Památníky kolosálnější než ty současné, obdivuhodná válečná plavidla, technologie, které stále vyvolávají úžas. Americký dokumentární cyklus představuje starověké objevy a vynálezy
00:00:02 Jak překonávali Římané zemskou přitažlivost,
00:00:05 aby miliony litrů vody tekly nahoru a přes kopce?
00:00:09 Jak vytesávali staří Egypťané ohromné žulové obelisky
00:00:13 tisíce let před Washingtonovým monumentem?
00:00:17 A pročpak potřebovala římská armáda pohnout horou?
00:00:23 Památníky mnohem kolosálnější než naše současné,
00:00:27 válečná plavidla silnější než letadlové lodě,
00:00:30 technika natolik vyspělá, že ji ani dnes neumíme napodobit.
00:00:34 Starověký svět rozhodně nebyl primitivní.
00:00:37 Jeho objevy využíváme dodnes.
00:00:40 Vydejte se s námi do světa, který je nám mnohem blíž,
00:00:43 než se zdá: do světa starověku, v němž nebylo nic nemožné.
00:00:48 Česká televize uvádí americký dokumentární cyklus
00:00:52 DIVY STAROVĚKU 1. část
00:00:55 -Před 2.000 let stála mocná římská armáda
00:00:58 před takřka neproveditelným úkolem.
00:01:00 Měla obsadit tuto nedobytnou horskou pevnost
00:01:03 obklopenou strmými útesy, tyčící se stovky metrů
00:01:06 nad Judskou pouští.
00:01:10 Co všechno museli římští vojáci vymyslet a použít,
00:01:14 aby dosáhli nemožného?
00:01:17 Římská říše byla v té době největší na světě.
00:01:21 Rozkládala se od britských ostrovů u Atlantiku až po Blízký východ
00:01:25 v Asii.
00:01:28 Řím nesnesl, aby mu něco stálo v cestě.
00:01:31 Takovým příkladem je pevnost Masada v dnešním Izraeli.
00:01:40 Tato odlehlá vyvýšenina vypráví příběh
00:01:42 o jednom z nejsenzačnějších triumfů římské armády
00:01:46 a jednom z nejúžasnějších technických počinů
00:01:48 v lidských dějinách.
00:01:53 Bez námahy je možné se dostat nahoru jen lanovkou.
00:02:01 -Lanovka vás vyveze asi za minutu, ale když se shora podíváte
00:02:05 na stezku, po níž se lidé ve starověku šplhali nahoru
00:02:08 s nákladem zásob, připadá vám to takřka nemožné.
00:02:15 -Masadu dal jako nedobytnou tvrz vybudovat král Herodes,
00:02:19 který dobře porozuměl vojenskému významu
00:02:21 této izolované vyvýšeniny.
00:02:24 -Masada má všechny znaky dokonalé pevnosti.
00:02:28 -O 100 let později obsadilo Masadu téměř 1.000 židovských povstalců.
00:02:33 Byli přesvědčeni, že je naprosto nedobytná.
00:02:37 -Židovští povstalci přemohli posádku v pevnosti
00:02:41 a začali přepadat okolní vesnice. Při tom zabili spoustu lidí.
00:02:46 Řím se rozhodl zasáhnout.
00:02:49 -Při obléhání Masady stanul v čele desetitisícového římského vojska
00:02:53 prokurátor Flavius Silva.
00:02:57 Ale jak Římané dokázali bez ohledu na početné vojsko
00:03:00 tuto údajně nedobytnou pevnost dobýt?
00:03:04 Stopy obléhání jsou kolem Masady patrné dodnes.
00:03:10 Římané se nejprve pokusili povstalce vyhladovět.
00:03:13 Proto nechali okolo Masady postavit 8 kilometrů dlouhou zeď.
00:03:18 -Vybudovali tzv. cirkumvalaci, kruh opevnění,
00:03:22 bránící v zásobování obléhané pevnosti.
00:03:27 -Stavět v poušti, kde teploty dosahují až 45 stupňů,
00:03:31 je zdánlivě nadlidský úkol.
00:03:35 -Tisíce vojáků to stálo nezměrné úsilí
00:03:38 a spoustu neuvěřitelné dřiny.
00:03:42 -Postavit hradby takového rozsahu je náročný úkol
00:03:44 i s pomocí dnešní techniky.
00:03:48 Při moderních výkopových pracích se používají speciální rypadla.
00:03:55 Největší jsou velká jako dům.
00:03:58 Toto rypadlo vykutá a nabere naráz až 360 tun zeminy a sutě.
00:04:05 To je víc, než kolik váží letadlo Jumbo Jet.
00:04:09 Rypadlo odvede práci za 5.000 mužů!
00:04:12 Římští vojáci však používali jenom primitivní náčiní:
00:04:16 sekyrku zvanou dolabra.
00:04:18 Jejich stavební počin je o to neuvěřitelnější.
00:04:23 -Ukazuje se, že římská armáda byla smrtící nejen díky svým
00:04:26 mečům, ale i lopatám.
00:04:29 -Nesmírným mravenčím úsilím se podařilo vojákům dokončit
00:04:33 hradbu kolem Masady za pouhých pár dnů.
00:04:36 Netušili však, jak velké mají povstalci v pevnosti zásoby.
00:04:40 Byli připraveni na hodně dlouhé obléhání.
00:04:47 Jaké technické vymoženosti uvnitř Masady utvrzovaly povstalce
00:04:50 v přesvědčení, že dokážou římské armádě odolat?
00:04:55 -Hluboko v útrobách hory byly vyhloubeny obrovské prostory,
00:04:59 sloužící jako sklady a obilné sýpky,
00:05:03 kde se udržovala stálá teplota.
