Populární komedie o starostech továrníka s narůstajícím věkem a se zamilovaným synem (1939). Hrají: O. Nový, R. Schránil, F. Futurista, V. Ferbasová, A. Nedošinská, F. Paul, F. Kreuzmann a další. Kamera J. Stallich. Scénář a režie V. Slavínský
00:01:33 ZPÍVAJÍ
00:01:35 Dále, dál a dál, náš je ideál,...
00:01:42 jdem za svou vlajkou mládí stále výš,...
00:01:47 vede nás naše mládí k slunci blíž.
00:01:51 Dále, dál a dál, náš je ideál,...
00:01:59 kdo by rád na cestě zůstal stát,...
00:02:03 ...ten dávno snad není mlád.
00:02:21 -Vypadá skvěle!
-Báječně! Mladý Osten?
00:02:30 -Ale ne! Jeho otec!
00:02:33 -Prohlížejí si nás.
-Říkáš nás a myslíš přitom sebe.
00:02:41 Běda, táto. Budou slavnostní řeči.
00:02:49 Milý Jiří, přeji ti jménem tvých přátel k tvým 25. narozeninám...
00:02:55 ...hodně úspěchů v podnikání. Mládí zdar!
00:03:01 Děkuji vám všem ze srdce.
00:03:10 Připíjím vašemu štěstí, ženy v to počítaje.
00:03:16 Bez žen úspěch netěší, viď, zlatíčko.
00:03:21 -To už Jiří dávno ví.
-Připojuji se k přání mého manžela.
00:03:28 -Mládí zdar. -Stáří zmar.
-No dovol. -Cítíš se stár? Já ne.
00:03:35 -Mládí nenahradíš sebevědomím.
-Promiňte.
00:03:42 -Nemrač se.
-Nepředstavils mě ještě otci.
00:03:47 -Nechám si to zvlášť.
-Vypadá mladě, kolik je mu let?
00:03:54 -45.
-Ale tobě je už 25!
00:03:58 No, je mu tak o 3 roky víc.
00:04:01 -Proč k nám někdy nepřijdete?
-Zval mě někdo?
00:04:07 -Tak zítra na večeři, ano?
-Přijdeme.
00:04:16 -Pane šéfe, telefon.
-Kdo volá?
00:04:19 -Paní...paní generální ředitelka.
-Promiňte, generální...volá.
00:04:35 -Ach to jsi ty, dušinko. Co nového?
-Šušlínku, můžeme se večer sejít?
00:04:47 -Nemohu, jsem zadán.
-Jestli nepřijdeš, už tě nechci.
00:04:56 -To bys neudělala. -A zítra?
-Zítra určitě přijdu.
00:05:04 To víš, jsi moje děvčátko, kočička a vlašťovinka. Pa.
00:05:16 A přece se podívám.
00:05:27 ZVUK TOVÁRNÍ HALY
00:06:14 Haló, pánové! Co se stalo?
00:06:20 Mašina stávkuje.
00:06:23 Hned tam přijdu.
00:06:32 HRAJE KLAVÍR
00:06:40 -Rád bych ti představil...
-Až se vrátím.
00:06:44 -Kam jdeš?
-Do továrny.
00:06:46 -Vy také, Jiří?
-Já zůstanu.
00:06:51 Ta, cos mi ji chtěl představit, se mi líbí nejvíc.
00:06:59 -Pozor, to je moje děvče.
-No promiň.
00:07:04 -Ten Osten vypadá mladě! -A co já?
-Vypadáš o 10 let starší.
00:07:10 -Co na mě pořád vidíš?
-Bohužel nic.
00:07:18 -Hezký chlapec ten mladý Osten.
-Viděl jsem tucty hezčích.
00:07:26 -Otci se velmi líbíš.
-To mě těší.
00:07:30 -Nechceš tančit?
-Ráda.
00:07:32 -Naše zásnubní tango.
-Dej už pokoj se zásnubami.
00:07:42 Už jsem tady.
00:08:05 -Víš co, podíváme se, kde je táta.
-Výborně.
00:08:17 Teď který je to knoflík.
00:08:23 No tohle. Nikde ho nevidím.
00:08:27 Asi menší podvůdek. Ale ne, křivdil jsem mu.
00:08:33 A opravdu!
00:08:36 -Tak běží to nebo ne.
-No ohromně to běží!
00:08:41 Proč tohle dělá? Nemá dost odborníků?
00:08:47 Má. Ale rád dokazuje, že všemu rozumí nejlépe.
00:08:53 -Obdivuji ho!
-Mám žárlit?
00:08:57 -Já nevím.
-Pojď.
00:09:04 Táta už je tady. Táto, chci s tebou mluvit.
00:09:10 -Co máš na srdci?
-Chci se dnes zasnoubit.
00:09:14 Výborně, to je slovo! A máš už nevěstu?
00:09:20 -Slečna Emča Jánská.
-Vy slečno? No mé svolení máš.
00:09:28 -Emička se nechce zasnoubit.
-No výborně! Pardon. Proč nechcete?
00:09:34 -Jsme příliš mladí.
-Chci, abys ji přemluvil.
00:09:40 Vážená slečno! Právě mladí lidé mají stavět rodinné krby.
00:09:48 -Já tak něco zbořit.
-Bude to těžké přemlouvání.
00:09:54 ZVONÍ TELEFON. Pardon.
00:09:59 Haló. Ano, pane řediteli. Je tady.
00:10:07 Tvůj vynález se neosvědčil.
00:10:15 Nikdo tomu nerozumí. Haló? Co je s mým vynálezem?
00:10:23 Všemu rozumí jen on! Je po mně.
00:10:32 Na shledanou.
00:10:34 -Snad neodcházíš.
-Domluv zatím Emičce.
00:10:39 Milá slečno. Slyšela jste mého syna. Mám vám začít domlouvat?
00:10:48 -Nepočká to?
-Jak dlouho?
00:10:53 -Tak 3 nebo 4 roky.
-To není tak dlouho.
00:10:58 Pojďme radši tančit.
00:11:04 On běží do továrny a už bude hnedle šest.
00:11:13 Jů, zavřou mi obchod. Musím za mistrovou s prosíkem.
00:11:23 Sím, mohla bych dřív? Zavřou mi obchod.
00:11:31 -A co chcete kupovat?
-Půjčit si psací stroj. Učím se.
00:11:35 -Tak šití vám už nevoní?
-Sím voní, ale chci být úřednicí.
00:11:46 -Tak běžte.
-Rukulíbám.
00:11:56 Jé, děvčata, němčina a těsnopis! Ty si s tím lámeš hlavu?
00:12:03 Mně to dělá moc dobře. Nazdar, děvčata!
00:12:13 ZPÍVÁ
00:12:16 Snad je to pouhá bláhová touha, která nám místo lásky...
00:12:29 ...vešla v objetí.
00:12:32 Snad víc to není než chvilka snění...
00:12:41 ...než pouhý sen, který nám ráno odletí.
00:12:48 Je to jen chvilka štěstí kradená, a přece den tolik pro nás znamená.
00:13:05 Snad je to pouhá bláhová touha,
00:13:14 co nám místo lásky vešla v objetí.
00:13:22 -Tančíte líp než všichni mládenci.
-Je mi teprve -cet pryč.
00:13:28 -Kolik?
-Cet pryč.
00:13:33 Vy máte krásné prošedivělé vlasy!
00:13:40 Jiří je tady!
00:13:44 -Zatančíme si, viďte, pane Jiří.
-Ošem, milostivá paní.
00:13:59 -Svolíte se zasnoubením?
-Chci si s Vámi promluvit.
00:14:06 -Proč to?
-Chci s vámi mluvit o samotě.
00:14:16 -Díky, milostivá.
-Tančíte báječně. Zato můj muž...
00:14:21 Tančím výborně. Nemám teď náladu.
00:14:25 -Zatančíme si ještě?
-Velmi rád.
00:14:30 -Přijdete tedy?
-To vám ještě řeknu.
00:14:37 -Tak co.
-Zeptej se vyjednavače.
00:14:41 Tak pojď, chlapče.
00:14:48 -Teď upřímně. Máš ji rád?
-O lásce není řeč. Líbí se mi.
00:14:55 To mě uklidňuje. Prý jsi zajíc.
00:15:04 -To jí osladím.
-Zajíce jsem si přibásnil.
00:15:08 -Co tedy řekla?
-Rozhodně se nezasnoubí...
00:15:14 ...a manželství je vážná věc. Za měsíc byste se rozvedli.
00:15:19 Přesto se zasnoubím.
00:15:22 Musím tedy s pravdou ven. Emče se líbí šedivé skráně.
00:15:29 -To jsi její typ.
-Dala si se mnou schůzku.
00:15:35 -A tys to přijal.
-Žádné podezírání! Co teď uděláš?
00:15:43 Otevřels mi oči. Rozmyslím to.
00:15:50 Co krásná paní Kokošková? Jdeme k nim na večeři.
00:15:56 -Půjdeme?
-Samozřejmě, nemohu odříct.
00:16:02 Nezbývá, než aby ses obětoval.
00:16:07 -Ty nepůjdeš?
-Nemohu, mám důležitou schůzku...
00:16:15 -Co tvůj vynález? Funguje?
-A jak! Skvělá mašinka!
00:16:20 -Jeje, to je hrozná mašina! Ten rámus! To je rodinný život?
00:16:30 Matko, jdu do světa.
00:16:34 -Já vím, do hospody!
-Ne, do školy půjdu. Sbohem, rodino.
00:16:40 To všechny stroje tak rámusejí?
00:16:44 Kdepak, ale nemohu platit 80 korun měsíčně!
00:16:50 -Kolik platíš?
-Jen 20. -Tak ať si uši zkusí.
00:16:56 -Máš dnes němčinu?
-Ne.
00:16:59 Chceš být opravdu úřednicí?
00:17:05 Nechci zůstat švadlenou. Půjdu do obchodu a vydělám peníze.
00:17:13 Tvým ideálem jsou peníze?
00:17:18 Nechci, aby moje maminka prala prádlo pro cizí.
00:17:23 -Škoda, žes nemohla studovat.
-Uvidíš, že to někam dotáhnu.
00:17:31 -Vdávat se nechceš?
-Čekám na toho pravého.
00:17:37 -A musí být bohatý?
-Srdce se neptá. Musím ho mít ráda!
00:17:48 Dost otázek, musím se učit.
00:17:54 -Ještě něco, nepotřebuješ punčochy?
-Narozeniny mám přece až za měsíc!
00:18:06 200 z 500 objednaných traktorů dodáme do 30. září...
00:18:13 ...zbytek do konce roku. Souhlasí, pánové?
00:18:22 Souhlasí.
