00:02:24 Promiňte, paní hraběnko, jsou tu z Národního výboru.

00:02:29 Máte opustit zámek. Přišli ho pečetit.

00:02:36 Dohraji vám to příště. Za 10 let se sejdeme.

00:02:43 Kde?

00:02:46 Na onom světě.

00:02:48 Tady, při mých sedmdesátinách. Máte mé slovo, tady jsou svědkové.

00:02:56 Bravo, nikdy neustupovat.

00:03:01 Alois, přípitek.

00:03:29 -Dobrý den, pane doktore!
-Dobrý!

00:05:32 Prosím, postupte si ke mně!

00:05:35 Štuková ornamentika je dílem Frederika Himleho.

00:05:40 Mobiliář pochází z 1. pol. 18. století.

00:05:45 Obraz před vámi představuje zakladatele rodu v mladých letech.

00:05:52 Jedná se o práci neznámého vídeňského mistra.

00:05:57 Vzadu pod oknem uvidíte barokní kabinet zdobený intarzií.

00:06:03 Na levé straně si všimněte barokních tzv. dvoustěnných pohárů.

00:06:10 Je to vzácná ukázka české práce z let 1730 -1735.

00:06:16 Klavír v rohu je z druhé poloviny 19. století.

00:06:21 Nyní projdeme chodbou vedle přijímacího pokoje hraběnky,...

00:06:28 ...k zadnímu schodišti a poté k východu ze zámku.

00:06:56 Musíte se skupinou, musím zamknout.

00:07:00 -Čípak jsi? -Paní průvodkyně.
-Jak ti říkají? -Evička.

00:07:07 -Řekni mamince, že tu na ni čekám.
-Cizím je tu vstup zakázán.

00:07:14 -Nejsem cizí, jsem kmotra tvé maminky. Víš, co je to kmotra? -Ne!

00:07:21 Maminka ti to poví, tak utíkej!

00:08:05 Karl Heinrich nebyl rytířem maltézského řádu.

00:08:10 To byl jeho bratranec Hugo, z matčiny strany, rodem de Gichy.

00:08:17 Ta váza v jídelně není z roku 1793, ale z roku 1705-14.

00:08:23 A ten malíř dekóru se nevyslovuje Vincent, ale Vensánt.

00:08:29 -Ale jinak to říkáš moc hezky, Evičko. -Moc se omlouvám!

00:08:35 To nic, jen nechci vypadat lepší než jsme byli.

00:08:41 Omlouvám se za ten dopis.

00:08:44 Myslela jsem si, že vás tu ubytuji, ale manžel by to nedovolil.

00:08:51 Nevadí, budu bydlet v hotelu.

00:08:54 V tomhle účesu jsi mladší, ty si trháš obočí?

00:08:59 Ale hotel je 2 roky zavřený, opravuje se.

00:09:04 -Mařka bydlí pořád na starém místě?
-Ne, dostala byt od školy.

00:09:11 -Je tam vedoucím kuchyně.
-Vedoucí?

00:09:15 Obě jste povýšily a my jsme vás tak vykořisťovali.

00:09:20 Když oni na to místo nikoho neměli.

00:09:24 Když manžel dostal to správcovství, a já to tu znala, tak...

00:09:37 Víš, co je tam napsáno? Le amour a fidélité.

00:09:44 Napsal to můj snoubenec pár týdnů předtím, než ho ve vojně zabili.

00:09:51 To bys mohla dávat k lepšímu.

00:09:55 Milostná tragédie hraběnky z Lansdorfu, to by lidi zajímalo.

00:10:02 -Koho sis to vzala?
-Kotrbu, ze staré čtvrti.

00:10:07 -Kotrbu?
-Dělal instalatéra v lihovaru.

00:10:12 Instalace tady byla hodně zanedbaná.

00:10:17 Manžel byl na odborném školení, rychle se zapracoval.

00:10:23 2x byl nejlepší pracovník památkové péče.

00:10:27 Tak proč nesvítí ta křišťálová aplika v salóně?

00:10:32 Manžel vyměnil vedení v celém zámku. Teď můžete v každém pokoji..

00:10:40 -...zhasnout a rozsvítit.
-No to je pokrok!

00:10:44 -Pepa je moc obětavý a šikovný.
-Politicky uvědomělý, že?

00:10:51 Tak tu oslavu mi nepovolí.

00:10:59 V neděli jede na vojenské cvičení.

00:11:03 V den oslavy už bude 150 kilometrů od zámku.

00:11:12 Tatínek mi říkal, že jsi intrikánka, já mu nevěřila.

00:11:19 Když já jsem se vám chtěla za to vykořisťování odvděčit.

00:11:31 Paní hraběnko!

00:11:35 -Dostala jsi pozvánku?
-Ano! Hrozné, jak jste daleko!

00:11:41 -Co tam děláte? -Háčkuji záclony pro Drutěvu. -To je mi líto.

00:11:48 Z vůle dějin jsme zbohatli, z vůle dějin schudli.

00:11:53 -Ale tys přibrala. -Vařím pro děti, tak si něco uďobnu.

00:11:59 Potřebuji ubytovat, hotel je zavřený.

00:12:03 -A na zámku to nejde?
-U tebe zřejmě taky ne!

00:12:08 Mám tu jen 1 pokoj a jednu postel. To bychom se nevyspaly.

00:12:15 Řeknu pravdu, ředitelka je manželka partajního tajemníka.

00:12:21 Vzala mě sem na čestné slovo. Jeďte domů, paní hraběnko!

00:12:27 Oni vás vyženou.

00:12:33 V našem rodu jsme si zvykli plnit sliby.

00:12:38 A já mám ještě jeden slib nesplněný.

00:13:16 KLEPE NA DVEŘE.

00:14:02 Budu se ti muset představit Alois, abys mě poznal.

