Jiřina Jirásková, od jejíhož narození včera uplynulo 90 let, ve své životní roli české hraběnky, která se rozhodne oslavit narozeniny na rodném sídle, z něhož byla v padesátých letech minulého století vyhnána. Podle scénáře dramatika Jiřího Hubače (1993). Dále hrají: K. Heřmánek, J. Vinklář, V. Zawadská, T. Medvecká, I. Vyskočil a další. Scénář J. Hubač. Kamera V. Smutný. Režie M. Hollý
00:02:24 Promiňte, paní hraběnko, jsou tu z Národního výboru.
00:02:29 Máte opustit zámek. Přišli ho pečetit.
00:02:36 Dohraji vám to příště. Za 10 let se sejdeme.
00:02:43 Kde?
00:02:46 Na onom světě.
00:02:48 Tady, při mých sedmdesátinách. Máte mé slovo, tady jsou svědkové.
00:02:56 Bravo, nikdy neustupovat.
00:03:01 Alois, přípitek.
00:03:29 -Dobrý den, pane doktore!
-Dobrý!
00:05:32 Prosím, postupte si ke mně!
00:05:35 Štuková ornamentika je dílem Frederika Himleho.
00:05:40 Mobiliář pochází z 1. pol. 18. století.
00:05:45 Obraz před vámi představuje zakladatele rodu v mladých letech.
00:05:52 Jedná se o práci neznámého vídeňského mistra.
00:05:57 Vzadu pod oknem uvidíte barokní kabinet zdobený intarzií.
00:06:03 Na levé straně si všimněte barokních tzv. dvoustěnných pohárů.
00:06:10 Je to vzácná ukázka české práce z let 1730 -1735.
00:06:16 Klavír v rohu je z druhé poloviny 19. století.
00:06:21 Nyní projdeme chodbou vedle přijímacího pokoje hraběnky,...
00:06:28 ...k zadnímu schodišti a poté k východu ze zámku.
00:06:56 Musíte se skupinou, musím zamknout.
00:07:00 -Čípak jsi? -Paní průvodkyně.
-Jak ti říkají? -Evička.
00:07:07 -Řekni mamince, že tu na ni čekám.
-Cizím je tu vstup zakázán.
00:07:14 -Nejsem cizí, jsem kmotra tvé maminky. Víš, co je to kmotra? -Ne!
00:07:21 Maminka ti to poví, tak utíkej!
00:08:05 Karl Heinrich nebyl rytířem maltézského řádu.
00:08:10 To byl jeho bratranec Hugo, z matčiny strany, rodem de Gichy.
00:08:17 Ta váza v jídelně není z roku 1793, ale z roku 1705-14.
00:08:23 A ten malíř dekóru se nevyslovuje Vincent, ale Vensánt.
00:08:29 -Ale jinak to říkáš moc hezky, Evičko. -Moc se omlouvám!
00:08:35 To nic, jen nechci vypadat lepší než jsme byli.
00:08:41 Omlouvám se za ten dopis.
00:08:44 Myslela jsem si, že vás tu ubytuji, ale manžel by to nedovolil.
00:08:51 Nevadí, budu bydlet v hotelu.
00:08:54 V tomhle účesu jsi mladší, ty si trháš obočí?
00:08:59 Ale hotel je 2 roky zavřený, opravuje se.
00:09:04 -Mařka bydlí pořád na starém místě?
-Ne, dostala byt od školy.
00:09:11 -Je tam vedoucím kuchyně.
-Vedoucí?
00:09:15 Obě jste povýšily a my jsme vás tak vykořisťovali.
00:09:20 Když oni na to místo nikoho neměli.
00:09:24 Když manžel dostal to správcovství, a já to tu znala, tak...
00:09:37 Víš, co je tam napsáno? Le amour a fidélité.
00:09:44 Napsal to můj snoubenec pár týdnů předtím, než ho ve vojně zabili.
00:09:51 To bys mohla dávat k lepšímu.
00:09:55 Milostná tragédie hraběnky z Lansdorfu, to by lidi zajímalo.
00:10:02 -Koho sis to vzala?
-Kotrbu, ze staré čtvrti.
00:10:07 -Kotrbu?
-Dělal instalatéra v lihovaru.
00:10:12 Instalace tady byla hodně zanedbaná.
00:10:17 Manžel byl na odborném školení, rychle se zapracoval.
00:10:23 2x byl nejlepší pracovník památkové péče.
00:10:27 Tak proč nesvítí ta křišťálová aplika v salóně?
00:10:32 Manžel vyměnil vedení v celém zámku. Teď můžete v každém pokoji..
00:10:40 -...zhasnout a rozsvítit.
-No to je pokrok!
00:10:44 -Pepa je moc obětavý a šikovný.
-Politicky uvědomělý, že?
00:10:51 Tak tu oslavu mi nepovolí.
00:10:59 V neděli jede na vojenské cvičení.
00:11:03 V den oslavy už bude 150 kilometrů od zámku.
00:11:12 Tatínek mi říkal, že jsi intrikánka, já mu nevěřila.
00:11:19 Když já jsem se vám chtěla za to vykořisťování odvděčit.
00:11:31 Paní hraběnko!
00:11:35 -Dostala jsi pozvánku?
-Ano! Hrozné, jak jste daleko!
00:11:41 -Co tam děláte? -Háčkuji záclony pro Drutěvu. -To je mi líto.
00:11:48 Z vůle dějin jsme zbohatli, z vůle dějin schudli.
00:11:53 -Ale tys přibrala. -Vařím pro děti, tak si něco uďobnu.
00:11:59 Potřebuji ubytovat, hotel je zavřený.
00:12:03 -A na zámku to nejde?
-U tebe zřejmě taky ne!
00:12:08 Mám tu jen 1 pokoj a jednu postel. To bychom se nevyspaly.
00:12:15 Řeknu pravdu, ředitelka je manželka partajního tajemníka.
00:12:21 Vzala mě sem na čestné slovo. Jeďte domů, paní hraběnko!
