
00:19:52 Vzpomněl jsem si na cestu do Kolína.
00:20:01 Řekl jsem mu, že komplexy vůči titulu mít nemusí.
00:20:09 To, co bylo v očích těch muzikantů v Kolíně, svědčilo o tom,
00:20:16 že titul byl na místě.
00:20:21 Váš tatínek neskládal jenom lidovky.
00:20:26 Občas si odskočil do jiného žánru.
00:20:31 Napsal jeden foxtrot.
00:20:34 Jmenuje se Oči kočičí.
00:20:37 Ten tady dnes uslyšíme.
00:20:45 Celý život psal lidovky, ale přitom celý muzikantský
00:20:53 život prožil v tanečních orchestrech.
00:20:55 U R.A.Dvorského, Slávy Emanuela Nováčka a jeho velká trumpetistická
00:21:03 éra byla v Osvobozeném divadle pod vedením Jaroslava Ježka.
00:21:09 Tady je káva.
00:21:11 Promiňte, že vás přerušuji.
00:21:15 Mám nápad.
00:21:17 Co kdybychom se podívali na vašeho tatínka společně s R.A.Dvorským?
00:21:24 Jedná se o populární film On a jeho sestra.
00:21:32 Máte asi na mysli písničku Růžové psaníčko.
00:21:36 Velmi rád se podívám.
00:21:39 Tátovi tam bylo 29 let.
00:21:42 PÍSNIČKA
00:21:47 Růžové psaníčko znamená randíčko
00:21:50 nebo mé zlatíčko, jak mám tě rád.
00:21:54 Modré však heleď se, holčičko, nepleť se,
00:21:57 já vím už, že ti chce kluk kvinde dát.
00:22:01 Když žluté, je to žárlivost,
00:22:04 a bílé je nevinnost.
00:22:08 Lila až z Jablonce, bez známky dokonce,
00:22:12 to je kus lakomce, neber si ho.
00:22:25 Zní trubka do kraje, hurá, to pošta je
00:22:28 a lístek se vám nese.
00:22:32 Jen spatříš obálku a poznáš na dálku, co skrývá se pod pečetí.
00:22:42 Růžové psaníčko znamená randíčko
00:22:46 nebo mé zlatíčko, jak mám tě rád.
00:22:50 Modré však heleď se, holčičko, nepleť se,
00:22:54 já vím už, že ti chce kluk kvinde dát.
00:23:06 Lila až z Jablonce bez známky dokonce,
00:23:10 to je kus lakomce, neber si ho.
00:23:21 To je kus lakomce, neber si ho.
00:23:28 Dovolte, abychom vám za vaše pěkné vyprávění nabídli filmový bonbonek.
00:23:34 První si vybral Gustav Nezval.
00:23:36 Teď je řada na vás.
00:23:40 Bude to bonbonek č.4.
00:23:45 Shodou okolností je to znovu Vlasta Burian.
00:23:49 Je to ukázka Kterak se chovati na smuteční slavnosti.
00:23:54 Prosím, film!
00:23:57 UKÁZKA
00:24:03 Bože, bože, to je neštěstí.
00:24:07 Co se to jen stalo?
00:24:11 Hezkej, viď?
00:24:18 Některý člověk má smůlu v životě.
00:24:22 A tady pan Alois pije od rána do večera celý život
00:24:28 a je tady.
00:24:30 A takovej Antonín chudák musí umřít.
00:24:34 On byl okrasou celé rodiny.
00:24:38 Jak mě měl rád.
00:24:40 Vždycky říkal:
00:24:43 "Teto Josefíno, až já umřu, dostaneš ty porcelánové hodiny.
00:24:48 S andělíčkem, jak troubil."
00:24:53 Jdou pořád tak dobře, Rézi?
00:24:59 Co kdybych si to vzala hned s tím kosínkem?
00:25:02 Já vám dám kosínek! Ty ruce z hodin pryč!
00:25:07 Ty hodiny jsou moje.
00:25:08 Ty jsou naše.
00:25:09 A vůbec, jsem Toníkův bratr a zakazuji,
00:25:12 aby se od něj něco odnášelo.
00:25:13 -Co?
-Jsem Toníkův bratr.
00:25:16 Aha.
00:25:17 Teď tě poznávám, ty jsi ten světoběžník, co musel s ostudou
00:25:21 odtud odejít.
00:25:23 Jeden horší než druhej.
00:25:26 Ty hodiny jsou moje a já si je vemu!
00:25:27 Ty hodiny tady zůstanou!
00:25:28 -Moje.
-Naše.
00:25:31 Jděte ven!
00:25:33 Já jdu, ale víckrát mě tady neuvidíte.
00:25:37 To se zblázníme, viďte?
00:25:43 Ha, ha.
00:25:44 Chtěla by si věnec, viď? Tůdle!