00:05:07 -Páni! To je naprosto neuvěřitelné!
00:05:13 -Do vyhloubených prostor byla také prostřednictvím sítě kanálů
00:05:17 sváděna každá kapka dešťové vody.
00:05:21 -Římští vojáci o nádržích věděli a bylo jim jasné,
00:05:25 že povstalci vydrží dlouho.
00:05:28 Přitom sami neměli potřebné zdroje
00:05:31 a museli k Masadě všechno dopravit.
00:05:36 -Pokud se Římanům nepodaří povstalce vyhladovět,
00:05:39 budou muset Masadu dobýt silou.
00:05:45 -Římané museli pevnost dobýt.
00:05:47 To znamenalo dostat se nahoru k hradbám, prorazit je
00:05:50 a vtrhnout do pevnosti.
00:05:53 -Ale jak mohli doufat, že se jim útok na tuto nedobytnou tvrz
00:05:57 v oblacích povede?
00:05:59 -Nahoře, v nejvyšší části bývalého Herodova paláce,
00:06:03 se ukrývají povstalci, kteří odolávají.
00:06:06 Nakonec k pevnosti přitáhne vojsko.
00:06:09 Tisíce vojáků jsou připraveny k útoku,
00:06:11 ale jak se dostanou nahoru?
00:06:15 -To je těžký úkol. Nahoru vedou jen úzké pěšiny.
00:06:19 I když máte vojáků či legií sebevíc, musí jít nahoru
00:06:22 jeden po druhém a obránci je mohou snadno zneškodnit.
00:06:30 -Římská armáda stála před takřka nemožným úkolem.
00:06:34 Jak si poradí?
00:06:36 Bližší pohled na část úbočí pod Masadou napovídá,
00:06:39 jak Římané dosáhli nemožného.
00:06:42 -Řešením bylo vybudování náspu.
00:06:46 -Aby se římská armáda dostala do pevnosti,
00:06:49 bylo třeba zvednout terén.
00:06:53 Obléhací náspy byly součástí starověkého válečnictví
00:06:56 už tisíce let.
00:06:58 Příklady lze najít v celém starověkém světě.
00:07:02 Ve 4. století před Kristem dal Alexandr Veliký postavit
00:07:06 tento 60 metrů široký a 900 metrů dlouhý násep,
00:07:10 aby mohl obléhat mocnou ostrovní pevnost v Týru.
00:07:16 Jenže jeho násep byl rovný a vedl přes úzký pás vody.
00:07:20 U Masady potřebovali Římané přímo stavitelský zázrak.
00:07:25 -Ze tří čtvrtin se úbočí pevnosti tyčí do výšky 120 metrů.
00:07:31 Na západní straně je vysoké jen 70 metrů.
00:07:35 Právě tady se Římané rozhodli vybudovat násep.
00:07:40 -Ale i zde, na nižší straně, to byl skoro nadlidský úkol.
00:07:46 Dnes odvážíme tuny zeminy a sutě pomocí výkonných strojů.
00:07:54 Toto je gigantický přepravník, největší svého druhu na světě.
00:07:59 -Dokáže uvézt náklad až 100 tun!
00:08:03 Kolik lidí by asi bylo potřeba na vykopání a přemístění
00:08:06 takového množství materiálu?
00:08:10 Když porovnáme moderní techniku s tím, co Římané dokázali ručně,
00:08:13 je to k neuvěření.
00:08:16 U Římanů hrála hlavní roli fyzická síla.
00:08:19 K vykopání zeminy byly zapotřebí krumpáče a lopaty.
00:08:22 Hlína se pak nakládala do košů, které lidé odnášeli na zádech
00:08:25 nebo odváželi na hřbetech mul.
00:08:28 Ale v každém případě bylo zapotřebí k vykopání zeminy
00:08:31 a k jejímu přesunu na vyšší místo v úbočí pevnosti
00:08:34 lidské či zvířecí síly.
00:08:37 Teprve pak se dalo uvažovat o útoku.
00:08:42 -Toto je násep, postavený Římany.
00:08:46 Když ho budovali, byli vystaveni slunečnímu žáru, větru
00:08:50 i pouštnímu prachu a také rozzuřeným povstalcům,
00:08:54 kteří z Masady určitě házeli dolů všechno možné.
00:09:03 -Povstalci však odhodlání Římanů podcenili.
00:09:06 Ti nepřipustili, aby jim příroda stála v cestě.
00:09:11 Přesunout horu zeminy s cílem dobýt pevnost
00:09:14 bylo samo o sobě technickým zázrakem.
00:09:17 Ale jak se chtěli vojáci dostat do pevnosti?
00:09:20 -Za chvíli: Římané dokážou nemožné.
00:09:23 Po náspu přesunou nahoru jednu z nejvýkonnějších
00:09:26 obléhacích věží starověkého světa.
00:09:29 A později: Jak Egypťané přepravovali jedny z největších
00:09:32 kamenných monolitů na světě.
00:09:39 -Starověký svět byl mnohem vyspělejší, než jsme si kdy uměli
00:09:42 představit. Nyní odhalujeme nové důkazy o tom,
00:09:46 jak se lidé ve starověku uměli vypořádat s náročnými
00:09:49 technickými úkoly a dokazovali, že je možné i nemožné.
00:09:53 U Masady spojili římští vojáci své technické a válečnické
00:09:57 dovednosti a postavili největší obléhací násep starověkého světa.
00:10:02 Přemístěním ohromného množství zeminy vznikl 200 metrů dlouhý
00:10:06 násep zvedající se o 70 metrů, tedy s 45-procentním stoupáním.