00:12:27 Oni vás vyženou.
00:12:33 V našem rodu jsme si zvykli plnit sliby.
00:12:38 A já mám ještě jeden slib nesplněný.
00:13:16 KLEPE NA DVEŘE.
00:14:02 Budu se ti muset představit Alois, abys mě poznal.
00:14:10 Ježíšimarjá, paní hraběnko!
00:14:24 Vypadáš dobře, jen trochu unaveně. Vidím, žes mě čekal.
00:14:30 -Koně máš připravené, jen zapřáhnout. -Byl jsem kovat.
00:14:36 -Dělám na statku. -Já myslela, že hraješ fotbal. -Dali mi tu byt.
00:14:44 Tak jim peru, lajnuji. Bydlím tady zadarmo.
00:14:49 Jsem rozvedený.
00:14:53 -Koně, rozvod...to jsi nezahálel.
-Co tu hledáte, paní hraběnko?
00:15:03 Ztracené mládí. Pozvánku jak vidím jsi dostal.
00:15:08 Ještě jsi ji nerozlepil. Potřebuji tvou pomoc.
00:15:15 To ne, paní hraběnko! Jsem hrozně nespolehlivý.
00:15:20 Líný, zpustlý a opilý. Vždyť se na mě podívejte.
00:15:27 Já si tě přece nechci brát. Potřebuji u tebe pár dní přespat.
00:15:34 -Tady? -Určitě je tu ještě jedna místnost.
00:15:59 Dobře vymyšlené, tady nemusíš ani uklízet.
00:16:05 Tady přece nemůžete bydlet.
00:16:10 Proč ne?
00:16:19 Potřebuji jen postel a popelník. Poslední léta moc kouřím.
00:16:26 To je všechno, co mi ten socializmus přinesl.
00:16:37 Z téhle postele určitě nespadnu.
00:16:41 Pomoz mi vstát!
00:16:46 Tahle doba vykročila nesprávnou nohou.
00:16:53 My s ní musíme srovnat krok.
00:16:59 Zapal mi a odveď koně na projížďku.
00:17:16 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:17:29 Dobré ráno!
00:17:35 Jestli ruším, přijdu později.
00:17:39 -Co chceš? -Koupit si knížku, nebo tu prodáváš něco jiného?
00:17:46 -Jakou knihu? -To je jedno! Něco mi vyber hezkého.
00:17:52 -Přišel jsi provokovat?
-Přišel jsem ti zvýšit tržbu.
00:17:58 Taky se chci zeptat, zda nechceš poznat hraběnku z Landsdorfu.
00:18:04 Přijela mě navštívit. Je to příležitost.
00:18:09 -Živé hraběnky jsou památkově chráněné. Přijdeš? -Ne, ještě něco?
00:18:19 -Tu knihu jsi mi nevybrala.
-Tu ti vybere vedoucí.
00:18:25 Pane vedoucí!
00:18:28 -Co si přejete? -Potřebuji radu.
00:18:31 U rozvodu má žena řekla, že jsem nevzdělanec.
00:18:36 Prý jsem za život četl asi 5 knih. Kolik knih musím přečíst,..
00:18:43 -...aby změnila názor?
-Nemluvte s ním, je opilý.
00:18:49 -Kolik jste jich přečetl vy? Jste prý vzdělaný. -To nemyslím.
00:18:55 -Ale má žena to říká, tak kolik jich bylo? -Mnoho!
00:19:01 Nepočítal jsem je. K čemu je vám to dobré?
00:19:06 Abych věděl, kdy vás předeženu.
00:19:09 To stačí! Kup si nějakou knihu nebo jdi domů!
00:19:15 -Jakou jste si vybral?
-Pro začátek chci tenhle regál!
00:19:22 A pořádně mi to zabalte.
00:19:24 -Ale to jsou filosofické spisy.
-Ty se neprodávají?
00:19:30 To ne, ale je to trochu nezvyklé.
00:19:35 Co je na tom nezvyklého chtít dostat svou ženu nazpátek?
00:20:21 -Co je vám paní hraběnko?
-Mám nemocné oči.
00:20:26 Časem přijdu o zrak.
00:20:29 Zkouším, jestli dokáži psát poslepu.
00:20:34 3 chyby. To by šlo. Táhne z tebe rum, Alois.
00:20:40 -Jsem alkoholik! -Paní hraběnko!
-Paní hraběnko!
00:20:48 To ráda slyším, odborníka potřebuji.
00:20:52 Musíš sehnat 10 lahví nejlepšího sektu.
00:20:56 -Nejraději francouzského.
-To jste pili naposled.
00:21:03 Měli jsme ho ve sklepě 300 lahví.
00:21:07 Všechno zabavili a odvezli Krásovi do hotelu.
00:21:13 Zajdi za ním, zda nám ho neprodá.
00:21:17 Já si zatím vyzkouším klavír na zámku.
00:21:21 To víno bude moc drahé.
00:21:24 Ve vyhnanství jsem dělnice Landsdorfová.
00:21:28 Ale tady jsem Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Landsdorfu.
00:21:35 To zavazuje! I tebe!
00:21:37 Musíš mít smoking, motýlka, rukavice, pěšinku uprostřed...
00:21:43 ...a křišťálové poháry na šampaňské. Teď už jdi!
00:21:49 Ano, paní hraběnko!
00:22:16 Rekonstrukce.
00:22:24 -Pozdrav Bůh, pane Kráso!
-Je zavřeno!
00:22:29 -Posílá mě paní hraběnka.
-Ona ještě žije?
00:22:34 Přijela oslavit své sedmdesátiny, potřebuje 10 lahví šampaňského.
00:22:42 Podej mi ty šipky, nesmím se předklánět.
00:22:46 Je to bída! Nesmím pít, jíst, nemůžu vstát.
00:22:52 -Hlavně, že jste zdravý.
-To má být vtip? Jsi tak blbej?
00:22:59 -Vypadáte dobře, rozhodně líp než já. -Šampaňské nemám! -Osm!
