Rekonstruovaný zpravodajský šot z šedesátých let. Komentář namluven dle původního textu, podkresová hudba je z fonotéky ČT Brno ze stejné doby.

Čeká to všechny, které máme doma synka. Myslíme, že je to pořád dítě a najednou: mámo, dej mi kordulu, já se budu ženit. Franty se to ještě netýká, je mladý a na ženění nemyslí. Ale věřte čertu, když nespí! Víte, co dokáže Vlčnovjan? Ale sluší mu to, klučiskovi. Vypadá jako táta za svobodna. Jeďte. A nedělejte ostudu. V takový den, jako je dnešní, to snad ani bez vína nejde, jste přece Vlčnovjané! Chlapci Vlčnovjané mají koně vrané, košulenky tenké, ňadra vyšívané. Když se tak na ně díváme, vypadají jako skuteční muži. Nebýt doprovodu pečlivých matiček, člověk by tomu uvěřil. Že by opravdového muže dělal kroj? Možné to je. Vždyť proč by jinak mohli v sousední Nivnici tvrdit, že nebýt rukávců a bohaté kordulky, nenašli by ve Vlčnově chlapa. Nic si z toho chlapci nedělejte. Nivničané vám váš kroj závidí. A kam jedete? Do Brodu? Svezeme se. Prosím, ale jenom před dveře. To je reportáž pro muže. Ženy k odvodům branců nepatří…

Stopáž2 minuty
Rok výroby 1964
 P HD čb