00:10:13 Římané přenesli zeminu o hmotnosti odpovídající jedné a půl budovy
00:10:18 Empire State Building pouhou silou svalů.
00:10:25 -Zkuste si představit situaci židovských povstalců v Masadě.
00:10:29 Zpočátku jste v opevnění, které pokládáte za nedobytné.
00:10:34 A pak se objeví římská armáda, která obklíčí celou vyvýšeninu.
00:10:39 Začnou stavět násep a vy pozorujete, jak násep roste
00:10:42 a blíží se k vám.
00:10:45 -Do 2 měsíců byl násep k pevnosti hotový.
00:10:49 Ale jak chtěli Římané do pevnosti vniknout?
00:10:53 -Potřebovali k hradbám přisunout velké obléhací stroje,
00:10:58 prorazit hradby a povstalce zlikvidovat.
00:11:02 -Jenže jaké technické veledílo dokáže prorazit dobře bráněné
00:11:06 hradby?
00:11:08 Římané potřebovali něco podobného tomuhle:
00:11:12 nazývali to "helepolis".
00:11:15 Tato obrovitá věž byla zkonstruována ve 4. století
00:11:19 před Kristem při obléhání řeckého města Rhodos.
00:11:23 -Helepolis, mistrovské dílo starověké technické stavby,
00:11:28 byla největší obléhací věží starověku.
00:11:32 Na výšku měřila asi 42 metrů a bylo zapotřebí kolem 3.000 lidí,
00:11:37 kteří se při jejím posunování vpřed střídali.
00:11:43 Ale jakmile se věž dostala na místo, stal ze z ní zkázonosný
00:11:47 a smrtící stroj.
00:11:49 Sunutí tohoto obludně velkého předmětu k hradbám muselo
00:11:53 vyvolávat pocit neodvratné zkázy.
00:12:04 -Římané stáli uprostřed pouště před takřka nemožným úkolem.
00:12:08 Neměli zdroje ani zásoby, chyběly jim potřebné suroviny.
00:12:13 Jak vůbec dokázali obléhací věž postavit?
00:12:16 -Potřebovali dřevo a železné pláty.
00:12:19 To všechno sem museli dopravit.
00:12:21 Římská armáda nebyla jen seskupením dobře vycvičených
00:12:24 dobyvatelů. Její vojáci byli zároveň dobrými techniky
00:12:27 a zručnými staviteli.
00:12:30 -Dopravit do pouště materiál na stavbu věže stálo Římany
00:12:33 velké úsilí. Dřevěná věž by totiž byla
00:12:37 k ničemu, povstalci by ji mohli snadno zapálit.
00:12:41 -Aby tomu zabránili, pokryli Římané věž těžkými
00:12:44 železnými pláty, které ji chránily před ohněm,
00:12:47 a navíc odrážely zápalné střely, které obránci pevnosti
00:12:51 metali z hradeb.
00:13:00 -Povstalci bezmocně přihlíželi, jak dole pod nimi roste
00:13:04 obrněná věž, opatřená obrovským beranidlem.
00:13:08 Toto je jediné starověké beranidlo, jaké se kdy našlo.
00:13:12 -Umístili ho do věže, aby jím mohli zbourat hradby.
00:13:19 -Obléhací stroj měl impozantní konstrukci.
00:13:23 Sloužil nejen k ochraně těch, kteří obsluhovali beranidlo,
00:13:26 ale i k přemístění vojáků s balistami - vrhacími zbraněmi,
00:13:30 jimiž mohli metat kamenné střely na hradby pevnosti.
00:13:36 -Římané byli připraveni k útoku.
00:13:40 Vytlačit obří věž po strmém náspu se zdá nemožné.
00:13:47 Přesto to střídající se stovky vojáků dokázaly.
00:13:53 -Zmocní se vás panika.
00:13:55 Uvědomíte si, že to Římané myslí vážně.
00:13:58 Obklíčili Masadu ze všech stran. Z pevnosti není úniku.
00:14:02 Jste v pasti!
00:14:06 Máte sice zásoby vody i potravin, ale venku stojí římská armáda.
00:14:10 A ta se nezastaví, dokud se nedostane až nahoru,
00:14:13 dokud poslední povstalec nebude mrtvý.
00:14:17 Pomyšlení, že není kam utéct, muselo být hrozné!
00:14:20 Věděli, že je to jejich konec!
00:14:25 -Jakmile beranidlem rozdrtili vnější hradby,
00:14:28 podpálili dřevěné vnitřní opevnění a za úsvitu se připravovali
00:14:32 na zteč.
00:14:34 -Římané probořili brány, překonali hradby a hromadně zaútočili.
00:14:38 -Když se dostali přes hradby a pronikli do pevnosti,
00:14:40 nenarazili na žádný odpor. Kam zmizeli židovští povstalci?
00:14:46 -Když Římané konečně vnikli do pevnosti,
00:14:49 naskytl se jim pohled na výjev zkázy a krveprolití.
00:14:53 -Jak líčí velký vojenský historik Josephus Flavius,
00:14:56 když Římané vtrhli do Masady, zjistili, že všichni povstalci
00:15:00 spáchali sebevraždu.
00:15:05 -Naživu zůstaly jen 2 ženy a 5 dětí.
00:15:09 Římané sice vyhráli, ale obránci pevnosti
00:15:12 je připravili o triumfální vítězství.
00:15:15 -Nedopřáli Římanům to potěšení.
00:15:17 Je to jeden z velkých tragických příběhů v dějinách.
