Starověké kořeny moderní společnosti. Německý cyklus
00:00:02 Abeceda,
00:00:05 mořeplavectví a obchod, základy globalizace.
00:00:10 Za toto vše vděčíme Kartagincům, kteří vládli před několika
00:00:13 tisíciletími středomořskému světu.
00:00:16 Germáni formovali mapu Evropy a Arabové nám předali
00:00:20 bohaté vědomosti starověkého světa
00:00:23 a zrevolucionizovali odvětví matematiky a lékařství.
00:00:28 Všechny tyto národy se podílely na utváření nového světa.
00:00:33 Kartaginci, Germáni i Arabové položili základy moderní Evropy.
00:00:40 Česká televize uvádí německý dokumentární cyklus
00:00:43 Vzestup civilizace
00:00:47 Severoafrické přístavní město Kartágo bylo předmětem obdivu
00:00:50 celého antického světa.
00:00:53 Starověcí Kartaginci prosluli výrobou nejoceňovanějšího výrobku
00:00:56 té doby, barviva, známého pod názvem týrský purpur.
00:01:02 A jejich obchodníci vládli tisícovky let
00:01:04 středomořskému obchodu.
00:01:08 Na druhé straně museli čelit pomluvám,
00:01:11 že obětují své děti bohům.
00:01:15 Jejich nejvýznamnějším odkazem lidstvu však byla abeceda.
00:01:21 Největším nepřítelem Kartaginců byl Řím, s nímž sváděli
00:01:24 po dlouhé generace nelítostné boje.
00:01:27 Kartaginci prosluli i stavbou lodí, díky nimž se stali
00:01:30 jedním z nejvýznamnějších národů starověkého světa.
00:01:35 Kartaginci
00:01:43 Kartaginci přišli do severní Afriky z Libanonu,
00:01:46 kde se jejich předkové začali usazovat
00:01:48 už kolem roku 3000 před naším letopočtem.
00:01:52 Úbočí libanonských hor byla v té době porostlá hustými
00:01:56 cedrovými, borovými a dubovými lesy.
00:02:02 Strmé horské srázy však byly jen řídce osídlené.
00:02:09 Nejvíc lidí žilo na úzkém pruhu středomořského pobřeží.
00:02:17 První zmínka o Féničanech se objevuje v Homérově Iliadě.
00:02:22 Píše v ní o darovaném pásu zářícím "foinickým nachem"
00:02:26 neboli týrským purpurem.
00:02:29 Sami Kartaginci však jméno Féničané nikdy nepoužívali
00:02:32 a z historie ani neznáme žádnou zemi nazývanou Fénicie.
00:02:37 Kartaginci žili v autonomních městských státech Byblu,
00:02:41 Berytu, Sidonu a Týru.
00:02:44 Jejich obyvatele spojovaly námořní obchod,
00:02:46 společný jazyk a náboženství.
00:02:51 Féničané žili dlouho ve stínu velkých říší:
00:02:54 Egypta, Mezopotámie a Asýrie, kterým museli odvádět
00:02:58 pravidelné tributy.
00:03:00 Nejvíce nenasytní však byli Asyřané.
00:03:03 -V období let 1200 až 700 před naším letopočtem
00:03:07 panoval na Blízkém východě naprostý chaos
00:03:10 doprovázený častým krveproléváním. Z bojů vyšla vítězně Asyrská říše.
00:03:16 Asyřané byli noční můrou všech okolních národů.
00:03:19 Tito krvežízniví nájezdníci drancovali blízkovýchodní města
00:03:23 a získanou kořist pak odváželi do hlavního města své říše
00:03:26 rozkládající se na území dnešního severního Iráku.
00:03:31 Kromě otroků je zajímalo hlavně stříbro, zlato
00:03:34 a další drahé kovy.
00:03:37 Féničané se báli, aby Asyřané neproměnili jejich město
00:03:40 v hromadu kouřících trosek, a proto se snažili
00:03:43 v přesně určenou dobu dodávat asyrským panovníkům
00:03:46 domluvené množství stříbra a mědi.
00:03:51 -Féničany však nepovažovali za své vazaly pouze Asyřané.
00:03:55 Král Zikar-Baal z Byblu musel odvádět vysoké tributy
00:04:00 i faraonovi sousedního Egypta.
00:04:02 Totéž dělali i panovníci zbývajících fénických městských
00:04:05 států.
00:04:10 Zruční féničtí řemeslníci prosluli výrobou jemných šperků,
00:04:14 překrásných stříbrných předmětů a přepychové keramiky,
00:04:17 která končila zejména na dvorech jejich vládců.
00:04:22 -Už toho nech!
00:04:25 -Féničané vlastnili drahocenné suroviny
00:04:27 jako kadidlo a cedrové dřevo. To se však mělo brzy změnit.
00:04:32 Král Zikar-Baal měl už po krk svých nenasytných sousedů.
00:04:36 -A také 500 amfor nejlepšího olivového oleje.
00:04:41 -Přestaň! Tohle mě přivádí k šílenství!
00:04:48 Proč si to vlastně nechávám líbit?!
00:04:51 -Promiňte, pane, ale takhle to děláme odjakživa.
00:04:54 -Jistě. Jo. Ale to se musí změnit!
00:04:59 Okamžitě!
00:05:02 -Blízkovýchodní říše procházely obdobím změn.
00:05:05 Některé, jako kupříkladu Egypt, se zmítaly ve vnitropolitických
00:05:08 krizích, jiné se dokonce rozpadaly.
00:05:13 Féničané vycítili svou příležitost.
00:05:20 -Fénická města v oblasti Levanty setřásla své okovy
00:05:24 a nadechla se k dalšímu rozvoji.
00:05:27 Současně se rozhodla využít nově nabyté svobody k obchodování
00:05:31 se vzdálenými středomořskými městy.
00:05:35 -Egyptští faraoni zůstali důležitým obchodním partnerem
00:05:38 Féničanů.
00:05:40 Egypťané potřebovali dřevo na stavbu svých chrámů
00:05:43 a obřadních lodí, a Féničané jim ho mohli dodat.
00:05:49 Kvalitní dřevo z jejich slavných cedrových lesů bylo vyhlášené.
00:06:00 Starověké egyptské texty se zmiňují o knězi jménem Wenamon,
00:06:05 který se v roce 1100 před naším letopočtem vydal do Byblu,
00:06:09 aby si u Féničanů objednal dřevo na stavbu posvátné bárky
00:06:12 pro boha Amona.
00:06:15 Po příjezdu na místo se však setkal s nečekanou reakcí
00:06:18 krále Zikara-Baala.