00:14:10 Ježíšimarjá, paní hraběnko!

00:14:24 Vypadáš dobře, jen trochu unaveně. Vidím, žes mě čekal.

00:14:30 -Koně máš připravené, jen zapřáhnout. -Byl jsem kovat.

00:14:36 -Dělám na statku. -Já myslela, že hraješ fotbal. -Dali mi tu byt.

00:14:44 Tak jim peru, lajnuji. Bydlím tady zadarmo.

00:14:49 Jsem rozvedený.

00:14:53 -Koně, rozvod...to jsi nezahálel.
-Co tu hledáte, paní hraběnko?

00:15:03 Ztracené mládí. Pozvánku jak vidím jsi dostal.

00:15:08 Ještě jsi ji nerozlepil. Potřebuji tvou pomoc.

00:15:15 To ne, paní hraběnko! Jsem hrozně nespolehlivý.

00:15:20 Líný, zpustlý a opilý. Vždyť se na mě podívejte.

00:15:27 Já si tě přece nechci brát. Potřebuji u tebe pár dní přespat.

00:15:34 -Tady? -Určitě je tu ještě jedna místnost.

00:15:59 Dobře vymyšlené, tady nemusíš ani uklízet.

00:16:05 Tady přece nemůžete bydlet.

00:16:10 Proč ne?

00:16:19 Potřebuji jen postel a popelník. Poslední léta moc kouřím.

00:16:26 To je všechno, co mi ten socializmus přinesl.

00:16:37 Z téhle postele určitě nespadnu.

00:16:41 Pomoz mi vstát!

00:16:46 Tahle doba vykročila nesprávnou nohou.

00:16:53 My s ní musíme srovnat krok.

00:16:59 Zapal mi a odveď koně na projížďku.

00:17:16 -Na shledanou.
-Na shledanou.

00:17:29 Dobré ráno!

00:17:35 Jestli ruším, přijdu později.

00:17:39 -Co chceš? -Koupit si knížku, nebo tu prodáváš něco jiného?

00:17:46 -Jakou knihu? -To je jedno! Něco mi vyber hezkého.

00:17:52 -Přišel jsi provokovat?
-Přišel jsem ti zvýšit tržbu.

00:17:58 Taky se chci zeptat, zda nechceš poznat hraběnku z Landsdorfu.

00:18:04 Přijela mě navštívit. Je to příležitost.

00:18:09 -Živé hraběnky jsou památkově chráněné. Přijdeš? -Ne, ještě něco?

00:18:19 -Tu knihu jsi mi nevybrala.
-Tu ti vybere vedoucí.

00:18:25 Pane vedoucí!

00:18:28 -Co si přejete? -Potřebuji radu.

00:18:31 U rozvodu má žena řekla, že jsem nevzdělanec.

00:18:36 Prý jsem za život četl asi 5 knih. Kolik knih musím přečíst,..

00:18:43 -...aby změnila názor?
-Nemluvte s ním, je opilý.

00:18:49 -Kolik jste jich přečetl vy? Jste prý vzdělaný. -To nemyslím.

00:18:55 -Ale má žena to říká, tak kolik jich bylo? -Mnoho!

00:19:01 Nepočítal jsem je. K čemu je vám to dobré?

00:19:06 Abych věděl, kdy vás předeženu.

00:19:09 To stačí! Kup si nějakou knihu nebo jdi domů!

00:19:15 -Jakou jste si vybral?
-Pro začátek chci tenhle regál!

00:19:22 A pořádně mi to zabalte.

00:19:24 -Ale to jsou filosofické spisy.
-Ty se neprodávají?

00:19:30 To ne, ale je to trochu nezvyklé.

00:19:35 Co je na tom nezvyklého chtít dostat svou ženu nazpátek?

00:20:21 -Co je vám paní hraběnko?
-Mám nemocné oči.

00:20:26 Časem přijdu o zrak.

00:20:29 Zkouším, jestli dokáži psát poslepu.

00:20:34 3 chyby. To by šlo. Táhne z tebe rum, Alois.

00:20:40 -Jsem alkoholik! -Paní hraběnko!
-Paní hraběnko!

00:20:48 To ráda slyším, odborníka potřebuji.

00:20:52 Musíš sehnat 10 lahví nejlepšího sektu.

00:20:56 -Nejraději francouzského.
-To jste pili naposled.

00:21:03 Měli jsme ho ve sklepě 300 lahví.

00:21:07 Všechno zabavili a odvezli Krásovi do hotelu.

00:21:13 Zajdi za ním, zda nám ho neprodá.

00:21:17 Já si zatím vyzkouším klavír na zámku.

00:21:21 To víno bude moc drahé.

00:21:24 Ve vyhnanství jsem dělnice Landsdorfová.

00:21:28 Ale tady jsem Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Landsdorfu.

00:21:35 To zavazuje! I tebe!

00:21:37 Musíš mít smoking, motýlka, rukavice, pěšinku uprostřed...

00:21:43 ...a křišťálové poháry na šampaňské. Teď už jdi!

00:21:49 Ano, paní hraběnko!

00:22:16 Rekonstrukce.

00:22:24 -Pozdrav Bůh, pane Kráso!
-Je zavřeno!

00:22:29 -Posílá mě paní hraběnka.
-Ona ještě žije?

00:22:34 Přijela oslavit své sedmdesátiny, potřebuje 10 lahví šampaňského.

00:22:42 Podej mi ty šipky, nesmím se předklánět.

00:22:46 Je to bída! Nesmím pít, jíst, nemůžu vstát.

00:22:52 -Hlavně, že jste zdravý.
-To má být vtip? Jsi tak blbej?

00:22:59 -Vypadáte dobře, rozhodně líp než já. -Šampaňské nemám! -Osm!

00:23:08 Mysleli jsme to francouzské šampaňské ze zámku.

