… aneb Manželství na život a na smrt. Vlastimil Brodský v bláznivé české filmové komedii (1970). Dále hrají: J. Brejchová, I. Janžurová, J. Jirásková, J. Libíček a další. Scénář J. Dietl a Z. Podskalský. Kamera V. Opletal. Režie Z. Podskalský
00:00:01 TRUBKA (neposlouchatelné zvuky)
00:00:36 Haló! Haló!
00:00:39 Haló!
00:01:01 TRUBKA (pokus o píseň Lásko, bože lásko)
00:01:11 BEZE SLOV
00:01:15 (zásah)
00:01:19 Změna repetoáru SIGNÁL "HOŘÍ"!
00:03:50 TROUBENÍ HASIČSKÝCH VOZŮ
00:03:55 Sláva!
00:03:57 Nazdar, klucí!
00:03:59 Nazdar! Nazdar, sláva!
00:04:03 Nazdar, sláva!
00:04:34 Krucifix! Co to tady máte?
00:04:42 To je umělý led, vynález našeho pana docenta.
00:04:45 To jen tak nevstanete. VÝKŘIK
00:04:51 To jsem blázen. Jak se to sem dostalo?
00:05:11 Pane docent! Pane docent!
00:05:16 Kde je pan docent? Pane docente!
00:05:19 A aaaa, visím.
00:05:23 Kdybyste tady neblbnul a radši zachránil
00:05:26 našeho pana docenta. Aaach.
00:05:31 TŘÍŠTĚNÍ SKLA
00:05:37 BUBLÁNÍ
00:05:43 Hadici! Ke mně!
00:05:49 Hergot.
00:05:57 Kde je docent?
00:05:59 (udýchaně, přidušeně)Prosím vás, neviděli jste našeho pana docenta?
00:06:07 Je to krátký!
00:06:29 Co to je? -To bude určitě docentův vynález nového lepidla.
00:06:33 Proč teče, krucifix, hydrantem?
-No, taky mně to vrtá hlavou. Proč?
00:06:38 Pánové, pánové! Kde je docent?
-Ano, kde je docent?
00:06:43 HRA NA HOUSLE
00:06:45 Já věděla, že budete pracovat až do posledního okamžiku.
00:06:49 Někdo musel izolovat výbušné materiály, ne?
00:06:52 Nevadí vám, že kouřím?
-Nee.-Děkuji.
00:06:56 Pane profes... Obrovský! No pane, genilání, geniální!
00:07:00 Ale teď už by snad měl být zapojen protipožární systém?-Proč není?
00:07:04 To má na starosti Dagmar.A kde je?
-Ještě jsme ji nenašli chudinku.
00:07:09 Jsme v plné permanenci, docente.
-Děkuji. Jste velmi laskav.
00:07:15 Jen bych vás snad poprosil, aby hadice byly namířeny jiným směrem.
00:07:20 A kam... jiným směrem?
00:07:23 To je jedno, třeba tam... na ty růže.
00:07:26 Směr růže... hasit!
-Už dlouho nepršelo.
00:07:28 Takhle by mohlo dojít k výbuchu,
00:07:31 kdyby se voda dostala k nádržím s kyselinou, že?
00:07:33 A co voheň?
-Toho si nevšímejte,
00:07:35 to je maličkost.
-Aha.
00:07:38 Pardon.-Pane prof...
-Je to geniální...
00:07:40 Geniální!-Bravo.
-Děkuji.
00:07:43 Pane kolego.
-Já mám vysokou hasičskou.
00:07:50 Ne ne! Nesahejte na to, zabije vás to.
00:07:53 Nikdy jsem netušil, že i strach může být krásný, mé dítě.
00:08:01 No počkat! -Výborně.
-Stříká!
00:08:06 Fantastické! Fantastické!
00:08:10 Nestalo se vám něco?
-Nebojte se, anděli.
00:08:15 Dbám vždycky na to, abych byl důkladně izolován.
00:08:18 Nechcete si zapálit?
00:08:20 Oh, ráda. Pardon.
00:08:23 Patrně jsem si jen dokonale dobil svůj elektrický zapalovač.
00:08:28 Oooo...
00:08:35 Odkud to jde? Hotový triumf...
00:08:38 Vodkud je ta pěna? Co je to?
00:08:41 Hledáte někoho, pane docente?
-Doposud ne. A vy?-Já taky ne.
00:08:46 Pojďte tam!
-Co?
00:08:48 Pojďte sem! Pojďte sem!
00:08:51 Pojďte se mnou! Pojďte! Pojďte, tam!-Co?-Kam? Kam?
00:08:57 Probůh, zadržte, příteli, jsou tu dámy.
00:09:01 Pane docente, ještě jednou gratuluji
00:09:04 k vašemu skvělému vynálezu lepidla. Bravo!
00:09:07 Vidím, že vám nebude zatěžko pány doodlepit, že?-Ne ne ne.
00:09:10 S vaším vynálezem ne.
00:09:14 Pane docente.
00:09:16 Vám něco chybí, přiznejte se.
-Ó nikoliv.
00:09:18 Všechny důležité vědecké materiály jsou v ohnivzdorných trezorech.
00:09:22 Pane docente! Už ji táhnou!
00:09:35 ŤUKÁNÍ PSACÍHO STROJE
00:09:42 Nazdárek.
00:09:44 Jak jste si zahořel, pane docente?
00:09:46 Dagmar, vy jste živa a zdráva?
00:09:48 Krom toho, že mě někdo zamknul zvenčí v kanceláři,
00:09:51 tak se mi nic nestalo.
00:09:53 Nazdar, Dagmar! To jsem ráda, že to takhle dopadlo.
00:09:56 Já už jsem se na mou duši bála.
-Žádný strach.
00:09:59 Já tušila, že tu bude co nevidět oheň na střeše.
00:10:13 Tady je ta rozkrádačka?
-Oheň.
00:10:17 Tak co, kdepak ho máte, darebu?
-Nekradlo se, hořelo.
00:10:21 Aha. Tak mi to pojďte ukázat.
00:10:30 Oheň vznikl patrně přehuštěním kyselinových par
00:10:34 v objektu C. Prosím.
00:10:37 S určitým procentem tohoto nebezpečí
00:10:39 musíme, bohužel, v našem výzkumu počítat permanentně.
00:10:43 To je ovšem zakotveno ve statutu našeho ústavu, prosím.
00:10:46 Dále postupoval oheň potrubím k palivovým nádržím římská XIII.
00:10:50 Tady tudy, prosím.
-Římská XIII.
00:10:58 Díky včasnému zákroku pana docenta, prosím, se tam nedostal.
00:11:02 Ale porušil nám sublimační okruh lepicí látky VX-76
00:11:06 právě zde vedle hydrantu.
00:11:08 Ale to jsme ovšem nedopředvídali, prosím.
00:11:11 Ano, napříště musíme zvážit všechna opatření.
00:11:14 Prosím, pánové.
00:11:20 Odtud postupoval oheň třemi směry -
00:11:23 sem, sem a sem.
00:11:26 Požární sbory zatím hasily tady, tady a tady,
00:11:30 protože odtamtud šel kouř.
00:11:32 Ale my jsme přece nemohli vědět, že hoří úplně jinde.
00:11:35 To taky docent neříká. Pokračujte, prosím.
00:11:38 Naštěstí jsme požár zlikvidovali vlastními prostředky...
00:11:41 Tady pan docent osobně.
-Pohříchu o několik minut později.
00:11:45 Ano ano, protože síla tímto úkolem pověřena
00:11:48 byla zavalena ještě.
00:11:50 A tak mimo škody způsobené vodou to ani není tak hrozné,
00:11:53 nehledě k tomu, že na rizikovém pracovišti, jako je naše,
00:11:56 musíme vždycky s něčím podobným počítat.
00:11:58 No prosím, podívejte se,
00:12:00 stropní potrubí vesměs vysoce hořlavé materiály.
00:12:03 Tak to můžeme skončit, docente, co říkáte?
00:12:06 A to jako co, prosím?
-No tady ten oheň.
00:12:08 Podívejte se, my na nic nepřijdeme, vy si na hasičích nic nevezmete,
00:12:12 pojišťovna vám dohromady nic nedá...
00:12:14 No tak se tady mějte, s pánem bohem. Já sem skočím, až toho bude víc,
00:12:18 pak to sečteme dohromady, podtrhneme to...
00:12:20 Heee... ne?
-Já vám děkuji za laskavost.
00:12:22 Ale co tím myslíte, až toho bude víc?
00:12:25 Já tím nemyslím vůbec nic. Nazdar, he...
00:12:32 Alžběto, pamatujte si tuhle adresu.
00:12:35 Tady budou nějaký vraždy ze žárlivosti.
00:12:37 Požáry už ne?
-Ne, ohně ne, ty se neosvědčily.
00:12:40 Mám strašnou žízeň. Kam jedeme teď?