00:18:26 Sjednaná cena činí 15 milionů. Souhlasí?
00:18:31 Souhlasí.
00:18:34 Platební podmínky a penále jsou uvedeny v dodatku smlouvy.
00:18:42 Za Ostenovy strojírny...
00:18:48 ...Osten.
00:18:50 -Prosím, pane továrníku.
-Děkuji, slečno.
00:19:00 Prosím, pánové.
00:19:02 -Děkuji.
-Prosím, pane předsedo.
00:19:10 -Děkuji.
-Prosím, pane předsedo.
00:19:14 -Prosím, pane generání řediteli.
-Děkuji vám.
00:19:17 -Hodně štěstí vám i nám.
-Poroučíme se, pane továrníku.
00:19:25 Doprovodíme vás. Slečno! Děkuji.
00:19:33 -Víte, kolik teď váš šéf vydělal?
-Mohl by vám koupit krásnou vilku.
00:19:40 -Možná nevydělám ani 2 koruny.
-Nejméně 2 miliony!
00:19:46 -Však si rozumíme.
-Na shledanou, slečno.
00:19:52 Rukulíbám.
00:19:56 Na shledanou. Pánové! Já tu nejsem.
00:20:04 -Konkurence bude zuřit.
-Měli prý výhodnější nabídku.
00:20:14 -Nejste unavena?
-Trochu.
00:20:17 Já strašně. 3 dny jednání unaví. Můžete jít domů, dnes končíme.
00:20:23 -Děkuji, pane šéfe.
-Na shledanou.
00:20:28 -Ferdinande.
-Rozkaz.
00:20:32 -Ferdo, vzpomínáš na mé začátky?
-Jak by ne, pane šéfe,...
00:20:39 ...stáli jsme u jednoho stroje!
00:20:43 To byl můj nápad, abyste zřídil vlastní dílnu!
00:20:48 Bylo vám 23 let.
00:20:51 -A moje první zakázka!
-Jako by to bylo včera.
00:20:57 Nakonec to dělalo 2350 korun a slavili jsme 3 dny!
00:21:06 A přišli manželky a oslavu jaksi přerušily.
00:21:11 Já dostal vynadáno, že vás kazím. Mezi námi, za kolik je ten obchod?
00:21:20 15 milionů.
00:21:23 -A kolik na tom vyděláte, pane šéf.
-Řeknu ti to a budeš chtít přidáno.
00:21:32 -Nebudu.
-Tedy to tajemník odhadl správně.
00:21:38 -Teď vím to co dřív.
-Ale byl to boj.
00:21:44 -Ještě nějaké přání?
-Ani odpovídat se mi nechce, Ferdo.
00:21:50 Nevztáhnu ruku ani po milionu, tak jsem unaven.
00:21:57 -Stáhni záclony, chvíli si zdřímnu.
-Prosím.
00:22:06 -Mordie, ta je.
-Kdo? -Ženská.
00:22:09 -Kde?
-Na chodníku.
00:22:19 Co to má znamenat! Mám tam běžet? Jsem nějaký zástěrkář?
00:22:27 -Promiňte, že se mýlím.
-Ale důkladně!
00:22:38 Ferdo, vyhrál jsem velký boj. Napoleon u Slavkova se necítil líp!
00:22:50 ZVONEK U DVEŘÍ
00:22:55 Napoleon!
00:23:13 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Vstupte.
00:23:16 -Pan Kokoška.
-Ať vejde.
00:23:22 KOKTÁ
00:23:23 Zda-zdar, příteli. Co-co to máš na hlavě.
00:23:28 -Tomu ty nerozumíš.
-Hraješ si na Napoleona.
00:23:34 -Proč koktáš?
-Když jsem rozčilený, ko-koktám.
00:23:41 Proč jsi rozčilený?
00:23:46 To nepochopíš, jsi vdovec. Zapomněls, co je vlastní žena.
00:23:52 Tvá paní je jedna z nejhezčích.
00:23:57 Když jsem vydělával, šlo vše výborně. Ale teď pro ni neexistuji.
00:24:05 -Dej mi napít nebo se ukoktám.
-Mluv dál.
00:24:13 Oženil jsem se, abych měl klidné stáří.
00:24:18 Stálo mě to všechny peníze.
00:24:23 Pokračuj.
00:24:30 Čekal jsem vděčnost. A teď? Chlap mi ji chce odloudit.
00:24:37 -Kdo je ten ničema?
-Nepřetvařuj se.
00:24:41 Tvoje žena je krásná a vždycky jsem se k ní choval korektně.
00:24:50 -Zato tvůj syn s ní mluví denně!
-Cože?
00:24:55 Ano.
00:24:57 Ostatně můj syn je plnoletý. Nedá se tu nic dělat.
00:25:07 Víš jaké on má štěstí u žen? Jak jsem často mravně rozhořčen?
00:25:16 A zůstane u toho i dnes.
00:25:20 -Provedl snad něco?
-No, to bych prosil!
00:25:25 Nenapínej mě.
00:25:30 Napsal jí, že až se ožení, dáš mu své továrny.
00:25:39 -To není pravda.
-Prosím, přečti si to.
00:25:44 -Ten kluk má fantazii!
-Co chceš, je po tobě.
00:25:52 -No počkej!
-Moje paní se chce rozvést...
00:25:58 ...a ty ji musíš vyvést z omylu!
00:26:02 Dej pokoj. Jsem snad policajt nebo advokát?
00:26:07 Zatracený kluk. Poslyš, je i jiný důvod k rozchodu?
00:26:15 Je tu ještě jedna malá příčina.
00:26:22 -Chci ji znát!
-Nevím, jak do toho.
00:26:28 -Moje paní...
-Tak dovím se to?
00:26:41 Co ti mám povídat. Moje paní by chtěla děťátko.
00:26:49 A v tom má zakročit můj syn?
00:26:55 Ano, ten tě jistě udělá dědečkem!
00:26:58 Co? Já a dědečkem?! Co blábolíš!
00:27:02 Když se ožení, je to jisté. Pan továrník Osten dědečkem!
00:27:12 Těšíš se zbytečně. To se nestane! Promluvím s tvou paní.
00:27:17 Prober to s ní důkladně. Budu ti vděčný.
00:27:29 Ten kluk škodolibá. Dědečkem mě chce udělat!
00:27:35 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Volno.
00:27:38 Je prostřeno k obědu.
00:27:41 -Je Jirka doma?
-Je. Už přišel.
00:27:44 No počkej!
00:27:56 Mám mu vynadat před obědem nebo po obědě?
00:28:04 -Ráda chodím do divadla.
-ODPOVÍDÁ SPRÁVNĚ NĚMECKY
00:28:10 -Koupám se ve vaně.
-Jo, v neckách!
00:28:14 -Překládej!
-ODPOVÍDÁ SPRÁVNĚ NĚMECKY
00:28:18 -Jezdím na koni.
-Leda na kolotoči!
00:28:22 -Ráda zpívám.
-Jo a někdo mi vynadá!
00:28:25 -Budeš se učit nebo ne?
-Něco jiného!
00:28:31 -Včera byl slunný den.
-ODPOVÍDÁ NĚMECKY
00:28:38 -Teď se budeme opalovat.
-Výborně!
00:28:45 Jsem na Riviéře a šumí moře.
00:28:50 Ten šum mě uspává. Zdřímnu si.
00:28:55 -Zdřímneme si, táto.
-Nezdřímneme.
00:29:03 -Proč ne? -Budeme se hádat.
-Nechce se mi. -Bude se ti chtít.
00:29:10 -Cos to provedl?
-Já? Nic.
00:29:14 -Slyším o tobě pěkné věci!
-Buď rád.
00:29:19 -Přestaň!
-Nenamáhej se.
00:29:24 Tak to dál nejde. Začínat si s vdanou ženou!
00:29:30 Jde do tuhého.
00:29:34 Morálka, synu! Buď jsi slušný, nebo jsi mezi těmi druhými!
00:29:43 Něco na tebe prasklo?
00:29:47 Ty myslíš mě?
00:29:51 Nejsem mravokárce, ale co ty provádíš!
00:29:57 -Co máš s paní Kokoškovou?
-To nepochopíš.
00:30:02 -Nejsem stár!
-Nuže, miluji ji.
00:30:07 -Chachacha.
-Žádné chachacha.
00:30:10 Není chápána. Touží po štěstí a na to má právo!
00:30:15 Jsi staromódní. Ta žena je vtělený rozmar,...
00:30:21 ...vše dělá jako sport. Miluje-li tě, je to také sport.
00:30:27 Teď chce zničit i tebe. Jenže ty nic nemáš.
00:30:32 -Cos to napsal o svém otci?
-Já?
00:30:36 Smutné je, žes mě odepsal. Napsals, že ti dám své továrny,...
00:30:44 ..a to jsem ti nikdy neslíbil.
00:30:48 Snad už si chceš odpočinout.
00:30:53 Neodpočinu si. Nejsem unaven! Snad...
00:30:58 ...až začnu stárnout! Jsem starší než ty,...
00:31:05 ...ale nikdy bych se nesnížil k tomu co ty kvůli nějaké paničce.
00:31:14 Prý jste nová generace! Světoborci! Ale ve všem vycházíte z toho,...
00:31:22 ...co vytvořilo to nemohoucí a znavené stáří!
00:31:29 Nemohu věčně být jen synem svého otce!
00:31:31 -Dokaž, že nejsi jen to!
-Dej mi prostředky.
00:31:36 To by bylo příliš pohodlné!
00:31:42 -Chci pokračovat ve tvém díle.
-Děkuji pěkně!
00:31:45 -Stáří brání své místo na slunci!
-Svatá pravda.
00:31:51 Mládí muselo vždy těžce bojovat o svou existenci.
00:31:57 Bojovat! To je to pravé slovo! Nejdřív se uč bojovat!
00:32:05 Dej mi příležitost.
00:32:09 -Nikdo ti nebrání.
-Ty sám!
00:32:12 Uvažuj! Nemůže být přece generálem, kdo nebyl poručíkem.
00:32:18 To mě svádí k přirovnání. V dobách úcty k šedinám...
00:32:25 ...se objevil v Paříži jakýsi poručík z Korsiky.
00:32:30 Nikdo mu nedělal nabídku: "Vážený pane Napoleone, nechtěl...
00:32:36 ...byste vést francouzskou armádu? Nebo usednout na francouzský trůn?"
00:32:42 Nic takového. Musel ukázat Francii sám jaký je geniální vojevůdce.
00:32:50 Nikdo pak neřekl: "Pane Napoleone, jste příliš mlád, abyste stál...
00:32:57 ..v čele tak slavné a velké armády."