00:23:13 To francouzské? Poslední láhev se vypila na svatbě předsedovy dcery.

00:23:23 Paní hraběnka na vás tak spoléhala, určitě by vám dobře zaplatila.

00:23:32 Já bych jí to dal zadarmo, kdybych měl.

00:23:36 -Já s ní chodil na hony. -No právě!

00:23:41 Tancovali jsme, střílela líp než já, baba čertovská.

00:23:51 -Aspoň se napijeme na její zdraví. Podej si skleničku. -Rád, děkuji!

00:24:09 -Kurva, to byly časy. -Kdybyste ten šampus měl, kolik by stála flaška?

00:24:18 Takové riziko by mi nikdo nezaplatil.

00:24:23 Zatajení západního zboží, černý prodej, to je nejmíň 2 roky.

00:24:30 To byste chtěl aspoň stovku za láhev, co?

00:24:35 Víš, proč se tu ještě držím?

00:24:38 Jenom proto, že házím s předsedou šipky a hraji mariáš.

00:24:44 -2 stovky. -Stejně po mně jdou!

00:24:48 -Ten panchart z obchodní inspekce je tu pořád. -3 stovky!

00:25:00 Něco ti řeknu, Alois!

00:25:04 -Bývalá aristokratka je dnes horší než agent CIA. -Máte strach?

00:25:16 Strach ne, jenom opatrnost.

00:25:19 Ožerou se, seberou je, a kdo vám prodal francouzské šampaňské?

00:25:28 -A už se vezu. -Tak 4 stovky, ale víc paní hraběnka dát nemůže.

00:25:36 -Háčkuje záclony, 50 korun za metr.
-Pane Bože, taková to byla dáma.

00:25:43 Ani kapesníček si sama nezvedla ze země.

00:25:48 8 lahví po 5 stovkách, ať mě třeba zavřou.

00:25:55 To je všechno, co mi zbylo.

00:26:08 Nyní projdeme spojovací chodbou kolem přijímacího pokoje hraběnky.

00:26:15 Potom druhým schodištěm k východu.

00:27:29 Co tady děláte?

00:27:33 Přemýšlím, jak ten čas letí. Ten klavír byste měli dát naladit.

00:27:40 Ty parkety potřebují vydrátkovat a napustit.

00:27:45 Dubové dřevo časem tmavne a černá.

00:27:52 Můžete mi říct jednou větou, jak jste se sem dostala?

00:27:58 -Kdo vám dovolil hrát na piáno?
-Přišla jsem dveřmi.

00:28:04 Na ten klavír jsem hrála 50 let. Dal mi ho otec k 10 narozeninám.

00:28:11 Povolení nežádám a nepotřebuji.

00:28:14 Je to víc než 1 věta, ale návrat domů se nedá odbýt jednou větou.

00:28:21 -Pane Kotrbo! -Vy mě znáte?

00:28:25 -Zajímá mě člověk, který spravuje můj majetek. -To je státní majetek.

00:28:32 -Můžu-li vám radit... -Jistě!
-Opusťte zámek nebo vás ohlásím.

00:28:39 Máte tu zakázaný pobyt.

00:28:42 Na klíči, který držíte je latinský nápis.

00:28:46 -Víte, co se tam píše? -Odejděte!
-"Nikdy neustupovat"!

00:28:53 Odejdu, ale chci se podívat do ložnice, jestli i tam se dá...

00:28:59 -...nejdřív rozsvítit a potom zhasnout. -Jistě, že dá!

00:29:05 Chci se přesvědčit sama. Dnes se jinak mluví a jinak jedná.

00:29:12 -Chcete se dělat zajímavou?
-Jsem zajímavá! Hovořím 4 jazyky.

00:29:19 Vystudovala jsem kunsthistorii na vídeňské univerzitě.

00:29:25 V Baden-Badenu jsem vyhrála 400 tisíc korun.

00:29:29 Dnes žiji za 10 korun denně. Přidejte si to k výkladu.

00:29:37 Ukáži vám tu ložnici, ale pak musíte jít.

00:29:41 Podal byste mi laskavě moji hůl, pane Kotrbo.

00:29:47 Děkuji!

00:29:50 -Pepo, počkej! -Co je?
-Nechoď tam, jen se přišla podívat.

00:29:56 -Dělá, jakoby jí to pořád patřilo.
-Ke mně se chovala hezky.

00:30:03 Byla jsi mladá! Nevíš, jak tě vykořisťovala.

00:30:08 Dala mi prstýnek a byt.

00:30:10 -Tátovi zaplatila pohřeb.
-Má zákaz, tak tu nemá co dělat.

00:30:17 Ohlásím to! Za zámek odpovídám já!

00:30:23 -Klid, Josef!
-Neříkej, že se nic neděje.

00:30:28 -Děje se něco horšího. Jsou tam zas. -Kdo? -Holubi.

00:30:34 Válčíme s nimi už dlouho a pořád prohráváme.

00:30:39 Už nám zničili celou sgrafitovou výzdobu.

00:30:44 -Předsedo, žádám tě, abys ji vykázal z města. -Co ti tak vadí?

00:30:51 -Přišla se jen podívat na zámek.
-Tvrdí, že je to její majetek.

00:30:58 -Kontroluje, jak se o něj starám.
-Dělá si srandu, já ji znám!

00:31:05 -Nemyslí to vážně.
-Mě provokovat nebude!

00:31:10 -Promluvím s ní, aby na zámek nechodila. -Ne!

00:31:15 -Řekneš jí, aby vypadla z města.
-Nerozčiluj se! To chce odstup!

00:31:22 Stačí obrátit optiku a ten tvůj problém je takhle malinkej.

00:31:28 -Koukni se! -Buď to uděláš ty nebo to udělá bezpečnost.