00:23:08 Mysleli jsme to francouzské šampaňské ze zámku.
00:23:13 To francouzské? Poslední láhev se vypila na svatbě předsedovy dcery.
00:23:23 Paní hraběnka na vás tak spoléhala, určitě by vám dobře zaplatila.
00:23:32 Já bych jí to dal zadarmo, kdybych měl.
00:23:36 -Já s ní chodil na hony. -No právě!
00:23:41 Tancovali jsme, střílela líp než já, baba čertovská.
00:23:51 -Aspoň se napijeme na její zdraví. Podej si skleničku. -Rád, děkuji!
00:24:09 -Kurva, to byly časy. -Kdybyste ten šampus měl, kolik by stála flaška?
00:24:18 Takové riziko by mi nikdo nezaplatil.
00:24:23 Zatajení západního zboží, černý prodej, to je nejmíň 2 roky.
00:24:30 To byste chtěl aspoň stovku za láhev, co?
00:24:35 Víš, proč se tu ještě držím?
00:24:38 Jenom proto, že házím s předsedou šipky a hraji mariáš.
00:24:44 -2 stovky. -Stejně po mně jdou!
00:24:48 -Ten panchart z obchodní inspekce je tu pořád. -3 stovky!
00:25:00 Něco ti řeknu, Alois!
00:25:04 -Bývalá aristokratka je dnes horší než agent CIA. -Máte strach?
00:25:16 Strach ne, jenom opatrnost.
00:25:19 Ožerou se, seberou je, a kdo vám prodal francouzské šampaňské?
00:25:28 -A už se vezu. -Tak 4 stovky, ale víc paní hraběnka dát nemůže.
00:25:36 -Háčkuje záclony, 50 korun za metr.
-Pane Bože, taková to byla dáma.
00:25:43 Ani kapesníček si sama nezvedla ze země.
00:25:48 8 lahví po 5 stovkách, ať mě třeba zavřou.
00:25:55 To je všechno, co mi zbylo.
00:26:08 Nyní projdeme spojovací chodbou kolem přijímacího pokoje hraběnky.
00:26:15 Potom druhým schodištěm k východu.
00:27:29 Co tady děláte?
00:27:33 Přemýšlím, jak ten čas letí. Ten klavír byste měli dát naladit.
00:27:40 Ty parkety potřebují vydrátkovat a napustit.
00:27:45 Dubové dřevo časem tmavne a černá.
00:27:52 Můžete mi říct jednou větou, jak jste se sem dostala?
00:27:58 -Kdo vám dovolil hrát na piáno?
-Přišla jsem dveřmi.
00:28:04 Na ten klavír jsem hrála 50 let. Dal mi ho otec k 10 narozeninám.
00:28:11 Povolení nežádám a nepotřebuji.
00:28:14 Je to víc než 1 věta, ale návrat domů se nedá odbýt jednou větou.
00:28:21 -Pane Kotrbo! -Vy mě znáte?
00:28:25 -Zajímá mě člověk, který spravuje můj majetek. -To je státní majetek.
00:28:32 -Můžu-li vám radit... -Jistě!
-Opusťte zámek nebo vás ohlásím.
00:28:39 Máte tu zakázaný pobyt.
00:28:42 Na klíči, který držíte je latinský nápis.
00:28:46 -Víte, co se tam píše? -Odejděte!
-"Nikdy neustupovat"!
00:28:53 Odejdu, ale chci se podívat do ložnice, jestli i tam se dá...
00:28:59 -...nejdřív rozsvítit a potom zhasnout. -Jistě, že dá!
00:29:05 Chci se přesvědčit sama. Dnes se jinak mluví a jinak jedná.
00:29:12 -Chcete se dělat zajímavou?
-Jsem zajímavá! Hovořím 4 jazyky.
00:29:19 Vystudovala jsem kunsthistorii na vídeňské univerzitě.
00:29:25 V Baden-Badenu jsem vyhrála 400 tisíc korun.
00:29:29 Dnes žiji za 10 korun denně. Přidejte si to k výkladu.
00:29:37 Ukáži vám tu ložnici, ale pak musíte jít.
00:29:41 Podal byste mi laskavě moji hůl, pane Kotrbo.
00:29:47 Děkuji!
00:29:50 -Pepo, počkej! -Co je?
-Nechoď tam, jen se přišla podívat.
00:29:56 -Dělá, jakoby jí to pořád patřilo.
-Ke mně se chovala hezky.
00:30:03 Byla jsi mladá! Nevíš, jak tě vykořisťovala.
00:30:08 Dala mi prstýnek a byt.
00:30:10 -Tátovi zaplatila pohřeb.
-Má zákaz, tak tu nemá co dělat.
00:30:17 Ohlásím to! Za zámek odpovídám já!
00:30:23 -Klid, Josef!
-Neříkej, že se nic neděje.
00:30:28 -Děje se něco horšího. Jsou tam zas. -Kdo? -Holubi.
00:30:34 Válčíme s nimi už dlouho a pořád prohráváme.
00:30:39 Už nám zničili celou sgrafitovou výzdobu.
00:30:44 -Předsedo, žádám tě, abys ji vykázal z města. -Co ti tak vadí?
00:30:51 -Přišla se jen podívat na zámek.
-Tvrdí, že je to její majetek.
00:30:58 -Kontroluje, jak se o něj starám.
-Dělá si srandu, já ji znám!
00:31:05 -Nemyslí to vážně.
-Mě provokovat nebude!
00:31:10 -Promluvím s ní, aby na zámek nechodila. -Ne!
00:31:15 -Řekneš jí, aby vypadla z města.
-Nerozčiluj se! To chce odstup!
00:31:22 Stačí obrátit optiku a ten tvůj problém je takhle malinkej.
00:31:28 -Koukni se! -Buď to uděláš ty nebo to udělá bezpečnost.
00:32:02 To šampaňské bude! 8 lahví francouzského šampaňského.
00:32:09 Opláchni se studenou vodou.