00:33:00 To je případ příliš výjimečný.
00:33:04 Prosím, mám jiný o jednom průmyslovém maršálovi. V době,...
00:33:09 ...kdy auto bylo přepychem, objevil se v Americe mladý muž,...
00:33:14 ...který hlásal: Auto těm, kdo je potřebují.
00:33:18 Farmářům, dělníkům... Už to heslo bylo geniálním nápadem.
00:33:25 Ale právě proto se na něj vrhla stará konkurence.
00:33:29 Znám životopis Fordův dokonale. Ale proč příklad z Ameriky?
00:33:35 Prosím, mám i příklady zdejší. Když mládí bylo ještě v nevýhodě,
00:33:42 žil v Praze mladý kovář Ringhofer a v Plzni se objevil nějaký Škoda.
00:33:49 Znám, znám.
00:33:53 Uvedu ti novější. Když tovární výroba byla v cizích rukách,...
00:33:58 ...objevil se na Moravě mladý švec a pustil se do boje.
00:34:01 A prohrál. Proč? Neměl zkušenosti. Nevzdal se. Odjel do Ameriky...
00:34:06 ...a když se vrátil, pustil se s konkurencí znovu do boje.
00:34:13 Baťův případ znám také! Máš možná pravdu.
00:34:18 Mám ve všem, chlapče. Podívej se na mě.
00:34:21 Když jsem si otevřel dílnu, neměl jsem peníze.
00:34:28 Potřeboval jsem moderní soustruh. Vypůjčovat jsem si nechtěl.
00:34:38 Prodal jsem zlaté hodinky. Maminka zlaté prsteny...
00:34:44 ...a do 2 let jsem měl 3 soustruhy. Zaměstnával jsem 150 zaměstnanců.
00:34:54 -A to ti nikdo nikdy nepomohl?
-Nikoho jsem nežádal.
00:35:00 Jen tvá matka stála věrně při mně. Statečná žena!
00:35:08 Jó, bojovat! Odvahy je třeba! Mládí vždy muselo bojovat o uznání.
00:35:19 Nejen schopnosti, ale odvaha bojovat je rozhodující!
00:35:28 -Ty mi tedy nepostoupíš továrny?
-Nemyslím na to.
00:35:33 -Pokládáš mě za neschopného?
-Jsi nadaný a bystrý chlapec.
00:35:41 Ale máš málo zkušeností. Například ten tvůj vynález.
00:35:48 -Dal sis ho patentovat?
-Zítra to udělám.
00:35:52 Pozdě. Je přihlášen.
00:35:56 -Který ničema mě předešel?
-Ten ničema jsem já,...
00:36:01 ...přihlásil jsem vynález ve všech státech.
00:36:07 Jsi bystrý a prozíravý.
00:36:12 -A ty mě hodíš do starého železa!
-To není pravda.
00:36:17 Dokazuj teď ty jaký jsi Napoleon. Až se doví, že nic nemáš, nechá tě.
00:36:25 -Má mě upřímně ráda.
-Ne tebe, ale Ostena s továrnami.
00:36:31 Až jí to vymluvím, bude po lásce.
00:36:36 -Tys ji pozval?
-Slíbil jsem to.
00:36:41 -Nemusíš slib dodržet.
-No budiž.
00:36:46 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Vstupte.
00:36:52 Paní Kokošková je v hale.
00:36:55 -Nejsem doma.
-Můj otec je doma.
00:36:58 -Nejsem!
-Je doma!
00:37:01 Tak jste nebo nejste?
00:37:04 Je doma a přijme tu dámu. Abys viděl, že se nebojím.
00:37:16 Jeden hot, druhý čehý...
00:37:23 -Srdečně vás vítám, milostivá paní.
-Nazdar, Jiří.
00:37:31 Rukulíbám, Áťo. Drž se. Na shledanou, táto.
00:37:38 Děkuji za vaši návštěvu. Váš manžel...
00:37:45 Neplačte. Váš manžel je znamenitý muž.
00:37:53 -On je velmi stár.
-No dovolte, já jsem starší.
00:37:58 -Přijde na to.
-Začal s ničím.
00:38:05 Také s ničím skončí.
00:38:09 -Je to tak zlé?
-Ještě horší. Co si počnu?
00:38:14 -Co vaše milionové jmění...
-Ještě by mě ožebračil.
00:38:23 -Ubohý přítel. -On je ubohý.
-Díky vám.
00:38:30 To není pravda. Dovedla jsem nosit jedny šaty třeba měsíc. Vy muži!
00:38:37 -Nechte nás muže na pokoji.
-Poznala jsem čestnou výjimku.
00:38:45 -Slyšte!
-Zamilovala jsem se jako děvče.
00:38:50 -Kdo je ten šťastlivec?
-Váš syn.
00:38:57 -Rád věřím.
-Je odvážný, živelný...
00:39:02 Je po mně ten ničema.
00:39:10 Miluji ho, chci se za něj provdat!
00:39:15 -Abyste si nepohoršila.
-Váš syn je mlád a ctižádostivý.
00:39:22 -Budoucnost je jeho.
-To samozřejmě.
00:39:25 Ale je tu cosi jako přítomnost. Na té vám nezáleží?
00:39:31 -Je váš syn a to přece stačí!
-Když to stačí, vše je v pořádku.
00:39:38 Váš syn je předurčen, aby tvořil, budoval, velel.
00:39:42 -Zajisté.
-Odevzdáte mu prý své továrny.
00:39:48 -Nic jsem neslíbil.
-Vy potřebujete klid.
00:39:54 -Nechci klid.
-Nebudete dělat věčně mladíka!
00:40:01 -Já jím jsem!
-To by mohl říci každý.
00:40:05 -Mám vám to dokázat?
-Hahaha! Nežárlíte na syna?
00:40:11 Nežárlím. Nedám se hodit do starého železa. Rval jsem se,...
00:40:17 ...riskoval a teď to mám dát jemu?
00:40:23 -Bylo by to krásné.
-Pro vás!
00:40:28 Nežádejte to po mně. Jsem ještě málo stár.
00:40:32 Udělejte to!
00:40:36 Kolikrát jsem si řekl dost a výsledek byl strašný.
00:40:41 Celá ta síla ve mně se vzbouřila. Málem jsem přišel o rozum.
00:40:49 Nemohu za to, krásná paní.
00:40:52 -Jako bych ho slyšela.
-Koho?
00:40:56 Vašeho syna! Pohled, gesto... jako by mluvil jeho bratr.
00:41:02 -Nevypadám jako jeho otec?
-Jako trošku starší bratr.
00:41:09 -A on mě má za starého.
-Jak nespravedlivé!
00:41:15 Jsem zdráv jako on, silný jako on a zkušenější než on!
00:41:25 To mluví on!
00:41:27 Je ve mně tolik síly! Mám ji potlačit? Ne, to neudělám!
00:41:36 Kdo to mluví?
00:41:39 -Jiří!
-Jsem Richard.
00:41:41 Jiří...
00:41:55 -Nuže, paní Áťo, co se stane teď?
-Co si přejete.
00:42:02 -Rozejdete se s Jiřím?
-Musí to být?
00:42:06 -Byl bych velmi rád.
-Nemohu vám odepřít.
00:42:12 Jste báječná. Jedinečná.
00:42:29 -Volal někdo?
-Nějaký pán na vás čeká.
00:42:37 Proboha. Syn toho... Poklona, pane Ostene.
00:42:47 -Překvapím vás, pane řediteli.
-Posaďte se. Čím posloužím?
00:42:56 -Ucházím se u vás o místo.
-To je vtip.
00:43:02 -Ne. Vážně.
-Rozešel jste se s otcem?
00:43:05 -Ano. Nadobro a navždy.
-Ale místa ředitelů jsou obsazena.
00:43:14 O místo generálního se nezajímám.
00:43:21 Toho dědečka generálního bychom potřebovali vyměnit.
00:43:25 -Zkazil zakázku.
-Té využil můj otec.
00:43:32 -Na jaké místo si troufáte?
-Postavte mě k soustruhu,...
00:43:38 ...k lisu, kamkoliv, doufám, že všude obstojím.
00:43:44 Vystudoval jsem na technice, ale státnice jsem ještě neudělal.
00:43:50 Záleží přece víc na schopnostech.
00:43:54 Pravda. To bude senzace. Mladý Osten!
00:44:01 Prosím žádné senzace. Jméno Osten nesmí být zneváženo. Změním jméno.
00:44:11 -To jste tak na otce zanevřel?
-Chci dokázat to co on!
00:44:21 -Chci začít sám.
-Jste přijat.
00:44:24 Rozešla jsem se s Jiřím. Jeho otec je ohromný člověk!
00:44:32 -Neděláš si legraci?
-Dělala jsem to někdy?
00:44:37 -Moc často.
-Tak vidíš.
00:44:40 -Zůstaneš tedy?
-Zkusím to ještě s tebou.
00:44:57 Ha-ha-haló. Dě-dě-děkuji ti, příteli. Vrátils mi ženu.
00:45:06 Je velmi jemná a vnímavá. Buď na ni hodný a něžný.
00:45:19 Budu, budu.
00:45:24 Kdybys něco potřeboval, obrať se s důvěrou na mě.
00:45:31 Ta jeho ochota je podezřelá. Cos s ním měla?
00:45:39 Aby sis nemyslel nic špatného.
00:45:43 No, pro-pro-proto. Haló. Jen tak laškujeme s Áťou.
00:45:51 A co tvůj syn?
00:45:54 Ále, sbalil se a je pryč. Ale bez peněz se brzy vrátí.
00:46:03 Kdo by mu dal práci s jeho jménem!
00:46:11 -Pane Ostrovský, už padla.
-Hned, pane inženýre.
00:46:16 Nech toho, Jirko, a pojď.
00:46:21 SIRÉNA
00:46:23 Že by ještě nepadla? V akciové už pískali.
00:46:28 -Hodiny se zastavili!
-Hurá domů!
00:46:36 -Jestlipak bude zase čekat?
-Kdo?
00:46:40 -Ten dlouhán.
-Ještě tě neoslovil?
00:46:43 Ne. Dnes si z něj vystřelím.
00:46:46 Podívejte, co jsem si vymyslela. Kapesníček.
00:46:50 -Zrovna mě jsi musela nachytat!
-Musela jsem ten vynález vyzkoušet.
00:47:45 -Prosím.
-Děkuji. To se dělá?
00:47:50 To se dělá? Kapesník na niti?
00:47:54 -Chtěl jste mi něco?
-Líbíte se mi.
00:47:57 -Nejste první, kdo to říká.
-Nevěřím.
00:48:02 -To mi říkáte do očí?
-Ne tak hezky jako já.