00:25:53 Kam čert nemůže, Světáci, Noc na Karlštejně,
00:25:59 Kulový blesk, Televizní ztracená revue, Babiččina krabička.
00:26:03 Kabaret U dobré pohody.
00:26:06 To jen jen několik filmů a televizních pořadů,
00:26:08 pod kterými je podepsán náš další host.
00:26:11 Režisér Zdeněk Podskalský.
00:26:19 Moc vás vítám v Ostravě. Dobrý večer.
00:26:23 Měl bych jednu otázku.
00:26:26 Všechny vaše filmy mají jedno společné.
00:26:30 Jsou to veselohry, komedie, zábavné pořady.
00:26:34 Jak jste se k tomuto žánru dostal?
00:26:39 To chtějí diváci slyšet.
00:26:42 Chtějí slyšet, že např. ředitel chemického závodu se ke svému
00:26:46 povolání dostal tak, že se v mládí polil kyselinou sírovou.
00:26:50 Nebo se slavný veterinář začal zabývat touto vědou,
00:26:55 když ho kousl křeček.
00:26:57 Snažil jsem si vymyslet, co by mě mohlo přivést
00:27:04 k povolání režiséra.
00:27:06 Vyloučil jsem, že by mě tatínek bil tak dlouho,
00:27:09 dokud jsem se nestal režisérem.
00:27:12 Vymyslel jsem historku.
00:27:14 Za studentských let jsme měli ochotnické divadlo.
00:27:19 Byl jsem dlouhý na rozdíl od jeviště, které bylo malé.
00:27:23 Hlava se mi ztratila nahoře v kulisách.
00:27:26 Nemohl jsem hrát obličejem, proto jsem do toho
00:27:32 začal všem kecat.
00:27:34 Od té doby jsem režisérem.
00:27:37 -To jste si vymyslel?
-Samozřejmě.
00:27:42 Jednou jsem to vyprávěl starému kamarádovi, který tu dobu pamatuje.
00:27:47 On řekl, že to přece není žádný výmysl.
00:27:49 Tak to bylo.
00:27:52 Proč točíte legraci?
00:27:55 Dokážete při natáčení odhadnout místo,
00:28:02 kde se budou diváci nejvíce smát?
00:28:07 Říká se, že točit komedii je to nejtěžší.
00:28:14 Snažil jsem se několikrát odůvodnit,
00:28:17 proč dělám tyto veselohry.
00:28:20 Nic mě nenapadlo.
00:28:23 Asi mám podivnou deformaci.
00:28:28 I v obyčejných denních věcech vidím vždy něco veselého.
00:28:37 Když jsem četl noviny, poslouchal televizi
00:28:41 nebo četl nápis, v duchu jsem řval smíchy.
00:28:46 Měl jsem potřebu sdělit to publiku.
00:28:51 Zjistil jsem, že humor kolem nás je lepší než to,
00:28:56 co my produkujeme.
00:29:02 Když jsem jel do Ostravy, koupil jsem si želatinové medvídky.
00:29:08 Je tam napsáno, že jsou to želatinoví medvídci.
00:29:15 Je to tam napsáno i anglicky, gum bears, pak francouzsky.
00:29:19 Anglicky je tam vypsaný obsah.
00:29:21 Pak je dovětek.
00:29:24 Cizojazyčné texty platí pouze pro vývoz.
00:29:34 Nebo každý večer slyšíme v televizi údaj o rychlosti větru.
00:29:44 Dnešní vítr má rychlost 8 metrů za vteřinu.
00:29:51 Normální člověk z toho neusoudí, jestli je to tak silný vítr,
00:29:56 který vám shodí klobouk, když vyjdete ven.
00:30:01 Pokud je to pro odborníky, je to zbytečné.
00:30:04 Odborníci si to mohou říct mezi sebou.
00:30:09 Mám pocit, že meteorolog si ze mne dělá legraci.
00:30:14 Publikum to nevnímá jako něco veselého.
00:30:23 Říkává se, že dělat legraci je těžší než dělat vážné věci.
00:30:28 Nemyslím si to.
00:30:31 Je to možná jednodušší.
00:30:36 Kdysi jsem měl heslo:
00:30:40 Když už to nemůže být pravda, ať je to alespoň sranda.
00:30:52 Myslím si, že vážné umění je daleko těžší a záslužnější
00:31:09 než legrace.
00:31:11 Skutečným umělcům, kteří to umí, do toho humor sám vnikne.
00:31:19 Humor také patří k pravdě života.
00:31:24 Řemeslo vyvolávat smích je komplikovanější.
00:31:27 Má spoustu podivných zákonitostí a záludností.
00:31:34 Záleží na tom, jaký má komik kredit.
00:31:43 Důležité je, jakou si získal pozici.