00:12:44 Na sídliště III.
-To je ta vilnost?
00:12:46 Ne, ty houby.
-Aaa..., houby.
00:12:50 He, to není termoska, to je moje noha, kapitáne.
00:12:53 Je, promiňte. Říkala jste vilnost?
00:12:55 Houby.-Co?
-Sem říkala.-Aha.
00:13:03 Já nevím, Dagmar a Ester!
00:13:05 Mám je posadit vedle sebe nebo naopak
00:13:09 každou na jiný konec stolu?
-To je choulostivá záležitost,
00:13:12 pane kolego, velice choulostivá záležitost.
00:13:14 Zvláště při narozeninách našeho pana docenta.
00:13:16 Velice choulosti...
-Já bych to viděl následovně.
00:13:18 Prosím.
-Pan docent bude sedět tady...
00:13:21 Tady.
-... Dagmar bude sedět tadyhle...
00:13:24 Áno. Tadyhle.
-... a Ester bude sedět tadyhle.
00:13:28 Áha.
00:13:30 Můj bože, tobě to sluší.
-Můj bože, tobě to sluší.
00:13:34 (Dagmar stranou) Jako hřbitovní kvítí.
00:13:36 (Ester stranou) Trošku jako Vinnetou.
00:13:38 ESTER: Viď?-No. Kde budeme hačat?
00:13:40 Kde bude hačat Dagmar a kde Ester?-Tady...
00:13:43 Slečna Ester zde a Dagmar tam.
-... Dagmar... tam.-Ne ne ne ne!
00:13:45 To ne, to nám nemůžete udělat, my budeme sedět spolu.
00:13:48 Ano, Dagmar bude hačat tady.
-Spolu.
00:13:50 Slečny...-Je to přesně určeno...
-My chceme hačat spolu.
00:13:53 ... spolu.
-Ale...
00:13:55 Jak ti to chroustaj, že?
00:13:57 To jsem blázen. To bych v životě nečekal.
00:14:06 Tak pa, miláčku.
00:14:08 Už se nemůžu dočkat, až to začne.
00:14:10 Pa.
-Pa.
00:14:24 VÝBUCH
00:14:27 Zásluhy pana docenta
00:14:31 o náš ústav i vědní obor
00:14:35 může zhodnotit teprve historie.
-Bravo!
00:14:41 My sami...
00:14:44 No... My...
00:14:46 Promiňte, pane docente. Blahopřeji.
00:14:48 Pardon.
00:14:53 My sami jaksi... No.
00:14:55 My sami...
00:14:58 My sami dobře víme, že bychom bez něho
00:15:01 neznamenali vůbec, ale...
00:15:03 Pardon... Že by...
-Promiňte.
00:15:06 Blahopřeji.
-Prosím.
00:15:12 Prosím, pane docente. Že bychom...
00:15:15 (nápověda)Že bychom bez něho... ... bez něho neznamenali ...
00:15:20 že bychom bez něho znamenali...
00:15:24 tedy úplně maloučko.
00:15:30 Tím končím s přáním tlumočeným za nás za všechny
00:15:34 k dalšímu...
00:15:37 do dalších desetiletí, dvacetiletí...
00:15:40 padesátiletí... úspěchů...
00:15:44 v podniku i... v soukromém životě... úspěchů.
00:15:54 Nemějte mi za zlé, že k projevu svých díků
00:15:57 připojím i prozaickou poznámku, která ani není originální,
00:16:02 nýbrž naopak byla již mnohokrát vyslovena.
00:16:05 I v nejlepší vůli učinit radost oslavenci
00:16:09 je velmi nespravedlivé
00:16:12 ponížit práci všech na zásluhy jedotlivce.
00:16:16 Vy jste ti, kteří se zasloužili o úspěch a věhlas našeho ústavu.
00:16:21 Bez vás bych neučinil ani ten nejbanálnější objev lepidla.
00:16:26 A proto bych si přál, aby se mé narozeniny
00:16:30 staly příležitostí k družné oslavě
00:16:34 úspěchů... i věků nás všech.
00:16:39 Přičemž, pokud jde o ten věk,
00:16:42 bude to pro většinu z vás
00:16:44 daleko radostnější bilance než pro mě.
00:16:48 POTLESK Bravo.
00:16:51 Co to je? -Vydali jsme k vašim narozeninám fotografie
00:16:55 a byli bychom rádi, kdybyste nám je podepsal, pane docente.
00:16:59 Ano. -Ano. -Ano.
-Samozřejmě, tak...
00:17:03 Prosím, to by bylo. Ano, další prosím.
00:17:07 Tak. Prosím další. Ano, samozřejmě. Velice rád.
00:17:11 Pane docente, kdybyste byl tak...
-Ano, madam, ano, ano.
00:17:14 Jestli smím prosit, pane docente, připište mi tam "tvůj".
00:17:17 Zdá se vám to tak významné, poklade?
00:17:20 Vy ani netušíte, jakou mi tím uděláte radost.
00:17:23 Tak teď jsem byla já na řadě.
-Ano prosím, samozřejmě, samozřejmě.
00:17:41 ZLOVĚSTNÁ HUDBA
00:18:00 (čte text na lístku)Miláčku, přijď do protiatomového krytu ve 24.00.
00:18:05 Bude tě tam netrpělivě očekávat tvůj...
00:18:33 (píseň) Jaká je ta, jaká je ta láska zlá.
00:18:38 Když milujou, když milujou jednu dva.
00:18:43 Ještě horší, když po čtyřech touží tři.
00:18:48 Šest po pěti, láska v číslech nešetří.
00:18:52 Láska zlá, když nemají se rádi dva,
00:18:56 ta láska zlá, když jeden přebejvá.
00:19:01 Ta láska zlá, když nemají se rádi dva,
00:19:06 ta láska zlá.
00:19:17 Jaká je to divná matematika.
00:19:22 Šest miluje, sedmýmu láska uniká.
00:19:26 Milion žen lásku každý den dává.
00:19:31 Jenom na mě, na mě se nedostává.
00:19:35 Láska zlá, když nemají se rádi dva,
00:19:40 ta láska zlá, když jeden přebejvá...
00:19:42 Tak jak jsem splnil vaše přání?
00:19:44 Skvěle, Bedříšku, máš u mě pusinku.
00:19:48 (píseň) ... ta láska zlá, když nemají se rádi dva,
00:19:51 ta láska zlá...
00:20:06 Pardon, to znamená, že mám přeci jenom kousíček naděje?
00:20:10 To máme všichni, medvídku.
-Ano, madam.
00:20:13 (píseň) ... ta láska zlá, když jeden přebejvá,
00:20:18 ta láska zlá, když nemají se rádi dva,
00:20:22 ta láska zlá...
00:20:30 Přijdu za chvilku.
00:20:34 Ha ha ha ha ha ha ha ha!
00:20:43 JE SLYŠET HUDBU ZE SÁLU (Ta láska zlá...)
00:20:53 DUNĚNÍ OTEVÍRANÝCH PLECHOVÝCH DVEŘÍ
00:21:10 ZLOVĚSTNÁ HUDBA
00:22:12 TIKÁNÍ
00:22:35 Já bych ovšem...
-Ne.-Pardon.
00:22:38 Půjdu na chvilku na čertvý vzduch.
00:22:41 Chápu, jsem tam hned.
-Hmm.
00:22:44 Tedy, pane... Pardon, pardon.
00:22:47 Tady... šířka a... výška.
00:22:56 Kampak, drahoušku? Snad už nás nechceš opustit?
00:23:01 Ne, drahoušku, já se za chvilku vrátím.
00:23:04 Ale určitě.
-Určitě.
00:23:06 Nás by to pak strašně mrzelo, kdybys už dneska nepřišla.
00:23:09 Pa.
-Pa.
00:23:18 POVALENÉ SKLO
00:23:59 TIKÁNÍ
00:24:05 Huu... Huú!
00:24:14 Huu!
00:24:16 Este... ticky pregnantně gotická koncepce...
00:24:20 vaší ruky vás vždycky prozradí, koťátko Dagmar.
00:24:29 Five - four - three -
- two - one - zero!
00:24:34 EXPLOZE
-Co to bylo?
00:24:38 To byla taková malá dárková rachejtle
00:24:41 k tvejm narozeninám, lásko.
00:24:53 Co to tady máme?
-Výbuch.
00:24:56 Plyn nebo něco politickýho?
-Bunkr a předtím tady hořelo.
00:25:00 Aha, vzpomínám si, houby z vilnosti.
00:25:03 Ách...
00:25:26 DVEŘE
00:25:28 Uctivá poklona, pane rado. Dobrý den, pánové.
00:25:30 Uctivá poklona, pane rado.
-Buďte zdrávi, mládenci.
00:25:33 Pojďte dál. Položte to, Mrázek.
-Pan docent laskavě dovolí.