00:48:07 -Někdo je tak protivný!
-A někdo tak roztomilý.
00:48:15 Pánbůh to tak zařídil.
00:48:19 -A já s vámi nemluvím.
-Ale ale.
00:48:25 -Už jste tu zase?
-Smím si přisednout?
00:48:28 -Nesmíte.
-Velmi laskava.
00:48:31 -Řekla jsem ne.
-Sedím si tu sám.
00:48:35 -Prosím, neodcházejte!
-Nemohu sedět s cizím mužem.
00:48:40 -Jiří Ostrovský.
-Tonča Kalinová.
00:48:43 -Teď už si můžeme sednout.
-Prosím.
00:48:47 -Chodím za vámi několik dnů.
-To já vím.
00:48:53 -Nelíbím se vám?
-Viděla jsem už ošklivější.
00:49:00 -Moc jste mě potěšila.
-A protivný jste až hrůza.
00:49:07 -Co to máte? Románky?
-Vy umíte hádat!
00:49:13 -Vy se učíte němčině?
-Ve večerních kurzech.
00:49:20 Nevzala byste mě na výlet?
00:49:25 -Ještě uvidím. Čímpak jste?
-Strojník. Mám 250 korun týdně.
00:49:32 -To je peněz!
-Tak co ten výlet?
00:49:38 -Umíte německy?
-Velmi dobře.
00:49:42 Príma. Zopakuji si s vámi lekci. Propána. S vámi to utíká, človíčku!
00:49:55 Smím vás doprovodit?
00:49:57 Kdepak, poletím jako expres. Ale přijďte v 9 po kurzu.
00:50:04 -Budu tam.
-Sbohem!
00:50:08 Nemyslela jsem to tak. Vždyť vy se mi docela líbíte. Pa.
00:50:15 Děvče za milion!
00:50:20 -Ztratil jsem chuť k jídlu, Mařenko.
-Já vím. Co odešel pan Jiří.
00:50:25 Prosím, nepřipomínejte mi ho.
00:50:29 Šofér má ještě počkat, pane šéf?
00:50:33 Může jet, ale spát nepůjdu. Posaď se, Ferdinande
00:50:41 -To nejde u jednoho stolu, pane šéf.
-Kdo tady poroučí?
00:50:48 -Já. Tedy, když tu nejste.
-Ferdo, sednout!
00:50:53 -To je jiná.
-Nalej si.
00:50:59 Přinesu si vlastní sklínku. Je kapánek větší, ale má ouško.
00:51:07 -Tos mohl vzít půlitr.
-Nemoh, rozbil jsem ho.
00:51:20 Přání?
00:51:25 Ferdinande...
00:51:27 -...Ferdo, sakra, seď!
-Ferdo, to je jiná.
00:51:32 -Co říkáš Jiřímu?
-Že vás vypek.
00:51:36 -Máš pravdu. Vědět aspoň, kde je.
-To pořád nevíte?
00:51:46 Ani na policii nic nevědí. Proč se přede mnou skrývá?
00:51:56 -Smím bejt upřímnej?
-Smíš.
00:52:00 Má asi novou slečnu. A bojí se, abyste mu ji nepřebral.
00:52:08 Nikdy jsem mu dívky nepřebíral. Ony poznaly, že já jsem ten pravý.
00:52:20 -Nechte mu majetek a máte pokoj.
-Jak to myslíš?
00:52:26 Až budete starší a jen chudý pán, nebudou vás už chtít.
00:52:34 -Cítíš se stár?
-Taky jsem.
00:52:38 Ty ses tak už narodil! Já jsem plný elánu, ať dokáže...
00:52:44 ...můj syn to, co já.
00:52:46 -Vy zase nedokážete co on.
-Co!
00:52:49 -Udělá vás snadno dědečkem.
-Ty strouchnivělá stará vrbo!
00:52:56 Já si to vínko vypiju sám a nenechám si nadávat!
00:53:01 -Na mé zdraví.
-Na vaše mládí. Dobrou noc.
00:53:07 Dobrou noc, Ferdo.
00:53:13 Já a dědečkem!
00:53:21 Nic si z toho nedělejte, že se můj muž mračí.
00:53:26 Je trochu zatrpklý. Chtěl studovat,...
00:53:31 ...přišla válka, pak už nebyla chuť.
00:53:35 Chytal se všeličeho. A dal se na pití.
00:53:41 Zapíjí hořkost.
00:53:49 -Už můžeme vyrazit, Jirko.
-Na shledanou, paní Kalinová.
00:53:55 -Vraťte se brzy.
-Vrátíme.
00:54:00 -Sbohem, tati.
-Poklona, pane Kalino.
00:54:09 Ti muži naší Tonči, to už přesahuje meze.
00:54:14 Co to mluvíš. Chodí s jedním. Je pořádný člověk a miluje ji.
00:54:23 Miluje ji! Jak z románku! Dneska platí u mužského peníze...
00:54:29 ...a u ženské krása. A naše Tonča by si mohla vybírat podle chuti.
00:54:35 -To právě udělala.
-Jo, chudáka!
00:54:38 -Zato zůstane počestnou holkou.
-Řeči! Postarám se sám.
00:54:43 -Chci, aby byla v dobrých rukou.
-To je.
00:54:49 Co o něm víš. Kdo ti ručí, že je to pořádný člověk a ne ochmelka.
00:55:01 Jako ty!
00:55:13 -Haló, Jiříčku!
-Hned budu u tebe, Toničko.
00:55:18 -Nejdřív se budeme půl hodiny učit.
-Nejdřív koupat a pak učit!
00:55:26 A pak se budeme opalovat.
00:55:29 -Neprohlížej si mě.
-Ty jsi krásná! Čí jsi?
00:55:36 -Tvoje jistě ne.
-Čí tedy?
00:55:40 -Přestaň nebo uteču.
-Nikdy tě nezklamu.
00:55:46 -Nech mě.
-Holčičko moje.
00:55:49 -Klameš mě neustále. Styď se, lháři.
-Cože?
00:56:00 Namlouváš mi, že jsi dělník a stačí podívat se na tvé ruce...
00:56:06 -Co tě to napadlo?
-Nedotýkej se mě.
00:56:10 -Kdo vlastně jsi?
-Přesvědčím tě.
00:56:16 Mě tak snadno neoklameš, človíčku.
00:56:23 Jsem to já nebo ne?
00:56:26 Jsi, ale ostatní je zfalšované. Já znám dělníky. O lež nestojím.
00:56:35 -Ty jsi hrozná, Toničko.
-Ale nelžu.
00:56:39 -Podívej, já taky ne.
-Mozoly. Od veslování!
00:56:44 -Kdo tedy jsem?
-Sochař, malíř, básník, spisovatel...
00:56:51 Kdepak.
00:56:52 Ale jsi. Když jsme se seznámili, řekl jsi něco a já věděla,...
00:56:59 ...že tě budu mít strašně ráda.
00:57:05 -Víš, že je to dnes celý měsíc?
-S tebou to tak utíká, človíčku.
00:57:13 -Tos mi řekla i poprvé.
-Ty máš paměť! Po kom jsi?
00:57:21 Víc asi po otci.
00:57:24 -Ta voda je teplá.
-Poplaveme na druhý břeh!
00:57:33 -Už víte něco o Jiřím?
-Ano, je v Praze.
00:57:38 -A nemůžeš ho najít?
-Změnil si jméno.
00:57:43 -Co dělá?
-Pracuje u konkurence.
00:57:47 -Zlobíte se?
-Uličník je to!
00:57:51 Co chceš? Je po tobě.
00:57:56 -Z oken je krásný pohled do kraje.
-ODPOVĚĎ SPRÁVNĚ NĚMECKY
00:58:03 -Už dost. Umím už dobře německy?
-Dokonce velmi dobře.
00:58:09 -Na stroji už také umím.
-Řekni, co chceš dělat potom?
00:58:16 Zahájím generální útok na místo úřednice...
00:58:18 ...a musím mít alespoň 2x takový plat než mám nyní.
00:58:23 Možná se ti to podaří.
00:58:25 Možná? Musí se mi to podařit! A pak se pustím do obchodu.
00:58:33 Kdybych já měl takovou energii!
00:58:40 Být umělcem není nic špatného, ale umřel bys hlady.
00:58:47 Ale já budu vydělávat a ty budeš bezstarostně pracovat na své slávě.
00:58:54 A možná padne kousek slávy i na mne. Já budu šťastná, když budeš ty.
00:59:03 -Krásné! Jenže já nejsem umělec.
-A jsi! Zase se chceš hádat?
00:59:10 Bože, ty jsi ale výbušná. Takové děvče potřebuji.
00:59:15 -Dotáhneme to spolu hodně daleko!
-Do jara si to povíme.
00:59:33 ZPĚV
00:59:36 ...sluníčko hřeje, všechno se směje...
00:59:45 ...muziky hrají po celém kraji,..
00:59:52 ...ptáci o lásce zpívají.
01:00:02 -Děvče moje, venku všechno kvete!
-Co já z toho mám?
01:00:07 -Nebuď prozaická, choti.
-Mám ruce od praní rozedřené.
01:00:16 Nevěš hlavu. Tonička se stane úřednicí, bude mít větší plat...
01:00:23 ...a odpočineš si. Ó, naše Tonička!
01:00:52 -Já ti mám slavnostní náladu!
-A já zas udřenou.
01:00:58 To tě upřímně lituju. Půjdu se projít.
01:01:04 -Nepůjčila bys mi tři koruny?
-Ne. Tonička má zítra narozeniny...
01:01:12 ...a já jí koupím něco do výbavy.
01:01:15 -Chce se vdávat?
-Kdo ví.
01:01:18 -Snad ne za toho chudáka?
-Má plat jaký jsi nikdy neměl!...
01:01:23 Tak mladý a už je dílovedoucí.
01:01:27 Telefon, pane dílovedoucí.
01:01:33 -Haló.
-Přijďte ke mně. Konečně mám čas.
01:01:38 Prosím, pane řediteli.
01:01:48 Volno.
01:01:50 -Dobrý den, pane řediteli.
-Tohle všechno nesete mně?
01:01:58 Ano. Návrhy na reorganizaci pro 3 oddělení.
01:02:09 To nespadá do mé působnosti.
01:02:14 Já vím. Ale choval jste se ke mně vždy otcovsky. Nechci vás obcházet.
01:02:18 To mě těší, příteli. Ano, řekl jsem příteli. A to jsem velmi opatrný...
01:02:23 ...ve výběru svých přátel. Pročtu si to pozorně.
01:02:28 Teď co odešel náš generální, půjde leccos zařídit.
01:02:36 Ještě něco. Proč jste odmítl titul závodního inženýra?