00:32:02 To šampaňské bude! 8 lahví francouzského šampaňského.

00:32:09 Opláchni se studenou vodou.

00:32:12 Uprav se a přijď mi to říct znovu! A klepej!

00:32:56 -Kolik jsi toho vypil?
-Jen to, co mi Krása nalil.

00:33:03 -Proč mi ukazuješ jazyk?
-Protože vám lžu, paní hraběnko.

00:33:10 Proto se nemusíš pitvořit.

00:33:14 I ve lhaní je třeba dodržet dekorum, jinak ti nikdo neuvěří.

00:33:21 -Byl jsem taky v hospodě u Zeleného stromu. -Proč jsi nervózní?

00:33:28 Čekám, že mi vynadáte. To by mě uklidnilo.

00:33:34 Šampaňské jsi sehnal, víc jsem nechtěla.

00:33:38 Ale 500 korun za jednu láhev to je moc!

00:33:42 -Navíc za vlastní víno?
-Za všechno se platí!

00:33:47 Za radost dvojnásob. Prodala jsem řetízek a náramek.

00:33:53 Byl to dárek od kmotry k biřmování. Přijel tehdy i arcibiskup.

00:34:00 To byla sláva. Kruci, já už se zase dojímám. Něco mi slíbíš.

00:34:07 Když se zapomenu a začnu vzpomínat, řekneš něco sprostého.

00:34:13 -Sentimentalitu nesnáším!
-Jak si přejete, paní hraběnko!

00:34:19 Jaké sprosté slovo by vám nejvíc vyhovovalo?

00:34:24 -První, které tě napadne.
-Asi se budete hněvat... -Proč?

00:34:33 Správné sprosté slovo je nejlepší obranou proti smutku a zoufalství.

00:34:41 -To mám vyzkoušené. -Ne, to nejde! Potkal jsem předsedu.

00:34:47 -Máte přijít na Národní výbor.
-Co mi chce?

00:34:52 Prý máte zákaz pobytu ve městě.

00:34:56 Už jsem se lekla, že mě chce udělat čestnou občankou.

00:35:02 -Co jsi to koupil za knížky, to je pro sportovce? -Ne!

00:35:08 To je kvůli ženě, prodává knihy.
-Vždyť jsi rozvedený. -To jsem!

00:35:17 Myslíš si, že ti ji materialismus a empiriokriticismus vrátí?

00:35:24 Ta už má dávno někoho jiného.

00:35:34 -Nemá. -Kolik je jí? -37!

00:35:39 Ve 37 letech nevydrží žádná ženská dlouho sama. Najdi si jinou!

00:35:46 -Slyšíš, Alois? -Ne!

00:35:53 -Když mně bylo 37, vzpomínám si...
-Hovno!

00:36:13 Tolik ji miluješ?

00:36:16 Tak nepij a kup si něco na sebe.

00:36:23 Na to ještě máme.

00:36:26 Jak si přejete, paní hraběnko!

00:36:43 KLEPÁNÍ.

00:37:03 Dobrý den!

00:37:05 V civilizované zemi se odpovídá na zaklepání i na pozdrav.

00:37:11 Ale vy jste ještě mladá, to všechno můžete dohnat.

00:37:17 -Co si přejete?
-Já nic, pozval mě váš předseda.

00:37:27 Jak se jmenujete?

00:37:29 Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Lansdorfu a ze Scheinbergu.

00:37:35 Ale to si asi nebudete pamatovat, slečno!

00:37:40 -Tady je navštívenka.
-Nebyla jste napsaná.

00:37:51 Děkuji!

00:38:02 -Jsem Halamka, předseda.
-A který Halamka?

00:38:07 -Josef, Václav nebo František?
-Franta, ten nejstarší.

00:38:13 -2 Halámkové pracovali v našem pivovaru. -To jsem byl já a Josef.

00:38:21 Posaďte se, paní...hraběnko!

00:38:27 -A otec, pořád ještě pytlačí?
-Ne, loni zemřel. Sedněte si!

00:38:37 -Sedím jen když jsem unavena.
-To bývá málokdy, co?

00:38:44 -S prázdnou kapsou se pomaleji stárne. -Paní hraběnko!

00:38:50 Vy mně to nebudete věřit, ale já vás vždy strašně obdivoval.

00:38:57 Jak jste se vždycky kolem chalupy mihla na koni...

00:39:02 -...vlasy vám takhle vlály... Nedáte si kávu? -Ne, děkuji!

00:39:09 Taky si vzpomínám, jak jste přišla na naše ochotnické divadlo.

00:39:16 Byl tam režisér z Národního, dávali jsme Lucernu.

00:39:21 Já byl hrozné dřevo, ale to hraní jsem miloval.

00:39:27 A ten režisér mi jednou řekl: "Halamko, vy nesmíte hrát lidi".

00:39:38 A dneska tady lidi kočíruji. Sedněte si!

00:39:44 Asi máte ještě jiný úmysl, než mě donutit, abych si sedla.

00:39:52 Je tu ten váš zákaz pobytu. Prý jste tu již několik dní.

00:39:59 Já to nerad říkám, ale budete muset odjet.

00:40:04 Je to rozhodnutí zákona a já jako orgán ho musím respektovat.

00:40:11 -I když jsme přátelé.
-Jste si tím přátelstvím tak jistý?

00:40:17 Taková je doba. Třídně nás rozdělila. Ale můžeme se domluvit.

00:40:24 Vy zítra odjedete a já nebudu nikde nic hlásit. Ujednáno?

00:40:34 Jsem tu naposledy, už se sem nevrátím.

00:40:39 -Proto tady ještě pár dní zůstanu.
-Buďte rozumná!

00:40:45 Byla jsem rozumná 10 let, i když jste mi všechno sebrali.

00:40:51 Vyhnali mě a mého koně utratili.