00:25:36 Pane rado, tak tady je ten snímeček. Drobátko se to zdrželo,
00:25:39 ono bylo mlhavo, delší expozice, ještě je to mokrý.-Krásně...
00:25:41 To se jim povedlo, Mrázek, to je slušný.-Račte se podívat.
00:25:45 Tohle je hezký místo, tady ta travička.-Jaká travička?
00:25:47 To je... to je jinej případ, ne, travička?-Ne, travička.
00:25:49 Myslím opálená travička.-Jo tráva! No to je případ výbuch, jo?
00:25:53 A pane rado, podívejte, tady... Tady to je to jediný,
00:25:55 co zbylo z tý... z tý ubohý dámy.
00:25:58 Ukažte, pane Bouše. No podívejte, Mrázek, vidíte?
00:26:01 Co někdy zůstane z člověka?
-A někdy i míň.
00:26:04 Ale jak se to...-Co? Jak se to, pánové, mohlo stát?
00:26:09 Já vám to povím, pane docente.
00:26:12 Vy jste se potřeboval zbavit obtížné milenky.
00:26:16 Tak jste ji vylákal kam?
-Hm?
00:26:19 Do protiatomového krytu...
-Hm.
00:26:21 Mimochodem, pane docente, nezdá se vám to trochu banální?
00:26:24 To dneska dělá každý instruktor CO.
00:26:26 A pak jste to všecko sakum prásk vyhodil do povětří,
00:26:29 pane docente.-A čím? Vámi zdokonalenou výbušninou.
00:26:32 FX-763. Je to tak, pánové?
00:26:38 Já že jsem ji vylákal do krytu?
00:26:40 Máte smůlu, pane Kostohryzi.
00:26:43 Můžete nám říct, kdo tady kouří holandský tabák?-Hm?-No já.
00:26:47 Ale to přece zdaleka neznamená, že...-Hmmm.
00:26:50 A můžete nám říct, kde máte svoji lulku?
00:26:54 Samozřejmě.
00:26:58 My vám řekneme, kde ji máte. Mrázek!-Mrázek.
00:27:07 Je to ona?
-Kde jste ji našli?
00:27:10 Ale našli jsme nejenom lulku, ale i dopis...
00:27:12 Kterým jste tragicky zesnulou pozval do krytu.-Tak.
00:27:15 A můžete nám říct, kde jste byl v inkriminovanou dobu?
00:27:18 Zajisté. Já jsem...
-No?
00:27:21 Vy jste chladnokrevně pozoroval...
00:27:23 Odkud? Z povzdálí.-Z povzdálí.
00:27:26 ... z povzdálí rezultát vaší ďábelské nástrahy.
00:27:30 Co jste nám to udělal... pane docente?
00:27:34 Někdo z pánů si přál kávu, prosím?
00:27:38 Já.
-Nene.
00:27:40 Kávu už si pan docent vypije u nás.
00:27:43 A nejenom kávu.
00:27:50 Pane docente.
00:27:54 POHŘEBNÍ HUDBA
00:28:58 Proboha, kapitáne,
00:29:00 copak mi nikdo neuvěří, že jsem nevinen?-Copak o to.
00:29:03 Já kupříkladu sám vám to věřím. Ale dokud nemám žádný důkaz,
00:29:08 na kterejch bych ji nachytal na švestkách...
00:29:11 Já musím pokračovat v tom divadýlku.
00:29:13 Koho ji?
-Přece tu vaši kočku tříbarevnou.
00:29:16 Jak ona se jmenuje?
-Dagmar.
00:29:42 Tak 10 minut a žádný řeči vo procesu.
00:29:46 Za 10 minut o samotě tady dám 10 minut o samotě kdekoliv.
00:29:51 (prosebně) Patnáct - kdekoliv.
00:29:54 Plácneme si na třinácti.
00:29:58 Vy jeden chtindo!
00:30:06 DOCENT KOSTOHRYZ: Proboha, Dagmar.
00:30:09 Co děláte, pane docente?
00:30:12 Píšu vám dopis... na rozloučenou.
00:30:16 A proč se se mnou loučíte?
-Nebude zbytí.
00:30:20 Čeká mě šibenice.
00:30:28 Kdo je tohle?
00:30:30 Jeden sadista z Moravy. Nepřetržitě spí.
00:30:35 Vy jste se přiznal?
00:30:38 To jsem při svém exaktním vztahu k pravdě
00:30:40 dost dobře nemohl. Ale měl jsem dost času uvážit,
00:30:42 že mi to za všechny mé mravní poklesky patří.
00:30:45 To máte naprostou pravdu, pane docente.
00:30:48 Ale já, přesto, že jsem se stala obětí vaší neřesti,
00:30:51 jsem ochotna vám pomoci.
-Ale jak?-To nechte na mě.
00:30:55 Jen očakávám, že z toho vyvodíte patřičné závěry.-To jest?
00:30:59 Že učiníte to, co bylo dávno již vaší morální povinností.
00:31:03 Ale co to bylo, proboha?
00:31:06 Že si mě vemete za manželku.
00:31:10 Ale vždyť jste mi napsala, že máte před svatbou.
00:31:13 To taky mám, ale s vámi.
00:31:21 Můžete vylézt z té houně, vy Sherlocku.
00:31:33 Kapitáne, kapitáne...
00:31:36 Co mám dělat?
00:31:38 Ať uvažuju, jak uvažuju,
00:31:41 nejlíp bude, když se necháte odsoudit.
00:31:43 I soukromě to pro vás bude lepší, profesore.
00:31:46 Ale proč?
-No, proč.
00:31:48 Protože než my prokážeme vaši nevinu,
00:31:51 tak to už budete dávno z kriminálu venku.
00:31:53 Pokud ovšem nedostanete provaz, to je taky možné.
00:31:56 Jee.
-Ale no tak, nezoufejte, no.
00:31:58 Je přece známo, že ženy se nejlíp přiznávají,
00:32:01 když nesou kytku na hrob.
-Jee...
00:32:13 Cítíte se vinen?
-Jako všichni.
00:32:15 Ano. Totiž... Jak tomu mám rozumět?
00:32:17 Prvotním hříchem, kterého se dopustil již Adam.
00:32:21 Co vás nejvíc zajímá na smrti?
00:32:24 Okamžik zapomnění na vše, co bylo,
00:32:26 a odevzdání se vzrušujícímu neznámu toho, co bude.
00:32:31 Vy byste si to ovšem mohla dopřát i za plného života.
00:32:35 Hm, škoda, že nebudu při tom.
00:32:42 Jsem zástupce časopisu Playboy, dočasně akreditovaný v Praze.
00:32:45 Jestli se nemýlím, máte na sobě úbor nevěsty.
00:32:48 Ano.-Můžete nám to nějak blíže vysvětlit?
00:32:51 Odvezu si docenta Kostohryze ze soudní síně přímo na radnici.
00:32:54 Jste tedy o jeho nevině přesvědčena.-Nejen přesvědčena.
00:32:57 Mám o ní i důkazy. Dovolíte?-Děkuji.
00:32:59 Dovolíte, abych vám položil ještě několik otázek,
00:33:02 týkajících se tohoto tématu?
00:33:04 A mohla byste nás s takovým nějakým důkazem
00:33:07 laskavě seznámit?
-Ano.
00:33:11 Je to především dopis obžalovaného
00:33:14 zvoucí ke schůzce v protiatomovém krytu.
00:33:16 To je snad důkaz proti obžalovanému a ne pro něho.
00:33:20 Ten by byl proti obžalovanému, kdyby ho poslal zesnulé.
00:33:24 A komupak ho tedy poslal?
-Mně.
00:33:28 ŠUM V SOUDNÍ SÍNI
00:33:31 Mě vyzval docent Kostohryz na schůzku do krytu.
00:33:34 Nikoliv zesnulou.
00:33:36 Nebohá Ester mi ten dopis ze žárlivosti uzmula.
00:33:39 A proč jste tam nešla do toho krytu?
00:33:42 Já tam šla.
00:33:43 Takže obžalovaný se chtěl zbavit vás.
00:33:46 Obžalovaný ne, ale zesnulá.
00:33:49 Proč zesnulá?
00:33:51 Protože se po přečtení toho dopisu rozhodla zlikvidovat nás oba.
00:33:55 Jak to oba? Vždyť profesor v určené době
00:33:58 do krytu vůbec nepřišel.
-Ani nemohl.
00:34:01 Copak mu v tom zabránilo?
-Já.
00:34:04 A jak, smím-li se ptát?
00:34:06 Svým tělem. VZRUŠENÉ HOVORY PŘÍTOMNÝCH
00:34:10 Tiše, prosím, tiše. CINKÁNÍ ZVONKU
00:34:13 Tiše, prosím, tiše! Nebo nechám vyklidit sál.
00:34:16 Tiše, prosím. Pokračujte.