00:15:24 -Římské armádě nesměl nikdo a nic stát v cestě.
00:15:28 U Masady vojáci prokázali, že umějí využít nejen své
00:15:31 technické dovednosti, ale také se zmocnit zdánlivě
00:15:35 nedobytné pevnosti vysoko v oblacích.
00:15:40 V přemísťování obrovských břemen však nebyli mistři pouze Římané.
00:15:44 Před 4.000 lety uměli vytvářet a přepravovat obří monumenty
00:15:48 i staří Egypťané.
00:15:51 -Za chvíli: Může toto staroegyptské naleziště
00:15:54 odhalit tajemství, jež by mohlo napsat novou kapitolu
00:15:57 v dějinách starověké techniky?
00:16:00 A potom: Technika přepravy obřích nákladů stará 2.000 let
00:16:04 funguje dodnes.
00:16:11 -Toto je pořad o divech starověku, díky němuž uvěříte neuvěřitelnému.
00:16:16 Ukážeme vám, jak byl ve skutečnosti
00:16:19 starověký svět vyspělý.
00:16:21 Římští vojáci uměli pohnout horou.
00:16:24 Ale na to, jak přepravovat obří předměty,
00:16:27 přišli už tisíce let před Římany staří Egypťané.
00:16:33 Obelisky jsou masivní monolitické sloupy,
00:16:36 které Egypťané vztyčovali u vchodů do chrámů.
00:16:40 V průběhu staletí jich tak po celé říši rozestavěli stovky.
00:16:44 Obelisk byl symbolem slunečního boha Rea
00:16:47 a řada těchto starověkých sloupů stojí dodnes.
00:16:53 Obeliskem se na první pohled nedá hnout.
00:16:56 Jenže Egypťané to dokázali.
00:16:59 V Asuánu v jižním Egyptě se objevilo důležité vodítko.
00:17:06 -Stojím na nedokončeném obelisku.
00:17:10 Je dlouhý skoro 42 metrů, jeho základna má šířku
00:17:13 přes 4 metry. Je žulový a váží přes 1.000 tun.
00:17:25 -Na rozdíl od Washingtonova monumentu, který je sestaven
00:17:28 z ocelového rámu a více než 30.000 kamenných kvádrů,
00:17:32 jsou egyptské obelisky z jediného kusu žuly.
00:17:37 -Možná se dohadujete, že tento obelisk zůstal nedokončený,
00:17:41 protože je přespříliš velký a nedalo se s ním hnout.
00:17:45 Ale pravda je jiná.
00:17:47 Jde o tuto prasklinu, která se objevila při opracovávání
00:17:50 žulového kvádru.
00:17:52 Uvědomili si, že kvádr s tímto kazem se na obelisk nehodí,
00:17:56 a tak ho nechali v kamenolomu.
00:17:59 Pohnout jím by však rozhodně dokázali.
00:18:01 Starověcí Egypťané totiž ovládali techniku přepravy
00:18:04 tisícitunových kolosů.
00:18:08 -Abychom rozluštili záhadu, jak pohnuli tak masivním
00:18:11 obeliskem, musíme zjistit, jak ho postavili.
00:18:24 -Umíte si představit tu dřinu?
00:18:28 Prokopávat se 5 metry tvrdé žuly, jedné z nejtvrdších hornin
00:18:32 na světě?
00:18:34 K dispozici měli jen tento nástroj z doloritu,
00:18:38 což je další sopečná hornina, jen ještě o něco tvrdší.
00:18:41 Když se podaří žulu na správném místě naštípnout
00:18:44 a do štěrbiny vrazit klín, ušetří to hodně námahy
00:18:48 a nemusí se tolik bušit do pevné skály.
00:18:51 To je docela chytré.
00:18:55 -Vsedě se zkříženýma nohama se tu tísnilo možná až 130 mužů,
00:18:59 kteří bušili do skály. Muselo se tady hodně prášit.
00:19:03 Muži při práci vdechovali zvířený prach
00:19:05 a určitě to nebylo nic příjemného.
00:19:09 -Průměrná délka života ve starém Egyptě byla kolem 33 let.
00:19:13 Tesání obelisků však patřilo mezi privilegovaná zaměstnání.
00:19:18 -Domníváme se, že tuto práci nevykonávali otroci.
00:19:21 Ti muži byli na svou práci hrdí, byla to pro ně velká čest!
00:19:27 -Když egyptští dělníci vytesali obelisk ze tří stran,
00:19:31 pořád je čekal přetěžký úkol: uvolnit jej z podloží.
00:19:35 -Na dolní spojnici obelisku se skálou založili silné ohniště.
00:19:40 Působením žáru žula praskala.
00:19:42 Do vzniklých štěrbin pak tloukli doloritem tak dlouho,
00:19:46 až celý kvádr uvolnili.
00:19:48 -Ale co s uvolněným obeliskem?
00:19:50 Nedalo se jím pohnout ani o centimetr,
00:19:53 natož ho přepravit stovky kilometrů na místo určení!
00:19:56 -Po vysekání tisícitunového obelisku je čekal nejtěžší úkol:
00:20:00 přeprava na místo. Nil je odsud vzdálený 1,5 kilometru.
00:20:04 Ale nedávno byl objeven starověký kanál, který vedl právě tudy.
00:20:11 -Uměli Egypťané postavit dost velkou loď na to,
00:20:14 aby se na ni vešel obelisk?
00:20:17 Odpověď je možná ukryta v hrobce zádušního chrámu
00:20:20 královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí.
00:20:23 Na zdech jsou zobrazeny obří, 60 metrů dlouhé lodě
00:20:26 postavené tisíce let před velkými plavidly řeckými či římskými.