00:40:55 Teď byste měli být rozumní vy! To je fér!

00:40:59 Vy nemáte právo cokoliv chtít.

00:41:03 Protože tady vládne dělnická třída a všechna práva má pracující lid.

00:41:10 To jsem ráda, já pracuji 7 hodin denně oběma rukama.

00:41:16 Totéž se nedá říci o vás, pane předsedo!

00:41:20 Chcete mě urazit? Umím být také tvrdý a zlý.

00:41:25 O tom nepochybuji, jinak byste tady neseděl.

00:41:30 Co tím chcete říct?

00:41:34 Že ten režisér měl pravdu, lidské role vám opravdu moc nesedí.

00:41:42 -Kdo vám dal právo se mnou takhle mluvit? -10 generací mých předků.

00:41:50 -10 generací vykořisťovatelů, flákačů... -A parazitů!

00:41:56 Já jsem věděla, že naše vztahy se nakonec vyjasní.

00:42:01 Tím hůř pro vás! Zítra odjedete.

00:42:05 Když ne po dobrém, tak to půjde po zlém!

00:42:11 10 let jsem žila v bídě, ale nikdy ve strachu.

00:42:17 Pozdravujte pana bratra. Sbohem, pane Halamko!

00:42:44 Chystáš se na maškarní?

00:42:47 Ne, ale žena má narozeniny, chci udělat dojem.

00:42:54 -Ta hraběnka musí z domu. Víš proč? -Jo!

00:42:59 Takže jí to řekneš!

00:43:07 -Co jako? -Že má zákaz, že tady nemůže zůstat.

00:43:13 To je těžké!

00:43:15 Mluví německy, francouzsky, italsky.

00:43:19 Na stroji píše i poslepu. S tou se nedá diskutovat.

00:43:25 -To je dáma de luxe!
-Chceš, aby ji vyhnala bezpečnost?

00:43:31 -Nebo aby byla ostuda ve městě?
-To nechci!

00:43:36 Dívej se na to dialekticky!

00:43:39 Rada byla proti a my ti dali byt, důvěru, já tě podržel...

00:43:45 ...tak neblbni nebo z toho musím vyvodit důsledky.

00:43:51 -Dobře, že jste mi to řekl.
-Je to jasný? -Ano, je!

00:43:58 -Dnes odsud odejde a ty jí dáš výpověď. -To nemůžu!

00:44:03 -Vždyť tu není hlášená.
-Ale ona předpisy neuznává.

00:44:10 Jestli ji tam ještě dnes najdeme, tak to budeme hodnotit...

00:44:16 ...jako napomáhání třídnímu nepříteli.

00:44:27 Zabalte mi ten smoking!

00:44:42 Vypadáš hrozně! Tu košili přece nemůžeš mít.

00:44:47 To vím taky, ale košile nepůjčují.

00:44:51 -Mluvil se mnou předseda.
-Se mnou taky!

00:44:57 -Přinesl jsi šampaňské?
-Krása nebyl doma.

00:45:02 -Peníze jsi nepropil? -Ne!
-Já ti věřím, večer mi je ukážeš.

00:45:09 -Cos připravil k obědu?
-Smetanový krém á la Provence.

00:45:15 -Tu kulajdu jsme měli včera k večeři. -Dnes je s rohlíkem.

00:45:22 -Jsi vynalézavý, Alois.
-Děkuji za uznání!

00:45:30 -Na co čekáš?
-Jde sem příslušník!

00:45:34 -Příslušník čeho?
-Esenbák. -Jde mě asi zatknout.

00:45:41 -Co budeme dělat? -Přivítáš ho a omluvíš mě, že dnes nepřijímám.

00:45:48 -Náhlé zhoršení zdravotního stavu.
-Když neuvěří?

00:45:53 Není důležité, aby uvěřil, ale aby odešel.

00:46:07 Bydlí u vás jistá Landsdorfová?

00:46:15 Částečně, tedy přechodně!

00:46:26 Tak mě k ní zaveďte!

00:46:28 Paní hraběnka je nemocná! Nikoho nepřijímá.

00:46:33 Hraběnka jo? To bude asi pěkný numero, co?

00:46:41 Ustupte!

00:46:58 Vy jste Landsdorfová?

00:47:02 To je zřejmě dobový zvyk neklepat a nezdravit.

00:47:11 Jste Anna Landsdorfová?

00:47:16 Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Landsdorfu a ze Scheinbergu.

00:47:24 Máte zákaz pobytu, musíte okamžitě opustit město.

00:47:30 Musíme jen umřít, všechno ostatní jsou podmíněné povinnosti.

00:47:36 -Co tím chcete říct? -Alois, vysvětli mu to, mě to unavuje.

00:47:43 Paní hraběnka chce říct, že se mýlíte.

00:47:48 Nemůže odjet, když je nemocná.

00:47:52 -Dostala jste paragraf, tak jste sem neměla jezdit. -Jaký paragraf?

00:47:59 -To já nevím, rozhodnutí soudu.
-Tak mi ho ukažte!

00:48:05 -Já ho nemám.
-Až ho budete mít, přijďte znovu.

00:48:12 Máte od lékaře potvrzení, že jste nemocná?

00:48:17 To inteligentní člověk vidí na první pohled.

00:48:23 -A co vám tedy je?
-Mám za sebou 2 infarkty.

00:48:29 Obávám se, jestli hned neodejdete, dostanu třetí.

00:48:36 Ale vy nejste ani policejně hlášená.

00:48:41 Paní hraběnka se nepotřebuje hlásit. Tady ji každý zná!

00:48:47 -Je to předpis!
-Já nehumánní předpisy neuznávám.

00:48:53 Alois, vyprovoď laskavě pana strážmistra.

00:48:59 Jak víte, že jsem strážmistr?

00:49:02 Vzdělanost znamená zvídavost, mladý muži.