00:32:12 Uprav se a přijď mi to říct znovu! A klepej!
00:32:56 -Kolik jsi toho vypil?
-Jen to, co mi Krása nalil.
00:33:03 -Proč mi ukazuješ jazyk?
-Protože vám lžu, paní hraběnko.
00:33:10 Proto se nemusíš pitvořit.
00:33:14 I ve lhaní je třeba dodržet dekorum, jinak ti nikdo neuvěří.
00:33:21 -Byl jsem taky v hospodě u Zeleného stromu. -Proč jsi nervózní?
00:33:28 Čekám, že mi vynadáte. To by mě uklidnilo.
00:33:34 Šampaňské jsi sehnal, víc jsem nechtěla.
00:33:38 Ale 500 korun za jednu láhev to je moc!
00:33:42 -Navíc za vlastní víno?
-Za všechno se platí!
00:33:47 Za radost dvojnásob. Prodala jsem řetízek a náramek.
00:33:53 Byl to dárek od kmotry k biřmování. Přijel tehdy i arcibiskup.
00:34:00 To byla sláva. Kruci, já už se zase dojímám. Něco mi slíbíš.
00:34:07 Když se zapomenu a začnu vzpomínat, řekneš něco sprostého.
00:34:13 -Sentimentalitu nesnáším!
-Jak si přejete, paní hraběnko!
00:34:19 Jaké sprosté slovo by vám nejvíc vyhovovalo?
00:34:24 -První, které tě napadne.
-Asi se budete hněvat... -Proč?
00:34:33 Správné sprosté slovo je nejlepší obranou proti smutku a zoufalství.
00:34:41 -To mám vyzkoušené. -Ne, to nejde! Potkal jsem předsedu.
00:34:47 -Máte přijít na Národní výbor.
-Co mi chce?
00:34:52 Prý máte zákaz pobytu ve městě.
00:34:56 Už jsem se lekla, že mě chce udělat čestnou občankou.
00:35:02 -Co jsi to koupil za knížky, to je pro sportovce? -Ne!
00:35:08 To je kvůli ženě, prodává knihy.
-Vždyť jsi rozvedený. -To jsem!
00:35:17 Myslíš si, že ti ji materialismus a empiriokriticismus vrátí?
00:35:24 Ta už má dávno někoho jiného.
00:35:34 -Nemá. -Kolik je jí? -37!
00:35:39 Ve 37 letech nevydrží žádná ženská dlouho sama. Najdi si jinou!
00:35:46 -Slyšíš, Alois? -Ne!
00:35:53 -Když mně bylo 37, vzpomínám si...
-Hovno!
00:36:13 Tolik ji miluješ?
00:36:16 Tak nepij a kup si něco na sebe.
00:36:23 Na to ještě máme.
00:36:26 Jak si přejete, paní hraběnko!
00:36:43 KLEPÁNÍ.
00:37:03 Dobrý den!
00:37:05 V civilizované zemi se odpovídá na zaklepání i na pozdrav.
00:37:11 Ale vy jste ještě mladá, to všechno můžete dohnat.
00:37:17 -Co si přejete?
-Já nic, pozval mě váš předseda.
00:37:27 Jak se jmenujete?
00:37:29 Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Lansdorfu a ze Scheinbergu.
00:37:35 Ale to si asi nebudete pamatovat, slečno!
00:37:40 -Tady je navštívenka.
-Nebyla jste napsaná.
00:37:51 Děkuji!
00:38:02 -Jsem Halamka, předseda.
-A který Halamka?
00:38:07 -Josef, Václav nebo František?
-Franta, ten nejstarší.
00:38:13 -2 Halámkové pracovali v našem pivovaru. -To jsem byl já a Josef.
00:38:21 Posaďte se, paní...hraběnko!
00:38:27 -A otec, pořád ještě pytlačí?
-Ne, loni zemřel. Sedněte si!
00:38:37 -Sedím jen když jsem unavena.
-To bývá málokdy, co?
00:38:44 -S prázdnou kapsou se pomaleji stárne. -Paní hraběnko!
00:38:50 Vy mně to nebudete věřit, ale já vás vždy strašně obdivoval.
00:38:57 Jak jste se vždycky kolem chalupy mihla na koni...
00:39:02 -...vlasy vám takhle vlály... Nedáte si kávu? -Ne, děkuji!
00:39:09 Taky si vzpomínám, jak jste přišla na naše ochotnické divadlo.
00:39:16 Byl tam režisér z Národního, dávali jsme Lucernu.
00:39:21 Já byl hrozné dřevo, ale to hraní jsem miloval.
00:39:27 A ten režisér mi jednou řekl: "Halamko, vy nesmíte hrát lidi".
00:39:38 A dneska tady lidi kočíruji. Sedněte si!
00:39:44 Asi máte ještě jiný úmysl, než mě donutit, abych si sedla.
00:39:52 Je tu ten váš zákaz pobytu. Prý jste tu již několik dní.
00:39:59 Já to nerad říkám, ale budete muset odjet.
00:40:04 Je to rozhodnutí zákona a já jako orgán ho musím respektovat.
00:40:11 -I když jsme přátelé.
-Jste si tím přátelstvím tak jistý?
00:40:17 Taková je doba. Třídně nás rozdělila. Ale můžeme se domluvit.
00:40:24 Vy zítra odjedete a já nebudu nikde nic hlásit. Ujednáno?
00:40:34 Jsem tu naposledy, už se sem nevrátím.
00:40:39 -Proto tady ještě pár dní zůstanu.
-Buďte rozumná!
00:40:45 Byla jsem rozumná 10 let, i když jste mi všechno sebrali.
00:40:51 Vyhnali mě a mého koně utratili.
00:40:55 Teď byste měli být rozumní vy! To je fér!
00:40:59 Vy nemáte právo cokoliv chtít.
00:41:03 Protože tady vládne dělnická třída a všechna práva má pracující lid.
00:41:10 To jsem ráda, já pracuji 7 hodin denně oběma rukama.