00:20:31 Ale jak naložit tisícitunový obelisk?
00:20:35 Podívejme se, jak takový problém řešíme dnes.
00:20:42 Toto je Dockwise Vanguard, jedna z mála lodí
00:20:46 schopných přepravovat hlubokomořskou vrtnou věž.
00:20:53 Jak dostat 100.000 tun vážící ropnou plošinu na palubu?
00:20:59 Takto!
00:21:03 Toto těžké polo-ponorné plavidlo se ponoří a vlečné čluny
00:21:06 pak mohou vmanévrovat ropnou plošinu na místo.
00:21:10 Tento postup se nazývá nadnášení.
00:21:16 S nákladem až 117.000 tun se pak tento mega-transportér
00:21:20 zvedne nad hladinu a může vyplout.
00:21:25 Dělá to, co se zdá nemožné dokonce i dnes!
00:21:30 A samozřejmě je vyloučeno, že by takovou techniku
00:21:32 znali starověcí Egypťané před 4.000 lety! - Nebo ne?
00:21:42 Starověký Egypt měl k dispozici tajnou zbraň: řeku Nil.
00:21:47 Rok co rok se Nil rozvodnil a zaplnil i kanál poblíž obelisku.
00:21:55 Že by tedy na přepravu obelisku chtěli využít záplavy kolem Nilu?
00:22:02 Zatížili loď, aby se ponořila, a když na ni obelisk naložili,
00:22:06 odstranili zátěž, a loď mohla plout dál po řece.
00:22:11 -Když se podívám očima moderního inženýra,
00:22:14 co všechno byli schopni dokázat pomocí jednoduchých technik
00:22:16 a technologií, nevycházím z údivu.
00:22:19 Staří Egypťané dokázali přepravovat mega-náklady!
00:22:23 -Novátorskými řešeními, pomocí nichž uměli přepravit
00:22:26 tisícitunové kamenné kvádry, předběhli staří Egypťané svou dobu
00:22:30 o tisíce let.
00:22:32 Největší starověkou záhadou však zůstává, jak dokázali
00:22:35 Římané pohnout obřími kamennými kvádry vážícími až 1.000 tun,
00:22:39 když neměli poblíž řeku.
00:22:42 -Za chvíli: Novodobí historikové si stále kladou otázku,
00:22:45 jak to ve starověku dělali.
00:22:47 Najdeme odpověď ve starořímské knize?
00:22:53 -V pořadu Divy starověku zkoumáme technické postupy,
00:22:57 dokonalé i podle dnešních měřítek.
00:23:01 Starověký Řím byl vyspělou civilizací,
00:23:04 kde se přemýšlelo ve velkém.
00:23:06 Na jednom nalezišti Římské říše stála skutečná mega-stavba.
00:23:10 Jak sem lidé přepravili tyto obrovské kvádry,
00:23:13 zůstávalo dlouhé 2.000 let záhadou.
00:23:16 Když vidíme obrovské rozměry kamene a lidské postavy vedle něj,
00:23:20 skoro se nechce věřit, že by staří Egypťané uměli
00:23:22 takový kolos přepravit na člunech.
00:23:29 A už vůbec ne, že to Římané dokázali po souši!
00:23:41 Toto je Baalbek v údolí Bikáa v Libanonu.
00:23:47 Tyčí se zde největší chrám v celé Římské říši.
00:23:53 -Rozměry lze přirovnat k Římskému fóru.
00:23:57 Ta svatyně je úžasná!
00:24:00 -Když římský císař Augustus oblast dobyl,
00:24:04 oslavil své vítězství touto obří stavbou.
00:24:10 Baalbek se rozkládá na ploše bezmála 9 fotbalových hřišť.
00:24:18 Obrovský chrám má podrobeným národům neustále připomínat
00:24:21 moc Říma.
00:24:24 -Rozměry kamenů jsou prostě obrovské!
00:24:28 Když stojíte vedle nich, uvědomíte si,
00:24:30 že dopravit je na místo, muselo být neskutečně náročné.
00:24:35 -Je to takřka k nevíře, ale každý kvádr v základně svatyně
00:24:39 váží 800 tun.
00:24:41 Lze v Baalbeku najít něco, co nám prozradí,
00:24:44 jak je sem Římané dopravili?
00:24:48 -Kamenolom se nachází o 13 metrů výš než svatyně.
00:24:52 To při transportu kamenných kvádrů jistě sehrálo významnou roli.
00:24:56 Ale jak to udělali? To je skutečná záhada.
00:25:00 -Máme-li předvést vyspělou techniku přepravy mega-nákladů
00:25:02 u starých Římanů, musíme sáhnout po vyspělé technice,
00:25:06 kterou máme k dispozici dnes.
00:25:09 -Podíváme se na velikost jednoho z těch kamenů.
00:25:13 Pro srovnání: tady je člověk.
00:25:16 Vidíme, že kámen má rozměry 3,5 metru x 4 x 20 metrů.
00:25:22 -Jak bychom takovým kvádrem pohnuli dnes?
00:25:27 Toto je nejmodernější mobilní jeřáb na světě.
00:25:32 Otočí se na ploše menší než většina aut,
00:25:35 a přesto dokáže zvednout břemeno o hmotnosti vyšší,
00:25:38 než má 500 aut.
00:25:41 -Tento jeřáb má právě tolik síly, aby zvedl kámen,
00:25:44 který je skoro stejně velký.
00:25:47 Je zřejmé, že zvednout kámen bez moderní strojové techniky
00:25:50 je takřka nemyslitelné.