00:34:18 TICHO V SÍNI Mezi tím nešťastná Ester,
00:34:22 já se na ni nezlobím, já ji chápu,
00:34:24 když viděla, že do posledního okamžiku
00:34:27 do bunkru nikdo nepřichází,
00:34:29 snažila se pekelný přístroj zastavit.
00:34:33 Hm.
-A to se jí stalo osudným.
00:34:36 POTLESK
00:34:51 SOUDCE:Klid, prosím! Naprostý klid!
00:34:54 Klid, prosím. Svědkyně zůstane v sále.
00:35:01 ZVONEK Klid, prosím povídám!
00:35:06 Prosím svědka kapitána Libíčka.
00:35:11 Obžalovaný vylákal obě holčičky do blízkého lesa
00:35:15 a tam je potom břitvou...SMÍCH
-Ale pane svědku,
00:35:19 ta sexuální úchylka je v prvním patře na třináctce.
00:35:22 Nikoliv, tam je ta defraudace, tam jdu potom.-Tak dojka.
00:35:26 Ale dvojka je ten utopenej, co předtím udal celou vesnici.
00:35:29 Tak že by to byla semička? CINKÁNÍKlid, prosím!
00:35:32 Prosím vás ne... ne... nehrabejte se mně tady!
00:35:35 Buďte si tam. Tiše, prosím.
00:35:37 ZVONEK Klid! Klid! Klid!
00:35:39 (šeptem)Já mám pocit, že jsem to včera viděla v kině.
00:35:42 Copak?
-To o těch holčičkách.
00:35:46 Pane docente, není vám špatně?
00:35:49 Ne, proč myslíte, zlatíčko?
-Jste celý bledý.
00:35:54 To je tím, andílku, že při pohledu
00:35:56 na vaše mládí a půvab si připadám starý a opelichaný.
00:36:01 SOUDCE: Ale pane obžalovaný.
00:36:06 DOCENT KOSTOHRYZ: Pardon.
00:36:09 Z výpovědi svědkyně Dagmar vyplývá,
00:36:12 že obžalovaný v bunkru nebyl a výbuch nepřipravil.
00:36:16 My máme ovšem nezvratný důkaz, že tam byl.
00:36:20 Jaký důkaz?
-Pan kapitán míní lulku.
00:36:24 SOUDCE: Obžalovaný, předstupte.
00:36:34 SOUDCE: Je to vaše lulka?
00:36:37 Prosím.
-Pardon.
00:36:40 Všechny okolnosti, bohužel, nasvědčují tomu, že ano.
00:36:45 ŠUM V SÍNI ZVONEK
00:36:47 Můžete se posadit.
00:36:52 Pane svědku, co víte o této lulce?
00:36:55 Na základě přesného šetření z ní obžalovaný kouřil
00:36:59 ještě před odchodem ze sálu.
-A pak?
00:37:03 No po výbuchu byla nalezena ve zdemolovaném bunkru.
00:37:07 Obžalovaný, můžete mi vysvětlit, jak se tam dostala?
00:37:12 DAGMAR: Velice prostě.
00:37:18 Co to je?
-To je docentova dýmka.
00:37:22 Jak to chcete dokázat?
-Hravě.
00:37:25 Dovolíte?
-Prosím, prosím, prosím.
00:37:27 Samozřejmě.
-Miláčku!
00:37:29 Zavolejte obžalovaného.
-Milá...
00:37:32 Obžalovaný, pojďte sem.
-Miláčku, zkousni si.
00:37:37 No a teď tu moji. Tak.
00:37:43 Je tady lékař?
-Lékaře, prosím.
00:37:46 Lékař.
-Prosím.
00:37:52 Co tomu říkáte, pane doktore?
00:37:55 ŘEV POTLESK
00:37:58 SOUDCE:Tiše, prosím! Tiše! Tiše!
00:38:01 Pane redaktore, kruci fix, co tady děláte?
00:38:04 Okamžitě odejděte. Já... Já nechám vyklidit sál!
00:38:07 Slyšel jste? Tiše, prosím!
00:38:10 ZVONEK Tiše!
00:38:12 Okamžitě jděte pryč!
00:38:15 Svědkyně, můžete tedy vysvětlit, komu patří dýmka z bunkru?
00:38:19 No to je přece jasné. Nebožce Ester.
00:38:22 Chcete tedy říct, že kouřila dýmku?-Nikoliv.
00:38:26 Obě jsme koupily docentovi k narozeninám dýmky,
00:38:29 a to ve stejném obchodě, což může pan kapitán
00:38:32 s pečlivostí jemu vlastní prošetřit.
00:38:36 Dárky jsme vzhledem k tragickým událostem
00:38:39 nestačily předat.
00:38:41 Ta moje je tady.
00:38:43 HLUK V PUBLIKU POTLESK
00:38:52 A proto se docent Richard Kostohryz
00:38:55 zprošťuje viny v celém rozsahu.
00:39:00 POTLESK
00:39:18 Proboha, kapitáne, co mám dělat? Musíte si ji vzít.-Proč?
00:39:21 No proč. Protože, za prvé je to vaše morální povinnost
00:39:24 a za druhé, probůh, vždyť to je přece
00:39:27 jediný možný způsob, jak ji usvědčit.-Aha.
00:39:31 Dnes jste si slíbili věrnost.
00:39:33 Ať vám to tyto prstýnky připomínají po celý váš život.
00:39:38 VARHANY
00:40:21 To budou ďábelské líbánky.
00:40:23 Protože až on zjistí, co ona chce,
00:40:25 tak se ji bude snažit dostat do kriminálu.
00:40:28 Ale až ona zjistí, co chce on,
00:40:30 tak ho bude chtít poslat na pravdu boží.
00:40:32 Pokud se ovšem do toho nevložíme my.
00:40:36 To je termoska, kapitáne.
-Hm. Pardon.
00:40:40 Vážení, první píseň k tanci věnuje naše kapela nevěstě.
00:40:48 PÍSEŇ LÁSKA MÁ...
00:41:01 Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku,
00:41:06 láska má, to je svatební dar lesních skřítků,
00:41:11 láska má, to je hnízdo z teplé lidské dlaně,
00:41:16 láska má, to je studánka,
00:41:19 kam laně chodí pít.
00:41:25 Láska brány otevírá a bdí i tam,
00:41:29 kam vítr šel spát,
00:41:35 nerezaví, neumírá a dobře ví,
00:41:39 kam letí ten čáp.
00:41:44 Dá ti okovů pár zlatých, takový schody do nebe zná,
00:41:54 je to čaroděj, oči má sněhem zavátý,
00:41:59 něžný dobroděj, ach, ta velká láska nebeská, háá.
00:42:08 Láska, ach, to je světlo v temnu beznaděje,
00:42:13 láska aaa, to je závrať, v níž se věčnost chvěje,
00:42:18 láska uuu, to je Boží dech na lidské skráni,
00:42:23 láska aaa, to je chvíle,
00:42:26 kdy se hvězdy sklání k nám.
00:42:32 Tam, kde růže bílá září, klokočí, klape starej mlejn,
00:42:42 každou slzu na tvé tváři promění v úsměv Lady Jane.
00:42:49 Mecie, cherie,
00:42:51 půlměsíc se nocí loudá a slavík zpívá don-diri-don,
00:43:00 to je štěstí chrám, pravé lásky rodná hrouda,
00:43:05 ša-la-lí volám, zastavte čas,
00:43:09 zhaste lampión, háá.
00:43:15 Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku,
00:43:19 láska má, to je svatební dar lesních skřítků,
00:43:24 láska má, to je Boží dech na lidské skráni,
00:43:29 láska má, to je chvíle,
00:43:32 kdy se hvězdy sklání k nám.
00:43:38 Láska má, to je krůpěj čisté rosy v kvítku,
00:43:43 láska má, to je svatební dar lesních skřítků,
00:43:48 láska má, to je Boží dech na lidské skráni,
00:43:52 láska má...
-Tady Orel, tady Orel!
00:43:55 Docente, jste tam?
00:43:59 Docente, kam pojedete na svatební cestu?
00:44:02 Dejte mi pokoj, nechte mě bejt.
00:44:05 Já jsem se rozhodl, že budu klidně a spokojeně žít.-S vražedkyní.
00:44:09 Každá žena má nějaký nedostatek, zvlášť, když krásná, půvabná,
00:44:12 mladá, chytrá, inteligentní...
-Gratuluju.
00:44:15 Děkuju, děkuju.
00:44:17 A co spravedlnost a čest a boží mlýny?
00:44:21 A vyšší princip?
00:44:23 Udělala to jen proto, že mě miluje.
00:44:26 Jako nikdo, pane docente.
00:44:29 A co svoboda, mládí, rozlet...
00:44:34 ... a zajíci? (odkašlání Alžběty)
00:44:36 Začínám nový život.
00:44:38 Mě to dělá lepším, mě to dojímá.
00:44:43 POTLESK
00:44:47 Další skladba našeho orkestru je věnována ženichovi.