00:31:49 Ve studentských letech k nám do vsi přijelo putovní divadlo.
00:32:02 Zahráli první den děsivou veselohru.
00:32:07 Byl tam starokomik, který dělal všechno možné.
00:32:11 Zakopával, ušklíbal se, dělal grimasy.
00:32:16 Sál se na něj díval truchlivě.
00:32:21 Sledovali ho až do konce.
00:32:25 Po představení se mu podařilo opít se s místními strejci.
00:32:31 Druhý den hráli podobnou komedii.
00:32:36 Celý sál se smál od okamžiku, kdy on vešel na scénu.
00:32:41 Věděli, že je to komik. Věděli, že se mají smát.
00:32:46 V našem řemesle hodně záleží i na divákovi.
00:32:59 Divák musí spolupracovat.
00:33:03 Směje se tehdy, když pod to, co ukáže komik,
00:33:07 doloží sám něco z vlastního myšlení.
00:33:11 Určitě znáte úryvek z dialogu Wericha a Horníčka
00:33:18 ze slavných předscén.
00:33:22 Werich říká: "Proč by Einstein, profesor
00:33:28 univerzity v Princetown, hrál v Chebu na housle?"
00:33:34 Horníček mu na to říká: "No třeba, aby si přivydělal."
00:33:39 Co musí divák vědět, aby se mohl zasmát?
00:33:43 On musí vědět, že si tam pletou Valdštejna s Einsteinem.
00:33:47 Musí vědět, že Valdštejn byl zavražděn v Chebu,
00:33:49 že Einstein skutečně hrál na housle.
00:33:52 To je úděl diváka.
00:33:54 Je to nutné.
00:33:57 Divák se nezasměje, když trochu nemyslí.
00:34:06 Nabídneme vám jeden filmový bonbonek.
00:34:15 Ondřeji, buďte tak hodný.
00:34:19 Máte možnost si vybrat.
00:34:20 Vzdám se toho ve váš prospěch.
00:34:23 Vyberte ho sám, pane vrchní.
00:34:29 Doporučuji č.1.
00:34:36 Tam je tajemství?
00:34:39 Je tam společně Oldřich Nový a Ferenc Futurista.
00:34:42 -Souhlasíte?
-Souhlasím rád.
00:34:44 Film, prosím!
00:34:46 UKÁZKA
00:34:48 Co tu zvoníte? Co se děje?
00:34:50 Apríl!
00:34:51 Apríl? Dnes je masopustní úterý.
00:34:55 Promiňte, já už to příští rok neudělám.
00:34:59 Dovolte, prosím.
00:35:00 Měl bych malou otázku.
00:35:03 Jdu tady dobře po zemi?
00:35:05 Tedy dobře ne, ale jdete.
00:35:07 Děkuji.
00:35:08 Myslel jsem, že je středa.
00:35:11 Je tady průvan.
00:35:13 -Pospíchám na vlak.
-Tak se nezdržujte.
00:35:17 On stejně dneska jede dřív.
00:35:21 On dřív jezdil později, ale později zase
00:35:23 bude jezdit dřív.
00:35:25 Já to mám zařízené.
00:35:27 Z vás budou mít na nádraží radost.
00:35:30 Apríl!
00:35:34 Ferenc Futurista, co více dodat.
00:35:37 Jak se vám líbí humor Ference Futuristy?
00:35:42 Myslím si, že Ferenc Futurista by si zasloužil větší pozornost
00:35:47 současných diváků i odborníků.
00:35:49 Vždy stál trochu ve stínu českých slavných komiků.
00:35:55 Používal bulvárnější prostředky.
00:35:58 Mám na mysli úsměv, grimasu.
00:36:02 Nebyl to tak jednoduchý člověk.
00:36:06 Jmenoval se Fiala a pseudonym Futurista si vzal podle velmi
00:36:14 seriozního literárního hnutí v Evropě, podle futurismu.
00:36:18 Myslím, že se nechal inspirovat i Marinetiho Osvobozenými slovy.
00:36:24 Používal to svérázným způsobem.
00:36:27 Pamatuji si z dětských let, co říkal na Silvestra v rozhlase.
00:36:33 Byla to balada na Ř.
00:36:36 Pamatuji si to dodnes.
00:36:38 Přemysl Řehořích řezbář ze dřeva dřeváky tvořil,
00:36:42 při záři zářících zřítelnic zřejmě se Jiřině kořil.
00:36:46 Má to hezkou pointu.
00:36:47 Jiřinu břitvou přeříz.
00:36:53 Sám také skládal podivné písně.
00:37:01 Založil je na nesmyslných slovech.
00:37:09 Vy máte velkou sbírku písní, že?
00:37:13 Máte tam písně Ference Futuristy?
00:37:18 Mám. Některé jsem přinesl, mají pozoruhodné názvy.