00:25:52 Na kvádru nejsou patrné žádné stopy,
00:25:55 které by nám prozradily, jak jím Římané pohnuli.
00:25:58 Víme, že ho přemístili z kamenolomu na staveniště,
00:26:01 ale netušíme, jak to provedli.
00:26:03 I s pomocí dnešní techniky by to byl husarský kousek.
00:26:06 Ale jak to dokázali před 2.000 lety, to se vymyká chápání.
00:26:10 -Potíž je v tom, že nejdokonalejší starořímský jeřáb, polyspastos,
00:26:14 uměl zvednout jen zlomek toho, co zvládnou moderní jeřáby,
00:26:17 a ani náhodou neuzvedl takovéto kolosy.
00:26:22 Římané však znali jiné důmyslné stroje.
00:26:26 Toto je vratidlo, svislý buben, na který se navíjelo lano
00:26:30 při přemísťování těžkých nákladů.
00:26:32 Jenže tyto kvádry byly příliš těžké i na vratidla.
00:26:36 Tak jak Římané přepravili tento mega-náklad na staveniště?
00:26:40 -Kolem celého chrámového komplexu rostou cedry,
00:26:44 které mohly dobře posloužit jako válce, po nichž se dal kvádr
00:26:46 přepravit. Jenže při takové hmotnosti se z kvádru snadno
00:26:50 mohlo stát beranidlo.
00:26:52 Římané však mohli pomocí vratidel regulovat rychlost posouvání
00:26:55 kvádru z kamenolomu dolů.
00:26:58 Vzhledem k nerovnému terénu ale dost pochybuji,
00:27:01 že to mohlo fungovat.
00:27:03 Takže podle mě tento nemožný technický počin
00:27:05 zůstává nadále nemožný.
00:27:08 -Abychom se o přepravě takových kvádrů dověděli víc,
00:27:11 museli bychom si promluvit s nějakým starořímským inženýrem.
00:27:15 A představte si, jednoho jsme našli!
00:27:20 V Bodleiově knihovně v Oxfordu je uložena kniha
00:27:23 napsaná přibližně v době, kdy císař Augustus započal
00:27:26 stavební práce v Baalbeku.
00:27:29 Jejím autorem je římský inženýr a stavitel Vitruvius.
00:27:33 Věřili byste, že z této knihy o architektuře čerpáme dodnes?
00:27:37 Popisuje stavební techniku, která by mohla rozluštit záhadu
00:27:40 kolem Baalbeku.
00:27:44 -Tak to zkusíme. Na konce trilitonu se nasadí kola.
00:27:48 Konce se upevní čepy a kroužky.
00:27:51 Kolo se otáčí na čepech sevřených ložiskovými kroužky
00:27:54 a kámen je uložen v kole jako jeho osa.
00:27:58 Přeměnili jsme kámen v obří pohyblivou osu.
00:28:01 Naše rozměry jsou mnohem větší, ale s několika vratidly
00:28:04 se dal ovládat pohyb tělesa s kopce.
00:28:07 Pokud je vratidel dostatečné množství,
00:28:09 můžeme dovalit kámen tam, kam chceme.
00:28:13 -Tento zhola nemožný úkol má neuvěřitelně důvtipné řešení.
00:28:18 Římané přeměnili statický 800-tunový kvádr
00:28:21 na pohyblivou 800-tunovou osu.
00:28:25 -Neuvěřitelný způsob, jak kámen přemístit!
00:28:30 -Tato geniální metoda umožnila Římanům přemísťovat
00:28:33 nesmírně těžké náklady.
00:28:35 Ale proč tedy nestavěli z menších kamenných kvádrů?
00:28:39 -Hodně se spekuluje o tom, proč těžili tak velké kvádry
00:28:42 a pak z nich stavěli.
00:28:44 Zda se tím stavitelé nechtěli vychloubat,
00:28:46 co všechno zvládnou, nebo zda to nemělo nějaký náboženský kontext.
00:28:51 Na tyto otázky zatím neznáme odpovědi.
00:28:55 -Obří kamenné kvádry rozházené po celém Baalbeku
00:28:58 jako hračky vydávají svědectví o skvělých technických
00:29:01 dovednostech Římanů.
00:29:05 V tomto ohledu však máme důkazy o ještě úžasnějších schopnostech
00:29:08 římských stavitelů.
00:29:11 Jde o tisíce kilometrů vodních cest a na plné 2.000 let
00:29:14 největší stavitelský projekt v dějinách.
00:29:19 -Za chvíli uvidíte mega-projekt, který proměnil Řím v supervelmoc.
00:29:28 -Považujete starověk za primitivní společnost?
00:29:32 Jste na omylu!
00:29:35 V tomto cyklu vám dokážeme, že lidé ve starověku uměli věci,
00:29:38 nad kterými zůstává rozum stát i dnes.
00:29:44 Když počet obyvatel Říma přesáhl milion,
00:29:47 tehdejší technici a stavitelé stáli před obrovským úkolem:
00:29:51 jak z venkova dopravit vodu do města.
00:29:54 Voda byla klíčová pro zdraví i hygienu,
00:29:57 stejně jako pro těžbu nerostů a zemědělství.
00:30:00 Bez ní by Řím nikdy nedosáhl tak úžasné moci.
00:30:06 -Patrně největším technickým počinem Římanů bylo,
00:30:09 že uměli přepravit vodu z řeky či jiného pramene do města
00:30:13 a zkvalitnit tak život v něm.
00:30:16 -Co bylo oním zásadním počinem, díky němuž Římané uměli
00:30:19 přepravovat velké množství vody?
00:30:22 Akvadukt!