00:41:16 Totéž se nedá říci o vás, pane předsedo!
00:41:20 Chcete mě urazit? Umím být také tvrdý a zlý.
00:41:25 O tom nepochybuji, jinak byste tady neseděl.
00:41:30 Co tím chcete říct?
00:41:34 Že ten režisér měl pravdu, lidské role vám opravdu moc nesedí.
00:41:42 -Kdo vám dal právo se mnou takhle mluvit? -10 generací mých předků.
00:41:50 -10 generací vykořisťovatelů, flákačů... -A parazitů!
00:41:56 Já jsem věděla, že naše vztahy se nakonec vyjasní.
00:42:01 Tím hůř pro vás! Zítra odjedete.
00:42:05 Když ne po dobrém, tak to půjde po zlém!
00:42:11 10 let jsem žila v bídě, ale nikdy ve strachu.
00:42:17 Pozdravujte pana bratra. Sbohem, pane Halamko!
00:42:44 Chystáš se na maškarní?
00:42:47 Ne, ale žena má narozeniny, chci udělat dojem.
00:42:54 -Ta hraběnka musí z domu. Víš proč? -Jo!
00:42:59 Takže jí to řekneš!
00:43:07 -Co jako? -Že má zákaz, že tady nemůže zůstat.
00:43:13 To je těžké!
00:43:15 Mluví německy, francouzsky, italsky.
00:43:19 Na stroji píše i poslepu. S tou se nedá diskutovat.
00:43:25 -To je dáma de luxe!
-Chceš, aby ji vyhnala bezpečnost?
00:43:31 -Nebo aby byla ostuda ve městě?
-To nechci!
00:43:36 Dívej se na to dialekticky!
00:43:39 Rada byla proti a my ti dali byt, důvěru, já tě podržel...
00:43:45 ...tak neblbni nebo z toho musím vyvodit důsledky.
00:43:51 -Dobře, že jste mi to řekl.
-Je to jasný? -Ano, je!
00:43:58 -Dnes odsud odejde a ty jí dáš výpověď. -To nemůžu!
00:44:03 -Vždyť tu není hlášená.
-Ale ona předpisy neuznává.
00:44:10 Jestli ji tam ještě dnes najdeme, tak to budeme hodnotit...
00:44:16 ...jako napomáhání třídnímu nepříteli.
00:44:27 Zabalte mi ten smoking!
00:44:42 Vypadáš hrozně! Tu košili přece nemůžeš mít.
00:44:47 To vím taky, ale košile nepůjčují.
00:44:51 -Mluvil se mnou předseda.
-Se mnou taky!
00:44:57 -Přinesl jsi šampaňské?
-Krása nebyl doma.
00:45:02 -Peníze jsi nepropil? -Ne!
-Já ti věřím, večer mi je ukážeš.
00:45:09 -Cos připravil k obědu?
-Smetanový krém á la Provence.
00:45:15 -Tu kulajdu jsme měli včera k večeři. -Dnes je s rohlíkem.
00:45:22 -Jsi vynalézavý, Alois.
-Děkuji za uznání!
00:45:30 -Na co čekáš?
-Jde sem příslušník!
00:45:34 -Příslušník čeho?
-Esenbák. -Jde mě asi zatknout.
00:45:41 -Co budeme dělat? -Přivítáš ho a omluvíš mě, že dnes nepřijímám.
00:45:48 -Náhlé zhoršení zdravotního stavu.
-Když neuvěří?
00:45:53 Není důležité, aby uvěřil, ale aby odešel.
00:46:07 Bydlí u vás jistá Landsdorfová?
00:46:15 Částečně, tedy přechodně!
00:46:26 Tak mě k ní zaveďte!
00:46:28 Paní hraběnka je nemocná! Nikoho nepřijímá.
00:46:33 Hraběnka jo? To bude asi pěkný numero, co?
00:46:41 Ustupte!
00:46:58 Vy jste Landsdorfová?
00:47:02 To je zřejmě dobový zvyk neklepat a nezdravit.
00:47:11 Jste Anna Landsdorfová?
00:47:16 Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Landsdorfu a ze Scheinbergu.
00:47:24 Máte zákaz pobytu, musíte okamžitě opustit město.
00:47:30 Musíme jen umřít, všechno ostatní jsou podmíněné povinnosti.
00:47:36 -Co tím chcete říct? -Alois, vysvětli mu to, mě to unavuje.
00:47:43 Paní hraběnka chce říct, že se mýlíte.
00:47:48 Nemůže odjet, když je nemocná.
00:47:52 -Dostala jste paragraf, tak jste sem neměla jezdit. -Jaký paragraf?
00:47:59 -To já nevím, rozhodnutí soudu.
-Tak mi ho ukažte!
00:48:05 -Já ho nemám.
-Až ho budete mít, přijďte znovu.
00:48:12 Máte od lékaře potvrzení, že jste nemocná?
00:48:17 To inteligentní člověk vidí na první pohled.
00:48:23 -A co vám tedy je?
-Mám za sebou 2 infarkty.
00:48:29 Obávám se, jestli hned neodejdete, dostanu třetí.
00:48:36 Ale vy nejste ani policejně hlášená.
00:48:41 Paní hraběnka se nepotřebuje hlásit. Tady ji každý zná!
00:48:47 -Je to předpis!
-Já nehumánní předpisy neuznávám.
00:48:53 Alois, vyprovoď laskavě pana strážmistra.
00:48:59 Jak víte, že jsem strážmistr?
00:49:02 Vzdělanost znamená zvídavost, mladý muži.
00:49:07 A ta mojí generaci na rozdíl od té vaší nikdy nechyběla.
00:49:20 Oni vás stejně vyhostí!
00:49:35 -To jste zahrála skvěle!
-Nemoci nepředstírám.
00:49:40 Příště mi každou navštěvu ohlásíš předem a plným jménem.
00:49:50 Nemohl jsem nic dělat.
00:49:53 Ležela v posteli a křičela, že má 2 infarkty.