00:49:07 A ta mojí generaci na rozdíl od té vaší nikdy nechyběla.

00:49:20 Oni vás stejně vyhostí!

00:49:35 -To jste zahrála skvěle!
-Nemoci nepředstírám.

00:49:40 Příště mi každou navštěvu ohlásíš předem a plným jménem.

00:49:50 Nemohl jsem nic dělat.

00:49:53 Ležela v posteli a křičela, že má 2 infarkty.

00:49:58 Simuluje! Pošleme tam doktora a pojede šupem.

00:50:05 -Se všemi infarkty. -Jo!

00:50:12 -Kdepak máš maminku?
-Uklízí knihovnu.

00:50:16 -A tatínek? -Peče si jitrnice. Jede na cvičení.

00:50:22 Ty máš ale přehled!

00:50:34 -Co tady děláš?
-Buď zticha a poslouchej!

00:50:39 Musíme si rozdělit úkoly.

00:50:42 Ty seženeš Mařku, Andulu, lesmistra a šafáře.

00:50:47 Já adjunkta, hajného a zahradníka. Já obstarám kytky a pití.

00:50:54 Ty chlebíčky, sklenice, talířky. Mařka dort.

00:50:58 Já vítám a svážím šlechtu. Ty úprava tabule a výzdoba.

00:51:04 -Můžeš mi půjčit 200?
-Nemám! Jak se sem páni dostanou?

00:51:11 -Budou mezi návštěvníky, počkají dole, než pro ně přijdeš. -Pepa!

00:51:22 -Co tady děláte? -Hraběnka tvrdí, že tu zapomněla hůl.

00:51:29 Jsem z ní zoufalý. Nakvartýrovala se ke mně, nechce odjet domů...

00:51:37 Oni ji vyhostí, už tam byla bezpečnost. Ta hůl tady není!

00:51:44 -Proč jsi ji bral k sobě?
-Ze soucitu, že takhle dopadla.

00:51:51 Musel jsem jí i cigára koupit. Prý mi zato odkáže pivovar.

00:51:57 Mně pivovar. Tak hůl tu není, tak já uříznu nějaký klacek...

00:52:08 Holčičku máte pěknou!

00:52:12 Taková živá a vnímavá.

00:52:43 -Ta oslava je až zítra, ne?
-Proto jdeš tak pozdě?

00:52:51 Já jenom že máte večerní toaletu.

00:52:55 Nebylo mi dobře, tak jsem se oblékla. Abys mě nedal do rakve...

00:53:02 ...v tom kostýmu, cos mi včera pokecal kafem.

00:53:07 -Vy máte do smrti ještě daleko.
-Rozhodně blíž, než ty k rumu.

00:53:14 -Kdes byl tak dlouho?
-Měl jsem spousty běhání.

00:53:19 -Z putyky do putyky. Máš jezdit taxíkem. -To je moc drahé!

00:53:26 To není tvoje starost. Když bude nejhůř, prodám tenhle šperk.

00:53:33 Podej mi ruku a pomoz mi vstát!

00:53:36 Nedýchej na mě, pach piva nesnáším!

00:53:57 -Káva se podává z pravé strany.
-Pardon!

00:54:10 Uprav si kravatu a podej mi popelník.

00:54:40 -Sedni si, musíme si promluvit.
-Radši to vyslechnu ve stoje!

00:54:47 Jsou jen 3 důležité věci.

00:54:50 Aby člověk něčemu věřil, aby si sám sebe vážil a aby včas umřel.

00:54:58 Věříš v Boha?

00:55:02 Já nevěřím ani sobě.

00:55:05 Já taky moc nevěřím, i když jsem vychovaná ve víře.

00:55:11 Když si to všechno představím, život věčný.

00:55:16 Setkání s těmi, které jsem milovala.

00:55:23 Je to příliš krásné, než aby to bylo možné.

00:55:28 Myslela jsem si, že to ve stáří pochopím.

00:55:33 Nebo že mi to můj snoubenec, rytíř z Hájku přijde potvrdit.

00:55:40 Když šel do války, tak mi slíbil, že kdyby padl, tak mi přijde říct..

00:55:47 ...jestli je nějaké potom. Jestli je nějaká naděje.

00:55:53 Pořád čekám a zlobím se, že nejde.

00:55:57 Bojím se, že skončím jako moje senilní teta,...

00:56:02 ...která umřela v ostudných 80 letech. Kde máš to šampaňské?

00:56:10 Byl jsem na zámku, pro dort, tak už jsem to nestihl.

00:56:15 Páchneš pivem, kupuješ dorty, jsi neoholený a šampaňské nemáš.

00:56:22 -Jsi lajdák! -To jsem!
-Nech toho, mám z tebe depresi.

00:56:28 -Tak jdi pro to víno!
-Mám malou prosbu!

00:56:33 -Mohla byste říct mé ženě, že už nepiji. -Vždyť piješ.

00:56:39 Tak jí aspoň řekněte, že si mě částečně vážíte.

00:56:45 Já si tě nevážím!

00:56:58 Aspoň jí řekněte, že ji mám rád a že jsem nešťastný.

00:57:06 Něco ti řeknu!

00:57:09 Ženská ti odpustí všechno, třeba i zločin, když tě miluje.

00:57:15 Když tě nemiluje, tak ti neodpustí nic.

00:57:20 -Zapomeň na ni a jdi pro víno. Peníze máš? -Jistě!

00:57:26 -Proč pořád lžeš, Alois?
-Já strašně nerad lidi zklamávám.

00:57:32 Já si vzal z těch vašich peněz 200 korun.

00:57:41 Kup tedy o láhev méně. Zbylé tři stovky propij na...

00:57:47 -...nepravděpodobný návrat rytíře z Hájku. -Ano, paní hraběnko.