00:06:21 Egyptský kněz totiž neměl v úmyslu objednané dřevo zaplatit
00:06:25 a očekával, že mu ho Féničané poskytnou jako obvykle zadarmo.
00:06:30 Jenže to se přepočítal.
00:06:32 -Požadují 40 nádob zlata.
00:06:35 -Nádob zlata, látky...
00:06:38 -To je směšné!
00:06:40 -Papyrus a nevydělané kravské kůže.
00:06:44 -To je absurdní!
00:06:46 -Okolnosti nahrávaly králi Zikaru-Baalovi,
00:06:49 který se rozhodl pro vysokou hru.
00:06:51 -Zikar-Baal si nakonec troufl Egypťany odmítnout.
00:06:57 Egyptská říše se sice tvářila jako velmoc
00:07:00 a blízkovýchodním sousedům vyhrožovala,
00:07:05 ale díky jejím vnitropolitickým problémům byla skutečnost jiná.
00:07:14 -Zikar-Baal vsadil vše na jednu kartu a vyhrál.
00:07:18 Podle dochovaného rukopisu požadoval za cedrové dřevo
00:07:21 spoustu zlata a stříbra a kromě toho i praktické věci,
00:07:24 jako lana, pytle s čočkou, a dokonce 30 košů ryb.
00:07:29 -Čočku?! Nezbláznil se?!
00:07:35 -A ještě vám mám vyřídit, že v případě nesouhlasu
00:07:39 máte okamžitě odjet.
00:07:43 -Wenamon dřevo nutně potřeboval, takže mu nezbylo nic jiného,
00:07:46 než zaplatit.
00:07:48 -Féničané uměli dokonale odhadnout své protivníky.
00:07:52 Pokud nebylo nezbytné, aby něco dali zadarmo, vymohli si platbu.
00:07:57 -V 8. století př. n. l. se fénický svět rozdělil.
00:08:02 Jeho východní části i nadále vládla tradiční
00:08:05 obchodní metropole Týr, zatímco na západě
00:08:07 se ve stále větší míře prosazovalo Kartágo.
00:08:12 Féničanům z východu se i nadále říkalo Féničané,
00:08:16 zatímco jejich západní příbuzní začali být stále častěji nazýváni
00:08:20 Kartaginci.
00:08:21 Tento název používali zejména Řekové.
00:08:24 Pro Římany byli Kartaginci "Punové".
00:08:27 Proto se v historii setkáváme se 3 různými názvy
00:08:30 jednoho a téhož národa.
00:08:32 Kartágo bylo původně jen malou bezvýznamnou osadou.
00:08:36 Ta se však díky výhodné poloze na břehu Tuniského zálivu
00:08:39 brzy rozrostla do podoby prosperujícího města.
00:08:42 Kartágo se stalo důležitým námořním přístavem,
00:08:45 v němž se setkávaly obchodní lodě z východu
00:08:47 s plavidly ze západního Středomoří.
00:08:54 Kartágo údajně založila překrásná princezna Elissar
00:08:58 či Dido, která musela podle pověsti prchnout
00:09:00 z rodného Týru před svým mocichtivým bratrem Pygmalionem.
00:09:05 Její loď přistála na tuniském pobřeží, kde jí místní náčelník
00:09:09 poskytl za velmi výhodných podmínek pozemek
00:09:12 pro založení nového města.
00:09:17 Údajně se dohodli na parcele o velikosti roztažené volské kůže.
00:09:22 Vychytralá Elissar však nechala kůži rozřezat na tenoučké proužky,
00:09:26 které svázala a získaným provázkem ohraničila obrovskou oblast,
00:09:31 v jejímž středu založila město Qart-Hadascht neboli Nové město.
00:09:37 -Bez ohledu na to, zda budeme Féničany nazývat Kartaginci
00:09:41 či Puny, bude vždy řeč o nesmírně zdatných obchodnících,
00:09:46 kteří dokázali své obchodní partnery přesvědčit
00:09:49 o zdánlivě výhodných cenách svého zboží.
00:09:52 Při hledání původu Kartaginců narazíme vždy na Řeky,
00:09:56 kteří možná nebyli těmi nejlepšími vojáky či politiky na světě,
00:10:00 ale z jejich řad se rekrutovali ti nejlepší starověcí zeměpisci,
00:10:04 dějepisci a autoři poutavých příběhů.
00:10:09 Pokud totiž dokážete zajímavě vyprávět o minulosti,
00:10:12 stáváte se pány nejenom nad ní, ale i nad současností
00:10:15 a budoucností.
00:10:17 -Příběh o Elissar je sice jenom pověstí,
00:10:20 která má však pravdivé jádro.
00:10:23 Kartágo bylo totiž skutečně založeno týrskými osadníky
00:10:26 a archeologické výzkumy naznačují, že k tomu došlo v 8. století
00:10:30 před naším letopočtem.
00:10:36 Zdejší kolonie však nevznikla na tomto geopoliticky významném
00:10:39 místě jen z nějakého princeznina rozmaru.
00:10:42 Féničané měli pro založení strategické důvody.
00:10:50 -Historikové si stále lámou hlavu, proč se rozhodující mocností
00:10:54 ve středním a západním Středomoří stalo právě Kartágo,
00:10:58 a ne nějaký jiný fénický městský stát,
00:11:01 jako například Cádiz.
00:11:03 Podle posledních poznatků to vypadá, že Kartágo nevzniklo
00:11:06 jen kvůli příhodnému přístavišti, ale především kvůli ochraně
00:11:10 fénických zájmů v oblasti.
00:11:14 Podle archeologického průzkumu pohřebiště,
00:11:17 datovaného do 7. století před naším letopočtem,
00:11:21 vyrostlo na místě původní osady během jediného století
00:11:24 třicetitisícové město.
00:11:29 Ve starověku to bylo doslova velkoměsto!
00:11:34 -Kartágo vznikalo podle pečlivě připraveného plánu.
00:11:38 Město obklopoval důmyslný systém opevnění,
00:11:41 bránící i přístupy od moře.
00:11:44 Prostorné dolní části města s obchody a obydlími
00:11:47 obyčejných lidí dominoval obrovský kruhový přístav.
00:11:54 Na kopci nad dolním městem vyrostlo takzvané "horní město",
00:11:58 chráněné vlastními hradbami.
00:12:00 Tato téměř okrajová část Kartága byla současně náboženským
00:12:04 a politickým centrem středomořské metropole,
00:12:07 s chrámy a honosnými vilami bohatých obchodníků,
00:12:10 kteří se propracovali mezi městskou elitu.
00:12:13 -V Řecku udávala tón aristokracie tvořená bohatými majiteli půdy,
00:12:19 a podobně to vypadalo i v Římě.
