I kdyby se všichni lidi mračili, budou se za chvíli určitě smát. Česká veselohra o převýchově staré dámy (1939). Hrají: R. Nasková, N. Gollová, S. Májová, S. Neumann, J. Steimar, A. Novotný, R. A. Strejka, J. Pivec a další. Scénář J. Neuberg a J. Mottl. Kamera J. Tuzar. Režie M. Cikán
00:02:09 (píseň)
00:02:10 I kdyby se na mě lidé mračili budu se s náladou na všechny smát.
00:02:16 I kdyby mě obě boty tlačily, budu i s tou vadou na světě rád.
00:02:23 -Mě život nehladí.
-To ale nevadí!
00:02:26 Člověk se nesmí dát a právě proto jde tu o to:
00:02:30 I kdyby se všichni na mě mračili, budu se za chvíli určitě smát!
00:02:50 -Mě život nehladí.
-To ale nevadí!
00:02:54 Člověk se nesmí dát a právě proto jde tu o to:
00:02:58 I kdyby se všichni na mě mračili, budu se za chvíli určitě smát!
00:03:23 Pamatujte, Jarmilko: mladá, dobře vychovaná dáma
00:03:28 musí se chovati vznešeně, důstojně, avšak nenuceně.
00:03:33 Ano, slečno Kláro.
00:03:36 Až vaše sestřenka vystoupí z vlaku, jděte jí vstříc, podejte ruku,
00:03:40 nastavte tvář k polibku a přivítejte ji slovy:
00:03:44 -Vítám tě, drahá sestřenko!
-Ano, slečno Kláro.
00:03:48 -Jak ji poznám? Neviděla jsem ji!
-Zná ji milostivá paní.
00:03:53 Nezná. Viděla ji naposledy před 12 lety!
00:03:56 Počkejte, až se sama na nádraží přihlásí.
00:04:00 -Také nás nezná!
-Pak ovšem... Nevím.
00:04:05 Milostivá paní!
00:04:11 Rukulíbám, babičko!
00:04:14 Dobrý den, Jarmilko! Jsi dnes jako růžička.
00:04:17 -Nejsi na cestu teple oblečena.
-Babičko, vždyť je červen!
00:04:21 Jedeme půl hodiny kočárem, ofoukne tě větřík. Kdo tě bude ošetřovat?
00:04:27 Chci, aby mých rad bylo dbáno do největších podrobností! Adame!
00:04:32 -Milostivá paní!
-Je vše připraveno k odjezdu?
00:04:35 -Do nejmenších podrobností.
-Dobře.
00:04:39 Jarmilko, pojedeme!
00:04:44 Sbohem, moji miláčkové zlatí, mějte se tu zatím dobře.
00:04:48 Dávejte pozor na zahradníka, ať dává pozor na svého synka.
00:04:53 Uličník jezdí po cestičkách v parku na koloběžce a to nesnesu!
00:04:59 Prosím.
00:05:07 Žanynko, pozor na Adama, ať nekouří a nepije koňak z lékárničky!
00:05:11 -To také nesnesu!
-Prosím, milostivá paní.
00:05:14 Slečna Klára dá pozor na Žanynku, aby připravila svačinu
00:05:19 a neuždibovala zákusky. Dobře ví, že to nesnesu.
00:05:29 Svěřuji vám svůj dům. Dbejte, aby pořádek byl zachován
00:05:32 -do nejmenších podrobností.
-Prosím.
00:05:40 Až přijde dr. Kosina, vyřiďte mu,
00:05:43 že se vrátíme z nádraží nejdéle za půl hodiny.
00:05:47 -Prosím.
-Teď s Pánem Bohem pojedeme!
00:06:47 Blázni!
00:06:56 Poslední stanice, vystupovat! Jiřino, letohrádek tvojí babičky!
00:07:01 V tomhle zakletém hradu mám trávit své prázdniny!
00:07:05 Nelekej se, markýzo, budeme ti s Karlem celé léto nablízku!
00:07:09 Haló, kde jste kdo? Spusťte padací most a trubte na cimbuří,
00:07:14 -přijela princezna!
-Vašku, nedělej mi tu ostudu!
00:07:18 Ajta, tamo již sličný panoš cválá pro tvoje kufry!
00:07:22 Dík, Karle, za svezení. Kde máte tu svoji chajdu?
00:07:26 -Tady pod kopečkem. Přijď!
-Zítra. Na shledanou!
00:07:31 Nic nekupujeme!
00:07:34 Nazdar, Jiřino. Přiveď tu svou bábrlinku s sebou, ať si užije!
00:07:45 -Slečna Jiřinka, prosím?
-Ano.
00:07:48 -To je chyba...
-Proč chyba?
00:07:51 Milostivá paní vám jela naproti na nádraží.
00:07:55 -Ach tak...!
-Prosím!
00:08:11 Proč neotevřete okna, aby sem mohl čerstvý vzduch?
00:08:15 -Milostivá paní nesnese otevřená okna. -Je tu jak po vymření!
00:08:19 Odpusťte, kouř také nesnese! Aby to pak nebylo na mne...
00:08:26 -Žijete tu jako v klášteře!
-V tomto domě vládne tvrdá řehole.
00:08:30 -Ale jinak je tu klid.
-A hrůza!
00:08:33 Ano. Totiž ne, ale časem člověk zvykne na všecko.
00:08:38 -Kde je můj pokoj?
-Žanynko!
00:08:41 Uveďte slečnu do jejího pokoje!
00:08:44 Prosím.
00:08:47 -Rukulíbám.
-Dobrý den!
00:08:49 Jak se vrátí babička, hned mi vzkažte!
00:09:06 Adame!
00:09:08 Fuj, to jsem se lekl!
00:09:10 Kdo bylo ono rozpustilé děvče, které přijelo s těmi nevychovanci?
00:09:15 Přeci slečna Jiřinka!
00:09:17 Rozkošná mladá dáma!
00:09:24 Učiněná hrobka! Prosím vás, otevřete okno!
00:09:28 Pamatujte si: Kam nechodí slunce, tam chodí lékař!
00:09:32 -Pan dr. Kosina k nám chodí denně!
-Kdo ještě navštěvuje babičku?
00:09:36 -Už nikdo. -Ještě, že nablízku mám známé! Unudila bych se tu!
00:09:49 (zpěv)
00:09:50 U lesa je doubeček, pod doubečkem sroubeček,
00:09:55 za sroubečkem hustý les a nikde ani pes!
00:09:59 Tra da dá, lidi, co to jen ty trampy napadá?
00:10:11 Zaplaťpánbů, že jsme konečně přiharcovali!
00:10:14 Uvaříme si bryndu, zapálíme kalumety, lehneme na sluníčko,
00:10:18 do večera s námi nikdo nehne!
00:10:20 -Kdepak, jdu hned na ryby!
-Tak už prosím tě odemkni!
00:10:24 -Asi se tam něco zadrhlo.
-Ukaž, umělče!
00:10:29 -Patrně zvlhla závora.
-Ty tvé patenty!
00:10:32 Patentní dveře, patentní okenice i závora a budeme bydlet venku!
00:10:37 Marná práce. Když něco sestrojím, je to zaručeně nedobytné!
00:10:43 -Co budeme dělat?
-Jednoduchý technický problém.
00:10:48 Sebereme ten cirkus a jedeme do Prahy. Sem se už nikdo nedostane!
00:10:54 Co to bylo?!
00:10:56 Jednoduchý technický problém. Posledně jsi zapomněl zamknout!
00:11:01 Mám vyřídit, že se milostpaní vrátí nejdéle za půl hodiny.
00:11:05 -Kdypak odjela?
-Asi tak před hodinou.
00:11:09 -Odkdy milostivá paní kouří? Nebo snad máte návštěvu? -Ano.
00:11:15 -Mladou dámu?
-Slečnu Jiřinku.
00:11:19 Slečna Jiřinka už přijela? Už je z ní jistě velká dáma.
00:11:23 Naposledy jsem ji viděl, byla ještě takováhle! Stárneme, Adame!
00:11:28 -Už jí bude 20 let!
-Až v dubnu, jde-li o mne!
00:11:31 -Slečna Jiřinka!
-Pan doktor Kosina!
00:11:35 -Jak jste mě poznala? -Jediný, kdo sem může vstoupit bez pozvání.
00:11:39 -Budeme dobrými přáteli?
-Určitě.
00:11:43 Cítila bych se tu opuštěně. Už jako dítě jsem měla hrůzu z toho domu.
00:11:47 Jako v muzeu! Samé harampádí!
00:11:51 Například tady ta skříň je hotové skladiště!
00:11:54 To jsou rodinné památky nesmírné ceny!
