Maryša

Divadelní tragédie bratrů Aloise a Viléma Mrštíkových měla premiéru v Národním divadle v květnu 1894 v titulní roli s Hanou Benoniovou. Mezi tehdejšími pseudopsychologickými měšťáckými hrami zapůsobila Maryša jako zjevení díky realistické kresbě prostředí i postav, jejich temperamentu a živočišnosti. Hra, napsaná volně podle skutečného příběhu Marie a Felixe Turkových z jihomoravské vesnice Těšany, zaznamenala mimořádný divácký úspěch a dnes patří ke klasice české dramatické tvorby. Filmovou adaptaci natočil v roce 1935 režisér Josef Rovenský. Přes různé vynucené úpravy původního textu dokázal natočit vynikající adaptaci, mimo jiné díky využití autentických exteriérů (ty vznikly ve Vlčnově na Moravě), originálních krojů a zejména díky hereckým výkonům v čele s Jiřinou Štěpničkovou.

Stojí za poznámku, že příběh skutečné Maryši neměl tragické vyústění. Šlo naopak o dlouholeté manželství, ze kterého vzešlo sedm dětí.