00:37:22 Píseň uchňachňaná, Píseň pitomá
- 1. díl.
00:37:27 Píseň pitomá - 2. díl.
00:37:32 Naše hosty přesvědčujeme o tom, aby nám něco zazpívali.
00:37:41 Mám dojem, že se nám to podaří i u vás.
00:37:44 Já bych rád, ale nejsem zpěvák.
00:37:47 Mohl by mi pomoct Jaroslav Wykrent?
00:37:50 Myslím, že ano.
00:37:52 -Co říkáte, Jaroslave?
-Nevidím důvod, proč ne.
00:37:56 -Neodradí vás název písně?
-Proč?
00:37:59 Jmenuje se Píseň starého idiota.
00:38:04 Prosím, pánové, mikrofon je váš.
00:38:09 PÍSNIČKA
00:38:16 Foukaly necky do kaše,
00:38:19 až měly v krku sucho.
00:38:22 Naříkal drdol v povidlech,
00:38:25 že prý mu natrhli ucho.
00:38:33 Topil se pekař v drtinách,
00:38:36 flašce otekly dásně.
00:38:39 Knedlík si česal pěšinku,
00:38:42 aby vypadal krásně.
00:38:50 Vyletěl bandúr z muzea,
00:38:52 blechu svrběla pata.
00:38:56 Vyštěkla špajzka na rasa
00:38:59 a pak frnkla za vrata.
00:39:07 Zahvízdalo si jelito,
00:39:09 pejsek si škrobil prádlo.
00:39:12 Flašinet dostal zápal plic,
00:39:15 na ceně kleslo sádlo.
00:39:24 Ztratila pumpa kalhoty,
00:39:27 chechtal se rampouch v teple.
00:39:29 Pytel od mouky odpliv si
00:39:32 a v tu ránu byl v pekle.
00:39:39 Tančila nudle v posteli,
00:39:42 kanár se učil šňupat.
00:39:45 Mravenec zakopl o buřta,
00:39:48 až by byl málem upad.
00:39:56 Vůl rozšláp svému švagrovi
00:40:00 na kuří oka skřipec.
00:40:02 A jedna koňská řeznice,
00:40:05 mně vezme zítra tipec.
00:40:12 A tak končím svou písničku
00:40:15 jsa přinucen se ztratit.
00:40:18 A komu se to nelíbí,
00:40:20 ať nás jde, prosím, zmlátit.
00:40:32 Ondřeji, víte, že ta píseň byla z roku 1917 a že se pro dnešek
00:40:36 budeme muset rozloučit?
00:40:39 Což takhle dát si bonbonek?
00:40:42 Vám se do závěrečné písničkové směsi moc nechce, že?
00:40:46 To byste mi křivdil.
00:40:50 -Naopak, jde o písničky Karla Vacka.
-To jsem rád.
00:40:54 Prosím.
00:40:56 Přátelé, příště zase na shledanou.
00:41:03 PÍSNIČKA
00:41:14 Nic mě tak na tom světě neničí,
00:41:19 jako ty tvoje oči kočičí.
00:41:24 Ale přec je mám tak rád,
00:41:29 kvůli nim jsem vzhůru častokrát.
00:41:34 Ta jejich barva žlutozelená,
00:41:41 ta pro mě asi něco znamená.
00:41:46 Ani já však dobře nevím sám,
00:41:50 proč se do nich věčně dívám.
00:42:02 Cikánko ty krásná, cikánko má,
00:42:10 srdíčko ti láska má nespoutala.
00:42:17 Jiného teď mámí černé oči tvé,
00:42:26 které se mi zdály být tak upřímné.
00:42:34 Až v ohni tábora zrudne tvůj vlas
00:42:43 a houslí tesklivý ozve se hlas.
00:42:49 Vzpomeň si, cikánko, že měl jsem tě rád,
00:42:56 tu lásku ti nikdo víc nemůže dát.
00:43:14 Nikdy se nevrátí pohádka mládí,
00:43:22 ze všech pohádek ta nejhezčí.
00:43:30 Nikdy se nevrátí marné volání
00:43:37 jednou se s námi přec rozloučí.
00:43:53 Proč ta sova tolik houkala,
00:43:55 hú a hú a hú.
00:43:59 Na mě se tak divně koukala,
00:44:03 hú a hú a hú.
00:44:08 Ta na tebe má lásko něco ví a nepoví,
00:44:17 proto včera tolik houkala
00:44:21 hú a hú a hú.
00:44:25 Ta na tebe má lásko něco ví a nepoví,
00:44:35 proto včera tolik houkala
00:44:39 hú a hú a hú.
00:44:42 Skryté titulky: Tereza Nováková Česká televize, 2006
Pozvání O. Suchého přijali G. Nezval, Z. Podskalský a K. Vacek ml. (1987). Režie A. Müller
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 3