00:58:02 Slíbila mi, že mi nechá pivovar.

00:58:06 Alois, prý máš doma simulantku. Jedeme se tam podívat.

00:58:32 Jede sem doktor. Musíte do postele nebo utéct.

00:58:37 Nechci věřit, že se za pár let stane ze slušného člověka hulvát.

00:58:44 -Neměl jsi klepat?
-Není čas! Doktor jede sanitkou.

00:58:49 Na něco jsem se tě ptala. Sundej si ten baťoh!

00:58:54 -Chtějí vás vyhodit z města!
-Kde je to šampaňské?

00:59:00 Utečte, nebo je nám to šampaňské nanic!

00:59:04 Tak ho asi nemáš a peníze zřejmě taky ne. -Štvu se sem...

00:59:11 -Já jsem tě žádala....
-Jen mě buzerujete a urážíte.

00:59:17 I mou ženu. To si zakazuji! Už toho mám dost!

00:59:22 Staré časy už skončily.

00:59:25 Máme socializmus, jestli jste si nevšimla.

00:59:30 Celou tu dobu mě o tom svým chováním přesvědčuješ.

00:59:35 Myslíte si o mně jen to nejhorší. Zpustnul jsem, ale proč?

00:59:42 Obdivoval jsem vás a miloval. Když vás vyhnali,...

00:59:47 ...tak jsem všude říkal, jaká to byla křivda.

00:59:52 Protože jste slušná, vzdělaná paní, které bych sloužil znovu a rád.

01:00:00 Odevšad mě vyhodili, teď mám aspoň místo u koní.

01:00:05 Teď mi chtějí vzít i byt jen proto, že jsem vás nevyhodil.

01:00:12 Protože jsem vám slíbil, že vám tu pitomou oslavu pomůžu udělat.

01:00:51 Nechte to!

01:00:53 Ten můj návrat a ta oslava je pošetilost, já to vím!

01:01:00 Ale starý člověk musí dodržovat své zvyky a návyky.

01:01:05 Aby si dokázal, že ještě žije, že ještě všechno neprohrál.

01:01:12 -Tomu já nerozumím.
-Rozumíš, jinak bys mi nepomáhal.

01:01:19 Je mi vás líto. Když si pomyslím, jak to tenkrát bylo krásné.

01:01:26 -Nech toho!
-Jak jste koupila to nové auto.

01:01:31 -Měla jste béžový kostým...
-Přestaň! -S bílým lemováním!

01:01:37 -Hnědý klobouček...
-Hovno!

01:01:41 -Klobouk byl bílý a vzpomínat nebudeme. -Tak dobře!

01:01:46 Za to svoje chování se vám neomluvím, ale.... -Dopověz to!

01:01:53 Máte pravdu paní hraběnko! Co jsem měl dělat, když sem jeli.

01:02:00 Stačilo říct, že jedou zbytečně, že už tady nejsem.

01:02:06 -Pořád mi říkáte, že nemám lhát.
-Jsou lži vhodné a nevhodné!

01:02:13 Inteligentní člověk to snadno odliší.

01:02:17 Neboj se! Ten byt ti nevezmou. Mě tady nenajdou!

01:02:24 Ty mě najdeš v kostele nebo na zámku.

01:02:46 Musíte opustit město. Půjdete s námi na nádraží!

01:02:53 -Ano, po návštěvě kostela.
-Půjdete hned!

01:02:58 Když je člověku tolik co mně, nemění své zvyky.

01:03:04 Odpolední návštěva kostela k nim patří.

01:03:08 Půjdete dobrovolně nebo použijeme donucovacích prostředků.

01:03:15 V rodném městě jsem vždy jednala v souladu se svým postavením.

01:03:23 Budu tak jednat i dnes! Ustupte, prosím!

01:04:30 Václave! Ty jsi mě nepoznal?

01:04:35 Nechtěl jsem vás rušit, paní hraběnko!

01:04:41 Tady se snad nemusíš bát, Pánbůh tě ochrání.

01:04:47 Bůh je dobrý, ale lidi ho zkazili.

01:04:56 -Jak žiješ? Co syn? Už je veliký, ne? -Je, viděla jste ho!

01:05:03 To je ten mladý esenbák, co vás přišel vyhnat.

01:05:14 A já jsem si myslela, že tahle doba nemá smysl pro humor.

01:05:22 Sbohem, Václave!

01:05:48 Tady je jízdenka, platil ji předseda.

01:05:52 -Rychlík vám jede za 55 minut.
-To tu budete se mnou sedět?

01:05:58 -Můžu počkat venku, když vám to vadí. -To je vaše hanba, ne moje!

01:06:06 Můj táta vám dával na zámek maso. Měl tu řeznictví.

01:06:13 Lépe si porozumíme, když budete mlčet.

01:06:21 -Já ten paragraf nevymyslel.
-Stojíte mi ve světle!

01:06:37 Kufr nesu, ale peníze nemám! Koupil jsem to víno!

01:06:42 To jsi mě překvapil. Nezdržuj se, máš práci.

01:06:50 Jdu na perón, pánové mě asi doprovodí.

01:07:19 -Dovezu tě domů!
-Děkuji, ráda se projdu!

01:07:23 Počkej! Máš narozeniny! Hraběnku vykázali.

01:07:28 Odkázala mi pivovar a 8 lahví šampaňského.

01:07:32 -To nám může stačit, ne?
-Tobě určitě!

01:07:37 -Nic jiného mi neřekneš?
-Rozhodně lžeš líp, než vloni.

01:07:43 Odpoledne k tobě přijdu.

01:07:48 Potřebuji vystoupit na příští stanici.

01:07:52 -Kdy jede nejbližší vlak zpět?
-Vy jste si spletla směr?

01:07:59 -Já ne! Ten pán, co mě sem posadil.
-Dnes už nic nejede!