00:30:24 Nepřišli sice s tímto nápadem jako první,
00:30:26 ale pozvedli výkonnost akvaduktů na zcela novou úroveň.
00:30:31 -Akvadukt je doslova vodovod, vodní most.
00:30:35 Voda z přírodního pramene, potoka či řeky byla sváděna
00:30:38 do kanálu a díky zemské přitažlivosti odváděna do města.
00:30:45 -Pozoruhodným příkladem takového římského stavebního díla
00:30:49 je Caesarea Maritima v dnešním Izraeli.
00:30:54 Kde vzít dostatek vody v místě ležícím mezi mořem a pouští?
00:30:58 Bez tohoto akvaduktu, by město vůbec neexistovalo.
00:31:06 -Tato brilantní technologie je jedním ze zásadních prvků
00:31:10 římské civilizace.
00:31:12 Římané byli skvělí stavitelé a díky svým schopnostem
00:31:15 vybudovali tak rozlehlou říši.
00:31:20 -Akvadukt v Caesaree sloužil 50.000 lidí a byl dlouhý
00:31:24 9,5 kilometru.
00:31:26 Přestože působí impozantně, řadí se k nejmenším,
00:31:29 jaké Římané postavili.
00:31:33 Aby uhasili žízeň v celé říši, vybudovali akvadukty v délce
00:31:37 téměř 10.000 kilometrů!
00:31:44 U Pont du Gard v jižní Francii stáli starověcí stavitelé
00:31:47 před nemožným úkolem.
00:31:49 Aby zásobili město vodou, museli postavit akvadukt
00:31:52 dlouhý 50 kilometrů a překlenout tuto hlubokou říční rokli.
00:31:59 -Proč by někdo stavěl něco tak masivního
00:32:01 nad zdánlivě klidnou říčkou?
00:32:04 Protože však bylo nutné udržet spád vody vysoko,
00:32:07 musel se postavit most.
00:32:11 -Most se tyčí do výšky 16 pater.
00:32:18 -Pont du Gard je nejvyšší akvadukt, jaký Římané postavili.
00:32:22 Má přibližně výšku největšího římského amfiteátru, Kolosea.
00:32:26 Je to stavba na hranici nemožného a pořád stojí.
00:32:32 -Římané byli odborníci na stavby monumentálních rozměrů.
00:32:36 A monumentální stavební projekty se uskutečňují i dnes.
00:32:41 Probíhající stavba tunelu v New Yorku je označována
00:32:45 za největší neobranný projekt v západním světě.
00:32:49 Staví se ve velkém, stovky metrů pod ulicemi města.
00:32:54 Stavba si vyžádala životy více než 20 dělníků.
00:33:00 -Jen stěží si umíme představit, co námahy stálo
00:33:02 tyto akvadukty postavit.
00:33:05 Jednalo se o projekt stavebního inženýrství kolosálních rozměrů.
00:33:09 Byl nákladný, vyžadoval spoustu pracovních sil
00:33:12 a výdaje musely být přímo astronomické!
00:33:19 -Stojím na samém vrcholu mostu Pont du Gard.
00:33:23 Jsem přímo v kanálu, který se latinsky nazývá "spacus".
00:33:26 Tudy tekla voda.
00:33:28 Kanál se musel udržovat, aby dotekla až do města Nimes.
00:33:32 Tady vidíme nánosy vápence, které zužovaly průtok.
00:33:37 Je úžasné stát na něčem stejně vysokém jako Koloseum!
00:33:45 Jako bych byl blízko těm, kteří kanál postavili
00:33:47 a kteří ho udržovali. Je to ohromný zážitek!
00:33:55 -U Pont du Gard museli římští stavitelé vybudovat
00:33:58 akvadukt přes hory a říční údolí.
00:34:01 Jak udrželi stálý spád vody v tak členitém terénu?
00:34:06 Víme, že voda teče s kopce díky zemské přitažlivosti.
00:34:09 Římané však dokázali nemožné tím, že postavili akvadukt
00:34:13 s jen nepatrným spádem.
00:34:16 Na délce 50 kilometrů se akvadukt svažuje o pouhých 17 metrů!
00:34:22 -Je tedy vyloučena jakákoliv odchylka. Musí to být dokonalé.
00:34:26 Akvadukt je příkladem dokonalého římského stavitelství!
00:34:30 -Římští stavitelé dokázali udržet stálý spád vody bez laserů,
00:34:34 teodolitů či jiných moderních zeměměřičských přístrojů.
00:34:39 Přes kopce a údolí udržovali rovnoměrný sklon
00:34:42 méně než 1 procento. Ohromující počin!
00:34:45 -Římané stavěli akvadukty v obrovském měřítku,
00:34:49 a to všechno bez matematických vzorců či jiných vědeckých
00:34:52 poznatků. Bylo to stavitelství v praxi.
00:34:58 -Obdivuji lidi, kteří to postavili.
00:35:00 Ten rozsah celé stavby, množství fyzické práce
00:35:03 vynaložené na vysekání kvádrů, na jejich transport
00:35:06 a pak přesné umístění.
00:35:09 Před 2.000 lety to byl úchvatný stavitelský počin!
00:35:14 -Římané dopravovali vodu pomocí gravitace v měřítku,
00:35:17 které vyráží dech i dnes.
00:35:20 Dokázali přepravovat vodu volným spádem, ale že by uměli
00:35:24 ještě neuvěřitelnější kousky?
00:35:28 -Za chvíli: uměli Římané přepravovat vodu i do kopce?
00:35:32 Dokážeme, že ani to nebylo nemožné.
00:35:43 -Starověký svět měl vize a představivost,
00:35:46 které se rovnají našim, a někdy je dokonce i předčí!