00:49:58 Simuluje! Pošleme tam doktora a pojede šupem.
00:50:05 -Se všemi infarkty. -Jo!
00:50:12 -Kdepak máš maminku?
-Uklízí knihovnu.
00:50:16 -A tatínek? -Peče si jitrnice. Jede na cvičení.
00:50:22 Ty máš ale přehled!
00:50:34 -Co tady děláš?
-Buď zticha a poslouchej!
00:50:39 Musíme si rozdělit úkoly.
00:50:42 Ty seženeš Mařku, Andulu, lesmistra a šafáře.
00:50:47 Já adjunkta, hajného a zahradníka. Já obstarám kytky a pití.
00:50:54 Ty chlebíčky, sklenice, talířky. Mařka dort.
00:50:58 Já vítám a svážím šlechtu. Ty úprava tabule a výzdoba.
00:51:04 -Můžeš mi půjčit 200?
-Nemám! Jak se sem páni dostanou?
00:51:11 -Budou mezi návštěvníky, počkají dole, než pro ně přijdeš. -Pepa!
00:51:22 -Co tady děláte? -Hraběnka tvrdí, že tu zapomněla hůl.
00:51:29 Jsem z ní zoufalý. Nakvartýrovala se ke mně, nechce odjet domů...
00:51:37 Oni ji vyhostí, už tam byla bezpečnost. Ta hůl tady není!
00:51:44 -Proč jsi ji bral k sobě?
-Ze soucitu, že takhle dopadla.
00:51:51 Musel jsem jí i cigára koupit. Prý mi zato odkáže pivovar.
00:51:57 Mně pivovar. Tak hůl tu není, tak já uříznu nějaký klacek...
00:52:08 Holčičku máte pěknou!
00:52:12 Taková živá a vnímavá.
00:52:43 -Ta oslava je až zítra, ne?
-Proto jdeš tak pozdě?
00:52:51 Já jenom že máte večerní toaletu.
00:52:55 Nebylo mi dobře, tak jsem se oblékla. Abys mě nedal do rakve...
00:53:02 ...v tom kostýmu, cos mi včera pokecal kafem.
00:53:07 -Vy máte do smrti ještě daleko.
-Rozhodně blíž, než ty k rumu.
00:53:14 -Kdes byl tak dlouho?
-Měl jsem spousty běhání.
00:53:19 -Z putyky do putyky. Máš jezdit taxíkem. -To je moc drahé!
00:53:26 To není tvoje starost. Když bude nejhůř, prodám tenhle šperk.
00:53:33 Podej mi ruku a pomoz mi vstát!
00:53:36 Nedýchej na mě, pach piva nesnáším!
00:53:57 -Káva se podává z pravé strany.
-Pardon!
00:54:10 Uprav si kravatu a podej mi popelník.
00:54:40 -Sedni si, musíme si promluvit.
-Radši to vyslechnu ve stoje!
00:54:47 Jsou jen 3 důležité věci.
00:54:50 Aby člověk něčemu věřil, aby si sám sebe vážil a aby včas umřel.
00:54:58 Věříš v Boha?
00:55:02 Já nevěřím ani sobě.
00:55:05 Já taky moc nevěřím, i když jsem vychovaná ve víře.
00:55:11 Když si to všechno představím, život věčný.
00:55:16 Setkání s těmi, které jsem milovala.
00:55:23 Je to příliš krásné, než aby to bylo možné.
00:55:28 Myslela jsem si, že to ve stáří pochopím.
00:55:33 Nebo že mi to můj snoubenec, rytíř z Hájku přijde potvrdit.
00:55:40 Když šel do války, tak mi slíbil, že kdyby padl, tak mi přijde říct..
00:55:47 ...jestli je nějaké potom. Jestli je nějaká naděje.
00:55:53 Pořád čekám a zlobím se, že nejde.
00:55:57 Bojím se, že skončím jako moje senilní teta,...
00:56:02 ...která umřela v ostudných 80 letech. Kde máš to šampaňské?
00:56:10 Byl jsem na zámku, pro dort, tak už jsem to nestihl.
00:56:15 Páchneš pivem, kupuješ dorty, jsi neoholený a šampaňské nemáš.
00:56:22 -Jsi lajdák! -To jsem!
-Nech toho, mám z tebe depresi.
00:56:28 -Tak jdi pro to víno!
-Mám malou prosbu!
00:56:33 -Mohla byste říct mé ženě, že už nepiji. -Vždyť piješ.
00:56:39 Tak jí aspoň řekněte, že si mě částečně vážíte.
00:56:45 Já si tě nevážím!
00:56:58 Aspoň jí řekněte, že ji mám rád a že jsem nešťastný.
00:57:06 Něco ti řeknu!
00:57:09 Ženská ti odpustí všechno, třeba i zločin, když tě miluje.
00:57:15 Když tě nemiluje, tak ti neodpustí nic.
00:57:20 -Zapomeň na ni a jdi pro víno. Peníze máš? -Jistě!
00:57:26 -Proč pořád lžeš, Alois?
-Já strašně nerad lidi zklamávám.
00:57:32 Já si vzal z těch vašich peněz 200 korun.
00:57:41 Kup tedy o láhev méně. Zbylé tři stovky propij na...
00:57:47 -...nepravděpodobný návrat rytíře z Hájku. -Ano, paní hraběnko.
00:58:02 Slíbila mi, že mi nechá pivovar.
00:58:06 Alois, prý máš doma simulantku. Jedeme se tam podívat.
00:58:32 Jede sem doktor. Musíte do postele nebo utéct.
00:58:37 Nechci věřit, že se za pár let stane ze slušného člověka hulvát.
00:58:44 -Neměl jsi klepat?
-Není čas! Doktor jede sanitkou.
00:58:49 Na něco jsem se tě ptala. Sundej si ten baťoh!
00:58:54 -Chtějí vás vyhodit z města!
-Kde je to šampaňské?
00:59:00 Utečte, nebo je nám to šampaňské nanic!