00:44:59 Ježiši, pane docente, smím prosit, děkuji.
00:45:02 Já se teď nesmírně těším, že vy jako ženatej
00:45:05 podepřete v ústavu matky.
-Ano a to jako co... jako?
00:45:09 No, jako že budete mít pro ně větší pochopení.
00:45:12 To se samo sebou rozumí.
00:45:16 Prominete mi, prosím?
-Zajisté.
00:45:20 Pane Ríšo, pane Ríšo, my jsme si všechny hrozně poplakaly.
00:45:25 No to jako..., jako že jste se nám oženil, víte?
00:45:28 Opravdu?
-A já nejvíc.
00:45:32 No... Nezoufejte, drahoušku,
00:45:35 být ženatý je spíše rozcvička než tělesná vada.
00:45:41 Promiňte, prosím. teďka nám budete muset pomoct.
00:45:46 Ano a to jako v čem, milostivá paní?
00:45:48 S tou morálkou.
-Ano, tak to víte,
00:45:50 do toho tedy šlápneme.
-Ó děkuji vám.
00:45:52 Zajisté.
00:45:56 Dovolíte?
-Prosím.
00:45:59 Já jsem slyšela, Ríšánku,
00:46:01 že když se někdo ožení, tak začne stárnout.
00:46:04 No víš co, Zajdo, můžeme to čas od času
00:46:08 vědecky a přísně vědecky prověřovat, co?
00:46:11 He, dovolíte, dívko?
00:46:15 S tou druhou a čtvrtou, co jsi s nima tancoval,
00:46:18 to dneska bylo naposled.
-Jak to?
00:46:20 Jinak bych tě musela přerazit, brouku.-Ale no tak...
00:46:23 No tak, to přece byla jenom, pochop to, taková legrace.
00:46:26 Nehledě k tomu, že se obě neosvědčily.
00:46:29 V čem?-V práci i... i v morálce.
00:46:33 No tak to snad ne?
00:46:35 Budeme jim muset dát výpověď, cha.
00:46:38 Ale no to tedy nevím, to...
-Ale já to vím.
00:46:51 Kapitáne, jste tam ještě?
-Pořád.
00:46:55 Na svatební cestu jedeme do hájovny v Horním Kozlí,
00:46:58 okres Vimperk, Šumava v jižních Čechách.
00:47:02 POTLESK V SÁLE
00:47:09 LYRICKÁ HUDBA (fujara) BUČENÍ KRAV
00:47:30 Sem jezdím odmalička, sem budeme jezdit až do smrti.
00:47:34 Já jsem o tom, miláčku, skálopevně přesvědčena.
00:47:42 Pane docente, vy jste nám udělali
00:47:44 takovou radost, takovou radost.
00:47:47 Moc velkou radost jste nám udělali.
00:47:49 A to je vaše mladá panička?
-Dagmar.
00:47:52 Dobře se vám vyvedla. No, ona je jak prach a broky.
00:47:55 Ale táto, krev a mlíko se říká.
-Ale no dobře.
00:47:59 Od rána tady na vás s mámou čekáme.
00:48:01 Mladá pani, tady budete mít klid.
00:48:04 Tady to není jako ve městě, kdy člověk neví,
00:48:07 kde ho něco přejede nebo na něj něco shora sletí.
00:48:09 Ne?-Ne ne.
-No vidíš.
00:48:12 A tak pojďme na kafe, ne? Taťko, pojď taky.-Tak po domácku.
00:48:15 Pojďte, děti. Jako doma. My jsme tak rádi, že jste přijeli.
00:48:18 Pojďte, prosím. Tudy prosím.
00:48:27 A už jsme tady.
00:48:31 Snad se vám tady bude, děti, dobře spinkat.-Tady je to krásný.
00:48:36 Jistěže bude, paní Vojtová, jistěže bude.-Že?
00:48:39 Jako vždycky.
00:48:42 Podívej se na ten..., na ten překrásný výhled, miláčku.
00:48:49 Je, tady je vidět les.
00:48:54 A ještě se, mladá paní, pojďte podívat na koupelničku.
00:48:57 (nadšeně) Je.
00:50:11 Ty jsi ještě v šatech?(šeptem, nesrozumitelně:)-Já jsem se...
00:50:15 Co říkáš?
-Že jsem se trošku zamyslel.
00:50:22 To nemůžeš, mourečku, myslet na ty ošklivý ženský,
00:50:25 cos tu měl přede mnou. Pojď sem.
00:50:29 Pohlaď mi moje... KVÍLENÍ
00:50:32 Co je ti, zlato?
-Mám něco s krkem.
00:50:40 Ty se chvěješ, jako bys mě viděl takhle poprvé.
00:50:43 ŠEPOT DOCENTA DAGMAR:Co říkáš?
00:50:45 Jestli bysme neměli zhasnout, aby sem nebylo vidět oknem.
00:50:49 Mně je to jedno, vdyť jsem s tebou.
00:50:51 ZASTÉNÁNÍ KOSTOHRYZ:Prosím tě...
00:50:55 Já myslím...
00:50:57 Myslím, že to teď na pár minut vypnem, ne?
00:50:59 Z kriminalistickýho hlediska tam už nebude nic pozoruhodného.
00:51:02 Nemyslím.
-Aaaa...
00:51:04 Víš... Prosím tě, drahoušku, mně dneska není nějak dobře.
00:51:10 To znamená, že on ví o našem mikrofonu?
00:51:14 Samozřejmě.
00:51:19 Jenom mi vrtá hlavou, jak jste na to přišla,
00:51:22 že nic nebude?
-Ta zvuková kulisa při tom
00:51:26 vypadá úplně jinak, kapitáne.
-Áha.
00:51:31 Nic se nestalo, miláčku. Jsi trochu přetažený.
00:51:35 Zítra zůstaneš ležet.
00:51:38 A teď dostaneš něco dobrého na dobrou noc.
00:51:47 Ty jsi na mě tak hodná.
00:51:49 Já si ani nezasloužím, abys na mě byla tak hodná.
00:51:54 To ještě nevím, mourku.
00:51:57 Víš, na mně ti to všechno tak nějak leží,
00:52:01 ten soud, ta ubohá...
00:52:05 Pssss.
00:52:08 Mezi námi by neměl zůstat žádný stín.
00:52:11 Nic nevysvětleného. Rozumíš mi?
00:52:15 Myslím, že ano. Víš co, miláčku?
00:52:20 Pojď, budeme si povídat, ano?
00:52:22 Ano, ano, ale až zítra.
00:52:25 Tvoje kočička je strašně ospalá a taky opilá.
00:52:32 Zítra mi na sebe všecko povíš a já ti všechno odpustím.
00:52:37 Jo? No tak jo.
00:52:45 Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:52:54 Z hlediska našeho vyšetřování to bylo relativně zajímavé.
00:52:58 Hm, leda houby, ona o nás ví taky.
00:53:04 Mladá paní mě dneska k vaření pomalu ani nepustí.
00:53:07 Dneska musíme Ríšánkovi trochu přilepšit.
00:53:10 Vybral jste si dobře.
00:53:13 Na jedný straně je to přeci jenom vědecká pracovnice
00:53:15 a ona umí zadělávat i na knedlíky.
00:53:17 Něco takovýho jsem ještě neviděla.
00:53:19 To jsem dělala skoro sama, že?
-Nó.
00:53:22 Aby z tebe byla taková boubelka.
00:53:25 Jen mu nandejte, mladá paní, von to potřebuje.
00:53:30 A kruci. Von to...
-Dostaneme bryndáček.
00:53:35 On se potřebuje nadlábnout.
00:53:38 Jak to tak merčím, von si to dneska zaslouží.
00:53:51 Hergot, vám bere. Ženský, přidejte mu.
00:53:55 Ono to mělo hlad. Ono to tak pěkně papinká.
00:54:00 Jen si dejte.
00:54:03 Nepřipepříte si?
-Měl bys, Ríšánku, měl bys.
00:54:07 Ták.
00:54:14 Mámo, pojď sem!
00:54:17 Nějakej pytlák nám otrávil Sultána.
00:54:21 Panenko Maria, to jsou lidi, táto.
00:54:32 Toho pejska je mi opravdu líto.
00:54:39 DOCENT KOSTOHRYZ: Prosím.
00:54:41 Prosím o urachlené zaslání sady bílých myší,
00:54:46 nejméně 12. Poste restante, podepsán Kostohryz.
00:54:50 To si nedáte ani o dovolené pokoj?
00:54:52 Na co to potřebujete?
-Ale já zkoumám takový jev,
00:54:55 jak zachránit některé druhy živočichů před úplným vyhynutím.
00:55:07 Ty mi nesmíš blednout, Ríšánku. Na tomhle si smlsneš. Ták.
00:55:12 Děkuji.
-Tak.
00:55:15 Ty nebudeš, miláčku?