00:12:22 V Kartágu to ale fungovalo poněkud jinak.
00:12:25 Tam byli nejmocnější lidé, obchodující se zámořím.
00:12:29 Právě díky tomu získali politickou moc,
00:12:32 a mohli o všem rozhodovat.
00:12:36 -Chod města řídili vysocí volení úředníci, neboli sufetové.
00:12:41 Jejich volební období, během něhož předsedali senátu,
00:12:45 trvalo jeden rok.
00:12:50 -Dnes musíme rozhodnout.
00:12:54 -Prvním bodem jednání býval návrh politického usnesení
00:12:58 a nových zákonů. Pak následovala diskuse a hlasování.
00:13:06 V senátu se obvykle projednávaly obchodní dohody,
00:13:09 rozšiřování námořní flotily či zakládání nových obchodních
00:13:13 základen.
00:13:17 -Územní požadavky Kartaginců a zejména jejich touha
00:13:21 po zámořských teritoriích se v průběhu času měnily.
00:13:25 To není nic neobvyklého.
00:13:27 Každá nová říše vzniká zejména kvůli penězům.
00:13:32 To byl i případ vzniku Britského impéria,
00:13:35 které mělo zaručit jednomu nepříliš zajímavému
00:13:38 severoevropskému souostroví co nejvíce peněz a zboží.
00:13:45 Kartaginci na tom byli stejně.
00:13:47 Vytvoření obchodního monopolu však vyžadovalo přístup
00:13:50 k surovinám, zejména ke kovům.
00:13:53 A později chtěli získat dostatečné zdroje potravin.
00:13:57 V koloniálních oblastech, jako byly Sicílie a Sardinie,
00:14:00 se k tomu podle mě ještě přidalo takzvané imperiální šplhounství,
00:14:05 a Kartaginci se začali někdy kolem 4. století
00:14:08 před naším letopočtem chovat jako skuteční imperialisté.
00:14:16 -Kartagince zajímaly hlavně pobřežní města a osady,
00:14:19 kde se daly budovat obchodní kontakty.
00:14:25 Ty jim umožnily dovoz stříbra a naložených ryb
00:14:28 z jižního Španělska.
00:14:31 Kartágo se stalo tranzitním městem pro řeckou keramiku
00:14:34 určenou pro západní Středomoří.
00:14:37 Z Galicie a možná i z Británie dováželi Kartaginci cín.
00:14:41 Další důležitou obchodní položkou byli otroci.
00:14:44 Sami naopak vyváželi nachově zbarvené tkaniny,
00:14:47 kovové předměty a keramiku.
00:14:50 Své zboží však nevyváželi jen do zámoří,
00:14:52 ale i do vnitrozemské Afriky Berberům a dále do subsaharské
00:14:55 Afriky, jejíž obyvatelé jim platili zlatem, drahokamy
00:14:59 a slonovinou.
00:15:01 Kartaginci i Féničané byli nejenom vyhlášenými obchodníky.
00:15:05 Je jim připisován i vynález foukaného skla
00:15:08 a byli také vyhlášenými kovotepci.
00:15:10 Pochvalné zmínky o jejich řemeslné zručnosti
00:15:13 najdeme také ve Starém zákoně.
00:15:16 Jejich bronzové a stříbrné misky se objevují v hrobech
00:15:19 od Iráku až po severní Itálii.
00:15:22 Vyšší třída starověkého světa si zase cenila jejich vyřezávaných
00:15:26 slonovinových ozdob.
00:15:29 -Obchod byl pro Féničany a Kartagince absolutně vším.
00:15:34 Jejich obchodní úspěchy jim přinesly vojenskou,
00:15:36 politickou i hospodářskou moc.
00:15:40 Současně bych ale rád dodal, že žádný z fénických
00:15:43 ani kartaginských městských států nedisponoval vlastní armádou.
00:15:48 Kartaginci si raději najímali žoldnéře.
00:15:52 Na ně však potřebovali spoustu peněz.
00:15:54 I proto se každá jejich činnost točila kolem obchodu,
00:15:57 včetně toho koloniálního.
00:16:00 -Jen málokdo ví, že se z některých jejich kolonií
00:16:03 vyvinula postupem času některá z nejvýznamnějších
00:16:05 evropských měst. K těm nejstarším patří španělský Cádiz,
00:16:09 který byl založen už někdy kolem roku 1100 př. n. l.
00:16:14 Po něm následovala v 8. století před naším letopočtem Malaga
00:16:17 a zhruba o 3 století později i andaluské obchodní středisko
00:16:21 Granada.
00:16:23 Féničané založili i jihosardinské město Cagliari,
00:16:27 na Sicílii pak Trapani a Palermo a nesmíme zapomenout
00:16:31 ani na malebné Sorrento v pevninské části Itálie.
00:16:39 Každé z těchto měst mělo své vlastní bohy,
00:16:43 kteří byli uctíváni v celé řadě chrámů a tofetů neboli svatyní.
00:16:53 Kartaginci měli svůj vlastní posvátný okrsek.
00:16:56 Na těchto stélách jsou vyobrazeny symboly a obrazy uctívaných bohů.
00:17:05 -O původu některých fénických bohů se vedou diskuse,
00:17:09 ale předpokládáme, že pocházejí z oblasti Blízkého východu,
00:17:12 kde se mísily vlivy všech významných starověkých kultur.
00:17:16 Temnou stránkou tohoto blízkovýchodního uspořádání
00:17:20 však byly neustálé krvavé boje o získání mocenské
00:17:23 či náboženské převahy.
00:17:26 Naopak přínosem byl vznik kultur, spojujících nejrůznější vlivy.
00:17:30 Vědcům se také podařilo zjistit, že Féničané měli
00:17:33 i vlastní božstva.
00:17:36 -Féničané i Kartaginci upřednostňovali ze svého
00:17:39 početného panteonu zejména 3 božstva.
00:17:42 Prvním byl vládce všech bohů El.
00:17:45 Druhé místo zaujímala jeho choť Astarte a třetí jejich syn Baal.
00:17:51 El byl tvůrcem světa a králem všech bohů.
00:17:55 Astarte byla bohyní nebe, války, mořeplavby a lásky.
00:18:00 Baal býval občas bohem Slunce, jindy měl na starosti rostlinstvo
00:18:05 či léčbu.
00:18:07 Kartaginci a Féničané mimoto přebírali bohy
00:18:11 i od jiných národů, včetně egyptských božstev
00:18:14 Isidy a Usíra a řecké Demeter.
00:18:17 Jejich náboženství tedy bylo otevřené a multikulturní.