01:08:05 Máme výluku do zítřka do 12. Natahují troleje.

01:08:53 -Co se stalo?
-Nějaký blbec zatáhl za brzdu.

01:08:58 To tady asi budeme dlouho stát, že?

01:10:00 Přišel jsem Jarmilce pogratulovat.

01:10:05 Není doma, šla nakoupit.

01:10:10 Já jí to tady nechám!

01:10:22 -Co chceš?
-Přišel jsem ti pogratulovat.

01:10:27 Chtěl jsem ti dát ten pivovar, ale ten tvůj F.L. Věk mi to rozmluvil.

01:10:35 -Budeme se brát. -Vždyť je ženatý.
-Rozvede se! -To se načekáš!

01:10:42 Vem si radši mě! Jsem svobodný, volný.

01:10:48 Nikdy jsi nebyl svobodný ani volný.

01:10:52 Lokajem ses narodil a lokajem jsi zůstal.

01:10:57 -To jsi mi nikdy neřekla.
-Když ti vzali hraběnku, smoking...

01:11:04 ...auto, rukavice, tak jsi ztratil sám sebe. Už ses nevzpamatoval.

01:11:11 -Žil jsem v tom 30 let.
-To tě poznamenalo a zničilo!

01:11:17 Tak co má dělat?

01:11:19 Přestaň mě otravovat.

01:11:59 -Kde jste se tu vzala, paní?
-Chytřejší otázku nemáte?

01:12:05 -Vy stopujete?
-Ne, chtěla jsem vás jen vidět.

01:12:10 Tak si nastupte!

01:12:13 Snad vylezete z té vaší popelnice a pomůžete mi.

01:12:19 -Ukažte! -Moment!

01:12:32 -Vy se mi líbíte, paní!
-Vy mně ne!

01:13:02 Já tady odbočuji, musíte si vystoupit.

01:13:13 Tady budete těžko stopovat, tady je malý provoz.

01:13:19 -Já mám času dost! -Opatrně! Abyste tu nezůstala celou noc.

01:13:28 Děkuji za svezení!

01:14:08 Je vám něco, paní? Pojďte, já vás odvezu!

01:14:12 -To není třeba!
-Tady nemůžete zůstat.

01:14:17 -Nechte mě!
-Nemůžete tu sedět celou noc.

01:14:21 -Říkala jste, že jedete do zámku.
-Nejedu!

01:14:26 -Čekají na vás, budou mít starost.
-Nebudou, budou rádi.

01:14:32 -Přece to nevzdáte?
-Já už tam nechci! -Ale chcete!

01:14:38 -To byste nejela ze Šumperka.
-Chci na nádraží, už nemůžu.

01:14:44 -Odpočinete si v autě! Pojďte!
-Nic o mně nevíte.

01:14:50 -Ani jsem se nepředstavila.
-To nevadí!

01:14:54 -Co jste vlastně zač?
-Domácí dělnice Landsdorfová.

01:15:00 Dělnice, jo? Pojďte!

01:15:33 Tak jsme tady, paní!

01:16:18 -Paní hraběnko, vy jste se vrátila?
-Přirozeně!

01:16:24 Mám pozvané hosty a za 50 korun trvalou.

01:16:28 Zaběhneš za Mařkou, já do města nemůžu.

01:16:32 Ať se domluví s Aloisem a rozdělí si úkoly.

01:16:37 Sundej ty natáčky, ráno si zajdeš k holiči.

01:17:05 -Kde je Lojza? -Je mrtvej! A my mu tady hrajeme.

01:17:18 Vstávej, ožralo!

01:17:20 Hraběnka se vrátila. Za 2 hodiny je tu vlak od Prahy.

01:17:25 Sama to nestihnu. Přivez zahradníka a hosty z nádraží.

01:17:31 Přijde hajnej, Andula, lesmistr taky. Adjunkt není doma.

01:17:38 Šafář je nemocný, správce má strach. Chudák hraběnka.

01:17:44 Přivezli ji v náklaďáku a ty se tu válíš jako prase.

01:17:49 -Nemám víno, ani peníze!
-Tak si to vyžebrej, mizero!

01:18:13 Hijé!

01:18:17 Hijé!

01:18:22 Jeď!

01:18:52 Vrátím se pro vás!

01:19:41 Na nádraží! Ale rychle!

01:22:12 Paní hraběnko!

01:22:14 Ne, žádné gratulace.

01:22:17 Za květiny děkuji!

01:22:21 Přišla jsem, zahrála jsem a to je všechno!

01:22:26 Já bych si tak přála, abyste byla šťastná.

01:22:31 Pro mě je největší štěstí, když vylezu do schodů.

01:22:36 Františku, nalij slivovici, když ten pacholek víno nepřinesl.

01:22:43 Jezte! Pijte! Já se tady zatím trochu projdu.

01:22:57 Vy se aspoň vezete, ale já musím jít pěšky.

01:23:02 -Sliboval jste mi kočár. -Mně taky slibovali místo referenta.

01:23:08 -A teď myji auta. Taková je doba!
-Alois, přidej! Máme zpoždění!

01:23:39 Požehnej Hospodine těchto darů,...

01:23:43 ...kterých ze štědrosti tvé požívati budem.

01:25:51 -Kde je Alois? -Jel pro panstvo! Hraběnka se nám vrátila.

01:25:59 -Kde je hraběnka?
-Už zase na zámku.

01:26:03 Nevěřil jsem, že se toho dožiji.

01:26:13 PÍSNIČKA.

01:26:16 Bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře,

01:26:20 za našich mladejch let,

01:26:25 bejval svět jako květ,

01:26:28 bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře.

01:26:35 Za našich mladejch let,

01:26:39 bejval svět jako květ,

01:26:42 bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře.

01:26:58 Esenbáci!

01:31:12 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.