Boj o děti
Dosud zůstávala Česká republika poslední zemí EU, která nejmenší děti posílá do kojeneckých ústavů. Zatímco v jiných zemích společnost hledala cesty, jak dětem zajistit co nejlepší a láskyplnou péči v biologických či pěstounských rodinách, u nás jsme se drželi překonaných modelů, přestože je již dlouho vědecky prokázáno, že ústavní péče má na děti devastující vliv. Česko kvůli tomu bylo dlouhodobě kritizováno EU i zahraničními organizacemi. Přes osmdesát let psychologických i sociologických výzkumů v mnoha zemích ukázalo, že život v ústavní péči může dětem způsobit závažnou újmu, která má dopad na jejich emoční a kognitivní rozvoj i na celý budoucí život. Koneckonců ani v Česku nejde o nic nového, na nevratná poškození vývoje dětí z ústavů poukazoval už od 60. let minulého století nestor dětské psychologie prof. Zdeněk Matějček. Na tom nemůže nic změnit ani nesporná obětavost řady profesionálních vychovatelek z ústavních zařízení, které ani přes maximální snahu nemohou nahradit pozornost, péči a lásku jedné osoby. To vše přitom potřebuje každé dítě. Zároveň platí, že instituce představují nejdražší způsob péče o ohrožené děti. Každý rok se v ČR vynakládají skoro tři miliardy korun na provoz kojeneckých ústavů a dětských domovů, ve kterých pobývá přibližně 5 tisíc dětí. Stejné prostředky by mohly být využity k podpoře více než 100 tisíc dětí žijících v komunitě formou terénní sociální služby a pěstounství. Zastánci ústavů často tvrdí, že významnou část ústavní klientely tvoří děti s vážnými zdravotními postiženími. Objektivní průzkumy však ukázaly opak: Ve skutečnosti je těchto dětí v českých ústavech mizivé procento, většina dětí je zdravá nebo má obtíže zvládnutelné s pomocí ambulantních lékařů či specialistů. Koneckonců takové případy zaznamenává i náš dokument.
Po mnohaletém úsilí odborníků a řady organizací konečně došlo ke změně. Poslanecká sněmovna letos schválila novelu zákona o ochraně dětí, která od roku 2025 zakazuje děti do tří let umísťovat do ústavních zařízení. Pro srovnání, v mnoha dalších zemích je tento věkový limit mnohem vyšší, např. na Slovensku je stanoven na 6 let, v Maďarsku na 12 let, v Polsku na 10 let. Navíc dětí do tří let je v českých ústavních zařízeních jen něco málo přes tři stovky. Do poslední chvíle však nebylo jasné, jestli odborné argumenty převáží nad vášněmi a emocemi.