00:18:21 -Náboženství hrálo v kartaginské společnosti ústřední úlohu.
00:18:28 Podle archeologických nálezů v Kartágu
00:18:31 a v dalších kartaginských koloniích v centrálním
00:18:34 a západním Středomoří byla nejslavnější a nejdůležitější
00:18:38 veřejná prostranství měst vyhrazena pro posvátná místa,
00:18:42 chrámy a svatyně.
00:18:47 -Tato civilizace však měla i svou temnou stránku.
00:18:52 Kartaginci podle tvrzení soudobých autorů přinášeli
00:18:55 ve svých tofetech krvavé oběti bohům, kteří je měli ochránit
00:18:58 před válkou, hladomorem a státními krizemi.
00:19:02 V té souvislosti se dokonce objevují zmínky,
00:19:05 že kromě zvířat obětovali i vlastní děti.
00:19:08 Někteří starověcí autoři, včetně řeckého historika Diodora,
00:19:12 se zmiňují o bohatých kartaginských rodinách,
00:19:15 které bohu Baalovi obětovaly v plamenech své novorozené syny.
00:19:20 Obětováním toho nejdražšího, co měli, žádali Baala o ochranu
00:19:24 celého společenství.
00:19:26 Jsou-li tyto zprávy pravdivé, musel to být mimořádně
00:19:29 hrůzný obřad!
00:19:31 Historici se dosud neshodli, zda se jedná o popisy
00:19:34 skutečných událostí nebo jen o řeckou propagandu.
00:19:45 -Osobně vidím největší problém těchto smutných příběhů
00:19:49 v jejich formálnosti.
00:19:52 Jejich autoři nás totiž pouze informují
00:19:54 o určitých univerzálních pravdách, mezi něž patří láska k dětem,
00:19:59 či naopak žal z jejich ztráty.
00:20:04 -V tuniském muzeu Bardo je k vidění velké množství stél
00:20:08 a soch z kartágského tofetu.
00:20:13 Pozornost badatelů přitahuje zejména jedno vyobrazení,
00:20:16 které údajně dokazuje pravdivost obětování dětí
00:20:19 kartaginskými kněžími.
00:20:25 Scéna na stéle nepochybně zobrazuje obětní obřad.
00:20:29 Hlavním důkazem je však gesto knězovy pravé ruky.
00:20:38 -Význam této stély tkví v postavě kněze.
00:20:41 Na levé ruce nese dítě a pravou rukou ukazuje někam před sebe.
00:20:46 A právě toto gesto je údajně potvrzením starověkých textů,
00:20:51 obviňujících Kartagince z obětování dětí bohům.
00:21:00 -Zmínky o dětských zápalných obětech jsou i v biblickém
00:21:03 Starém zákoně.
00:21:05 Monoteistický judaismus lidské oběti zakazoval.
00:21:09 Když Bůh přikázal Abrahámovi, aby obětoval svého syna,
00:21:14 seslal na Zemi anděla, který v poslední chvíli
00:21:17 Abrahámovu ruku zadržel.
00:21:27 -Byly dětské oběti mýtem či skutečností?
00:21:32 V tomto ohledu se badatelé zatím nedokážou shodnout.
00:21:36 Většina z nich sice dává přednost vědeckým důkazům,
00:21:40 ale dosud se nepodařilo jednoznačně prokázat,
00:21:43 zda jsou zmínky o dětských obětech ve starověkých textech
00:21:47 pouhou propagandou, nebo popisem skutečných obřadů.
00:21:52 Podle mého názoru je ale téměř jisté,
00:21:56 že se jednalo spíš o propagandu.
00:21:58 V kartaginských hrobech byly sice nalezeny dětské kostry,
00:22:02 ale podle forenzních vědců patřily dětem, které se narodily
00:22:05 buď mrtvé, nebo zemřely těsně po porodu.
00:22:08 Ve svatyních byly nalezeny i dětské ostatky
00:22:11 nesoucí známky vážných chorob.
00:22:14 -Nedaleko tajemných kartaginských posvátných míst
00:22:17 se nacházelo srdce celého města:
00:22:20 přístav, obdivovaný celým starověkým světem.
00:22:26 Za impozantní vstupní branou se nacházel rozlehlý
00:22:29 vnitřní přístav, za nímž ležel hlídaný a dobře chráněný
00:22:33 vojenský přístav, lemovaný prstencem zastřešených kotvišť
00:22:36 pro nejméně 200 válečných lodí.
00:22:47 Na malém ostrůvku uprostřed se nacházelo sídlo
00:22:51 kartaginské admirality.
00:22:58 Obrysy kruhového přístavu i admiralitní ostrůvek
00:23:01 jsou dodnes jasně patrné.
00:23:09 -Tady se stavěla, udržovala a opravovala
00:23:13 nejmodernější válečná plavidla starověkého světa.
00:23:17 Na první pohled podléhal celý komplex přísnému utajení,
00:23:21 protože Kartágo se přímo hemžilo cizinci,
00:23:25 a mezi nimi mohli být i vyzvědači.
00:23:30 -V roce 1969 byl ze dna přístavu v západosicilské Marsale
00:23:35 vyzvednut vrak starověké lodě, jehož následné zkoumání
00:23:39 skončilo senzací.
00:23:49 Podle zjištění vědců se jednalo o kartaginskou válečnou loď
00:23:53 z 3. století před naším letopočtem, jejíž trup
00:23:57 byl pomalován a popsán punskými znaky.
00:24:03 Ty umožnily vědcům nahlédnout do postupů kartaginských loďařů,
00:24:07 kteří sestavovali lodě z předem připravených dílů,
00:24:10 kvůli snazší montáži označených kódy.
00:24:22 -Kartaginské lodě byly podivuhodnou směsí geniality
00:24:27 a účelnosti.
00:24:29 Jejich konstruktéři dokázali stavět nejpokrokovější,
00:24:34 nejrychlejší a největší válečné lodě své doby,
00:24:38 které si však mohl díky přesnému označení každé části
00:24:42 smontovat téměř každý.
00:24:51 -Kartaginci a Féničané zjevně vyvinuli díky masové výrobě
00:24:55 jednotlivých součástí jakýsi modulární způsob stavby lodí.
00:24:59 Navíc to nebyly žádné kocábky, ale prvotřídní plavidla.
00:25:08 Tento způsob výroby závisel na promyšlené logistice
00:25:11 a hladké návaznosti jednotlivých fází výroby.
00:25:28 Specializované dílny opouštělo velké množství
00:25:31 jednotlivých segmentů, které se v loděnici sestavovaly
00:25:34 jako stavebnice.
