Když se v listopadu 1969 objevil v programu Československé televize další seriál režiséra, scénáristy a herce Karla Pecha (po Tajemství řeči už druhý), nebylo to jen vítané zpestření sobotní televizní nabídky, ale také po letech první promyšlený pokus dát divákům alespoň základy společenského a vůbec slušného chování. Nápad na tento seriál dostal Karel Pech, když se mu dostala do ruky knížka dr. Dobromila Ječného Brevíř moderního člověka. Po jejím přečtení ho napadlo, jak je to se společenskou výchovou v Československu na konci šedesátých let.
„Spolu s autorem knížky jsem vycházel z toho, že od dob Gutha-Jarkovského nebyla u nás publikována žádná podobná nauka o výchově a společenském chování. V televizi jsme viděli možnost, jak tuto mezeru vyplnit a připravili jsme seriál dvanácti lekcí pod názvem Tajemství výchovy. Půjde o volně na sebe navazující části, kde chceme parodickou a groteskní formou seznámit diváky se základními společenskými pravidly a také s nesprávnostmi, kterých se začasté dopouštíme. Nechtěl jsem tentokrát vystupovat v roli kazatele sám a vybral jsem si partnera, kterého bych mohl před kamerou poučovat a který by eventuálně poučoval mne. Je to mladý chlapec, jmenuje se Jiří Belčev, má trochu špatné „r“ (srovnej s Tajemstvím řeči), v civilu se nazýváme, strejdo a na obrazovce příteli,“ vysvětloval Karel Pech v listopadu 1969 na stránkách týdeníku Československá televize.
Premiéru měl nový cyklus v sobotu 15. listopadu ve 20.20 a posléze týden co týden následovala další patnáctiminutová epizoda.
Poslední díl se dostal do vysílání 31. ledna 1970. Karel Pech měl v úmyslu téma dále rozvíjet, na podzim 1969 hovořil o tom, že hodlá pokračovat dalším semestrem, k němuž měl připraveny scénáře a jehož část měla reagovat i na připomínky diváků k odvysílaným částem. Nicméně vedení Československé televize rozhodlo jinak – do jisté míry můžeme předpokládat, že i tak „nezávadné téma“ mohlo někomu vadit, neboť se prostřednictvím obrazovky upozorňovalo na to, že tzv. socialistický člověk je poněkud na štíru s chováním, a že mravy obecně zhrubly. Další semestr tedy nevznikl, na místo toho se Karel Pech v dalším seriálu věnoval poznávání Japonska (Tajemství země Nippon), což souviselo s konáním světové výstavy v Ósace. ČST mu neschválila ani jiný chystaný seriál, opět zdánlivě na nezávadné téma. Pech jej popisoval takto: „Chtěl bych se také v budoucnu poněkud zabývat úhynem některých řemesel. Z devadesáti procent je už natočen pořad Proč hyne pekařské řemeslo, kde jsem účinkoval jako delikvent a byl po starém dobrém obyčeji máčen v koši do Vltavy.“ Seriál o úpadku řemesel se rozhodně nehodil do nových normalizačních časů, ještě by se někdo mohl domnívat, že znárodnění drobných řemeslníků a živnostníků byla chyba.
Tajemství výchovy se objevilo znovu na obrazovkách poprvé v roce 1993, podruhé o deset let později, v archivu se však zachovalo jen deset epizod.
Milan Kruml