00:11:58 Ten vějíř měla krásná prateta, když byla představena císaři!
00:12:02 Z tohoto šálku pil kávu prapředek, po svém návratu z Ameriky.
00:12:07 Toto je tabatěrka vaší prababičky.
00:12:10 Z ní si šňupla ještě naposledy na smrtelné posteli.
00:12:14 -Špetku tabáku střeží vaše babička.
-A strašidlo se tu nevyskytuje?
00:12:23 Klára Pěkná. Jsem vychovatelkou vaší sestřenky.
00:12:27 Těší mě, slečno.
00:12:33 Pojďte se projít po zahradě, prosím, tady je strašně dusno!
00:12:37 Nemám se pokusit trochu provětrat zdejší stuchlé ovzduší?
00:12:43 Vyloučeno! Ani nejprudší závan nesetře prach tohoto domu.
00:12:47 Mně už se povedly jiné věci!
00:12:51 Člověk podnikne takovou namáhavou cestu zbytečně.
00:12:55 -Čemu se směješ?
-Ani jsi nevylezla z kočáru!
00:12:59 Jarmilo!
00:13:01 Taková je dnešní mládež.
00:13:04 Člověk ji jede přivítat a ona si nepřijede!
00:13:30 Milostivá paní, slečna Jiřinka se prochází s panem doktorem v parku.
00:13:34 Přijela? Z vlaku nikdo nevystoupil.
00:13:37 -Přivezli ji autem 2 pánové.
-A byli prima? -Jarmilo...!
00:13:42 Babička?
00:13:52 Vítám tě ve svém domě, Jiřinko,
00:13:54 a přeji si, abys jsi u nás co nejlépe užila své prázdniny...
00:13:58 Dobrý den, babičko!
00:14:00 Dobrý den. A cítila se u nás jako doma.
00:14:05 Byla jsem ti naproti u vlaku, ale přijela jsi autem!
00:14:08 -Promiň, naskytla se příležitost.
-Jaká pomoc. Nevadí.
00:14:13 -Tvá sestřenka Jarmila. -Těší mě!
-Mě těší, že tě to těší!
00:14:19 Jarmilo...? Vítejte nám, doktore!
00:14:24 Skoro jsem vás přehlédla pro samou radost!
00:14:27 -Nic by se nestalo.
-A teď, prosím, k svačině!
00:14:40 Před hostem se chovejte jako mladá, dobře vychovaná dáma.
00:14:44 Já vím. Vznešeně, důstojně, avšak nenuceně.
00:14:48 To není k smíchu!
00:14:57 Adame!
00:15:01 Viděla jsem na pěšině koloběžku.
00:15:04 Vyřiďte zahradníkovi, ať dává lepší pozor na toho svého Emana!
00:15:13 Adame, už jste zase kouřil!
00:15:17 -Milostivá paní, ale...
-Babičko, já jsem kouřila.
00:15:21 -Ty kouříš?
-Ano. Je na tom něco zlého?
00:15:24 -Není. Jaká pomoc.
-Kdybych já kouřila, to bys řádila!
00:15:28 Jak to mluvíš?! Jiřinka je naším hostem.
00:15:32 Dáme jí najevo, že se upřímně radujeme z její návštěvy.
00:15:35 -Ty se raduješ!
-Raduji a přeji si,
00:15:38 aby jsi se také radovala a vůbec, abychom se všichni radovali!
00:15:43 Viďte, miláčkové zlatí!
00:15:46 Prosím.
00:15:48 Jakou jsi měla cestu, Jiřinko?
00:15:51 -Děkuji, babičko, znamenitou.
-Kdo tě přivezl tím autem?
00:15:54 2 moji známí študáci. Mají blízko chatu.
00:15:57 Jé, babi, to jsou trampové!
00:16:00 Babička je na trampy jako drak.
00:16:06 Jiřinka je budoucí doktor práv,
00:16:10 -nebude se kamarádit s takovou čeládkou! -Zajisté, babičko!
00:16:18 Po večeři bude dobrá černá káva.
00:16:21 To byla ohromná večeře... Spálená kotleta na rožni!
00:16:24 Mohu za to, že se mi trochu přičoudly? Jinak byly báječné!
00:16:28 -Nevím. Svoji jsem vyhodil do řeky.
-Vážně? Škoda vyhodit 2 kotlety!
00:16:34 -Tys tu svoji vyhodil také?
-Ta letěla! Nebyla k jídlu.
00:16:39 -Zato káva je kulantní! Voní, co?
-Ani bych neřekl.
00:16:43 Zavařil jsem tam půl osminky. To by i slonu srdcem trhlo!
00:16:49 Tak pozor, a nepij to!
00:16:54 Hrozná špína!
00:16:56 Že bych ho byl zapomněl v mlýnku? Už jo.
00:17:00 Vidíš, vynálezče! Jsi samý patent a mlýnek opravit nedovedeš.
00:17:03 -Jaký je tu vlastně život?
-Klidný. V 8 snídaně,
00:17:08 v 1 oběd, ve 3 svačina, v 7 večeře.
00:17:10 Po večeři se každý baví nějakým tichým způsobem.
00:17:15 A v 9 se jde spát.
00:17:17 -Není to trochu brzy?
-Pro vás. Zde je to zákonem.
00:17:21 Babičká dbá, aby vše klouzalo po vyjetých kolejích.
00:17:29 (zvuk hracího strojku)
00:17:37 Venku je horko a vy tu máte zavřeno.
00:17:40 I v červnu jsou studené večery. My staří máme rádi teplíčko, že?
00:17:45 Proč si kazíš oči pletením?
00:17:48 Máme ve vsi hodně chudých dětí. Pletu jim šaty.
00:17:52 Můj styk se světem.
00:17:55 Naše babička má zlaté srdce, viďte dokt...
00:17:59 -Dříme. -To je jeho hodina.
-Asi ho uspalo to brnkání!
00:18:13 -Už mi rozumíte, Jarmilko?
-Dokonale, slečno Kláro,
00:18:16 ale není mi to dost jasné. Hlavně začátek mi dělá potíže.
00:18:21 Přehraji etudu ještě 1x a dávejte pozor na prstoklad.
00:18:38 Hlavně pomalu a ne-u-tí-kat!
00:18:49 Jarmilku ani nepoznávám. Už půl hodiny cvičí etudy a jde ji to!
00:18:54 Žanynko, prášky!
00:18:57 -Pro srdce nebo proti nespavosti?
-Nezáleží na to, pro co to je.
00:19:02 Měla jsem užívat už v 8 hodin a teď je skoro 1/4 na 9!
00:19:07 Jiřinko, můžete si zahrát čtyřručně na klavír s Jarmilkou!
00:19:13 -Hraješ klavír?
-Ne, babičko.
00:19:16 -Housle nebo violu?
-Také ne.
00:19:19 Viola d'amour umřela s vaším věkem.
00:19:22 -Tak co vlastně hraješ?
-Volejbal, basketbal, tenis,
00:19:26 -pingpong...
-Co je to pingpong?
00:19:29 Hra na zeleném stole. Víš, tak s míčkem...
00:19:33 Aha! 2 blázni proti sobě. To se 1 jmenuje Ping a 2. Pong?
00:19:38 Milostivá paní, Jarmilka v polovině etudy utekla oknem!
00:19:42 Zas je u zahradníka. Běžte pro ni!
00:19:52 -4 a jsi venku!
-Protivo, nebudu s tebou hrát!
00:19:56 -Je to jenom hra!
-Už jsi mě 3x vyhodil!
00:19:59 Měla byste jít domů, Jarmilko, aby se milostivá nehněvala!
00:20:03 -Nech ji tu ještě, mami!
-Babička nic neví
00:20:07 a slečna Klára je tak protivná!
00:20:12 O tom si promluvíme před milostivou paní. Teď jsem příliš rozčilená.
00:20:20 To bylo naposledy! Se zahradníkovým klukem se stýkat nebudeš!
00:20:25 Ale člověče... Babičko, nezlob se, s kým si mám tedy hrát?
00:20:29 15letá dáma a hrát si?! Dobrou noc!
00:20:34 -A do svého pokoje!
-Dobrou noc, babičko.
00:20:46 Doktore!
00:20:50 Doktore!
00:20:53 -Nespal jsem, jen přemýšlel.
-Jako vždycky touhle dobou.
00:20:58 -Je 9 hodin.
-9 hodin?!
00:21:01 Jak ten dnešní večer uběhl! Dobrou noc.
00:21:10 (zaklepání)
00:21:16 -Co se ti stalo?
-Jdu ti říci, že s tebou nemluvím!
00:21:22 -Proč? -Myslela jsem, že tu budu mít aspoň trochu zastání.