00:25:43 -Co je? Co to vyvádíš?
00:25:46 Flákače nepotřebuju. Rozumíš?
-Jo.
00:25:51 -Pojď se mnou.
00:25:59 -Díky tomuto důmyslnému systému chrlily kartaginské loděnice
00:26:03 nejrůznější typy lodí.
00:26:05 Navíc dokázaly rychle a snadno vyměňovat jejich poškozené části.
00:26:13 Kartaginské válečné lodě byly díky malému ponoru
00:26:17 lehké a snadno ovladatelné.
00:26:20 Snímatelné stěžně se před bojem pokládaly podélně na palubu,
00:26:24 protože v bitvách byla plavidla poháněna jen silou veslařů.
00:26:28 Proto měla každá loď v podpalubí i několik řad veslařských lavic.
00:26:32 Nejobvyklejší byly takzvané trirémy s třemi řadami vesel.
00:26:36 Největší válečné lodě měly dokonce 5 řad veslařů!
00:26:40 Jejich souhra však vyžadovala velmi důkladný výcvik.
00:26:48 Lodě byly tehdy vnímány jako živí tvorové,
00:26:51 a na přídi bývaly často namalovány oči,
00:26:54 které měly odvracet smůlu a udržovat správný kurz.
00:26:58 Z přídě také vyčníval ostrý bronzový kloun
00:27:01 k prorážení trupů nepřátelských plavidel.
00:27:05 Podle starověkých textů absolvovala kartaginská
00:27:08 námořní flotila bezpočet námořních bitev.
00:27:11 Především s Řeky, kteří od konce 6. století před naším letopočtem
00:27:14 zápasili s Kartaginci o nadvládu nad Středomořím.
00:27:19 Později soupeřili i s Římany.
00:27:22 Důkazy o jedné z těchto epických bitev byly nalezeny
00:27:25 na mořském dně asi jen 20 minut plavby od Marsaly.
00:27:30 Pozůstatky jediného dosud objeveného starověkého
00:27:33 námořního bojiště se nacházejí na mořském dně před pobřežím
00:27:37 sicilského ostrova Egadi.
00:27:41 Na více než 2 kilometrech čtverečních bylo rozeseto
00:27:44 několik kotev, vojenských přileb, amfor a 11 klounů.
00:27:48 Jednalo se o pozůstatky velké námořní bitvy
00:27:51 mezi Kartaginci a Římany z roku 241 před naším letopočtem,
00:27:55 hojně zmiňované ve starověkých textech.
00:28:04 Jeden z klounů nesl modlitbu napsanou punským písmem.
00:28:13 "Božský Baale! Pomoz mi zničit nepřátelskou loď."
00:28:23 Jenže úspěch nakonec slavili Římané.
00:28:26 Bylo to jejich historicky první vítězství
00:28:28 nad kartaginskou námořní flotilou.
00:28:36 -Hlavní problém Římanů spočíval v tom, že byli typičtí suchozemci.
00:28:41 Zatímco na pevnině byli římští vojáci téměř neporazitelní,
00:28:46 jejich nezkušené válečné loďstvo bývalo obvykle poraženo.
00:28:51 Navíc nesmíme zapomínat, že se v 1. punské válce
00:28:54 střetli s nemocnější a technologicky nejvyspělejší
00:28:58 středomořskou námořní mocností té doby.
00:29:01 Jak se jim tedy nakonec podařilo zvítězit? Jednoduše.
00:29:04 Okopírovali jednu z ukořistěných kartaginských lodí!
00:29:10 -Kartaginci a Féničané byli považováni za zakladatele
00:29:14 starověkého lodního stavitelství.
00:29:16 Umění stavby velkých lodí se od nich učili nejenom Řekové,
00:29:20 ale i Římané, kteří dokonce nazvali spojení prken na pero
00:29:23 a na drážku "punským spojem".
00:29:30 Zákony, jimiž se řídili starověcí kartaginští konstruktéři,
00:29:34 jsou platné dodnes.
00:29:36 Dnešní stavitelé však mají k dispozici moderní technologie
00:29:39 a materiály, včetně oceli a umělých hmot.
00:29:45 Féničané a Kartaginci také stavěli jako první velká oceánská
00:29:48 plavidla, schopná překonávat velké vzdálenosti,
00:29:52 a stali se tak prvním mořeplaveckým národem v dějinách.
00:29:59 -Lodě pomáhaly Kartagincům objevovat okolní svět,
00:30:03 a od ostatních národů se odlišovali hlavně svými
00:30:06 mořeplaveckými schopnostmi.
00:30:10 Na výpravách se spoléhali na 2, 3 věci.
00:30:13 Zaprvé přiváželi jiným národům své bohy,
00:30:16 a na oplátku se seznamovali s jejich náboženstvím,
00:30:19 zbožím, jazykem a kulturou.
00:30:25 -K obchodním plavbám využívali jiné typy plavidel.
00:30:29 Ta měla oproti válečným lodím větší ponor, vysoký stěžeň
00:30:33 s velkou čtvercovou plachtou a pouze jednu lavici veslařů,
00:30:37 pokud vůbec.
00:30:41 Kartaginská obchodní plavidla měla velký skladovací prostor
00:30:45 nejenom na zboží, ale také na zásoby potravin,
00:30:47 protože cesta mohla trvat i několik měsíců.
00:30:50 Na lodi byly také ubytovací prostory pro mužstvo.
00:30:53 Řekové přezdívali zavalitým kartaginským obchodním lodím
00:30:57 "góloj" neboli "necky".
00:31:01 Začátkem 5. století před naším letopočtem
00:31:04 se vydal na svou průzkumnou plavbu nejslavnější kartaginský
00:31:07 cestovatel, zvaný Hanno Mořeplavec.
00:31:11 Hanno vyplul v čele flotily 60 lodí, na jejichž palubách
00:31:15 cestovalo podle této stély vztyčené na jeho počest
00:31:18 30.000 lidí.
00:31:20 Lodní náklad obsahoval jako obvykle vyobrazení bohů,
00:31:23 zemědělské nástroje, semena a zásoby.
00:31:29 Sakra!
00:31:31 Tohle už je dneska potřetí! Ty budižkničemu!
00:31:36 -Skladiště v podpalubí bylo využito do poslední skulinky.
00:31:40 K prodeji či směně zboží docházelo při každé zastávce.
00:31:44 Kartaginské lodě připomínaly jakousi plovoucí tržnici,
00:31:47 navíc s potřebným zázemím pro posádku.
00:31:53 Kartágo bylo v Hannově době nejmocnějším státem
00:31:57 v celém západním Středomoří.
00:32:00 V neposlední řadě i díky svým četným koloniím.