00:59:04 Tak ho asi nemáš a peníze zřejmě taky ne. -Štvu se sem...
00:59:11 -Já jsem tě žádala....
-Jen mě buzerujete a urážíte.
00:59:17 I mou ženu. To si zakazuji! Už toho mám dost!
00:59:22 Staré časy už skončily.
00:59:25 Máme socializmus, jestli jste si nevšimla.
00:59:30 Celou tu dobu mě o tom svým chováním přesvědčuješ.
00:59:35 Myslíte si o mně jen to nejhorší. Zpustnul jsem, ale proč?
00:59:42 Obdivoval jsem vás a miloval. Když vás vyhnali,...
00:59:47 ...tak jsem všude říkal, jaká to byla křivda.
00:59:52 Protože jste slušná, vzdělaná paní, které bych sloužil znovu a rád.
01:00:00 Odevšad mě vyhodili, teď mám aspoň místo u koní.
01:00:05 Teď mi chtějí vzít i byt jen proto, že jsem vás nevyhodil.
01:00:12 Protože jsem vám slíbil, že vám tu pitomou oslavu pomůžu udělat.
01:00:51 Nechte to!
01:00:53 Ten můj návrat a ta oslava je pošetilost, já to vím!
01:01:00 Ale starý člověk musí dodržovat své zvyky a návyky.
01:01:05 Aby si dokázal, že ještě žije, že ještě všechno neprohrál.
01:01:12 -Tomu já nerozumím.
-Rozumíš, jinak bys mi nepomáhal.
01:01:19 Je mi vás líto. Když si pomyslím, jak to tenkrát bylo krásné.
01:01:26 -Nech toho!
-Jak jste koupila to nové auto.
01:01:31 -Měla jste béžový kostým...
-Přestaň! -S bílým lemováním!
01:01:37 -Hnědý klobouček...
-Hovno!
01:01:41 -Klobouk byl bílý a vzpomínat nebudeme. -Tak dobře!
01:01:46 Za to svoje chování se vám neomluvím, ale.... -Dopověz to!
01:01:53 Máte pravdu paní hraběnko! Co jsem měl dělat, když sem jeli.
01:02:00 Stačilo říct, že jedou zbytečně, že už tady nejsem.
01:02:06 -Pořád mi říkáte, že nemám lhát.
-Jsou lži vhodné a nevhodné!
01:02:13 Inteligentní člověk to snadno odliší.
01:02:17 Neboj se! Ten byt ti nevezmou. Mě tady nenajdou!
01:02:24 Ty mě najdeš v kostele nebo na zámku.
01:02:46 Musíte opustit město. Půjdete s námi na nádraží!
01:02:53 -Ano, po návštěvě kostela.
-Půjdete hned!
01:02:58 Když je člověku tolik co mně, nemění své zvyky.
01:03:04 Odpolední návštěva kostela k nim patří.
01:03:08 Půjdete dobrovolně nebo použijeme donucovacích prostředků.
01:03:15 V rodném městě jsem vždy jednala v souladu se svým postavením.
01:03:23 Budu tak jednat i dnes! Ustupte, prosím!
01:04:30 Václave! Ty jsi mě nepoznal?
01:04:35 Nechtěl jsem vás rušit, paní hraběnko!
01:04:41 Tady se snad nemusíš bát, Pánbůh tě ochrání.
01:04:47 Bůh je dobrý, ale lidi ho zkazili.
01:04:56 -Jak žiješ? Co syn? Už je veliký, ne? -Je, viděla jste ho!
01:05:03 To je ten mladý esenbák, co vás přišel vyhnat.
01:05:14 A já jsem si myslela, že tahle doba nemá smysl pro humor.
01:05:22 Sbohem, Václave!
01:05:48 Tady je jízdenka, platil ji předseda.
01:05:52 -Rychlík vám jede za 55 minut.
-To tu budete se mnou sedět?
01:05:58 -Můžu počkat venku, když vám to vadí. -To je vaše hanba, ne moje!
01:06:06 Můj táta vám dával na zámek maso. Měl tu řeznictví.
01:06:13 Lépe si porozumíme, když budete mlčet.
01:06:21 -Já ten paragraf nevymyslel.
-Stojíte mi ve světle!
01:06:37 Kufr nesu, ale peníze nemám! Koupil jsem to víno!
01:06:42 To jsi mě překvapil. Nezdržuj se, máš práci.
01:06:50 Jdu na perón, pánové mě asi doprovodí.
01:07:19 -Dovezu tě domů!
-Děkuji, ráda se projdu!
01:07:23 Počkej! Máš narozeniny! Hraběnku vykázali.
01:07:28 Odkázala mi pivovar a 8 lahví šampaňského.
01:07:32 -To nám může stačit, ne?
-Tobě určitě!
01:07:37 -Nic jiného mi neřekneš?
-Rozhodně lžeš líp, než vloni.
01:07:43 Odpoledne k tobě přijdu.
01:07:48 Potřebuji vystoupit na příští stanici.
01:07:52 -Kdy jede nejbližší vlak zpět?
-Vy jste si spletla směr?
01:07:59 -Já ne! Ten pán, co mě sem posadil.
-Dnes už nic nejede!
01:08:05 Máme výluku do zítřka do 12. Natahují troleje.
01:08:53 -Co se stalo?
-Nějaký blbec zatáhl za brzdu.
01:08:58 To tady asi budeme dlouho stát, že?
01:10:00 Přišel jsem Jarmilce pogratulovat.
01:10:05 Není doma, šla nakoupit.
01:10:10 Já jí to tady nechám!
01:10:22 -Co chceš?
-Přišel jsem ti pogratulovat.
01:10:27 Chtěl jsem ti dát ten pivovar, ale ten tvůj F.L. Věk mi to rozmluvil.
01:10:35 -Budeme se brát. -Vždyť je ženatý.
-Rozvede se! -To se načekáš!
01:10:42 Vem si radši mě! Jsem svobodný, volný.