00:21:26 Ty se mě nevšímáš, přehlížíš mě, stejně jako ostatní!
00:21:31 Lidi, já mám trápení...!
00:21:35 Neblázni. Vynasnažím se, aby náš pobyt tady byl co nejpříjemnější
00:21:41 Zítra navštívíme Vaška a Karla, víš, ty 2 študáky z Prahy!
00:21:46 To bude báječné. Jiřinko, který z nich je ten tvůj?
00:21:49 -Ani 1. Jsou to jen dobří kamarádi!
-Já vím!
00:21:56 Vašku!
00:22:01 Vašku!
00:22:04 -Co je? -Ty něco chroupáš?
-Ne, já myslel, že něco šrotuješ!
00:22:09 Tak je tu myš. Buď zticha!
00:22:12 -To je úplný žentour.
-Co budeme dělat?
00:22:16 Jednoduchý technický problém!
00:22:18 Při líčení na myši počínáme si takto:
00:22:22 do přiložené pravé ruky uchopíme kousek buřta, opálíme jej na ohni.
00:22:29 Opálíme jej...
00:22:34 A uložíme jej do připravené pastičky.
00:22:38 To voní! Sám bych na to skočil. Past uložíme na připravené místo.
00:22:43 A jdeme si lehnout.
00:22:46 Plni naivního optimismu, že se ta myš chytí.
00:22:51 Nebo také ne. Zhasni!
00:22:56 Zítra uděláme generální pořádek. Co kdyby přišla Jiřina...
00:23:10 (haleká)
00:23:12 -Karle!
-Ahoj, Jiřino!
00:23:18 -Nazdar, Jiřino!
-Nazdar, Karle. Co tu vyvádíš?
00:23:21 -Uklízíme na tvoji počest!
-Jarmilka, moje sestřenice.
00:23:26 Jsem Karel. Tamhle je Vašek. Řeší technický problém.
00:23:34 Okamžik...
00:23:37 Vstávej, máme tu návštěvu!
00:23:40 Koho sem čerti nesou?!
00:23:47 To jsou k nám hosté!
00:23:50 Vítám vás na naší haciendě!
00:23:53 -Pardon. Já jsem Vašek.
-Jarmila. -Těší mě.
00:23:57 -Mohu vám říkat Jarmilko?
-Proč ne?
00:24:01 Tam je kbelík. Nanosíte vodu, Jiřina vydrhne podlahu!
00:24:06 -Co budeš dělat ty?
-Jednoduchý technický problém:
00:24:11 vrchní dozor. Uvidíte, jak nám to půjde teď, když jste na to 3!
00:24:15 -Pomůžeme, ale upečete nám buřty!
-Beze všeho. -Ne, s hořčicí!
00:24:20 Jarmilka je ještě nejedla. Viď?
00:24:22 Technický problém! Včera jsem posledního buřta nalíčil...
00:24:28 Počkejte!
00:24:30 Buřty na rožni budou, dojedu pro ně!
00:24:35 Podívejte se, skočila na buřta!
00:24:39 Čeho se bojíte?
00:24:41 Copak je to levhart?
00:24:44 Ta je malinkatá!
00:24:46 -Buřt se do ně vejde na posezení!
-Co s ní uděláte?
00:24:50 -Co se s myší dělá?
-Snad bys ji nezabil.
00:24:53 Udělala mi něco? Račte se vzdálit, vážená dámo!
00:25:00 Jmenuji se Kolář a jsem přítelem slečny Jiřinky.
00:25:04 -Vím, máte nablízku chatu.
-Nemám, milostivá paní.
00:25:08 -Nejste tramp?
-Ne, nikdy jsem nebyl!
00:25:11 To mě těší. Myslela jsem, že všichni mladí trampují.
00:25:15 Milostivá paní, nenávidím trampování!
00:25:18 -Já rovněž. -Jsou nevázaní.
-Poněkud nevychovaní!
00:25:22 -A divocí!
-Docela správně.
00:25:24 -Milovat přírodu je krásné, ale...
-Hrát si na zálesáka není třeba.
00:25:30 -Posaďte se, prosím, pane...?
-Kolář.
00:25:34 Prosím!
00:25:37 Odpusťte, že jsem si dovolil navštívit vaše sídlo. Pohádkové!
00:25:43 Nejste snad básník?
00:25:45 Ne, jen malíř. Přechodně také obchoduji se starožitnostmi.
00:25:50 Zbožňuji domy, z jejichž stěn dýchají staletí.
00:25:54 Umělec? To vám musím ukázat svůj dům!
00:25:58 Bude mi neskonalou ctí.
00:26:02 (zpěv)
00:26:03 U lesa je doubeček, pod doubečkem sroubeček,
00:26:07 za sroubečkem hustý les a nikde ani pes!
00:26:12 Tradá, tradá, co to jen ty trampy napadá
00:26:19 Kdyby ti psi štěkali, ryby by se lekaly,
00:26:23 žížalek a člověka se ryba přece neleká!
00:26:35 Co je to napadá...!
00:26:41 Na téhle parolodi plaval můj švagr Robert z Evropy do Ameriky.
00:26:46 Stojí tady u zábradlí v popředí, vidíte?
00:26:50 Ano, milostivá paní, zřetelně.
00:26:56 Můj otec při svém posledním závodu těsně před zraněním.
00:27:00 -Spadl?
-Ne, závod jeli jen 2.
00:27:04 Soupeř vjel do rybníka. Otec sám projel cílem nikým neohrožován.
00:27:10 Pak chtěl bravurně seskočit a při tom si zlomil nohu.
00:27:14 No podívejte, nohu!
00:27:19 Piano dostala moje sestra Alžběta k biřmování.
00:27:23 Ano? K biřmování? Jak krásné vzpomínky.
00:27:27 Jakáž pomoc... Teď znáte celý můj dům. Prosím!
00:27:33 Jsou to báječné věci.
00:27:36 Nejúžasnější je ovšem vaše muzeum rodinných památek.
00:27:39 To jsem vám ještě neukázala věcí!
00:27:43 -To jsem já jako miminko.
-Ale podoba zůstala!
00:27:47 A tohle jsou mé 1. botičky!
00:27:52 Ale takové malinké botičky...!
00:27:55 Ani nevíte, jak si vás vážím pro úctu k předkům,
00:27:58 která dnes je vzácným zjevem.
00:28:01 Je v tom síla a tradice rodu.
00:28:04 Nebudu déle využívat vaší laskavosti, milostivá paní.
00:28:10 Myslela jsem, že počkáte na Jiřinku.
00:28:13 Bohužel, čeká na mě vůz.
00:28:16 Vezu na zámek Supov nějaké obrazy. Stýkáte se s hrabaty Königsbergy?
00:28:21 Znám dobře celou rodinu, ale jen od vidění.
00:28:25 Starší Fricek je můj dobrý přítel.
00:28:28 Milostivá paní, vaše vřelé přijetí bylo pro mne vyznamenáním.
00:28:33 Dovolíte-li, při své příští návštěvě na Supově
00:28:36 dovolil bych si opět složit vám svou poklonu.
00:28:40 -Budete srdečně vítán.
-Díky.
00:28:42 -Vy lichotníku...!
-Jiřince o mé návštěvě neříkejte,
00:28:46 -rád bych ji překvapil.
-Bude mít radost. -Milostivá paní!
00:28:54 Milostivá paní...!
00:29:04 Znamenitý, dobře vychovaný chlapec!
00:29:08 Milostivá paní, stalo se něco hrozného...
00:29:13 Žanynko, Žanynko!
00:29:16 Přineste honem čpavek a vodu, stalo se něco hrozného!
00:29:21 Pospěšte si, než bude pozdě!
00:29:24 Honem, čpavek, vodu, stalo se něco hrozného!
00:29:28 Žanynko, Adame, kde jste kdo?!
00:29:32 Pospěšte, aby nebylo poz...
00:29:37 Jiřina sice nebyla doma, ale babičku mám zpracovanou znamenitě!
00:29:41 Proč jsi ji hned neudělal na nějaký ten originál?
00:29:44 Na takové babušky se musí opatrně! Pomaloučku, polehoučku.
00:29:49 A zčista jasna ji postavit před hotovou věc.
00:29:53 Jako když si motýl sedne na květinku.
00:30:05 Adame! Že se nestydíte!
00:30:08 -Milostivá paní, Žanynka omdlela!
-Proto nemusíte vy pít můj koňak!
00:30:14 Přineste umývadlo se studenou vodou, to na omdlení úplně stačí!
00:30:18 Prosím, milostivá...
00:30:42 -Adame!
-Jsem tady, prosím!
00:30:50 -Postříkejte trochu slečnu Kláru!
-Prosím...
00:30:55 -Co se stalo?