00:32:07 Ve východním Středomoří sílil vliv jejich hlavních konkurentů, Řeků.
00:32:11 To byl jeden z důvodů, proč Kartaginci hledali
00:32:14 nová odbytiště spíš na západě.
00:32:24 Hannova výprava byla dost nebezpečná.
00:32:27 Kartaginský mořeplavec chtěl totiž prozkoumat moře daleko na západě,
00:32:31 kam se před ním ještě nikdo neodvážil.
00:32:34 V nově objevených zemích plánoval zakládat kolonie,
00:32:37 navazovat obchodní kontakty a nakupovat zboží a suroviny.
00:32:41 I proto opustil důvěrně známé Středozemní moře
00:32:44 a vydal se do rozbouřených vod Atlantiku.
00:32:50 -Hanno plul podle soudobých zdrojů podél západního pobřeží Afriky,
00:32:56 až ke Zlatému pobřeží dnešní Guiney, kde obchodoval
00:33:00 s místními obyvateli, zakládal osady a setkával se
00:33:03 s neznámými exotickými národy.
00:33:08 Dřívější badatelé považovali tyto zprávy za nedůvěryhodné.
00:33:12 Ale dnes víme, že se kartaginští objevitelé skutečně dostali
00:33:16 tak daleko.
00:33:18 A vcelku nezáleží na tom, zda se jednalo o Hanna
00:33:21 či někoho jiného.
00:33:24 Dnes už pokládáme za prokázané, že Kartaginci skutečně dopluli
00:33:28 až k západnímu pobřeží Afriky, s nímž navázali obchodní kontakty.
00:33:36 -Původní záznam o Hannově plavbě byl prý uchováván
00:33:39 v Baalově svatyni v Kartágu, a jeden jeho řecký překlad
00:33:43 je uložen i v univerzitní knihovně v německém Heidelbergu.
00:33:47 Jedná se o jeden z mála dochovaných kartaginských textů,
00:33:50 v němž se mimo jiné píše, že se Hannovy lodě vydaly daleko
00:33:53 za Gibraltarskou úžinu.
00:34:01 Hannova výprava skončila obrovským úspěchem.
00:34:04 On sám i jeho posádka prý během plavby spatřili
00:34:07 "ohnivé hory, rozžhavující hvězdy",
00:34:10 a museli prchat před obyvateli afrického pobřeží,
00:34:13 oděnými do kožešin, kteří po nich metali balvany.
00:34:16 Poprvé v životě spatřili i prasata bradavičnatá.
00:34:19 Báli se jich víc, než "chlupatých žen", jak říkali gorilám.
00:34:23 Hanno i jeho muži měli z neznáma evidentně strach.
00:34:31 Navzdory všem strastem i jazykovým problémům
00:34:34 se jim však v oblastech jižně od dnešní Mauretánie
00:34:37 obchodně dařilo.
00:34:44 -Uhaste oheň! A hoďte sebou!
00:34:51 -Kartaginci si rychle osvojili západoafrický zvyk
00:34:54 takzvaného "němého obchodování".
00:34:57 Zpravidla při něm nedocházelo k přímé komunikaci
00:35:00 s obchodním partnerem. Tím se vyhýbali případným sporům.
00:35:04 -Ten je línej!
00:35:18 -Princip tohoto obchodu byl velmi jednoduchý.
00:35:21 Prodávající nejprve rozložil své zboží a totéž učinil
00:35:24 i kupující.
00:35:26 Každý obchodník si pak pečlivě prohlédl nabídku druhé strany.
00:35:35 Pokud byly obě strany spokojeny, došlo ke směně.
00:35:52 Zhruba ve stejné době, kdy Hanno zkoumal západoafrické pobřeží,
00:35:56 vyplul z Kartága další slavný mořeplavec, Himilco,
00:36:00 který chtěl pravděpodobně najít zdroj cínu,
00:36:02 suroviny potřebné pro kartaginský kovodělný průmysl.
00:36:06 V té době se proslýchalo, že bohatá ložiska cínu
00:36:09 se nacházejí na ostrovech jižně od Anglie.
00:36:12 Možná i proto se ve Středomoří šířily zvěsti,
00:36:15 že Féničané údajně dopluli až do Ameriky.
00:36:18 Ale neexistuje o tom žádný důkaz.
00:36:21 Kartaginci nicméně byli prvními velkými objeviteli
00:36:24 v lidských dějinách.
00:36:26 -Další velký kartaginský mořeplavec Himilco
00:36:29 se na rozdíl od Hanna nevydal na jih, nýbrž na sever,
00:36:33 do ještě nebezpečnějších vod.
00:36:35 Během své plavby Biskajským zálivem zkoumal
00:36:38 atlantské pobřeží Francie, a po proplutí Lamanšským průlivem
00:36:42 se dostal až do Severního moře a do Skandinávie.
00:36:46 Podle některých historiků se s tím ale nespokojil,
00:36:49 a vydal se až k americkým břehům. To je ale zřejmě jenom báchorka.
00:36:54 Osobně nepochybuji, že kartaginští, či féničtí
00:36:57 obchodníci dopluli až do severní Evropy.
00:37:00 A velmi by mě překvapilo, kdybych se mýlil.
00:37:06 -Všude, kam přišli, slavili kartaginští a féničtí obchodníci
00:37:09 největší úspěchy s jejich nejznámějším vývozním artiklem,
00:37:13 s tkaninami obarvenými purpurem.
00:37:21 První výrobny purpuru se objevily ve 2. tisíciletí před Kristem
00:37:26 v Libanonu, odkud se postupně šířily celým fénickým světem.
00:37:34 Féničané získávali vzácné barvivo z nenápadných mořských plžů
00:37:38 z čeledi ostrankovitých.
00:37:41 Výrobu barviva doprovázel dusivý zápach.
00:37:46 -Pěkně to smrdí!
-Vážně?
00:37:51 No, a co má být?
-Jen se dívám.
00:37:55 -Tajemství ostranek objevil podle legendy Bůh.
00:38:03 -Co tu chceš?! Nezdržuj je od práce!
00:38:11 -Bůh se prý procházel s bílým psem po pláži.
00:38:15 Když pes rozkousal plže, zbarvila se mu tlama do nachova.
00:38:19 Bůh se ho pokoušel očistit a zjistil, že to není krev,
00:38:23 ale nachová tekutina.
00:38:35 Umění výroby tohoto vzácného barviva dnes ovládá
00:38:38 jen hrstka lidí.
00:38:40 Patří mezi ně i ve Francii žijící umělkyně Inge Boéskeld-Kanoldová.