01:10:48 Nikdy jsi nebyl svobodný ani volný.
01:10:52 Lokajem ses narodil a lokajem jsi zůstal.
01:10:57 -To jsi mi nikdy neřekla.
-Když ti vzali hraběnku, smoking...
01:11:04 ...auto, rukavice, tak jsi ztratil sám sebe. Už ses nevzpamatoval.
01:11:11 -Žil jsem v tom 30 let.
-To tě poznamenalo a zničilo!
01:11:17 Tak co má dělat?
01:11:19 Přestaň mě otravovat.
01:11:59 -Kde jste se tu vzala, paní?
-Chytřejší otázku nemáte?
01:12:05 -Vy stopujete?
-Ne, chtěla jsem vás jen vidět.
01:12:10 Tak si nastupte!
01:12:13 Snad vylezete z té vaší popelnice a pomůžete mi.
01:12:19 -Ukažte! -Moment!
01:12:32 -Vy se mi líbíte, paní!
-Vy mně ne!
01:13:02 Já tady odbočuji, musíte si vystoupit.
01:13:13 Tady budete těžko stopovat, tady je malý provoz.
01:13:19 -Já mám času dost! -Opatrně! Abyste tu nezůstala celou noc.
01:13:28 Děkuji za svezení!
01:14:08 Je vám něco, paní? Pojďte, já vás odvezu!
01:14:12 -To není třeba!
-Tady nemůžete zůstat.
01:14:17 -Nechte mě!
-Nemůžete tu sedět celou noc.
01:14:21 -Říkala jste, že jedete do zámku.
-Nejedu!
01:14:26 -Čekají na vás, budou mít starost.
-Nebudou, budou rádi.
01:14:32 -Přece to nevzdáte?
-Já už tam nechci! -Ale chcete!
01:14:38 -To byste nejela ze Šumperka.
-Chci na nádraží, už nemůžu.
01:14:44 -Odpočinete si v autě! Pojďte!
-Nic o mně nevíte.
01:14:50 -Ani jsem se nepředstavila.
-To nevadí!
01:14:54 -Co jste vlastně zač?
-Domácí dělnice Landsdorfová.
01:15:00 Dělnice, jo? Pojďte!
01:15:33 Tak jsme tady, paní!
01:16:18 -Paní hraběnko, vy jste se vrátila?
-Přirozeně!
01:16:24 Mám pozvané hosty a za 50 korun trvalou.
01:16:28 Zaběhneš za Mařkou, já do města nemůžu.
01:16:32 Ať se domluví s Aloisem a rozdělí si úkoly.
01:16:37 Sundej ty natáčky, ráno si zajdeš k holiči.
01:17:05 -Kde je Lojza? -Je mrtvej! A my mu tady hrajeme.
01:17:18 Vstávej, ožralo!
01:17:20 Hraběnka se vrátila. Za 2 hodiny je tu vlak od Prahy.
01:17:25 Sama to nestihnu. Přivez zahradníka a hosty z nádraží.
01:17:31 Přijde hajnej, Andula, lesmistr taky. Adjunkt není doma.
01:17:38 Šafář je nemocný, správce má strach. Chudák hraběnka.
01:17:44 Přivezli ji v náklaďáku a ty se tu válíš jako prase.
01:17:49 -Nemám víno, ani peníze!
-Tak si to vyžebrej, mizero!
01:18:13 Hijé!
01:18:17 Hijé!
01:18:22 Jeď!
01:18:52 Vrátím se pro vás!
01:19:41 Na nádraží! Ale rychle!
01:22:12 Paní hraběnko!
01:22:14 Ne, žádné gratulace.
01:22:17 Za květiny děkuji!
01:22:21 Přišla jsem, zahrála jsem a to je všechno!
01:22:26 Já bych si tak přála, abyste byla šťastná.
01:22:31 Pro mě je největší štěstí, když vylezu do schodů.
01:22:36 Františku, nalij slivovici, když ten pacholek víno nepřinesl.
01:22:43 Jezte! Pijte! Já se tady zatím trochu projdu.
01:22:57 Vy se aspoň vezete, ale já musím jít pěšky.
01:23:02 -Sliboval jste mi kočár. -Mně taky slibovali místo referenta.
01:23:08 -A teď myji auta. Taková je doba!
-Alois, přidej! Máme zpoždění!
01:23:39 Požehnej Hospodine těchto darů,...
01:23:43 ...kterých ze štědrosti tvé požívati budem.
01:25:51 -Kde je Alois? -Jel pro panstvo! Hraběnka se nám vrátila.
01:25:59 -Kde je hraběnka?
-Už zase na zámku.
01:26:03 Nevěřil jsem, že se toho dožiji.
01:26:13 PÍSNIČKA.
01:26:16 Bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře,
01:26:20 za našich mladejch let,
01:26:25 bejval svět jako květ,
01:26:28 bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře.
01:26:35 Za našich mladejch let,
01:26:39 bejval svět jako květ,
01:26:42 bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře.
01:26:58 Esenbáci!
01:31:12 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Česká televize uvádí dramatický příběh, inspirovaný osudy české šlechty v padesátých letech minulého století. Dramatik Jiří Hubač v něm napsal v roce 1993 životní roli herečce Jiřině Jiráskové, od jejíhož narození 17. února uplynulo 90 let.
Paní hraběnka slaví šedesátku v okamžiku, kdy musí rozhodnutím představitelů nové vládnoucí třídy opustit svůj zámek. Slavnostně si slíbí, že se za deset let vrátí, aby na svém zámku mohla oslavit opět své narozeniny. Uplyne deset let. A protože Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Lansdorfu a ze Scheinbergu a později domácí dělnice Lansdorfová si uvědomuje, že „člověk musí dodržovat své zvyky a sliby, i když jsou směšné a zbytečné“, chce uskutečnit pošetilý plán oslavit sedmdesátiny na rodinném sídle navzdory režimu i protivníkům ve městě…
Kupte si v eShopu
Zámek v Čechách
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 1