00:35:50 Římská armáda dobývala svět kázní, hrubou silou
00:35:53 i skvostným stavitelstvím.
00:35:57 Římané prokazovali nezměrnou houževnatost nejen ve válce.
00:36:03 Řím byl nejvyspělejší civilizací starověkého světa.
00:36:08 Pro jeho expanzi a rozkvět byla klíčová jedna prostá věc:
00:36:13 pitná voda!
00:36:15 Udržet její stálý tok vedlo k jedné z největších inovací
00:36:19 Římské říše.
00:36:21 -Patrně největším technickým počinem Římanů bylo,
00:36:24 že uměli přepravit vodu z řeky či jiného pramene do města,
00:36:28 a zkvalitnit tak život v něm.
00:36:32 -Římští stavitelé, znalí zákonů zemské přitažlivosti,
00:36:35 přiváděli do Říma den co den miliony litrů pitné vody
00:36:39 a zpřístupňovali ji tak v měřítku, jemuž se leckdy nevyrovnají
00:36:43 ani moderní zařízení.
00:36:45 Ale tito starověcí inženýři nejenže ovládali zákony
00:36:48 zemské přitažlivosti, uměli jim i vzdorovat.
00:36:52 -Římané přišli s řešením, jak přepravovat vodu přes údolí,
00:36:56 někdy pomocí mostu, a někdy ji dokonce uměli
00:36:59 vytlačit i nahoru, takže voda tekla do kopce.
00:37:02 -Voda, že teče do kopce? Nemožné!
00:37:07 Jenže Římané měli v rukávu jedno technické eso:
00:37:10 tuto trubici ve tvaru písmene U, odborně sifon.
00:37:15 Voda protékající trubicí se vždy ustálí na určité hladině.
00:37:19 Pokud je jeden konec trubice níž, voda poteče nahoru.
00:37:23 -V podstatě postavíte 2 nádrže na každé straně údolí
00:37:27 a vytlačujete vodu z jedné do druhé.
00:37:31 -Ze sifonů zbudovaných Římany jsou dnes již jen trosky.
00:37:35 Ale když byly funkční, vypadaly patrně takto:
00:37:39 Po celé Římské říši se z nižších do vyšších míst
00:37:42 každou hodinu přepravilo na 38 milionů litrů vody.
00:37:47 Tvůrce experimentálních modelů Richard Windley se pokusí
00:37:50 princip tohoto technického počinu předvést.
00:37:54 -Mám tady model, který - jak doufám -
00:37:56 vysvětlí princip sifonu.
00:38:01 -Postavit i takto malý sifon je nejistý počin vzbuzující obavy.
00:38:06 Richard doufá, že to zvládne.
00:38:10 -Výpočty jsou docela ošemetné.
00:38:13 Doufám, že budeme mít dostatečný tlak, aby se voda dostala nahoru.
00:38:18 -Richard postavil sifon překlenující ne jedno,
00:38:21 ale hned 2 údolí.
00:38:23 Římané to zvládali na mnoha místech.
00:38:27 -Tuto nádrž naplníme vodou.
00:38:30 Princip spočívá v tom, že jakmile se uvolní tok vody
00:38:34 z této nádrže, steče do svislé trubky
00:38:37 přes vodorovnou a pak do druhé přečerpávací nádrže,
00:38:41 což je prostřední nádrž.
00:38:45 Když se naplní, doufejme, že voda z ní začne téct
00:38:48 do druhé nádrže a z ní do koncové nádrže
00:38:51 na druhé straně modelu.
00:38:54 -Voda se musí vyšplhat do dvou kopců.
00:38:58 -Nastal okamžik pravdy.
00:39:01 -Poteče Richardovi voda do kopce jako Římanům?
00:39:05 -Voda na základě gravitace vytéká z primární nádrže,
00:39:12 plní prostřední nádrž,
00:39:19 a nakonec vtéká do koncové nádrže na druhé straně vzdálené 15 metrů.
00:39:24 Teče dostatečně rychle, průtok je docela silný.
00:39:31 -Římané věděli, že jestliže je každá nádrž o něco níž
00:39:35 než předešlá, voda vystoupá, aby našla svou hladinu,
00:39:39 a nádrž naplní.
00:39:41 Ve skutečnosti, v mnohem větších rozměrech, se do římských nádrží
00:39:45 neboli cisteren vešly miliony litrů vody.
00:39:51 -Je až k nevíře, jak to funguje. Měl jsem obavy, jestli to vyjde.
00:39:55 Ale funguje to skvěle!
00:39:59 -Když si jako archeolog uvědomím, že stavitelé před 2.000 lety
00:40:03 s pomocí fyzikálních zákonů vytvořili sifon pro akvadukt,
00:40:07 zatočí se mi hlava.
00:40:10 -Je to dech beroucí stavební počin, který se zdá na pohled nemožný.
00:40:17 -Když se Římanům postavila do cesty gravitace,
00:40:20 odvážně ji přemohli.
00:40:24 Egypťané přepravovali po Nilu monumentální obelisky.
00:40:29 Římané přemísťovali hory a stavěli obrovské akvadukty
00:40:33 na přepravu vody tisíce kilometrů daleko.
00:40:37 Dokázali, že ve starověku nebylo nic nemožné!
00:40:41 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2020
Jak překonávali Římané zemskou přitažlivost, aby miliony litrů vody tekly nahoru, přes kopce? Jak vytesávali staří Egypťané ohromné žulové obelisky tisíce let před Washingtonovým monumentem? A pročpak potřebovala čínská armáda pohnout horou?