00:38:45 Purpur vyrábí už 20 let.
00:38:49 -Víme, že purpur byl pro svůj úžasný odstín
00:38:52 až do středověku nesmírně žádaným barvivem.
00:38:57 Lidé ho obdivovali.
00:39:01 Jenže kvůli velmi náročné výrobě si ho mohli dovolit
00:39:05 jen příslušníci nejbohatších vrstev a duchovenstva.
00:39:12 -Francouzi považují plže za lahůdku.
00:39:15 Jejich příprava je poměrně jednoduchá.
00:39:17 Získávání barviva je naopak značně obtížné.
00:39:22 Velmi zjednodušený postup výroby purpuru
00:39:25 zaznamenal už římský učenec Plinius Starší.
00:39:31 Vyříznuté žlázy se vloží do vody, která se okamžitě zbarví
00:39:34 do nachova. To ale není všechno.
00:39:43 -Do obarvené vody vložím kousek látky.
00:39:47 Výsledek však není dobrý. Látka se vlastně neobarvila.
00:39:51 Kvalitní barva vyžaduje jiný postup.
00:39:55 -Barvivo je nutné vylouhovat.
00:39:57 Směs žláz vyříznutých z těl plžů se tradičně máčela v moči,
00:40:02 místo které se dnes používá potaš.
00:40:05 Tuto lázeň bylo nutné udržovat několik dní teplou,
00:40:08 dokud takzvaně "neuzrála".
00:40:11 Tekutina postupně mění barvu od šeříkově modré
00:40:13 přes zelenomodrou a špinavě modrou po jasně žlutou.
00:40:17 A vzhledem k tomu, že každý plž je jiný a výroba barviva
00:40:21 je vždy pouze jednorázovou záležitostí,
00:40:24 lze získat jen málokdy dvakrát za sebou stejný odstín.
00:40:31 Pojem purpur či nach zahrnuje široké spektrum barev
00:40:35 od jasně červené po tmavě modrou, od jemné lila
00:40:38 po výraznou tmavofialovou. Výsledek je obtížně předvídatelný.
00:40:47 -Féničané měli úplně stejné výsledky jako já.
00:40:51 Látky stejného odstínu skládali na sebe,
00:40:55 dokud jich neshromáždili dostatečné množství,
00:40:58 aby je mohli prodat.
00:41:00 Nikdy nevím, jaký se mi podaří vyrobit odstín.
00:41:04 Také musím čekat, dokud nenasbírám dost obarvených kousků
00:41:08 stejného odstínu, a teprve pak s tím mohu něco podniknout.
00:41:14 -Druhým nejžádanějším vývozním artiklem Féničanů
00:41:18 bylo jejich písmo.
00:41:20 Používalo se k vedení obchodních záznamů,
00:41:23 označení zboží, vedení účetních knih a k zaznamenávání
00:41:26 památných událostí.
00:41:29 Z tohoto důvodu vyvinuli písemný systém sestávající
00:41:32 z jednotlivých písmen, takzvanou abecedu.
00:41:35 Ta fénická byla první svého druhu na světě
00:41:38 a jednou provždy nahradila komplikované mezopotamské
00:41:41 a egyptské písemné systémy.
00:41:44 Předchůdcem fénické abecedy bylo ugaritské klínové písmo,
00:41:48 používané v Sýrii kolem roku 1500 před naším letopočtem.
00:41:52 A právě to se stalo odrazovým můstkem
00:41:54 pro nejslavnější fénický vynález.
00:42:01 -V kolébce civilizace na Blízkém východě
00:42:04 došlo k revolučnímu objevu abecedy na konci 2. tisíciletí
00:42:09 před naším letopočtem.
00:42:12 22 různých znaků umožňovalo napodobit zvuky
00:42:17 vydávané lidskými mluvidly.
00:42:20 Jejich využití bylo oproti klínovému písmu
00:42:23 či hieroglyfům mnohem jednodušší a praktičtější,
00:42:27 protože abeceda nevyžadovala dlouhé studium
00:42:31 a do jisté míry se ji mohli naučit všichni.
00:42:40 -Fénická abeceda se stala obrovským hitem.
00:42:43 Komu by se chtělo učit stovky hieroglyfů
00:42:46 nebo si lámat hlavu, zda se tento klínový znak čte
00:42:49 jako slovo či slabika?
00:42:51 V případě fénického písma zastupovalo každé písmeno
00:42:54 nějaký zvuk a navíc se mohlo fénické písmo využít
00:42:57 v jiných jazycích.
00:42:59 Kněží, písaři, obchodníci a kupci písmo postupně rozšířili
00:43:02 do celého Středomoří a každý národ si ho upravil
00:43:05 pro potřeby svého jazyka.
00:43:11 Z féničtiny se postupně vyvinula celá řada abeced
00:43:14 včetně hebrejské, arabské, řecké, azbuky i latinky.
00:43:22 Latinská abeceda se díky rozmachu Římské říše nakonec dostala
00:43:25 až ke germánským národům na severu Evropy.
00:43:30 S určitou nadsázkou se dá říci, že Féničané postupem času
00:43:34 naučili psát všechny Evropany, a tím jednou provždy změnili svět.
00:43:45 Řekové a Římané mohli díky novému písemnému systému
00:43:49 sepisovat filozofická, politická a literární díla,
00:43:53 patřící do zlatého fondu západní kultury.
00:43:59 Abeceda umožnila výměnu myšlenek, a to i na velké vzdálenosti.
00:44:03 Dovolila uchovávání a předávání znalostí
00:44:06 zprvu v podobě pergamenových a později papírových svitků
00:44:10 a po vynálezu knihtisku i v podobě tištěných knih.
00:44:18 Existuje tak přímá linie spojující původních 22 znaků
00:44:22 fénické abecedy s dnešními knihovnami
00:44:24 a současným počítačovým věkem.
00:44:27 Přestože dnešní technika umožňuje přenos obrazů,
00:44:30 převážná část znalostí lidstva je nadále uchovávána
00:44:34 v písemné formě.
00:44:38 Nesmírně nadaný a dobrodružný fénický národ však v průběhu věků
00:44:42 téměř beze stopy zmizel.
00:44:45 Mohou za to hlavně Římané, kteří přitom udržovali
00:44:48 s Kartaginci celá staletí přátelské vztahy.
00:44:54 Jednoho dne se však rozhodli Kartágo zničit.
00:45:01 -Rozbuškou bájných válek mezi Kartágem a Římem
00:45:05 se stala Sicílie.
00:45:09 Kartaginci totiž museli celá staletí potlačovat
00:45:12 nejrůznější drobné vzpoury zdejších řeckých městských států
00:45:18 a po čase začali považovat zejména západní Sicílii
00:45:21 za své území.