01:02:40 -Stále vás straší místo ředitele?
-Nestraší, jen čeká.
01:02:46 Přes závodního inženýra by byl postup k řediteli snazší.
01:02:50 Volím cestu méně schůdnou. Bude to povzbuzení pro ostatní.
01:03:01 Chci se dostat na vedoucí místo vlastními schopnostmi.
01:03:06 Dobrá, už mě nezdržujte od čtení. Je to velmi zajímavé.
01:03:23 Haló, vy tam, pojďte sem.
01:03:28 Poklona. Služebníček. Račte si přát.
01:03:33 -Kdo byla ta slečna?
-To je moje dcera, prosím.
01:03:38 -Svobodná?
-To bych prosil.
01:03:40 -Máte čas?
-Jdu na pivo.
01:03:43 Půjdu s Vámi. Nastupte si.
01:04:00 Copak se stalo, že tě už Jirka nedoprovází domů?
01:04:03 Pracuje teď denně do sedmi.
01:04:06 Já myslela, že v tom zase má prsty náš tati.
01:04:09 Ale ne. A kam tak tati pospíchal?
01:04:11 Že se tak ptáš.
01:04:13 A kromě šití vaše dceruška nic neumí?
01:04:16 Moje Tonička, že nic neumí.
01:04:19 Pane, to dítě je hotový zázrak.
01:04:22 Ta umí těsnopis 500 slov za minutu.
01:04:25 No dovolte, tak rychle se nedá ani mluvit.
01:04:28 Říkám snad, že se dá tak rychle mluvit?
01:04:29 Ale ona tak rychle píše.
01:04:32 A cizí řeči ovládá také?
01:04:34 Všechny světové jazyky slovem i písmem.
01:04:37 Vona anglicky, vona francouzky i vona německy.
01:04:40 Německy umí dost dobře a myslím dokonce i psát.
01:04:44 A kdy se to všechno naučila, když ve dne pracuje.
01:04:46 Pane, od čeho má pečlivého a vzdělaného otce?
01:04:50 Ne přijít světová válka, tak já moh bejt slavnej advokát.
01:04:54 Víte pane, takle. Na dítě jsem při tom
01:04:56 nezapomněl. Sám jsem jí vtloukal vědomosti do hlavy
01:04:59 a na cizí řeči a těsnopis jsem jí vzal učitele.
01:05:04 Praskly na to všechny mé skromné úspory.
01:05:07 Víte, že dneska nemám ani na to pívo?
01:05:11 No to vám rád věřím, ale můžete si ho dát
01:05:13 na můj účet.
01:05:15 -Smím opravdu?
-Dejte si jich, kolik chcete.
01:05:18 Pro pána Jána, to přijdu domu až zejtra.
01:05:22 Hospodo, pívo. Jak je vaše ctěné jméno?
01:05:25 -Záleží teď na tom?
-Ó ne, ne, mám k vám
01:05:28 slepou důvěru. Haló, další, prosím.
01:05:32 To je neuvěřitelné, jak ti to jde rychle.
01:05:36 Stránku za 7 minut. Teď musím rychle do hodiny.
01:05:39 Cože tu Jirka ještě není? Už je tu.
01:05:43 -Dobrý večer.
-Nazdar Jirko.
01:05:45 Dobrý večer paní Kalinová.
01:05:47 Vítám vás, pane Jiří.
01:05:48 Musíme letět, abych nepřišla pozdě.
01:05:50 Pojedeme elektrikou, Toničko.
01:05:51 Ó ten přepych. Mami pozvi ho.
01:05:54 Pane Jiří, musíte k nám zítra přijít na večeři.
01:05:58 Tonička má narozeniny.
01:06:00 Ona se narodila? Já myslel, že ji Bůh stvořil v dobré náladě
01:06:03 z kytice pestrých květů z blesků a vichřice.
01:06:06 Slyšíš ho a pak prý není básník. Sbohem, mami.
01:06:10 - Pa.
- Na tu večeři přijdu, maminko.
01:06:12 Na shledanou.
01:06:18 Řekl mi maminko. Snad to přece s tou naší Tončou myslí vážně.
01:06:25 Naše Tonča šla zase s tím dlouhánem?
01:06:28 Tak tomu teď udělám konec.
01:06:30 -Kolik si vypil piv, že takhle mluvíš?
01:06:32 Šest, více jsem jich
01:06:33 nestačil za tu chvilku udělat.
01:06:35 To stačí.
01:06:36 Ale našel jsem pro Toničku ohromné místo.
01:06:39 - A kdybys nepovídal.
- No vážně.
01:06:42 Když jsem šel na pívo, stálo na rohu nádherný auto.
01:06:47 A v něm vidím elegantního pána
01:06:49 a ten najednou na mě volá, haló, pane nadporučíku.
01:06:56 Koukám, jdu blíž a on to bejvalej desátník,
01:07:00 kterej sloužil pode mnou na vojně.
01:07:03 Povídám odměřeně jakpak se daří, desátníku?
01:07:07 A von radostně děkuji, děkuji, dobře, pane nadporučíku.
01:07:11 A jakpak vám?
01:07:12 A já zase odměřeně děkuji také dobře.
01:07:15 Mám hodnou dceru a moc dobrou ženu.
01:07:19 A v tom si se probudil.
01:07:21 Jen počkej, vyzval mě k projížďce.
01:07:24 Povídám, děkuji, chodím raděj pěšky. Ale on nedal jinak,
01:07:27 nacpal mě do vozu a už jsme jeli.
01:07:30 I do hospody se mnou šel. Tam jsem se dověděl,
01:07:33 že je to veliký boháč.
01:07:35 Jakpak se jmenuje?
01:07:37 Jak se jmenuje, na tom teď nezáleží. Přišla řeč na děti.
01:07:41 Měl prý syna a umřel mu. Potom se vyptával na naši Toničku.
01:07:45 Jako co prý umí. Povídám, no trošičku německy,
01:07:49 trošičku psát na stroji a trošičku...
01:07:52 Náhodou, Tonička umí moc dobře německy a moc dobře na stroji.
01:07:56 To byla zbytečná skromnost.
01:07:58 Nebudu přece vychvalovat své dítě jako kramář na pouti
01:08:01 své zboží. Až bude u něj zaměstnaná, tak to pozná sám.
01:08:06 -On jí chce dát místo?
-No jo.
01:08:08 Říkal, že musí něco udělat pro dítě svého velitele,
01:08:12 který byl k němu na vojně hodný, pozítří večer
01:08:16 k nám večer přijde vyjednat s Toničkou podmínky.
01:08:18 Tak až přijde Tonča, tak jí to řekni.
01:08:19 A proč jí to neřekneš sám?
01:08:21 Nemohu, já nebudu doma, mám ještě v hospodě
01:08:23 stát k dobru nějaký to pívo. Sbohem choti, ahoj.
01:08:30 ŤUKÁNÍ NA DVEŘE.
01:08:31 Volno.
01:08:35 Dobrý den, do jste si přál, pane řediteli?
01:08:38 Poslyšte, příteli, nechtěl byste dnes přijít ke mě na večeři?
01:08:41 Velmi rád, dnes oslavujeme narozeniny mého děvčete.
01:08:44 Aha, no a co zítra? Mohl byste?
01:08:46 -Zítra ano.
-Na shledanou zítra.
01:08:49 Četl jste již mé návrhy? Člověče, vy jste mě prohnal.
01:08:53 Studoval jsem to dnes do 4 hodin ráno.
01:08:55 Co o tom soudíte?
01:08:57 Stačí vám, když vám řeknu, že jsem váš elaborát předal
01:08:59 panu generálnímu řediteli? No a teď doufejme,
01:09:01 že u pana generálního nepohoříme.
01:09:05 -Na shledanou zítra, příteli.
-Poroučím se vám, pane řediteli.
01:09:24 Toničko, přeji ti k tvým narozeninám hodně štěstí a zdraví.
01:09:27 -A hodně peněz.
-Ty taky.
01:09:29 A vůbec, přeji ti a přáti nepřestanu, dokud něco nedostanu.
01:09:32 Tu máš človíčku.
01:09:37 Jé, maminka.
01:09:42 A vám blahopřeji jako mamince.
01:09:46 Mě? Poprvé v životě dostávám květiny. Děkuju vám, pane Jiří.
01:09:57 Jak mě říká maminka, když jste tak mezi sebou.
01:09:59 Jirka.
01:10:01 Říkejte mi tak stále.
01:10:03 -To přece nemohu.
-Ale musíte.
01:10:06 Budu vám tedy říkat Jiříčku. Ale teď rychle do pokoje.
01:10:10 Večeře bude hned.
01:10:11 -Čočka s párky?
-Čočka s uzeným.
01:10:14 Jé, to si dáme, pojď.
01:10:20 Kde je tati, ještě se nevrátil?
01:10:22 Ne a buď ráda.
01:10:28 -Mám tě rád.
-Mám tě hrozně ráda.
01:10:32 Nikdo na světě nás nerozdvojí.
01:10:45 Jé, poklona, proč padáš na zem?
01:10:50 (koktá) Je pan továrník doma?
01:10:53 -Je v pracovně.
-Děkuji vám.
01:10:58 Ten člověk mluví nazpátky.
01:11:02 Drahý příteli. Jakto, ty pracuješ i večer?
01:11:08 Musím, příteli, musím. No a copak se ti stalo, že zase...
01:11:11 Brebtám, koktám, jsem ohromě vzrušen.
01:11:16 Gratuluj mi, stal jsem se otcem.
01:11:22 Blahopřeji ti, osud tedy zakročil.
01:11:26 Ano, stalo se konečně to, co si přála moje žena i já.
01:11:33 Děkuji. děkuji ti srdečně.
01:11:35 Počkej, abychom si rozuměli, zač mně vlastně děkuješ?
01:11:41 Odlož zbytečnou skromnost. Nebýt tebe, to dítě tu nebylo.
01:11:46 Byl bych už dávno rozveden, snad i mrtev. Okamžik.
01:11:53 Počkej. Poslechni, příteli, myslím, že moji zásluhu
01:11:58 značně zveličuješ.
01:12:00 Nikterak, vrátil si mi ženu a teď je tu koruna tvého díla.
01:12:08 -Dítě.
-No za to já přece nemohu.
01:12:12 No a jak se daří tvé paní?
01:12:14 Je šťastná a pozdravuje tě.
01:12:17 Díky.
01:12:20 -Mám ale ještě něco na srdci.
-Co? -Bojím se ti to říct.
01:12:25 -Potřebuješ peníze?
-Ale co tě vede?
01:12:27 Továrna je v plném běhu. Vydělávám jako nikdy předtím.
01:12:30 -Půjč mi.