-To bych ráda věděla od vás.
00:30:59 -Řekněte mi, co se stalo!
-Milostivá, je to hrozné.
00:31:02 Nic nezamlčujte, víte, že jsem statečná žena.
00:31:05 Viděla jsem naše slečny s těmi trampy u chaty v lese!
00:31:09 -Co dále?
-Obě byly oblečeny
00:31:13 v kalhotech...!
00:31:16 -Žanynko...!
-To jste neměla říkat!
00:31:19 Běžte pro doktora, milostivá snad umírá!
00:31:25 Emane!
00:31:32 Emane, utíkej pro doktora Kosinu, milostivá paní umírá!
00:31:38 Že by? Už letím!
00:31:43 -Doktor tu bude za okamžik.
-Jen aby nepřišel pozdě!
00:31:46 -Co milostivou také polít vodou?
-Opovažte se, mně už nic není!
00:31:51 Přineste nějaké prášky a nechte mě trochu odpočinout!
00:31:56 Kde se tu vzal ten krám?!
00:32:00 Pane doktore, milostivá paní umírá!
00:32:04 Počkej mi tady u toho!
00:32:11 -Vítám vás, doktore. -Prý umíráte a chcete jezdit na koloběžce?
00:32:16 To není k smíchu! Stala se hrozná věc.
00:32:19 Pojďte dál, musíte mi poradit!
00:32:32 -Co se jí stalo?
-Nech ji, ta má kraťasa!
00:32:39 Co tomu říkáte, doktore, hrozné, viďte?
00:32:42 Nic tragického, mladí lidé...
00:32:45 Ale doktore, kalhoty...!
00:32:54 -Jarmilo, půjdeš se mnou!
-Ale babi, už mě bolí nohy...
00:32:57 -Už jsem řekla!
-Babičko, kdybys vě...
00:33:07 -Ve vzduchu je vysoké napětí!
-A životu nebezpečné.
00:33:11 -Co se vlastně stalo?
-Klára vás viděla v kalhotách!
00:33:15 To neznáte babičku!
00:33:18 Nechci vědět, kde jste byly, o tom promluvím s Jiřinkou,
00:33:22 ale proč jste nepřišly včas k obědu?
00:33:25 Jedly jsme buřty opékané na rožni.
00:33:28 -Takové cikánské jídlo...!
-Babičko, to ti je šlágr!
00:33:32 To jsou výrazy! Jarmilo, máš do neděle domácí vězení!
00:33:38 Nehneš se z pokoje a budeš se učit!
00:33:41 -Aby sis pamatovala, že mladá...
-Já vím.
00:33:45 Že mladá dáma se musí chovat vznešeně, důstojně, ale nenuceně!
00:33:53 Jarmilo...!
00:34:03 (zamyká dveře)
00:34:15 (zpívá si)
00:34:23 Vím vše, nemusíš nic zapírat!
00:34:25 -Nemám co. Byly jsme na návštěvě u mých kamarádů. -Trampů!
00:34:29 Dnes trampuje skoro každý člověk. Proč nemilovat přírodu?
00:34:33 -Kdyby to byla jen příroda!
-Dovol?!
00:34:37 -Co jste měly na sobě?
-Tepláky. Babičko, to je šlágr!
00:34:42 -Co to je šlágr?
-Jak ti to mám vysvětlit?
00:34:46 Šlágr je slovo a znamená šlágr!
00:34:50 Tepláky jsou kalhoty na válení v trávě nebo u vody,
00:34:55 bez obav ze špíny nebo mravenců.
00:34:58 Musíš-li se válet mezi mravenci...
00:35:01 Ale Jarmilku mi tam nevoď, nechci, aby se stýkala s trampy!
00:35:04 Jsou to slušní vysokoškoláci, jeden studuje architekturu, 2. medicinu.
00:35:08 -Trampují. To rozhoduje!
-Jak myslíš, babičko.
00:35:14 Teplá, Teplice... Tepláky tu nejsou!
00:35:19 Doktore, s těmi děvčaty jsem bezradná.
00:35:23 Posuzujete je přísně. My staří dnešku nerozumíme!
00:35:27 -Mladí žijí jiný život.
-V mraveništi se válet nebudou!
00:35:45 Dobrý den. Slečno, přijde Jarmila ven?
00:35:48 -Musí se učit!
-Škoda. Naše Zorka má štěňata!
00:35:52 -Čí jsi? -Eman Kozlovic. Táta je tu zahradníkem.
00:35:57 Milostpaní...!
00:36:08 Chci si s tebou promluvit. Posaď se sem ke mně!
00:36:17 Ráda konstatuji, že ne všichni tvoji kamarádi jsou trampové.
00:36:21 Byl tu dnes nějaký Kovář, Kolář...?
00:36:25 Co tu chtěl? Nenabízel ti nějaký originál?
00:36:28 Přišel tě navštívit. A tys byla v lese v těch teplicích, nebo...?
00:36:33 Jak se jmenují ty kalhoty proti mravencům?
00:36:37 -Udělal na mě velmi dobrý dojem.
-Máš vytříbený vkus.
00:36:41 Vyznám se v lidech na 1. pohled. Je to příjemný, vychovaný muž!
00:36:48 Kdybys viděl rozdíl mezi ním a těmi nenáviděnými trampy!
00:36:52 To mi nemusíš ani říkat!
00:36:55 -Co je dnes?
-Suché brambory, ryba asi nebude.
00:37:00 Myslím den. Jiřina slíbila, že přijede včera, 2 dny tu nebyla!
00:37:05 Jarmila také ne a už je sobota! Mohamedi tedy přijdou k horám.
00:37:11 -Do té jámy lvové?
-Hlavu nám ta šlechtična neutrhne.
00:37:19 Vašku, podběrák!
00:37:25 Delfín! Jen aby se nám vešel na pekáč!
00:37:32 Počkej, neber jí to! Ty už jsi měla.
00:37:48 Venku je krásně a Jarmila je tady. Měla bys jí už odpustit.
00:37:53 Její trest dosud nevypršel. Jaká pomoc, musí to být.
00:37:59 Konstatuji, že jste se té anglické úlohy ani nevšimla.
00:38:05 Co mi na to odpovíte?
00:38:10 I am sorry, miss Clara, but...
00:38:13 Jak se řekne anglicky: Dejte mi pokoj a nekažte mi prázdniny?
00:38:18 Za půl hodiny se vrátím a chci, abyste měla úlohu napsánu!
00:38:24 Jinak to budu žalovat.
00:38:29 Kateřino žalobnice!
00:38:56 Naší Zorce se ve středu narodila štěňata! Pojď se na ně podívat!
00:39:04 Tak pojď už!
00:39:33 Požehnej pánbůh, to jsou buclátka! Kolik je jich?
00:39:37 2 pejsci a 1 čubička.
00:39:39 -Ukaž, 1 si pochovám!
-Pozor, ať ti neupadne!
00:39:44 To je krása! Jak se narodili?
00:39:47 Jdi, ty hloupá, Zorka je měla v bříšku, já to vím!
00:39:51 -Tak je to přece pravda.
-A co? -Tomu nerozumíš!
00:39:55 Běž do svého pokoje, babička tě hledá!
00:39:58 Emane, drž mi palec!
00:40:32 -Kde jsi byla?
-U Kozlů.
00:40:35 Dívala jsem se na štěňátka.
00:40:38 Babičko, tolik je jich a už vím, jak se narodila!
00:40:43 Jak se narodila...?
00:40:45 Zorka je měla v bříšku.
00:40:49 -Kdo ti to řekl?
-Eman. On to ví.
00:41:05 (zamyká)
00:41:09 Babičko, Eman za nic nemůže. Už jsem to beztak věděla dříve!
00:41:14 Slyšíš?!
00:41:20 Neslyší...
00:41:24 -Jak ti to dopadlo?
-Ani se neptej.
00:41:27 Než takovýhle život...!
00:41:30 -Snad to nebude tak zlé.
-Nejraději bych si něco udělala!
00:41:34 Takhle mluví 15letá žába, která má celý život před sebou?!
00:41:39 Jsem tak nešťastná! Ty si mě nevšímáš, slečna Klára na mně sedí,
00:41:44 babička mě zavírá jak loupežníka a já se těšila,
00:41:49 -že zase půjdeme navštívit kluky!
-Jaké kluky?
00:41:52 No Karla... A toho potrhlého Vaška!
00:41:57 Promluvím s babičkou.
00:41:59 -A od 1. si najdete nové místo.
-Za kluka přece nemohu.
00:42:03 Ale můžete za jeho vychování. Jste jeho otec. Musíte ho potrestat!
00:42:08 Už jsem řekla!
00:42:12 Rukulíbám.
