Kreativec, lektor, moderátor, vystudovaný hudebník, aktuálně ale také tiskový mluvčí Slezské církve evangelické augsburského vyznání Tomáš Samiec nazval své Sváteční slovo „Pas do Božího království“. Jde vlastně o vypravování jednoho osobního tragikomického příběhu, ovšem s duchovním poselstvím…

Pas do Božího království

Řeknu vám příběh, který se skutečně stal. Před 6 lety jsem se oženil. Byla to krásná veselá svatba se spoustou hostů, nejlepší žena na světě mi řekla ano, byla u toho spousta kamarádů a do noci jsme se všichni radovali. Ještě mnoho dní nám kamarádi posílali děkovné zprávy, že nám moc děkují, že jsme je pozvali a že na tak skvělé svatbě ještě nebyli. No aby ne. Dali jsme si na ní opravdu záležet. S manželkou jsme ji připravovali půl roku, v posledních týdnech obzvlášť intenzivně. K tomu jsme měli normální pracovní povinnosti. Já jsem chodil do práce, manželka navíc státnicovala. A já připravoval společné bydlení. Kdo jste to zažili, dovedete si představit, že jsme z toho byli dost vyčerpaní. A tak jsme se těšili, až si budeme moct zaslouženě odpočinout na dvoutýdenní svatební cestě v Řecku.

A tak jsme se pár dní po svatbě sebrali a vyrazili vstříc vytouženému klidu, odpočinku, relaxu daleko od událostí posledních dní. Naše letadlo mělo odlet v 5 hodin ráno. Ve 3 hodiny jsem vzal naše pasy a letenky a postavil se do fronty na odbavení. Jak tam stojím a čekám, říkám si, že jsem ještě nikdy neviděl manželčinu fotku v pasu. A tak jsem ho otevřel a koukám, že vypadá docela mladě. A pak mi pohled sklouznul na datum expirace a vydání pasu a byl rok a půl neplatný.

V tu chvíli mě polilo horko i zima zároveň, zvedl se mi tlak a rozklepala se mi kolena, protože jsem si uvědomil, že náš vytoužený zasloužený a draze zaplacený odpočinek je vážně ohrožen. A přitom jsme tak blízko. Jenom se dostat do letadla. Neplatný pas, přestřižené občanky ze svatebního obřadu byly závažným problémem, ale zkoušel jsem vyjednávat s delegátkou, která nás měla na starosti a byla velice ochotná. Dokonce se jí podařilo dovolat své šéfce někdy ve 4 hodiny ráno, jestli by nám mohla pomoci. Ale všechno bylo marné.

V 5 hodin naše letadlo odletělo směr Zakynthos a my jsme zůstali se slzami v očích trčet v Praze. Hlavou se mi honily myšlenky o marnosti všeho a nespravedlnosti světa a uvnitř jsem prožíval pláč a skřípění zubů, výraz z biblických podobenství, kde pláčou a skřípou zuby ti, kdo nebyli vpuštěni do nebeského království, které je taky symbolem určitého odpočinku, relaxu pro vystresované lidi. Prostě něco jako nekonečná dovolená, ale prý ještě tisíckrát lepší.

Mám za to, že všichni sníme o tom, že jednou všecko bude v pořádku, nebudou války, pomine hlad, všichni si budeme moci po naší složité cestě odpočinout. A víte co? Bůh nám to všecko slíbil. On tohle všechno už pro každého člověka připravil. Může nám ale něco zabránit v tom, abychom se do tohohle ráje dostali? Může. Při vstupu do tohohle ráje budete potřebovat pas. Co jím je a kde ho vzít? Vše, co pro to musíte udělat, je prostě uvěřit tomu, že Ježíš Kristus i za vaše hříchy zaplatil svou krví, a nechat jej vést váš život.

Do nebe se žádný hříšník nedostane. A jediný, kdo opravdu dokonale může odstranit naše potřísnění hříchem, je právě Ježíš. A on už pro to všechno udělal. Už za naše viny byl obětován. Na nás je uvěřit tomu a žít tak, jak on chce. My, kteří jsme se vydali Ježíši, víme, že on na naše hříchy nehledí, protože už nejsou. Jsou očištěny jeho krví. A proto můžeme věřit, že naše pasy do Božího království jsou platné.

Takže přátelé, až příště zase vezmete do ruky svůj pas, uvědomte si, že tento vás dostane maximálně na jiné místo někde na Zemi. Ale taky potřebujete pas, který vám otevře dveře do nebeského království. A mimochodem, nedávno jsem letěl do Londýna, a hádejte, čí pas byl tentokrát neplatný.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2018
 ZJ ST HD