-No tak tedy přeci.
01:12:33 -Ne, Napoleonův klobouk.
-Proč?.
01:12:39 Je mi, jako bych vyhrál ohromnou bitvu.
01:12:42 Jsem bohat, žena mě miluje a mám dítě.
01:12:46 Není to jako vyhraná bitva?
01:12:49 Je.
01:12:59 -Tu máš, na.
-A patřil skutečně Napoleonovi?
01:13:04 Zaručeně.
01:13:07 To štěstí.
01:13:13 Kolo štěstěny se točí milý příteli, teď jsem zase já v úzkých.
01:13:17 Velmi mě záleží na tom, abych se nestal dědečkem.
01:13:21 No a jak znám svého syna, ten má určitě nějaké děvče.
01:13:26 Díval bych se ti do očí věčně
01:13:28 Ono by tě to brzy omrzelo.
01:13:31 Počkat, na něco bych zapomněl.
01:13:33 Jirko, ty outrato.
01:13:35 Pravda, jsem chudý, ale tolik vždycky mám, abych svému
01:13:38 děvčeti mohl koupit prstýnek. Je docela obyčejný,
01:13:41 ani kamínek nemá.
01:13:44 Jé, maminko, podívej se, snubní prstýnek.
01:13:49 -Toničko.
-Věčně tvá.
01:13:54 Proč pláčeš, maminko?
01:13:57 Když já nic chytřejšího nedovedu.
01:14:19 Haló, tady Brázda. Pane kolego, jaké místo
01:14:22 u nás zastává ten Ostrovský. který vypracoval návrhy
01:14:27 na reorganizaci naší výroby?
01:14:29 Je dílovedoucím v 17. oddělení, pane generální řediteli.
01:14:32 Dílovedoucí? To je zajímavé. Právě dočítám ty jeho návrhy.
01:14:37 Prosím, buďte tak laskav a přiveďte ho ke mně.
01:14:40 Ano, děkuji.
01:14:43 Dnes musím bejt v 7 hodin večer doma.
01:14:46 Přijde mě navštívit můj přítel milionář.
01:14:49 To aby si pospíšil, 7 už je pryč.
01:14:53 Abych tak přišel pozdě, kluci nazdar.
01:14:58 Eště není 6.
01:15:00 Pane generální řediteli, představuji vám pana Ostrovského,
01:15:03 autora těchto návrhů.
01:15:06 Chtěl jsem vás poznat. Představoval jsem si vás
01:15:09 mnohem starší. Některé z vašich návrhů provedeme.
01:15:16 Nechtěl byste se mnou dnes povečeřet?
01:15:19 Pane kolego, tady v tom shonu si člověk nemůže klidně pohovořit.
01:15:22 Promiňte, pane generální řediteli, ale pozval jsem dnes svého přítele.
01:15:25 Ale mohl by k vám přijít po večeři.
01:15:28 Výborně, prosím. Tedy po večeři.
01:15:33 Dobrý večer paní drahá.
01:15:36 Vítám tě třetí den.
01:15:41 Ti kluci mě ale doběhli, říkali, že je 7 pryč.
01:15:45 Co já tady teď budu dělat?
01:15:47 No, viď, co tu budeš dělat. Ty vypadáš.
01:15:51 -Že?
-Nebudu se s tebou zlobit.
01:15:53 Jdi si lehnout.
01:15:54 Nelze, choti drahá, jest mi pečovati o blaho mé dcery.
01:15:59 Za hodinu přijde ten továrník, který se zajímá o Toničku
01:16:02 Jo ale ona ho vyhodí.
01:16:04 Víš ty, co je pravá láska?
01:16:07 Ale hlavně, jestli si Toničce řekla, jaké krásné místo ji čeká.
01:16:12 -Řekla.
-No a? -Nevěří tomu.
01:16:14 Uvěří, až přijde on.
01:16:18 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:16:20 Mami, já ti mám dnes hrozný hlad.
01:16:22 Hned ti něco dám.
01:16:23 Kdepak máš dnes toho tvého rytíře, tak jsem se těšil,
01:16:26 jak bych ho dnes vyhodil ze dveří.
01:16:28 Nemusíš se namáhat, dnes nepřijde.
01:16:30 Je na večeři u ředitele.
01:16:31 A ty se navečeř doma a trošičku se uprav.
01:16:34 -Proč?
-Protože sem přijde
01:16:36 ten můj přítel. Jdi.
01:16:40 Jdi. To jsou tak otcovský starosti
01:16:57 Už by tady ale opravdu mohl být. Prosím, 8 hodin.
01:17:01 Vystřelil si z tebe.
01:17:04 To je on, volno.
01:17:07 Poklona uctivá, pane továrníku. Račte prosím dál.
01:17:12 Dobrý večer, promiňte, že jsem se opozdil.
01:17:15 Ale to přeci nevadí, pane továrníku.
01:17:18 Dovolte, abych vám představil...
01:17:19 ...moje dcera Tonička a moje ženuška.
01:17:21 Těší mě, Jsem rád, že vás poznávám slečno.
01:17:24 Pan Továrník si přišel s tebou pohovořit o tom místě.
01:17:26 -Že ano? Myslím, že by bylo nejlépe,
01:17:28 kdybychom o tom pohovořili se slečnou o samotě.
01:17:32 Ale prosím, nebudeme rušit. Račte dál, tady máme ještě
01:17:35 jeden pokoj vedle, prosím.
01:17:37 -Děkuji.
-Toničko běž, běž.
01:17:42 Pročpak si mu neřekl pane desátníku?
01:17:45 Možná, že by mu to teď nebylo příjemné.
01:17:48 -Co si přejete, prosím?
-Otec vás neinformoval?
01:17:52 -Ráda bych to slyšela od vás.
-Moje sekretářka se provdala
01:17:56 a odešla, marně hledám za ni náhradu, dostal jsem
01:17:59 už přes 200 nabídek, ale žádná nevyhovovala.
01:18:02 Ale já nepodávala nabídku.
01:18:05 Byla jste mě doporučena.
01:18:08 -Já, švadlena?
-Velmi špatně placená.
01:18:12 To vám určitě řekl otec.
01:18:14 Prý umíte psát na stroji, těsnopis a že ovládáte cizí řeči.
01:18:19 Z řečí umím jen německy, anglicky se chci doučit do roka.
01:18:23 Do té doby bude místo obsazeno.
01:18:26 Škoda, ale já nemám o sebe strach.
01:18:29 To vám rád věřím.
01:18:31 Domnívám se, že jsem vás už někdy viděla.
01:18:35 No i to je možné.
01:18:37 Před několika dny mě sledoval v autě nějaký starší pán.
01:18:41 -Starší pán?
-Nebyl jste to náhodou vy?
01:18:49 Dívám se rád na hezkou ženu.
01:18:52 -Vaše sekretářka musí být hezká?
-Je příjemné mít kolem sebe
01:18:56 hezké lidi a pak, dělá to dobrý dojem na zákazníky.
01:19:00 -Proto mě chcete získat?
-Ano. Mám-li být upřímný.
01:19:04 Umím-li něco nebo ne, to je vedlejší?
01:19:07 Umíte se chovat a to je důležité pro povolání sekretářky.
01:19:10 Místo je velmi výhodné.
01:19:13 Neřekl byste mi, kolik u vás vydělá zapracovaná sekretářka?
01:19:17 Zapracovaná 3 tisíce měsíčně. Nabízím vám pro začátek dva.
01:19:22 Úřední hodiny od 9 do 5.
01:19:24 Co říkáte? Dva tisíce měsíčně?
01:19:28 -Je vám to málo?
-Ó ne, jé dva tisíce měsíčně.
01:19:34 Je to místo, pro které se každá nehodí.
01:19:37 -A já se hodím?
-Určitě.
01:19:40 -Jak to můžete vědět?
-Vyznám se v lidech.
01:19:44 Dva tisíce měsíčně, Bože, kdybych je měla.
01:19:49 Vy potřebujete peníze a já sekretářku. Udělejme tento obchod.
01:19:55 A co budu mít na práci?
01:19:57 Můj tajemník vás do všeho zasvětí.
01:19:59 -A za dva dny mě propustíte.
-Uděláme přece smlouvu.
01:20:03 Já vím, až se přesvědčíte, že vyhovuji.
01:20:06 Ne, ihned.
01:20:14 Přijímám, pane továrníku.
01:20:16 Kdy nastoupíte? Zítra?
01:20:18 Postarám se o to, aby vás vaše zaměstnavatelka
01:20:23 uvolnila ihned.
01:20:24 Tak to, když dokážete, nastoupím zítra.
01:20:27 Sláva.
01:20:30 Sláva. Už je to uděláno, už je to hotovo.
01:21:03 Jedeme domů.
01:21:06 Ano, domů.
01:21:13 -No tak jaký jsem tatíček?
-Dva tisíce měsíčně,
01:21:16 no to když utratím třeba celou tisícovku,
01:21:19 to mi zbyde ještě jedna, to je ročně 12 tisíc.
01:21:22 No tak řekni, jakej jsem tatíček?
01:21:24 12 tisíc, za dvě leta 24, no to je peníz, se kterým
01:21:27 lze už něco začít. Pustím se potom do obchodu.
01:21:31 No tak řekni, nejsem starostlivej táta?
01:21:33 -Do jakého obchodu?
-Do takového, kterému rozumím.
01:21:36 -Dámskou konfekci.
-Nejsem já jedinečný tatíček?
01:21:39 Ale dítě, ty si děláš plány, jako bys ty peníze už měla v kapse.
01:21:44 Tak hrome, dovím se, jakej jsem táta nebo ne.
01:21:47 -Radši se neptej.
-Tak to chci vědět.
01:21:50 Člověk, aby tady bojoval o uznání svých zásluh jako lev.
01:21:52 To bude Jirka vyvalovat oči.
01:21:54 Ty se chceš s tím chudákem ještě dál takhle zahazovat?
01:21:57 No jo, ženská.
01:22:00 A nebude se Jirka cítit zahanben, že ty tolik
01:22:03 vyděláváš a on tak málo? Řekni mu raději
01:22:06 -o jednom tisíci.
-Máš pravdu.
01:22:09 Řeknu mu tedy, ne nic mu neřeknu.
01:22:12 Nevěřím tomu všemu. Dokud nebudu mít první
01:22:15 gáži v ruce, tak ani nemuknu.
01:22:17 To asi nepůjde. Jakpak mu to vysvětlíš,
01:22:20 až na tebe bude čekat před obchodem a ty tam nebudeš?
01:22:23 To nemám strach, říká, že nejméně ještě měsíc
01:22:25 musí pracovat denně do 7.