00:42:18 Promiň, ale tvoje výchovná metoda je nesprávná, jako tvoje názory!
00:42:23 Mezi tvým mládím a dnešní mládeží je skoro půl století.
00:42:28 Jsi příliš mladá, abys kritizovala mé zásady!
00:42:32 Milostivá, přijeli ti 2 zálesáci od lesa.
00:42:35 Lekla jste se nás? Nekoušeme!
00:42:39 -Nazdar, Jiřino!
-Ahoj!
00:42:41 Dovol, babičko, abych ti představila...
00:42:48 Vím, poznala jsem to. Dobrý den!
00:42:53 Adame, občas sem dohlédněte. Bude-li třeba, bezohledně zakročte!
00:42:57 Pánové stejně brzo odejdou. Sbohem!
00:43:02 -Hezky nás babička přivítala.
-Ani ne hezky, ale upřímně!
00:43:06 Je trochu staromódní. Nemá ráda trampy, ale není zlá.
00:43:10 Vím, babička je svérázná.
00:43:13 Dobrý den!
00:43:15 -Vítejte, doktore.
-Vidím, máte hosty!
00:43:17 Jiřinka, bohužel. Půjdeme se projít.
00:43:21 Doufám, že se ti zálesáci nezdrží. Doktore, to je vám mravní spoušť!
00:43:27 Až vám to všechno řeknu...
00:43:29 Vám se tu nelíbí? Mně také ne. Musí to být...
00:43:38 -Tak nazdar a na shledanou!
-A babičky se neboj!
00:43:41 Slečno, je tu někde pan doktor? Náš kluk se snad zabil...!
00:43:46 Kde je? Podívám se na něho. Vašku, lékárničku, honem!
00:43:55 Vidíte je, pány trampy! Ani Hunové nebyli horší!
00:44:00 -Doktore, Emanovi se něco stalo!
-Prosím... Pardon!
00:44:08 Zase Eman. To jistě prováděl nějaké uličnictví!
00:44:12 Emánku, podívej se na mě!
00:44:15 Neplačte, maminko, bude v pořádku!
00:44:18 Pane doktore, zachraňte nám kluka!
00:44:21 -Co se mu stalo?
-Spadl se žebříku, doktore.
00:44:24 (latinsky označuje zranění)
00:44:27 -Jste lékař?
-Ještě ne. Studuji medicinu.
00:44:30 Děláte to dobře. Zapřáhněte! Hoch musí rychle do nemocnice.
00:44:34 -Ztráta krve...
-Vezmeme ho autem.
00:44:47 No, chlapče...
00:44:51 Přijeď nám ještě říci, jak je s Emánkem!
00:45:03 -Jak se mu to stalo?
-Chtěla jste, abych ho potrestal.
00:45:08 Měl strach, utekl na seník, spadl. Můžete být spokojená, milostivá.
00:45:23 Babičko, nehněvej se, Jiřina mě zapomněla zamknout.
00:45:27 A mně tam bylo tak smutno... Babičko, ty pláčeš?
00:45:56 Babičko, už bys měla jít spát.
00:45:59 Počkáme, možná, že ještě přijedou.
00:46:02 Dobrý večer. To byla sprcha! Jel jsem jako ve vaně.
00:46:06 -A Emánek?
-Z nejhoršího je venku.
00:46:08 Ale měl přeseknutou tepnu a ztratil moc krve.
00:46:12 -A následky...?
-Ne, milostivá paní.
00:46:15 Zlomenina je lehčího rázu.
00:46:18 -Kde je Karel?
-Má stejnou krev. Dává mu ji.
00:46:22 Dám vám čaj. Můžete tu přespat.
00:46:26 Díky, milostivá paní. My trampové spíme raději v chajdě.
00:46:30 Je tam klid, nikomu nepřekážíme. Rukulíbám!
00:46:33 Přijďte zítra s přítelem. Chci vám poděkovat za vaši obětavost!
00:46:37 To přece byla naše povinnost. Takového mláděte by byla škoda.
00:46:41 Dobrou noc, rukulíbám!
00:46:44 Člověk se musí do smrti učit. Ti chlapci mají zlaté srdce.
00:46:52 A jdi si už lehnout, Jiřinko!
00:46:56 Dobrou noc, babičko.
00:47:02 -Denně jim nosím mlíčko.
-Vyrostli! Jsou jako bouchačky.
00:47:06 Všechny jsem pojmenovala a tenhle je můj miláček!
00:47:10 -Jak se jmenuje? -Nezlobse.
-Nezlobím, ale jak se menuje?
00:47:13 -Nezlobse.
-Divné jméno...
00:47:17 -Pozor, milostpaní...!
-Co má být?
00:47:21 Už jsi zase tady, Emánku? Bylo tu bez tebe jako po vyhoření.
00:47:25 I Jarmilce se stýskalo, viď?
00:47:29 Adame!
00:47:31 -Jak se ti líbí?
-Nádherná! Brzda... Zvonek...
00:47:36 -Gumy a kuličková ložiska!
-Tomu nerozumím, ale je tvoje!
00:47:42 -Já vím...
-Zkus si ji!
00:47:45 -Já nesmím... -Proč? Copak je tu ten park pro parádu?
00:47:50 A tak...! Až se uzdravíš, jezdi si tu kudy chceš!
00:47:55 Kdyby ti něco někdo řekl, pošli ho na mě!
00:47:59 To koukáš viď?
00:48:02 A kdy se jí to stalo?
00:48:05 Divíte se, co? Vstáváme, kdy chceme, jíme, kdy nás to napadne
00:48:09 -a spát chodíme v 11!
-Prostě žasnu.
00:48:13 Takové změny! Jakoby nějakým zázrakem omládla!
00:48:18 To všechno způsobili ti zdivočelí a nevychovaní trampové!
00:48:21 -Oba sem chodí téměř denně!
-Nebo si babička pro ně pošle.
00:48:29 Nazdar, doktore!
00:48:33 -Dobrý den. -Nazdar! Kde jste se toulal celý týden?
00:48:37 To víte, stáří se hlásí...
00:48:40 Stáří? Potřebujete změnit způsob života. Pohyb vám schází.
00:48:44 Taková 2hodinová procházka lesem! To je prostě rozkoš!
00:48:51 -Paní Růženko, nepoznávám vás!
-Milostivá, prášky!
00:48:55 Dejte mi pokoj s prášky! Mám nového lékaře.
00:48:58 -Pohyb, slunce, vzduch...
-A voda.
00:49:02 Tak daleko ještě nejsem.
00:49:08 Karle!
00:49:12 Karle!
00:49:21 -Co chceš?
-Pojď dál, něco uvidíš.
00:49:26 A teď jdi zase zpátky! Pojď zase dovnitř!
00:49:29 -Proč mě honíš sem a tam?
-No pojď! A dupni hodně na práh!
00:49:34 To jsem blázen! Podívej se nad sebe!
00:49:38 -Co je to?
-Patentní samostříl!
00:49:42 -Měl tě praštit do hlavinky.
-Díky. Proč zrovna mě?
00:49:45 To byla jen zkouška. Technika je nelítostná. Něco se zadrhlo.
00:49:50 Jakmile vytáhneme paty k řece, někdo sem přijde a slídí tu!
00:49:54 -Proč nespravíš zámek?
-Proto jsem sestrojil omračovadlo.
00:49:59 A sestrojil jsem poznávací zřízení.
00:50:02 Jakmile na něj někdo sáhne, 14 dní nedostane barvu z ruky.
00:50:06 Proč jsi mi nic neřekl?
00:50:09 Promiň, to byla také zkouška. Technika je nelítostná!
00:50:15 Co je ti?
00:50:19 -Kdo to zde hraje na varhany?
-Tvůj samostříl.
00:50:25 Uznej, že funguje bezvadně!
00:50:35 Milostivá paní byla vždy podivín, ale teď ji vůbec nepoznávám!
00:50:39 Vždy po obědě odejde, vrací se před večeří!
00:50:42 -Kampak chodí?
-To nikdo neví.
00:51:35 Strejdo, už je 5 hodin a babička nikde!
00:51:38 -Zítra má narozeniny!
-Šla k řece jako včera.
00:51:43 Strejdo, prosím, jdi se za ní podívat!
00:51:46 Jakáž pomoc, musí-li to být.
00:51:48 (klaxon)
00:51:52 To je ona!
00:52:00 -Okamžik, doktore...
-Co je to? -Papoušek!
00:52:05 Rychle vodu, aby nelekl! Karel ho přivezl babičce k narozeninám.
00:52:11 -Jiřinko!
-Nazdar, Karle!
00:52:14 -Přivezli jste náš dárek?
-Jedeme pro něj do Prahy.