00:45:25 Některá východosicilská města, jako třeba Syrakusy,
00:45:29 se s tím však odmítala smířit, a hledala spojence
00:45:33 pro boj proti Kartágu. Tím se stal nakonec Řím.
00:45:40 -Nadutým a ctižádostivým Římanům se podařilo v průběhu 4. století
00:45:45 před naším letopočtem dobýt celou Itálii,
00:45:48 ale Kartágo stálo v cestě jeho dalším rozpínavým snahám.
00:45:52 Vše proto směřovalo k nevyhnutelnému konfliktu.
00:45:56 Vypukla 1. punská válka.
00:45:58 -Většina z nás se sice ve škole učila o punských válkách
00:46:03 i vzájemné nevraživosti Římanů a Kartaginců,
00:46:06 ale málokdo zná jejich skutečné pozadí.
00:46:10 Obě mocnosti spolu totiž po staletí vycházely dobře.
00:46:14 Uzavíraly mezi sebou smlouvy a z pohledu zvenčí to vypadalo,
00:46:18 že Kartaginci pomalu zapouštějí v Itálii kořeny.
00:46:22 Obchodovali a spolupracovali vojensky i politicky.
00:46:27 Jenže to se mělo zanedlouho změnit.
00:46:30 Je totiž známo, že bezproblémová bývá zpravidla
00:46:32 jen spolupráce velmoci s bezvýznamným vazalem.
00:46:36 A vztah Kartága a Říma po staletí připomínal přátelství
00:46:40 mohutné gorily s maličkou myškou, protože mocní Kartaginci
00:46:44 dlouho považovali Řím jen za bezvýznamný městský státeček
00:46:48 někde ve střední Itálii, který jim nestál za pozornost.
00:46:54 -Brzy po skončení 1. punské války následovala druhá,
00:46:57 kterou odstartovala snaha nejslavnějšího Kartagince
00:47:00 všech dob věčné město na Tibeře zničit.
00:47:04 Přechod jeho armády s válečnými slony přes Alpy
00:47:07 se zapsal do dějin válečnictví.
00:47:10 -Hannibal před branami!
00:47:12 Římané už si skoro ani nepamatovali,
00:47:14 kdy je někdo takto ohrožoval.
00:47:18 Co ta slova vlastně znamenala?
00:47:23 Hannibalově armádě i jeho válečným slonům
00:47:26 se totiž podařilo překročit Alpy a vstoupit do severoitalských
00:47:31 nížin.
00:47:33 Kartaginci si nikoli náhodou dovolili napadnout Římany
00:47:36 přímo v srdci jejich říše a vyřídit je jednou provždy.
00:47:43 -Volání "Hannibal ante Portas!"
- Hannibal před branami!
00:47:47 vyjadřovalo strach Římanů z obléhání svého města.
00:47:50 K tomu však nakonec nedošlo, protože Hannibal utrpěl
00:47:54 po mnoha vítězstvích na italské půdě
00:47:56 rozhodující porážku nedaleko Kartága, v bitvě u Zamy.
00:48:02 Nejvíc se na ní přitom podepsali jeho obávaní váleční sloni.
00:48:06 Ti se místo postupu k římským liniím nechali zahnat zpět,
00:48:10 a při zoufalém úprku rozvrátili kartaginské řady.
00:48:13 Římané slavili vítězství.
00:48:21 Tato porážka byla počátkem Hannibalova konce.
00:48:24 Po řadu let strávených v exilu se mu dařilo Římanům
00:48:27 úspěšně unikat, a nakonec ukončil svůj život číší jedu.
00:48:36 Válečný veterán a státník Marcus Porcius Cato
00:48:40 zpravidla zakončoval své projevy v římském senátu slovy:
00:48:43 "Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno!"
00:48:51 Catovi se jeho přání splnilo.
00:48:53 Římané se totiž báli nového rozmachu
00:48:56 svého největšího konkurenta.
00:49:00 Římská armáda v roce 149 před naším letopočtem,
00:49:04 tedy 40 let po Hannibalově smrti, Kartágo oblehla,
00:49:08 dobyla a srovnala ho se zemí.
00:49:11 Kartaginský stát tak navždy zmizel z mapy světa.
00:49:16 -Lidé mají konec Kartága spojen především s děsivým způsobem
00:49:22 jeho likvidace, s jeho zničením.
00:49:26 Jenže srovnání města se zemí pouhou silou lidských paží
00:49:29 je velmi obtížné, ne-li neproveditelné.
00:49:33 Ne všechny jeho budovy byly fyzicky zbořeny.
00:49:36 Velká část jich totiž lehla popelem.
00:49:39 Ale to je jenom část příběhu.
00:49:41 V případě Kartága bylo zničeno jen samotné město,
00:49:45 srdce kartaginského státu, zatímco jeho vnější výspy,
00:49:48 včetně kolonií na Sardinii, Sicílii a ve Španělsku,
00:49:51 fungovaly dál.
00:49:53 A Římané to dokázali politicky i hospodářsky využít.
00:49:57 V tom byli nepřekonatelní. A Kartaginci?
00:50:01 Ti nakonec splynuli se středomořským římským světem.
00:50:07 -Kdysi hrdá kartaginská metropole byla kompletně zničena,
00:50:12 ale její odkaz přetrval tisíciletí.
00:50:15 Kartaginci připravili půdu pro obchodní svět bez hranic,
00:50:18 který dnes považujeme za samozřejmost.
00:50:26 Dodali dalším generacím cestovatelů odvahu
00:50:29 k objevování neznámých zemí a k vzájemné výměně myšlenek
00:50:32 a dovedností s jinými národy.
00:50:34 Dnešní globalizaci dali onen pověstný počáteční impuls
00:50:38 právě oni.
00:50:41 Stáli u zrodu nejstarších evropských měst,
00:50:45 čímž položili základy dnešního městského života.
00:50:50 Svým objevitelským duchem inspirovali generace
00:50:53 svých následovníků k výpravám daleko za hranice známého světa.
00:51:00 Především však lidstvu odkázali své písmo,
00:51:04 které se během několika století rozšířilo do celého
00:51:07 tehdy známého světa a stalo se základem
00:51:10 všech západoevropských abeced.
00:51:17 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2017
Severoafrické přístavní město Kartágo bylo předmětem obdivu celého antického světa. Kartaginci po mnoho let vládli středomořskému obchodu, ovšem jejich nejvýznamnějším odkazem lidstvu byla abeceda. Německý dokumentární cyklus Vzestup civilizace připomíná starověké kořeny moderní společnosti