01:22:28 No jó, mladej pán se asi upracuje.
01:22:32 Ta radost, mladej pán se vrací domů? Vítáme vás.
01:22:35 Děkuji. Milý Ferdinande, jsem tu jen na skok.
01:22:38 - Za chvíli odejdu.
-To mně přece nemůžete udělat.
01:22:40 -Ferdo, Ferdo.
-No pročpak?
01:22:42 Protože tu někdo dostane vynadáno.
01:22:48 To je nespravedlivý tuto.
01:22:51 Když já od něj dostanu vynadáno, tak musím bejt přitom.
01:22:55 A když má on dostat vynadáno, tak já musím jít pryč.
01:23:00 To by mě dopálilo, mordie.
01:23:03 Tak, kdo z nás dvou začne? Chceš začít?
01:23:05 Ano, cos dělal v tom domku na předměstí?
01:23:08 Bavil jsem se tam s velmi hezkou dívenkou.
01:23:12 Ovšem netušil jsem, že ty mě špehuješ.
01:23:16 Já tebe? To bych spíše mohl říci já o tobě.
01:23:19 -No to mě ani nenapadlo.
-Co ode mě chceš?
01:23:21 Moji touhu pokračovat ve tvém díle si nazval loupeží.
01:23:23 Odešel jsem tedy. Jména jsem se vzdal, je ti to málo?
01:23:27 Co ještě chceš?
01:23:29 -Především se vrať domů.
-Za nic na světě.
01:23:31 -Je z toho veřejný skandál.
-To mě nezajímá.
01:23:33 -Co tě zajímá? Stát na vlastních nohou.
01:23:35 -To je směšné.
-Choval se ke mně jako nepřítel.
01:23:38 Bylo to lehké, všechny zbraně, továrny, peníze
01:23:42 i takzvaná sláva patřila tobě. Byl jsem úplně bezbranný.
01:23:46 To se to bojuje. Odešel jsem, protože jsem se styděl
01:23:50 za ta laciná vítězství, ale nekapituloval jsem.
01:23:53 Ó ne, jsme stále ze stejné branže. Pozor.
01:23:58 -To je šílenství.
-Říkej tomu, jak chceš.
01:24:01 -Změnil ses hrozně.
-Změna vzduchu a prostředí
01:24:06 mě udělaly moc dobře. Dělníci našeho oboru
01:24:08 jsou výteční chlapíci. Neporovnatelně lepší
01:24:11 a zajímavější, než moji dřívější společníci.
01:24:15 Ale především jsem nalezl ji.
01:24:17 -Ona je tedy výjimka.
-A veliká.
01:24:22 Ale žárlí snad na tento můj úspěch. Chceš snad
01:24:24 -zkorumpovat i ji?
-Počkat, abychom si rozuměli.
01:24:27 O kom to vlastně mluvíš?
01:24:29 O dívce, se kterou ses před chvíli bavil.
01:24:31 Ujišťuji tě, že je to náhoda. Neměl jsem ani tušení o tom,
01:24:35 že je to tvoje láska. Zabloudil jsem náhodou
01:24:39 do těch předměstských končin, ale musím se ti přiznat,
01:24:42 že se mi tvé děvče líbí.
01:24:45 Upozorňuji tě, že to děvče je moje nevěsta.
01:24:49 -Vezmu si ji.
-Cos to řekl?
01:24:54 Není dost na jednou skandálu? To nikdy nedovolím.
01:24:57 -Na tom mi nesejde. Vydědím tě.
01:24:58 -To můžeš.
-To je strašné.
01:25:00 Co já si s tím klukem počnu?
01:25:02 Je na čase, aby ses uklidnil. Dědeček má působit důstojně.
01:25:06 -Jaký dědeček?
-Až se ožením, budu mít děti.
01:25:09 Ty kluku.
01:25:11 Zakazuji ti to! Kdybych tě alespoň
01:25:13 mohl přehnout přes koleno, ty kluku.
01:25:15 Čím dál tím lépe.
01:25:17 Já a dědeček, nikdy. Tím mě chceš zesměšnit.
01:25:20 To není nic směšného být dědečkem
01:25:23 V mém případě ano. Jsem někdo, kdo buduje a tvoří.
01:25:27 Proč já jsem se jenom tak mladý ženil?
01:25:30 Kdybych se byl ženil za 20 let, tak jsem měl
01:25:32 i tak dost času. Já nebudu nikdy dědečkem,
01:25:34 rozumíš nikdy, ty klacku.
01:25:37 Projedeš to na celé čáře, táto. Sbohem.
01:25:42 To si řekneme na konec. Počkej.
01:25:44 Teď teprve to děvče agažuji a to uvidíš.
01:25:48 Pročpak jste nechal Jiříčka odejít?
01:25:50 Ať si jde. Po kom ten kluk jenom je?
01:25:53 No po kom by byl? Po vás.
01:25:54 No dovol, já byl vždycky takový tichý, umírněný
01:25:57 -a nenáročný.
-Jako bych vás neznal 30 let.
01:26:01 -Nesmějte se, vy dědečku.
-Jsem dědeček a mám
01:26:04 -tři hezký vnuky. Hečte.
-Neříkej hečte, ty kmete,
01:26:07 ale já nejsem dědeček. Nejsem, nechci a nebudu.
01:26:10 -Nebudu.
-Bu, bu, bu, bu de te.
01:26:17 -Tak dnes dostaneš první plat.
-Dva tisíce, to je moje zásluha.
01:26:19 Ovšem a dnes se také konečně přiznám Jirkovi.
01:26:25 -Tys mu opravdu nic neřekla?
-Ani slovo.
01:26:28 Pořád jsem tomu nevěřila. Čekala jsem každou hodinu,
01:26:31 že mě šéf vyhodí.
01:26:32 Tvůj šéf je pašák a svobodný, to je něco jiného,
01:26:35 než ten tvůj umouněnec.
01:26:36 A já bych toho svého umouněnce nevyměnila ani za deset šéfů.
01:26:40 Víš mami, co udělám? Jirka je přece strojník,
01:26:43 přimluvím se za něj u šéfa, aby ho přijal do své továrny.
01:26:46 Možná, že tam udělá kariéru. Sbohem.
01:26:49 Nepůjčila bys mně, no nic.
01:26:55 Vítám vás, pane řediteli. Ne, vás vítám.
01:27:00 Nechápu, pane generální řediteli. Nuže poslyšte, v mé včerejší
01:27:06 správní radě bylo rozhodnuto, abych vás jmenoval ředitelem.
01:27:12 Provedete reorganizaci naší výroby podle svého návrhu.
01:27:16 Nastoupíte okamžitě půlměsíční dovolenou a potom se ihned
01:27:19 pustíte do práce. Už rozumíte?
01:27:24 Děkuji vám, pane generální řediteli.
01:27:27 -Co je vám?
-Je mi nějak divně u srdce.
01:27:31 Ta se bude divit, až jí to řeknu.
01:27:34 To je správný chlap, nemyslí teď na sebe,
01:27:38 ale myslí na ni.
01:27:39 Jen protože bych chtěl s vámi navázat obchodní styky,
01:27:41 počkat, napište příjemné obchodní styky, jsem ochoten slevit vám
01:27:45 z oferovaných cen 5%. V dokonalé úctě a tak dále.
01:27:54 Haló, ano je tu. Kdo volá? Hned předám. Slečno Toničko
01:28:01 volá vás švadlena.
01:28:04 Promiňte, ale já jí říkala, aby mně sem nevolala.
01:28:07 No, jen mluvte vy dětinko.
01:28:10 Haló, zde Kalinová, ale to je vyloučeno.
01:28:14 V úředních hodinách nemohu jít na zkoušku.
01:28:18 Okamžik.
01:28:19 Slečno Toničko, můžete, nemáme stejně nic důležitého.
01:28:23 Děkuji vám. Haló, tedy v deseti minutách
01:28:27 budu u vás. Ano.
01:28:30 Děkuji vám ještě jednou. Jste velmi laskav.
01:28:33 -Vy rozkošná.
-Na shledanou.
01:28:46 Ach jo, kde je má odvaha?
01:28:51 Zvoní telefon.
01:28:58 Jeví se u pana šéfa nějaké přání?
01:29:00 Ať sem šofér ihned přiveze tohoto pána.
01:29:03 A jéje, ten šantala tady byl už pětkrát.
01:29:06 Jak se to vyjadřujete? Ten pán je otcem mé sekretářky.
01:29:09 To může bejt ale šantala je to taky.
01:29:12 -Ferdinande.
-Rozkaz. -Odchod.
01:29:17 Tím, že jeden z vás byl jmenován ředitelem
01:29:22 podaly naše závody důkaz, jak vysoko si cení poctivé práce
01:29:27 a schopností svých zaměstnanců a že ani vašemu postupu
01:29:31 nestojí nic v cestě. Poctivé práci zdar!
01:29:39 -Blahopřeji a na shledanou.
-Na shledanou, pane generální.
01:29:44 Je to všechno tak, jak jste si to v duchu přál příteli?
01:29:46 Ano, děkuji vám pane řediteli.
01:29:49 -Teď už kolego.
-Gratuluji. -Děkuji.
01:29:55 Jirko, či vlastně už pane řediteli, blahopřeji ti jménem dílovedoucích
01:30:00 -a staršího dělnictva
-Děkuji Václave.
01:30:04 Mám ti blahopřát jménem nás mladých. Jirko, vyznamenal ses.
01:30:09 Děkuji ti Frantíku.
01:30:13 Je milostpán ve své pracovně, prosím?
01:30:15 Náš pán není žádnej milostpán, to je možná větší pracant,
01:30:19 -než jste vy.
-No tak se prosím vás
01:30:21 -nerozčilujte.
-Já se chci rozčilovat.
01:30:23 Tak se teda rozčilujte, poklona.
01:30:25 Až na zem, vy jeden milostpane.
01:30:30 Nejuctivější služebník poklona uctivá vašnosti.
01:30:33 To je dost, že jdete, čekáte vždycky,
01:30:34 až pro vás pošlu.
01:30:35 Já nechci tak často obtěžovat, vašnosti.
01:30:37 Hlídáte ji dobře, jako oko v hlavě, pane velkoprůmyslníku.
01:30:40 Kolikrát se s ní setkal tento týden?
01:30:42 Jenom třikrát a to ještě po večeři k nám zaskočí
01:30:44 a hned zase utíká. Má prý moc práce.
01:30:46 A co v neděli, nebyli spolu někde na výletě?
01:30:51 Ano ale to já a moje jsme byli s nimi.
01:30:53 Ale říkám vám, ani na minutu ji nepustím z očí.
01:30:56 Znamenitý otec.
01:30:58 -To o mně říká celá ulice.