00:52:18 Zvolej tam Kolářovi, ať se sem neodváží přijet!
00:52:21 Bude mít radost, má rybičky ráda!
00:52:24 Jen aby mu ty 14karátové neubližovaly, je mezi nimi sám!
00:52:29 -Tak, a už letím!
-Vašku!
00:52:32 -Neviděl jsi někde naší babičku?
-Na břehu není a pod kameny...
00:52:36 -Mám strach. Může se jí něco stát?
-Je pojištěna? No tak!
00:52:41 -Co kdyby spadla do řeky?
-Žbluňklo by to.
00:52:45 -Utopila by se? -Plave?
-Ne. -Padne ke dnu!
00:52:49 Ahoj. Už jedeme do Prahy!
00:52:53 Slečno Kláro, měla byste se u řeky poohlédnout po babičce!
00:52:58 -Kde?
-V řece...
00:53:05 Odeberte se k řece a hledejte milostivou paní!
00:53:09 -Kde?
-V řece!
00:53:18 -Žanynko, ať mi zahradník přinese dlouhý hák! -Na co?
00:53:22 Jdu hledat milostivou paní k řece. Ještě se nevrátila.
00:53:29 Žanynko...!
00:53:31 -Kde jsou všichni?
-Hledají vás u řeky.
00:53:35 Jsem unavena, jdu do svého pokoje. Přineste mi...
00:53:38 -Prášek pro spaní.
-Ne, octan hlinitý!
00:53:42 Ale děvčatům nic neříkejte.
00:53:44 -Neplač pořád!
-Já se o ni tolik bojím...
00:53:49 -Bezdůvodně!
-Neumí plavat. Spadla-li do vody,
00:53:53 šla kde dnu jako sekyrka!
00:53:57 Půjdeme ji hledat k řece!
00:53:59 Slečno!
00:54:02 Milostpaní už je doma!
00:54:05 -Kudy přišla? -Zadní brankou. Hned šla do svého pokoje.
00:54:09 To jsem ráda! Neublížila si!
00:54:24 -Myslíte, že bude hrát?
-To je právě technický problém.
00:54:28 Babička bude mít radost. Co to máte na hlavě?
00:54:31 Nádehrný exemplář boule obecné.
00:54:34 Když chtěl na mně ten vynález vyzkoušet, bacilo ho to do hlavy.
00:54:38 -Ten je dávno praštěný!
-Co je to ten samostříl?
00:54:42 Větev. Každého nezasvěceného návštěvníka vezme přes hlavu.
00:54:48 -Bráníme se loupežným přepadením.
-Máte podezření?
00:54:52 Ne. Viníka poznáme podle poznávacího znamení.
00:54:56 Na klice je houba s černou barvou. Tu nedostane z ruky ani za 14 dní!
00:55:01 Ale až někoho dopadneme, na toho hobla nezapomene!
00:55:06 Karle! Představte si, už mi to v rádiu 2x píplo!
00:55:10 -Píplo?
-Vážně píplo!
00:55:14 Doktore, co je to hobl?
00:55:17 Tak se vzájemně trestají vojáci.
00:55:20 Delikventa popadnou za ruce a nohy a tak dlouho se hobluje...
00:55:24 -Až vypustí duši!
-Až už toho má dost.
00:55:28 Doktore, sáhněte si semhle. Au! Co tomu říkáte?
00:55:34 -Boule!
-Není životu nebezpečná?
00:55:36 -Jak jste k ní přišla?
-Prosím, jak toto dostanu z ruky?
00:55:42 -Kde jste se to tak umazala?
-Vždyť vidíte, na dlani!
00:55:47 Ale dětem o tom neříkejte! Víte, co je to hobl!
00:55:52 Lampy jsou v pořádku, anténa, uzemnění, všecko je v pořádku...
00:55:57 -A nehraje to. -Mám se zbláznit?
-Bude to vůbec hrát?
00:56:00 -Možno! -Staly se větší zázraky.
-Jen nezkažte ty narozeniny!
00:56:06 (zpívají) Babičko ty naše zlatá přejeme ti krátce
00:56:10 zdraví, štěstí, spokojenost, k tvojí šedesátce!
00:56:15 Zlobíš-li se na někoho, vezmi to dnes zpátky,
00:56:20 prosíme za odpuštění v rámci šedesátky.
00:56:25 Kdo zná tvoje srdce zlaté, má tě každý rád!
00:56:30 Přejeme ti proto ještě 2x 60!
00:56:42 -To jistě složil Vašek!
-Ostuda, že ano?
00:56:45 -Udělali jste mi radost!
-To není všechno!
00:56:49 Další překvapení následuje. Připrav to zatím!
00:56:57 Prosím!
00:57:02 To je fešák! Jak se tam mele!
00:57:06 -Kde jsou mé zlaté rybičky?
-Vašku, kde jsou?!
00:57:10 -Tragédie...
-Že je ten klacek... -Sežral.
00:57:13 -My za to nemůžeme.
-Ovšem, právo silnějšího.
00:57:17 Jaká pomoc...
00:57:20 -Vašku, kde mají ryby ráj?
-Copak vím?
00:57:25 Asi v nebi. Prý je tam velké akvárium s přepychovou skalkou,
00:57:30 -kam plují po smrti všechny ryby!
-I zlaté?
00:57:34 -Zlaté, štiky, olejovky, žraloci...
-Nesežerou se?
00:57:38 Kdepak, v nebi je mír. Tam jsou i lidé pohromadě a nesežerou se.
00:57:44 Milá babičko, připravili jsme ti ještě další překvapení.
00:57:48 -Dárek-symbol dnešní doby!
-Asi kanón.
00:57:51 -Pozor!
-Rádio! Tak jsem tomu neušla...!
00:57:55 Kouzelná bednička vás spojí s celým světem. Račte zkusit!
00:57:59 (pískot)
00:58:02 Už tam něco hvízdá. Nádraží! To bude nádraží.
00:58:07 To má být celý svět? Vždyť je to blázinec!
00:58:11 Celý svět ale nic jiného není!
00:58:14 -Přestaňte! Což je to parní válec?
-Zastavte to, nebo vyletíme!
00:58:20 (hudba)
00:58:22 Valčík...
00:58:25 -Doktore, valčík...
-Smím prosit, milostivá paní?
00:58:29 30 let jsem netančila, a pak - nemám vějíř!
00:58:33 Nevadí.
00:58:40 -Doktore, přece se nedáte zahanbit.
-Moc toho neumím! -To nevadí!
00:59:13 To nic není... Bože, to byla krása!
00:59:18 Prosím, dejte tam ten kousek ještě 1x!
00:59:21 To je rádio, milostivá paní! Co je pryč, už se nikdy nevrátí.
00:59:27 Máte pravdu. Co je pryč, už se nevrátí.
00:59:36 Děkuji vám.
00:59:38 -Co je babičce? -Udělali jste babičce opravdu velkou radost!
00:59:48 -Milostivá paní...
-No copak máte na srdci?
00:59:52 Přišli jsme vás požádat, abyste byla tak hodná a dovolila děvčatům
00:59:56 -jezdit s námi na výlet lodí.
-Jak vás znám, zakážete jim to!
01:00:00 Schvaluji! Kdepak na výlet s trampy!
01:00:04 Já vám rozumím, vy Edisone!
01:00:08 Děvčata, máme vyhráno! Babička si na mě dovolila.
01:00:12 -Tak se mi líbíš, babičko!
-Ty jsi naše zlato!
01:00:16 -Ahoj! Večer u táboráku!
-Ahoj!
01:00:22 -Mládí...
-Doktore, stydím se,
01:00:25 že jsem tak hloupá, ale co je to ten táborák?
01:00:29 Táborák? Abych řekl pravdu, sám nevím.
01:00:33 Co jsou nám platné zkušenosti, když ani nevíme, co je táborák...
01:00:45 -Jiřino, půjč mi kapesník.
-Neplač, stejně si tě nevezme!
01:00:49 -Kdo, Vašek?
-Kdo říkal Vašek? Jarmilko...!
01:00:53 To jsou vtipy...
01:01:00 -To bude krásný táboráček!
-Jo, ale pojďte si také zafoukat!
01:01:04 Vy vypadáte, ukažte!
01:01:08 -Co když babička nepřijde?
-Tak zítra dostane hobla!
01:01:14 Máme tam jít, doktore, nebo nemáme tam jít...?
01:01:18 -Proč ne?
-Co si o nás personál pomyslí?
01:01:22 -Tak tam nepůjdeme.
-Nerada bych jim zkazila radost.
01:01:28 -Připravte se, jdu se převléknout.
-Ani nevím, kde to je.
01:01:33 Já vás povedu!