-Jistě.
00:55:17 Jen se upravím, pro tebe, burcliku.
00:55:52 Spěte sladce, vy obětavé pomocnice vědy.
00:55:57 Copak to tam máš?
00:56:03 Je, to jsou hrobečky.
00:56:05 Z dětství. Bože, jak ten čas letí.
00:56:09 Myšky. Uhynuly při biologických pokusech.
00:56:16 A v kapse se nám taky dodnes zachovaly, že? Hm.
00:56:21 Aby se jim ještě u tebe něco nestalo.
00:56:25 Podívej, jak jsou krásný.
00:56:31 Miláčku, mám pro tebe veliké převapení.
00:56:38 Á hleďme, paroží.
-To je senzace.
00:56:41 To koukáš.
-To je čtrnácterák.
00:56:44 No.-Ano.
-A já jsem ho dostala.
00:56:47 A víš, jaká jsem? Můžeš si ho odnést.
00:56:50 No to snad já ani tak... Ne, děkuji.
00:56:52 Ty ho nechceš?
-Ale ano, no jistě že ano.
00:56:56 Tak, ruku. -Děkuji.
-Druhou.
00:57:00 Navázala jsem ti na to popruhy, takže se ti to dobře ponese.
00:57:03 Co? No.
00:57:05 Dáme ho nad stůl do tvé pracovny...
00:57:11 Ježíši, ty to snad nikdy nesundáš.
00:57:13 STŘELBA
00:57:16 Co to je?
00:57:21 Copak se zbláznili?
-Je doba honů, miláčku.
00:57:26 VÝSTŘEL TROUBENÍ Z POLNICE
00:57:35 Nestřílejte, pánové, stal se omyl!
00:58:10 Tak tomu se říká parforsní hon.
00:58:14 Miláčku...
00:58:24 Copak se ani takhle jednoduchá věc nedá vysvětlit?
00:58:39 HRA NA KYTARU
00:58:43 Prosím vás.
-Ále.
00:58:47 To jste vy, pane kapitáne?
00:58:50 Říkal jsem si, jestli mě nebudete potřebovat.
00:58:53 Buřta.
00:59:02 Takže po rekapitulaci všeho toho, co se stalo,
00:59:05 analýze našich možností a při perpektivě toho, co mě čeká
00:59:09 jsem se rozhodl, že to dál nevydržím a uteču.
00:59:12 Kam byste utíkal, vy dětino?
00:59:14 Vaše jediná spása je usvědčit ji a udat.
00:59:17 Hmm, to se mi právě nepodaří.
00:59:19 Ona dělá všechno tak chytře, že jí nikdy nic nedokážu.
00:59:23 Krom toho mě ve dne v noci miluje.
00:59:25 ALŽBĚTA: Protože má čas.
-Jak to?-Na tom něco je.
00:59:30 Když ona se dostane do časovýho presu,
00:59:33 tak vona už nějakou tu chybu udělá.
00:59:36 Taky by vás tolik nemilovala.
-Co tím chcete říct?
00:59:39 Zapněte motor a větrák, jo?
00:59:42 Helejte se, docente, já vám nic neradím, rozumíte?
00:59:44 Ale kdyby vy jste na ni vyjel taky, tak ona pozná,
00:59:47 že když si nepospíší, tak je ámen.
00:59:49 Já vám nic neradím, ovšem.
-Jak, vyjel?
00:59:52 Tak kupříkladu, tamhleta lávka nad strží, vidíte?
00:59:55 Ta je na spadnutí, jen jí trochu pomoct.
00:59:59 Já vám... pořád ještě nerozumím.
01:00:03 Helejte, u takový lávky jde vždycky o to,
01:00:05 kdo na ní v tej chvíli stojí, že jo?-Ano, ano.-No.
01:00:08 A jak to začne padat, tak ona se chytí zábradlí
01:00:11 a bude viset tak dlouho, dokud ji nevytáhnete.
01:00:14 V takovým momentě se člověk přizná ke všemu.
01:00:16 A co když ne?
-Co když ne...
01:00:18 Tak uvidí, že je zle a začne fofrovat.-He he...
01:00:24 (prozpěvuje) Krásný vzhled je na ten boží svět.
01:00:27 Tak opatrně, miláčku, opatrně, ať neupadneš do listoví.
01:00:30 Aaa srdnatě stále výš, tak a támhle si stoupneš, víš,
01:00:36 aby za tebou byl vidět ten hrad. Tak.
01:00:39 Pojď hezky. Dej mi..., dej mi ruku.
01:00:43 No, a jsme tady.
01:00:46 DAGMAR: Je, tady je krásně.
01:00:50 Tak a prosím tě, miláčku, ustup si, až na tu lávku si ustup,
01:00:54 abych tam dostal všechno to pozadí.
-Tak běž.-Hmm.Stále couvej, běž,
01:00:58 ustupuj, máš ještě dva tři metříčky, klidně si ustup. Ustup si, zlatíčko,
01:01:03 neboj se, neotálej, no stále...
-A víš co? Já vyfotografuju tebe.
01:01:07 Honem mi to takhle půjč.-No, no... A hezky se tam postav a dej pozor,
01:01:12 ať tam nespadneš, víš, jakou máš smůlu, no.
01:01:15 A můžeš ještě pořád, tam ti to bude slušet. Výborně, zůstaň.
01:01:19 -No... Ne, raději pojď, já vyfotografuju tebe.
01:01:22 Já se strašně nerad fotografuju.
-Ale ne ne ne, miláčku,
01:01:25 hezky tam na tu lávku...
-Já tě prosím, ustupuj si až...
01:01:29 Ne, tobě to tam slušelo.
-Drahoušku, já tebe vyfotografuju.
01:01:33 -Hezky... -Ustup si, miláčku. Já tě prosím, zlatíčko, já tě žádám.
01:01:38 Tak... a takhle s rukama...
-Prosím tě, pojď sem na tu lávku...
01:01:43 Dej mi ten fotoaparát..., hergot... -Au! Au!
01:01:48 Zlatíčko...
-... na tom ručičku...
01:01:52 Ha há! Koho to tu vidím? Snad se nehádáte?
01:01:58 Tejden po svatbě, chaso nezvedená.
01:02:01 Copak je... Heeeee...! Jéžišmarjá!
01:02:05 Lidi, pomozte! To je trest boží!
01:02:09 Já vím, toho hrabětě Schwarzenberga
01:02:13 jsem tenkrát zastřelil já! Ne paní hraběnka! O honu...
01:02:21 POHŘEBNÍ HUDBA
01:03:08 KAPITÁN LIBÍČEK: Psss...
01:03:13 To bylo hodně zbabraný, co?
-To bych neřekl.
01:03:16 Ta metoda je fantastická. Hajný se přiznal ke všemu.
01:03:19 A jak tam visel nad tou roklí, tak to šlo ako lavina
01:03:22 - dva pokusy o zabití, žhářství,
01:03:25 přepadení a 6 nemanželských dětí.
01:03:27 Ovšem, paní hajnou to chudáka zlomilo.
01:03:36 Byla to hodná ženská. To si nesmíte brát tak tragicky.
01:03:41 Podívejte se kupříkladu taková věda. Tam to kape jeden po druhým.
01:03:45 To bych si vyprosil.
01:03:47 Tady každá lidská ztráta popostrčí poznání dopředu.
01:03:49 No já vím, ještě k dalším a větším lidským ztrátám.
01:03:52 Ale vo tom se nebudeme hádat. Já vám chci jenom připomenout,
01:03:56 abyste všechny další kroky dělal jenom pod mým odborným dozorem.
01:04:00 Vy byste opravdu byl tak laskav?
-To je moje povinnost.
01:04:07 To bude naše mrtvá schránka. Zde najdete přesné instrukce.
01:04:11 Rozumíte?
-Rozumím.
01:04:13 Mrtvá schránka. Splním do posledního písmene.
01:04:24 Kam jdeš, miláčku?
01:04:26 Na čihadlo, pozorovat ranní tokání tetřevů.
01:04:31 Až se vrátíš, tak mi to převedeš, brouku, ano?
01:05:00 ÚLEK BOLESTIVÝ VÝKŘIK
01:05:08 Žije! Opravdu žije.
01:05:13 Už tě nikdy nepustím do lesa samotného.
01:05:16 Jak jsi mě postrašil, ty zlý...
01:05:19 ŘEV
01:05:21 Takový manželství tady ani nepamatuju.
01:05:24 Snad jenom ten čtrnáctiletej,
01:05:27 co přived do jinýho stavu tu pětatřicetiletou.
01:05:30 To bylo taky takový harmonický.
01:05:35 Pardon.
01:05:37 Pardon, nezlobte se na mě,
01:05:39 ale pacient potřebuje teď úplný klid.
01:05:41 Ano.
01:05:46 Prosím.
-Ano, pane doktore.
01:05:51 Copak, kapitáne, taky zmije?