-Tu máte. -Děkuji vám.
01:31:01 Hlídejte ji dál, když se do roka nic nestane,
01:31:04 budete velmi odměněn. Na shledanou.
01:31:05 Co nejuctivěji se vám poroučím.
01:31:11 A neudělá mě dědečkem.
01:31:16 Prosím vás maminko, kde je Tonička? Byl jsem za ní
01:31:18 a její šéfová mi řekla, že tam Tonička už měsíc není.
01:31:21 Je snad bez místa?
01:31:22 Teď vám to už Jirko mohu říct. Je osobní sekretářkou
01:31:25 u jednoho moc velikého pána.
01:31:30 -U koho? -No, to jméno jistě znáte, vždyť jste z branže.
01:31:34 -U pana továrníka Ostena.
-U koho?
01:31:38 Naše kalkulace je sice pevná, ale přesto se budeme
01:31:42 snažit vyhovět vašim cenovým požadavkům. S veškerou úctou
01:31:46 a atak dále a končíme, slečno.
01:31:50 -Prosím.
-Co je vám?
01:31:54 -Trošku nevolno.
-Včera předevčírem vám také
01:31:57 bylo nevolno. Proč nejdete k lékaři?
01:31:59 -Tak vážné to není.
-Buďte na sebe opatrná.
01:32:02 Opatrná, tomu se asi od vás nenaučím.
01:32:05 No na mně už nezáleží. Jsem stár.
01:32:09 Ale vypadáte mladě.
01:32:12 Slečno Toničko, tak dlouho je člověk mlád, dokud mu lidé
01:32:17 nezačnou říkat, vy jste den ze dne mladší.
01:32:20 -Co vám chybí.
-No maličkost.
01:32:23 Jen to mládí.
01:32:25 Co je mládí, chtivost života, odvaha, úspěch, to všechno
01:32:29 máte ve svrchované míře. Vypadá to někdy, jako byste
01:32:33 vyzýval celý svět k boji. Mladí nedělají ani polovinu,
01:32:37 toho, co vy.
-Ovšem s výjimkou jednoho.
01:32:41 -Koho myslíte? Toho vašeho.
-Ten je arci mlád.
01:32:46 -Máte ho ráda?
-Mám.
01:32:48 Ví o tom, že jste u mě zaměstnána?
01:32:50 To neví, měla byste s tím skoncovat.
01:32:53 -Proč?
-Je chudý jako kostelní myš.
01:32:56 Co na tom, však on se probije.
01:32:59 No ovšem. Je mlád.
01:33:01 -Vy s tím stářím jen koketujete.
-Ba ne, už se mně protivně
01:33:06 -dívá do očí.
-Slyšela jsem, že jste měl
01:33:09 veliké úspěchy u žen.
01:33:10 Máte pravdu, měl. Nade všemi úspěchy
01:33:14 a vítězstvími, kterých jsem v životě dobyl, stála
01:33:18 stála vždycky jako sladká odměna nějaká žena. Měl jsem odvahu
01:33:23 strhnout ji k sobě, ale dnes už té odvahy nemám.
01:33:38 -Jde sem Jiří.
-Kde je?
01:33:40 Už asi v domě. Nechci, aby vás tady viděl.
01:33:41 -A proč ne?
-To vám vysvětlím později.
01:33:43 Ne do haly teď nemůžete, potkal by vás.
01:33:45 Kam byste se schovala? Počkejte, řekněme sem
01:33:47 za tu portiéru.
01:33:53 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:33:56 -Kde je Tonička?
-Co tu chceš?
01:33:58 Ptám se tě jasně, kde je Tonička. Vím, že je u tebe
01:34:01 -zaměstnaná.
-Máš snad něco proti tomu?
01:34:04 Ovšem, snad nemyslí, že nevím, proč ji přede mnou skrýváš.
01:34:07 Jiříčku, snad si nemyslíš, že...
01:34:09 Á, tady jsi, schováváš se. Proč? To si mohu snadno
01:34:15 domyslit. Věřil jsem, že jsi děvče, které stojí mimo okruh
01:34:19 nabídky a poptávky, ale jak vidím, stačilo jediné
01:34:22 blýsknutí zlata a jsi polapená. Ponech si ji, ale musím ti říci,
01:34:26 že rapidně stárneš. Co chceš proti tomu dělat?
01:34:30 Jdi a začni krást ručičky na hodinách, abys zastavil
01:34:33 běh času. Snad ti to pomůže.
01:34:36 Jiříčku, prosím tě, nerozčiluj se.
01:34:39 -A vůbec, křivdíš panu Ostenovi.
-Jemu nelze křivdit, na to on
01:34:42 má výsostné právo. Víš, kdo to je? Je to můj otec.
01:34:49 Jiříčku.
01:34:53 Proboha tě prosím, Jiříčku, neopouštěj mě.
01:34:57 Jen si u něho zůstaň. Je bohatý a já nemám nic.
01:35:01 Má všechno, co ženy potřebují. Zůstaň u něho.
01:35:04 -To není možné Jiříčku.
-Rád bych věděl proč ne.
01:35:08 -Protože jsem tvá žena.
-Fráze.
01:35:14 Není, já nevím, jak bych ti to řekla.
01:35:18 Když tam tvůj tatínek pořád stojí a dívá se na mě.
01:35:23 -Já ti to pošeptám.
-Opravdu? Vážně?
01:35:30 Toničko. Toničko moje.
01:35:34 Co to znamená?
01:35:36 To znamená...
01:35:38 Co se vlastně stalo?
01:35:40 Ani se neptej. Toničko, pojď k němu a polib ho.
01:35:44 -No tak jaké jsou tohle vtipy?
-Netaž se a líbej
01:35:48 -Je to přece tvůj obor.
-Tak dozví se, co se tady stalo
01:35:50 -nebo se to nedovím.
-Stalo se, že je z tebe...
01:35:54 ...-je ze mě...
-Dědeček.
01:35:57 Jirko, ty uličníku.
01:35:59 Chápeš, místo strojařského krále dědeček. Místo dobyvatele žen
01:36:03 docela obyčejný dědeček. Ale řeknu ti bude ti to báječně slušet.
01:36:08 -Jirko, ty surovče.
-Křivdil jsem ti, jsi výtečné děvče.
01:36:11 Teď ho můžeš dokonce obejmout. Neostýchej se. Zůstane to v rodině.
01:36:14 Jirko, jak můžeš být tak krutý.
01:36:16 -Nechte ho, on má pravdu.
-Nemá. -Ale má.
01:36:23 Byl jsem k němu tvrdý z vlastního sobectví.
01:36:27 Chtěl jsem si věčně udržet své mládí.
01:36:31 Přemlouval jsem vás, abyste se Jiřího vzdala
01:36:34 a to jen proto, abych se nestal dědečkem.
01:36:37 No bylo to marné, kapituluju.
01:36:42 Odevzdávám Jiřímu všechny své podniky.
01:36:46 Chtěl jsem je vést až do posledního dechu.
01:36:51 No, nebylo mě toho dopřáno.
01:36:55 Buďte oba hodně šťastni.
01:37:02 -Jiříčku, Jirko.
-Odpust mi.
01:37:07 Všechno je zapomenuto táto. Nevím už o ničem.
01:37:13 Tak je to v pořádku.
01:37:17 Tady máš klíče. můj tajemník je do všeho zasvěcen.
01:37:21 Dnes odpoledne je uspořádána malá hostina pro spřátelené
01:37:24 strojaře. Já už nebudu, musíš mě zastoupit.
01:37:27 -Snad neodcházíš táto?
-Ano, odcházím.
01:37:30 Už ti nebudu v ničem překážet.
-Jenom zůstaň.
01:37:33 Pěkně prosím.
01:37:35 Ó ne, to není možné a teď jdu balit svých 5 švestek.
01:37:42 -Ferdo!
-Copak zase chcete
01:37:46 -pane šéfe?
-Jakýpak šéfe,
01:37:48 tys zaspal sto let, támhle máš svého pana šéfa
01:37:52 -a paní šéfovou.
-To je krásný, gratuluju.
01:37:57 -Děkujeme pěkně.
-Prosím.
01:38:01 -Mordie, to budete brzo dědečkem.
-Ty jedna stará kovárno.
01:38:07 Až to budete jednou potřebovat, tak vám půjčím moje
01:38:10 -patentní kalhoty.
-Jakýpak je to patent?
01:38:13 Můj vlastní vynález. Když jsem houpával
01:38:17 svý vnuky na koleně, tak jsem měl vždycky mokrý kalhoty.
01:38:21 Tak jsem si je dal ušít z voskovýho plátna.
01:38:25 -Já vám je půjčím.
-Přijímám, jestli mně padnou.
01:38:34 Haló. Zde Osten starší. Na shledanou.
01:38:42 Ferdo, klobouk a rukavice. Pak připrav všechna zavazadla.
01:38:46 -za dvě hodiny odjíždím.
-Prosím.
01:38:50 -Tak děti.
-Kdo ti to volal, táto?
01:38:52 -Tygřice.
-Kdo? -Pst. Neptat se.
01:38:56 -Mějte se tu hezky.
-Ty tedy opravdu odjíždíš?
01:38:58 -Ano. -Ne.
-A kdy se vrátíš?
01:39:00 Až opravdu zestárnu. Až budu doopravdy dědeček.
01:39:05 Prosím.
01:39:08 Počkejte.
01:39:14 Já už se na to maličké hrozně těším.
01:39:17 Ale Jirkovi to neříkejte. na shledanou.
01:39:23 Naše malá maminko. Děkuji vám.
01:39:34 -Ten náš táta.
-Je báječný.
01:39:37 -Prosím?
-Už vím, po kom jsi.
Továrník Richard Osten (O. Nový), který se ke svému postavení vypracoval od píky díky své pracovitosti a podnikavosti, si zásadně odmítá přiznat, že už přichází do let. Nejhorší chvíle prožívá, když pomyslí na to, že jeho syn Jiří (R. Schránil) z něj jednou udělá dědečka. A tak se Jiřímu snaží bránit v jeho milostných dobrodružstvích a hlavně v navazování vážných známostí. Stejně tak odmítá přenechat Jiřímu vládu nad svými továrnami; sám si své bohatství totiž musel tvrdě zasloužit. Aby Jiří dokázal, že je stejně schopný jako tatínek, nechá se pod změněným jménem zaměstnat v konkurenční továrně jako obyčejný dělník. Díky pracovitosti a organizačnímu talentu to časem dotáhne až na jednoho z ředitelů. A dokonce pozná sympatickou švadlenku Toničku (V. Ferbasová), která se ve volném čase vzdělává, protože má taktéž své ambice…