01:01:36 Nadarmo nemám na čele bouli.
01:01:39 Táboráček plápolá, táboráček jásá, babička nikde a já mám hlad!
01:01:44 -Já také.
-Buřty se opečou i bez babičky!
01:01:48 Jsou krásné. Škoda, že nepřišla.
01:01:51 -Ahoj, osado!
-Babička v teplákách, to je šlágr!
01:01:56 Jaká pomoc. Co kdyby tu byli mravenci?
01:02:00 Máte krásný ohníček. Teď bych ráda věděla, co je to ten táborák.
01:02:08 Kamenný Jezdec, Újezdec...
01:02:12 Studené Kabáty...
01:02:16 Všecko tady je, ale ten Táborák není k nalezení!
01:02:20 Tabák, tavé, tabi, tabo...
01:02:25 Tábor, Táborité, tabu...
01:02:28 Ve slovníku se jméno táborák vůbec nevyskytuje!
01:02:32 Musí to být někde nablízku!
01:02:35 Milostpaní tam šla s doktorem pěšky, ani kufr jsem jí nebalila!
01:02:39 A víte, co měla na sobě?
01:02:43 Kalhoty!
01:02:49 (zpěv)
01:02:54 Dnes večer, děvče mé, pochopí srdce tvé nevěřící
01:03:00 pod starou borovicí,
01:03:05 se všechno doví...
01:03:11 Když tma skryje zem, když se den s večerem tiše střídá,
01:03:17 nikdo nic nepovídá,
01:03:22 a každý to ví.
01:03:28 Život je krásný daleko od lidí,
01:03:36 když nikdo nevidí to naše štěstí.
01:03:45 Je stejně krásný
01:03:49 na pustém pobřeží,
01:03:53 zbavený otěží i všech bolestí.
01:04:02 Musíme rádi přinést trochu obětí,
01:04:10 pro svoje mládí, než nám odletí...
01:04:19 Život je krásný daleko od lidí,
01:04:27 když nikdo nevidí
01:04:32 to naše štěstí...
01:04:40 Doktore, o to všechno jsme byli v mládí ošizeni!
01:04:44 To vím dávno, ale už je pozdě.
01:04:47 -Děvčata, jdeme domů, je pozdě!
-Babi, prosím, ještě chvilku!
01:04:51 -Můžete tu přespat!
-Co by tomu řekli lidé?!
01:04:54 -Co je ti po nich!
-Pravda, ale už je trochu chladno.
01:04:59 Jednoduchý technický problém: grog vás rozehřeje!
01:05:02 -Já už vypila 3 hrníčky!
-3 hrníčky grogu za 60 let!
01:05:08 -Doktore, smím?
-To víte, že ano!
01:05:11 Ale to mi dejte ten větší hrnek!
01:05:14 -Babi, toho hobla vám nedáme.
-Také bych vám to neradila!
01:06:03 Adame...!
01:06:05 Á, bílá paní!
01:06:09 -Panstvo se ještě nevrátilo?
-Ještě ne.
01:06:12 Ale zachovejte klid, já tu hlídám!
01:06:15 Ó..!
01:06:23 Kolář byl můj kamarád do chvíle, kdy jsem poznala jeho povahu.
01:06:29 Co se o něj tak zajímáš?
01:06:31 Bůh ví. Snad je to tím, že tě mám rád.
01:06:35 -Kdy jsi na to přišel?
-Už dávno.
01:06:38 -Ale pravdou diagnozu jsem určil teprve teď. -A ta je?
01:06:42 -Láska se všemi příznaky.
-Jděte si raději lehnout!
01:06:46 Říkal-li bych já takové hlouposti, řekli byste, že kecám. Doktore!
01:06:50 Budili nás hlasitým hovorem. Vynadal jsem jim.
01:06:55 -Dejte pokoj!
-Dobrou noc.
01:06:58 Dobrou noc!
01:07:12 -Kdes byla?
-Tiše! Vzbudíš babičku.
01:07:15 S tou jsem několikrát třásla. Spí jako pařez!
01:07:22 -Co ti povídal Karel?
-Tys poslouchala?!
01:07:26 -Ani by mě nenapadlo!
-Nebuď zvědavá, budeš brzo stará!
01:07:30 -Já vím, diagnóza!
-Abych na tebe nešla, diagnózo!
01:07:34 A už spěte!
01:07:37 Spi sladce, Jarmilko...
01:07:43 Takhle bychom se nikam nedostali! Neplačte a řekněte, co víte!
01:07:49 Nejhorší je, že nic nevíme.
01:07:51 Říkali jen, že jdou na nějaký tábor.
01:07:54 Organizoval jsem záchrannou výpravu, ale kde je máme hledat?
01:08:00 Prostudovala jsem mapu. V okruhu 50 km se podobná osada nevyskytuje.
01:08:06 Určitě je někdo zamordoval!
01:08:09 Přestaňte bláznit a mějte rozum!
01:08:14 Proběhnu zadním vchodem, aby mě nikdo neviděl v tomhle úboru.
01:08:18 -To asi půjde těžko!
-Ale proč přišel ten četník?
01:08:23 Ó, podívejte se...!
01:08:26 Sbohem, doktore. Uvidím vás ještě před odjezdem, že?
01:08:32 Stalo se něco?
01:08:34 Měli strach, že jste se stala obětí zločinu. Vše je v pořádku.
01:08:39 Pane strážmistře, víte, co je to táborák?
01:08:42 Spal jste v trampské boudě na tvrdém loži při otevřených oknech?
01:08:47 Tak to zkuste a uvidíte, jaký je to prima šlágr!
01:08:55 Ale jinak je milostivá docela normální!
01:09:02 Pryč, pryč, pryč!
01:09:11 Bude milostivá paní snídat?
01:09:15 Milostivá paní už snídala. Vejce se slaninou a černou kávu.
01:09:19 Zrnkovou, Adame, a ne tu vaši zdravotní bryndičku!
01:09:22 Jděte do kuchyně a přineste, co je. Doneste to dětem do chaty.
01:09:27 Pojedou na celodenní výlet lodí!
01:09:31 Koňak z lékárničky také vezměte s sebou, není tu k ničemu!
01:09:35 -Proč už nejdete?
-Já... Totiž... V noci...
01:09:40 Rucelíbám, milostivá paní!
01:09:43 Promiňte, že vás nemohu přivítat, mám totiž teplá... teplotu,
01:09:48 -pohmoždila jsem si nohu.
-Copak se jí stalo?
01:09:51 Jedu na zámek Supov. Musel jsem vám složit poklonu.
01:09:56 S dovolením, milostivá paní...
01:09:59 Žijete skutečně v božské krajině.
01:10:02 Škoda, že ji hyzdí divocí, oškliví, nevázaní trampové!
01:10:06 Pardon, milostivá, vím, že je nenávidíte stejně jako já.
01:10:10 Kdybyste viděla to, co já před chvílí, žasla byste.
01:10:15 Zastavili jsme na chvilku u lesa.
01:10:18 Koukám. Najednou vyjde z lesa takový zchátralý trampský pár.
01:10:24 To děvče mělo na sobě, milostivá paní představte si, kalhoty.
01:10:29 Tepláky! Za denního světla a na veřejném místě. Skandál!
01:10:34 To muselo být hrozné.
01:10:36 A jak nesmírně pohoršli...
01:10:44 Máte smůlu, pane Koláři, přijel jste již po 2. za Jiřinkou marně.
01:10:48 Nevadí, milostivá paní. Ostatně dnešní moje návštěva
01:10:52 -je jaksi rázu obchodního.
-Tak? A oč jde?
01:11:01 -Ukažte mi papíry!
-Prosím.
01:11:05 -Copak to máte ve voze?
-Obrazy. Šéf s nimi obchoduje.
01:11:11 Už jsem něco slyšel. Prodává prý staré mistry hluboko pod cenu.
01:11:17 Byl by hřích, aby se tak dokonalé dílo dostalo do cizích rukou.
01:11:22 Vzpomněl jsem si na vás, milostivá paní,
01:11:25 Velice milé. Kolik jste říkal?
01:11:28 -30.000.
-Nestačilo by vám 25?
01:11:37 Budiž, milostivá paní.
01:11:45 -Co tomu říkáte, milostivá paní?
-Že je hlavou dolů.
01:11:50 Odpusťte, milostivá... Ale je to věcička, co?
01:11:54 Od originálu pouhým okem k nerozeznání!
01:12:02 Pojďte laskavě se mnou.
01:12:12 Děkuji vám. Vzpomeňte si na mne, až bude opět něco výhodného!
01:12:36 Tak pojďte, už na vás čekám!
01:12:38 -Přejete si?
-Rozmluvu o falešných originálech.