-Jistěže.
01:05:55 Byla přivázána za ocas a tím pádem pěkně nasraná.
01:05:58 Jeď, doktore.
01:06:05 ŘEZÁNÍ STROMU PILOU
01:06:11 Máte to propočítaný?
-Jistě.
01:06:14 Délka vrženého stínu krát tangens alfa,
01:06:17 což se rovná úhlu slunce, který ve 12.00
01:06:19 přesně odpovídá úhlové hodnotě zeměpisné šířky.
01:06:22 No dobře dobře, já vám to věřím,
01:06:24 ale hlavně, aby to spadlo
01:06:26 těsně vedle ní, jo. Tam, co jste měl sedět vy.-Copak...
01:06:29 Já tam sedět budu, ale...
01:06:31 A jak to padne, tak žádný ňu ňu ňu ťu ťu ťu hi hi hi ho ho ho...
01:06:35 Hned zařvěte! Tys mě chtěla zabít, bestie!
01:06:39 No, zkuste si to.
-Bestie...
01:06:43 To snad svedu.
-Nedá se nic dělat.
01:06:47 Když ji nenachytáme při tom, co provedla,
01:06:50 tak ji utáhneme na to, co neudělala.
01:06:54 Na noc to zajistím tyčí od záclony s jejíma obtiskama prstů.
01:06:58 No a bude to pravděpodobný, že to podřízla sama?
01:07:02 To je právě to, co jí vezme dech.
01:07:04 A hlavně jí nezapomeňte dát nějak před tím podržet tu pilu.
01:07:13 Ale jak?
-Copak to je takový problém
01:07:16 přinutit vlastní manželku, aby si šáhla na pilu?
01:07:21 HRA NA PILU
01:07:34 Víš co, miláčku, pojď na procházku.
01:07:37 Hm. A můžu si vzít tu pilu s sebou?
01:07:41 Ale poneseš si ji sama.
-Sama sama sama sama...
01:07:45 Au!
-Pojď.
01:07:48 (prozpěvuje) Na na na na na na na na na na...
01:07:54 Pojď, pojď. Chceš podat ruku?
01:07:58 Ne nechceš.
01:08:03 A já si sednu semhle.
01:08:06 Ne ne ne ne ne ne ne ne, tady to není bezpečné.
01:08:09 Támhle je překrásné místečko.
-Ale pusu.-Aha.
01:08:19 Tak, za mnou, ručičku a hop.
01:08:22 Jenom, prosím tě, n e u k l o u z n i.
01:08:34 Nooo, tady je to ideální, tady zůstaneme.
01:08:38 A já se budu opalovat... celá.
01:08:41 Jak? To jako myslíš beze všeho?
01:08:45 Nahá.
-Hmm.
01:08:47 Sem nepřijde ani noha, tak bych snad mohla, ne?
01:08:49 No, já bych jaksi myslel, že spíš ani ne.
01:08:52 Projde náhodná chodec nebo kolektiv pracovníků...
01:08:55 Tak já se svlíknu, co?
-Aha, pardon.-Kam utíkáš?
01:08:59 Jdu si něco zařídit.
-Zařídit?
01:09:02 Totiž, jdu si odskočit... Normálně...ROZPAČITÝ SMÍCH
01:09:11 Haló.-Aha.-Nedívejte se, moje žena se svléká.
01:09:14 To je snad teď jedno, ne?
-No je a není.
01:09:17 Radši se pusťte do toho stromu.
-No tak to buďte bez obav.
01:09:26 Málo jsme to podřízli, co?
01:09:28 Já jsem vám říkal, že je to málo.
01:09:31 A co vzít tu pilu?
-No snad to nechcete podřezávat teď?
01:09:35 S kým si to tam povídáš, puso?
01:09:37 Ale to jsem celý já. Zase přemýšlím nahlas.
01:09:43 Počkejte, já vám helfnu.
01:09:49 Aspoň vidíte, že to není žádná sranda.
01:09:52 Takovej solidní pokus... o zabití.
01:09:54 No to tedy není, ale co teď?
01:09:56 Šťouchneme do toho trochu autem.
01:09:59 No, člověk si musí umět v každý situaci poradit.
01:10:01 Pojďte se mnou.
01:10:04 Tajně.
-No jo.
01:10:11 Kopni tam neutrál. Pan docent nás roztlačí.
01:10:14 Budete tak laskav?
-Zajisté, kapitáne.
01:10:16 A zfoukneme to jako šlupku. Hele, až to spadne,
01:10:19 fofrem vycouvat a rychle pryč.
01:10:22 Hlavně nenápadně, nenápadně.
-Já vím.
01:10:32 RÁNA
01:10:39 RÁNA
01:10:45 Proboha, další oběti.
01:10:48 Jedeme na dovolenou a trošku jsme zabloudili.
01:10:51 Rozkaz, kapitáne.
01:10:55 Ježíši, co se to tu stalo?
01:11:03 Jedeme na dovolenou a trošku jsme zabloudili.
01:11:06 Pozva... hájo...ny...
-Prosím?
01:11:08 Pozvat do hájovny.
-Já jsem vám nerozuměl.
01:11:11 Ale jistěže. Dovolte, abychom vás pozvali
01:11:14 do hájovny... Srdečně. Co? SMÍCH Alžběty
01:11:17 ... kriminologie a...
01:11:19 Pánové, k večeři budou houby.
01:11:25 To jsi všechno nasbírala ty, miláčku?
01:11:28 Říkáš to, jako kdybys neměl radost.
01:11:31 Ale mám, jakpak bych neměl, já přece houby strašně rád.
01:11:35 KOVOVÉ NÁRAZY
01:11:45 Je zle, jsme v tom až po uši.
01:11:47 Naopak, teď ji máme tam, kde jsme ji chtěli mít.
01:11:51 Jak to?
01:11:53 Jak to vypadá?
01:11:55 Dva druhy z těch, co přinesla, jsou smrtelně jedovaté.
01:11:58 Jak jsem předpokládala.
01:12:01 Tak vidíte.
-Co vidím?
01:12:04 Pojďte do kuchyně.
01:12:21 Tak jakpak nám je, mladá paní? Udě... uděláte...
01:12:24 Jak si budete přát. Na kmíně, s vajíčkem
01:12:28 a nebo obalované.-No.
-No, no tak já... s vajíčkem.
01:12:31 Já obalovaný.
-Výborně a já na kmíně.
01:12:34 Každému bude vyhověno.
01:12:36 No ale, proboha, to snad je zbytečně moc... práce, miláčku.
01:12:40 Na tři způsoby, to...
-Ale to vůbec ne.
01:12:44 Já to pro vás ráda udělám.
-A najednou mě napadlo -
01:12:47 - já se přidám k vám, mladá paní, taky na kmíně.-Kmín.
01:12:51 Ano. Ano, prosím, to je, to je nápad.
01:12:54 Najednou taky jako kdybych měl chuť vysloveně na kmín.
01:12:58 Ale já vám opravdu ráda udělám, co...-Ale co, jaképak co...
01:13:01 Jaképak řeči, bude to na kmíně a basta. No.
01:13:14 Prosím vás, co si od toho slibujete?
01:13:16 Proč jste nechal dát všechno do jednoho hrnce?
01:13:18 Protože jsme morálně silnější.
01:13:20 A vydržíme tu hru až do konce, zatímco ona ne.
01:13:23 Chápete?
-No, teoreticky ano.
01:13:26 Ovšem prakticky se obávám, aby to vydržely naše vnitřnosti.
01:13:30 Tak, už je to tady. Ať si každý vezme, kolik chce.
01:13:35 No, já opravdu jenom... velice málo.
01:13:39 Jen mu dejte. Vidíte, jak je bledý.
01:13:42 To voní. Hmmm.
01:13:44 Kolik vy, madam?
01:13:46 Podle normy.
01:13:50 Papejte, papejte, na nic se neohlížejte.
01:14:00 Vy nebudete?
-Samozřejmě, jak by ne.
01:14:02 Ale nečekejte na mě, aby to nevystydlo.
01:14:05 A jaképak nevystydlo. Ale ne ne, tak, pěkně no.
01:14:11 Jen si sedněte ke stolu a papejte.
01:14:15 Tobě to nechutná, miláčku?
-Prosím? Ne, ne.
01:14:20 Ano, samozřejmě. Velice.
01:14:22 To on čeká na vás, protože ví, že hospodyňka má vždycky přednost.
01:14:27 Ale jděte, kapitáne. Odkdy jste tak formální?
01:14:31 Máte pravdu, necháme bonton stranou, že?
01:14:34 Myslím, že si vás budu muset vzít všechny... na povel.
01:14:40 Jak..., jak, prosím, na povel?
01:14:43 No po vojensku.
01:14:45 Všichni na můj povel uchopit vidličky do ruky TEĎ!
01:14:49 Vidličky zasunout pod houby TEĎ!