01:12:41 -Už jste napálil pár lidí.
-To bude krutý omyl.
01:12:45 Váš společník se už přiznal.
01:12:47 -Co se dá dělat? Už je to venku.
-Jedeme!
01:12:56 1 mě u té bábušky udivuje: ten systém a ta organizace.
01:14:12 Haló, kde jste kdo?
01:14:24 (úder)
01:14:27 Pomóc!
01:14:31 Pomóc...!
01:14:53 Co se vám stalo, přepadl vás někdo?
01:14:57 Už se na nic nepamatuji...
01:15:01 A jéje, samostříl!
01:15:08 Šťastnou cestu, doktore. Vrátíte se...?
01:15:11 Za měsíc, možná za 5 neděl. Doufám, že budete v dobré náladě.
01:15:15 Bez starosti. Ahoj!
01:15:19 Na shledanou. A pozdravujte tu mládež!
01:15:23 Děkuji.
01:15:26 Copak je vám, Adame? Také větvička bacila?
01:15:31 -A jak, milostivá...
-Nic si z toho nedělejte,
01:15:34 -Dáte si koňak a bude vám dobře.
-Mně už nic není, milostivá.
01:15:39 -Kdepak já a koňak!
-Jen pojďte.
01:15:51 Ne, díky, milostivá paní, nebudu.
01:15:56 Asi se převrhla...
01:15:59 Asi, asi...
01:16:01 Jaká pomoc, Adame, objednáme nový.
01:16:04 (píseň)
01:16:05 Život je krásný daleko od lidí,
01:16:13 když žádný nevidí to naše štěstí...
01:16:22 Je stejně krásný
01:16:26 na pustém pobřeží,
01:16:30 zbaven velkých otěží,
01:16:34 i všech bolestí.
01:16:38 Musíme rádi přinést trochu obětí
01:16:46 našemu mládí,
01:16:50 než nám odletí...
01:16:55 Život je krásný
01:16:59 daleko od lidí
01:17:02 když nikdo nevidí
01:17:07 to naše štěstí.
01:17:14 -To se vůbec nedá hrát!
-Nechte to a nehádejte se!
01:17:18 -Člověk musí umět i prohrát.
-Mami, kdybys viděla Jarmilu,
01:17:22 ať si přijde zahrát Člověče nezlob se!
01:17:25 Slečna Jarmila už je slečna!
01:17:28 To je zvláštní...? Co tak najednou?
01:17:41 -A to si říkáte slečna, Jarmilko?
-Ano. Za 15 měsíců mi bude 16!
01:17:46 Objevili jsme literární vykopávku, Naučný slovník z minulého století.
01:17:51 Pojednání o lyžích: Lyže jsou dřevěné desky 2-3 m dlouhé,
01:17:56 vpředu sáňkovitě zahnuté, vzadu uťaté, někdy též zahnuté,
01:18:01 Už víme, odkud babička čerpá vědomosti o dnešní generaci!
01:18:06 -Pane Vašku, vy přece studujete architekturu, viďte? -Ano.
01:18:11 Nedal by se tenhle dům nějak změnit?
01:18:15 Aby sem mohl vzduch a slunce...
01:18:18 -Snad by to byla škoda, milostivá paní. -Musíme jít s duchem času.
01:18:23 Prosím, bude se modernizovat!
01:18:38 Žanynko, ochutnejte schválně moji nejnovější kombinaci!
01:18:46 Nedovedete namíchat 1 koktejl bez Fernet Branca?
01:18:50 Už je čtvrt na 6 a já chtěl poslouchat zápas!
01:18:57 (reportáž z fotbalového utkání) Je zakládán útok.
01:19:01 Spojka dobíhá, pozor, střílí... Teď jsme měli opravdu štěstí!
01:19:06 -Brankář vyráží míč do pole, ale... -Ale?!
01:19:09 Naše pravá spojka je u míče, nasazuje k ráně...
01:19:30 -Naši hrají báječně!
-Kteří jsou vlastně ti naši?
01:19:34 -Dali gól, vedeme 1:0.
-Výborně, gól!1
01:19:40 -Vidíš! -30.000 lidí tu může dělat rámus a mě budeš okřikovat!
01:19:47 Gól!
01:20:12 (reportáž) Poslední zoufalý útok.
01:20:16 Ale sudí již odpískal zápas. Konec dramatického boje,
01:20:20 který skončil naším zaslouženým vítězstvím 2:1.
01:20:25 Ať žije naše jedenáctka! Poklona, pane doktore!
01:20:29 -Co se to tu děje?
-Právě jsme vyhráli s Olympií 2:1.
01:20:38 Dobrý den, pane doktore, už jste se vrátil z Londýna?
01:20:41 Vy jste...
01:20:45 Jmenuji se Klára Pěkná a jsem vychovatelkou slečny Jarmily.
01:20:53 -Tak to jste tedy vy?!
-Divíte se? Jdeme s duchem času.
01:20:58 Nikdy bych nevěřil, že tento dům půjde s duchem času
01:21:02 a z vás, že se stane tak rozkošné děvčátko!
01:21:05 -Musela jsem se přizpůsobit.
-Jak to snáší babička?
01:21:08 Výborně. Uvidíte, až se vrátí z kopané.
01:21:12 -Odkud?!
-No z kopané.
01:21:21 Vítám vás, doktore!
01:21:23 Jak jste se měl v Londýně?
01:21:26 Děkuji, dobře. Londýn je sice hrozný blázinec,
01:21:30 ale proti tomu zde, je to hotové sanatorium!
01:21:34 -Na to si zvyknete.
-Jezdíte autem!
01:21:38 Já dělám věcí! Jak se vám líbí mé nové auto? 35 koní!
01:22:00 -Dejte tu nohu z plynu!
-Já vím...!
01:22:21 To byla šupa! Představte si:
01:22:24 35 neovládaných koní vlítne plnou silou do kurníku!
01:22:28 Jen když se vám nic nestalo. A na ten táborák nepůjdeme?
01:22:33 Už nepůjdu, doktore...
01:22:36 Škoda. Za 3 dny mají školu. Měl to být večírek na rozloučenou.
01:22:41 Nezkažme jim radost!
01:22:43 Uděláme jim větší radost, když se mezi ně nebudeme plést.
01:22:46 Člověk má jít s duchem času, má rozumět pokroku,
01:22:51 ale s mírou.
01:22:56 -Půjdu spát. -Teprve v 9 hodin?
-Už. To je moje hodina.
01:23:01 Ty mladé nechme být. O ty se bát nemusíme.
01:23:07 -Máte zcela pravdu.
-Buďte zdráv.
01:23:10 Dobrou noc.
01:23:18 Žanynko!
01:23:20 -Prosím?
-Kam jste mi dala pletení a brýle?
01:23:24 Už se mi po tom stýská. A také mi připravte na noc nějaký prášek...
01:23:30 Prosím...
01:23:40 Ahoj!
01:23:43 Vidíte, doktore, jak nás to mládí předhání!
01:23:52 A tak to má být.
01:23:54 (píseň)
01:23:56 I kdyby se na mě lidi mračili, budu se s náladou na všechny smát.
01:24:01 I kdyby mě obě boty tlačily, budu i s tou vadou na světě rád.
01:24:08 Mě život nehladí.
01:24:10 -To ale nevadí!
-Člověk se nesmí dát
01:24:13 a právě proto jde tu o to: I kdyby se všichni na mě mračili,
01:24:17 budou se za chvíli určitě smát.
01:24:52 Skryté titulky Rudolf Světecký
Studentka práv Jiřina (N. Gollová) přijede na prázdniny do rodinné vily své babičky paní Bártlové (R. Nasková). Svezou ji autem kamarádi Vašek a Karel (R. A. Strejka a A. Novotný), kteří mají trampskou chatu v nedalekém lese. U babičky Bártlové žije druhá vnučka, patnáctiletá Jarmila (S. Májová), kterou zle sužují konzervativní názory staré paní a její přísná výchova. Do vily dochází pravidelně rodinný přítel a lékař MUDr. Kosina (J. Steimar), který léčí babiččiny vesměs smyšlené neduhy. Babička nemá ráda moderní mladé muže, ale svůj názor změní, když student medicíny Karel svým zákrokem zachrání život nešťastně zraněnému synovi jejího zahradníka. Babička začne chodit na procházky do přírody a konečně nepotřebuje žádné pilulky…
Režisér Miroslav Cikán, od jehož narození v těchto dnech uplynulo 125 let, využil velkého komediálního talentu přední členky Národního divadla Růženy Naskové a velmi oblíbené Nataši Gollové, která zastupovala v českém meziválečném filmu typ moderní, vtipné a často ztřeštěné dívky.