01:14:52 Vidličky nahoru směr ústa TEĎ!
01:14:56 Uchopení sousta a provedení polknutí TEĎ!
01:15:00 No, to se mně líbí.
01:15:02 Tak a teď už všichni jenom na raz, dva, tři.
01:15:06 Tak, provedeme RAZ, provedeme DVA,
01:15:10 provedeme TŘI. Co se tam lajdáte, Kostohryz?
01:15:13 RAZ, DVA, TŘI.
01:15:17 Nezdržujte... ostatní, Kostohryzová.
01:15:22 (do rytmu) Hm, hm, hm.
01:15:25 Hm, hm, hm...
01:15:28 ZNÍ POHŘEBNÍ HUDBA
01:15:52 Pojď, brouku.
01:15:57 Vemte to rovnou k okresní nemocnici!
01:16:03 Počítám, že tak nejvejš za hodinu
01:16:06 tam přivezou mladou paní s křečema v žaludku.
01:16:10 Měl jste pravdu, kapitáne, jako vždy.
01:16:13 Nakonec to jsou houby z vilnosti.
01:16:21 Abych vám pravdu řekl, pane kapitáne,
01:16:23 já tomu moc nerozumím. Bude ta ženská otrávená nebo ne?
01:16:27 Samozřejmě že ne, protože my jsme předtím
01:16:29 ty jedovatý houby z toho vyndali.
01:16:32 Jenže ona to neví, že, a psychicky to na ní...,
01:16:34 to s ní udělá to samý, jako kdyby to snědla.
01:16:36 A jste o tom přesvědčen?
-Naprosto.
01:16:39 TELEFON Pardon.
01:16:41 Prosím. Jo, dobře.
01:16:45 Dobře, děkuju.
01:16:47 Tak právě volali z myslivny pro záchranku.
01:16:50 Ale...! A už je to tady. A teď to půjde ráz na ráz.
01:16:53 Jak ji přivezou, hned na ni skočíme: Proč jste sbírali jedovatý houby?
01:16:57 Když řekne, že nevěděla, že byly jedovatý,
01:16:59 tak proč jste se bála, že jsou jedovatý, co?
01:17:02 Proč jste je jedla? Na koho jste to měla nalíčený?
01:17:05 Koho jste tím chtěla zkrejhnout?
01:17:07 Co jste si při tom všechno myslela? A hotovo, šmytec.
01:17:13 HOUKÁNÍ SANITY
01:17:37 Už ji vezou.
-Vidím.
01:17:42 Pane doktore! Tak je tady.
01:18:01 S tím člověkem se nedá pracovat.
01:18:06 No, chvilinku si u nás poležíte a bude to dobrý.
01:18:10 Sestřička vám dá něco pro uklidnění
01:18:12 a všechno bude zase v naprostým pořádku.
01:18:15 (šeptem)Děkuju. Sestři. -Ano.
01:18:27 Stav vyloženě kritický.
01:18:30 Kde to jsem?
-V nemocnici, poklade.
01:18:34 No ale vždyť jsme ty houby jedli všichni.
01:18:37 Taky to nebude otrava z hub, miláčku,
01:18:40 protože tam žádné jedovaté houby nebyly.
01:18:42 To byl jenom takový trik.
01:18:45 Ta čúza nerozezná ani podle atlasu žampion od muchomůrky.
01:18:48 Takže já nejsem otrávený.
01:18:50 Ještě nejseš.
01:18:53 Ale budeš.
01:18:56 Protože jsi poplenil můj něžný cit,
01:18:59 svým děvkařstvím jsi mě zahnal na dráhu zločinu,
01:19:02 za mou oddanost jsi se mě chtěl odměnit kriminálem.
01:19:06 I když tě nadále miluji, nedá se svítit.-Ne! Ne! Ne!!!
01:19:11 A!
-To už stačí, mladá paní.
01:19:14 Dovolíte, madam?
-Au!
01:19:18 Děkuji.
-Zatýkám vás jménem zákona,
01:19:21 protože jste urazila moji asistentku.
01:19:23 Řekla jste jí čúzo.
01:19:26 A tak byla obžalované prokázána
01:19:29 nejen výše zmíněná urážka úřední osoby,
01:19:34 ale i několikanásobný pokus o zabití
01:19:38 a dokonaný čin vraždy výbuchem protiatomového krytu,
01:19:43 který, jako státně důležitá stavba, je určen,
01:19:48 aby vyletěl do povětří za úplně jiných okoností.
01:19:53 Jsem tady dobře na tom knihkupci,
01:19:55 co omylem padělal falešný banovky? Neee...
01:20:05 JEN HUDBA A SMĚS HLASŮ
01:21:01 Račte pro...
-Ahoj.
01:21:06 Miláčku, vyprovoď ty slečny ze dveří
01:21:10 a pojď si ke mně popovídat, ano?
01:21:15 Ale promiňte... Děvčátka!
01:21:17 No dovolte, j... já...
01:21:26 Ale Ester.
-Jak vidíš, přežila jsem to...
01:21:30 Oooooo... Díky.
01:21:33 A přes tvé poklesky jsem ti zůstala věrná.
01:21:36 Ty zlý.
-Já totiž... mám radost.
01:21:41 Všechno je jak bylo, jenom se teď jmenuju Miluška.
01:21:44 Nepolíbíš mě?
-Velmi rád.
01:21:55 Promiň, miláčku, že jsem ti to zkazila s těma kočičkama,
01:21:58 ale... Teď, když se budeme brát, tak...
01:22:01 Jak, prosím? My... my dva se...
01:22:06 budeme brát?
-Jistě.
01:22:08 Učiníš jenom to, co bylo už dávno
01:22:11 tvojí morální povinností.
01:22:14 Omluv mě na okamžik.
01:22:35 Kapitáne... Kapitáne, ona je tam. Já vím, proto já jsem tady.
01:22:39 Jenže ona tvrdí, že si ji musím vzít.-No to musíte.-Proč musím?
01:22:43 No protože to je jedinej způsob, jak se jí dostat na kobylku.
01:22:46 Chápete? To je logický přece.
01:22:48 Jinak vám hodí na krk ten..., ten atentát.
01:22:51 Já jsem zvědavý, jak se z toho u soudu vykroutíte.
01:22:58 VARHANY
01:23:00 Dnes jste si slíbili věrnost. Tyto prsteny,
01:23:04 aby vám ji připomínaly po celý váš život.
01:23:40 Co tady máme?
-Svatbu.
01:23:45 Jo to je ten podvodník, co pracuje ve vdovách po umělcích?
01:23:48 Ne, to jste vy. Jak jste mě požádal o ruku.
01:24:04 JÁSOT SVATEBČANŮ
01:24:08 TŘÍŠTĚNÍ SKLA
01:24:12 To je dobře, že jste přišel, kapitáne.-Já jsem sem nepřišel,
01:24:16 já se tu žením.-Ne, nevadí, já jsem vás chtěl jenom poprosit,
01:24:20 jestli byste mi nemohl půjčit služební pistoli.-Na co pistoli?
01:24:23 No, já jedu na svatební cestu.
01:24:34 Jed.
-Na krysy.
01:24:36 No, na více.-Máme tady Nera zrní a...-Zrní.
01:24:41 Počkejte, pak by tu byl zvlášť účinný jed na potkany.
01:24:44 Třikrát.-Tři... Stačí to?
-No, musíme doufat.
01:25:04 Tak mnoho štěstí.
01:25:07 Cože?
-Mnoho štěstí!
01:25:10 Cože?
-Ale nic.
01:25:13 PÍSEŇ Láska má,
01:25:15 to je krůpěj čisté rosy v kvítku,
01:25:18 láska má, to je svatební dar lesních skřítků,
01:25:22 láska má, to je hnízdo z teplé lidské dlaně...
01:25:28 Skryté titulky: Ludmila Stránská
01:25:32 Česká televize 2011
Hvězdou výzkumného ústavu chemických závodů je docent Kostohryz (V. Brodský), kterého obdivují jak mužští kolegové, tak především kolegyně. Asistentky Dagmar (J. Brejchová) a Ester (I. Janžurová) jsou do něj dokonce zamilované, a to tak, že navzájem jedna druhou nesnášejí. Rafinovaná Dagmar jednoho dne sprovodí Ester ze světa a přinutí Kostohryze, aby se s ní oženil. Líbánky v hájovně se však zvrtnou v sérii smrtících událostí: Dagmar chystá na manžela nebezpečné léčky, neboť se dovtípí, že Kostohryz spolupracuje s policií na jejím usvědčení. Muži nezbude, než se bránit stejným způsobem. Všemu přihlíží popletený policejní kapitán Libíček (J. Libíček) se svou rázovitou řidičkou Alžbětou (J. Jirásková)…
Autorem scénáře k tomuto filmu byl Jaroslav Dietl, od jehož narození v těchto dnech uplynulo 90 let.
