00:00:02 Abeceda,

00:00:05 mořeplavectví a obchod, základy globalizace.

00:00:10 Za toto vše vděčíme Kartagincům, kteří vládli před několika

00:00:13 tisíciletími středomořskému světu.

00:00:16 Germáni formovali mapu Evropy a Arabové nám předali

00:00:20 bohaté vědomosti starověkého světa

00:00:23 a zrevolucionizovali odvětví matematiky a lékařství.

00:00:28 Všechny tyto národy se podílely na utváření nového světa.

00:00:33 Kartaginci, Germáni i Arabové položili základy moderní Evropy.

00:00:40 Česká televize uvádí německý dokumentární cyklus

00:00:43 Vzestup civilizace

00:00:47 Severoafrické přístavní město Kartágo bylo předmětem obdivu

00:00:50 celého antického světa.

00:00:53 Starověcí Kartaginci prosluli výrobou nejoceňovanějšího výrobku

00:00:56 té doby, barviva, známého pod názvem týrský purpur.

00:01:02 A jejich obchodníci vládli tisícovky let

00:01:04 středomořskému obchodu.

00:01:08 Na druhé straně museli čelit pomluvám,

00:01:11 že obětují své děti bohům.

00:01:15 Jejich nejvýznamnějším odkazem lidstvu však byla abeceda.

00:01:21 Největším nepřítelem Kartaginců byl Řím, s nímž sváděli

00:01:24 po dlouhé generace nelítostné boje.

00:01:27 Kartaginci prosluli i stavbou lodí, díky nimž se stali

00:01:30 jedním z nejvýznamnějších národů starověkého světa.

00:01:35 Kartaginci

00:01:43 Kartaginci přišli do severní Afriky z Libanonu,

00:01:46 kde se jejich předkové začali usazovat

00:01:48 už kolem roku 3000 před naším letopočtem.

00:01:52 Úbočí libanonských hor byla v té době porostlá hustými

00:01:56 cedrovými, borovými a dubovými lesy.

00:02:02 Strmé horské srázy však byly jen řídce osídlené.

00:02:09 Nejvíc lidí žilo na úzkém pruhu středomořského pobřeží.

00:02:17 První zmínka o Féničanech se objevuje v Homérově Iliadě.

00:02:22 Píše v ní o darovaném pásu zářícím "foinickým nachem"

00:02:26 neboli týrským purpurem.

00:02:29 Sami Kartaginci však jméno Féničané nikdy nepoužívali

00:02:32 a z historie ani neznáme žádnou zemi nazývanou Fénicie.

00:02:37 Kartaginci žili v autonomních městských státech Byblu,

00:02:41 Berytu, Sidonu a Týru.

00:02:44 Jejich obyvatele spojovaly námořní obchod,

00:02:46 společný jazyk a náboženství.

00:02:51 Féničané žili dlouho ve stínu velkých říší:

00:02:54 Egypta, Mezopotámie a Asýrie, kterým museli odvádět

00:02:58 pravidelné tributy.

00:03:00 Nejvíce nenasytní však byli Asyřané.

00:03:03 -V období let 1200 až 700 před naším letopočtem

00:03:07 panoval na Blízkém východě naprostý chaos

00:03:10 doprovázený častým krveproléváním. Z bojů vyšla vítězně Asyrská říše.

00:03:16 Asyřané byli noční můrou všech okolních národů.

00:03:19 Tito krvežízniví nájezdníci drancovali blízkovýchodní města

00:03:23 a získanou kořist pak odváželi do hlavního města své říše

00:03:26 rozkládající se na území dnešního severního Iráku.

00:03:31 Kromě otroků je zajímalo hlavně stříbro, zlato

00:03:34 a další drahé kovy.

00:03:37 Féničané se báli, aby Asyřané neproměnili jejich město

00:03:40 v hromadu kouřících trosek, a proto se snažili

00:03:43 v přesně určenou dobu dodávat asyrským panovníkům

00:03:46 domluvené množství stříbra a mědi.

00:03:51 -Féničany však nepovažovali za své vazaly pouze Asyřané.

00:03:55 Král Zikar-Baal z Byblu musel odvádět vysoké tributy

00:04:00 i faraonovi sousedního Egypta.

00:04:02 Totéž dělali i panovníci zbývajících fénických městských

00:04:05 států.

00:04:10 Zruční féničtí řemeslníci prosluli výrobou jemných šperků,

00:04:14 překrásných stříbrných předmětů a přepychové keramiky,

00:04:17 která končila zejména na dvorech jejich vládců.

00:04:22 -Už toho nech!

00:04:25 -Féničané vlastnili drahocenné suroviny

00:04:27 jako kadidlo a cedrové dřevo. To se však mělo brzy změnit.

00:04:32 Král Zikar-Baal měl už po krk svých nenasytných sousedů.

00:04:36 -A také 500 amfor nejlepšího olivového oleje.

00:04:41 -Přestaň! Tohle mě přivádí k šílenství!

00:04:48 Proč si to vlastně nechávám líbit?!

00:04:51 -Promiňte, pane, ale takhle to děláme odjakživa.

00:04:54 -Jistě. Jo. Ale to se musí změnit!

00:04:59 Okamžitě!

00:05:02 -Blízkovýchodní říše procházely obdobím změn.

00:05:05 Některé, jako kupříkladu Egypt, se zmítaly ve vnitropolitických

00:05:08 krizích, jiné se dokonce rozpadaly.

00:05:13 Féničané vycítili svou příležitost.

00:05:20 -Fénická města v oblasti Levanty setřásla své okovy

00:05:24 a nadechla se k dalšímu rozvoji.

00:05:27 Současně se rozhodla využít nově nabyté svobody k obchodování

00:05:31 se vzdálenými středomořskými městy.

00:05:35 -Egyptští faraoni zůstali důležitým obchodním partnerem

00:05:38 Féničanů.

00:05:40 Egypťané potřebovali dřevo na stavbu svých chrámů

00:05:43 a obřadních lodí, a Féničané jim ho mohli dodat.

00:05:49 Kvalitní dřevo z jejich slavných cedrových lesů bylo vyhlášené.

00:06:00 Starověké egyptské texty se zmiňují o knězi jménem Wenamon,

00:06:05 který se v roce 1100 před naším letopočtem vydal do Byblu,

00:06:09 aby si u Féničanů objednal dřevo na stavbu posvátné bárky

00:06:12 pro boha Amona.

00:06:15 Po příjezdu na místo se však setkal s nečekanou reakcí

00:06:18 krále Zikara-Baala.

00:06:21 Egyptský kněz totiž neměl v úmyslu objednané dřevo zaplatit

00:06:25 a očekával, že mu ho Féničané poskytnou jako obvykle zadarmo.

00:06:30 Jenže to se přepočítal.

00:06:32 -Požadují 40 nádob zlata.

00:06:35 -Nádob zlata, látky...

00:06:38 -To je směšné!

00:06:40 -Papyrus a nevydělané kravské kůže.

00:06:44 -To je absurdní!

00:06:46 -Okolnosti nahrávaly králi Zikaru-Baalovi,

00:06:49 který se rozhodl pro vysokou hru.

00:06:51 -Zikar-Baal si nakonec troufl Egypťany odmítnout.

00:06:57 Egyptská říše se sice tvářila jako velmoc

00:07:00 a blízkovýchodním sousedům vyhrožovala,

00:07:05 ale díky jejím vnitropolitickým problémům byla skutečnost jiná.

00:07:14 -Zikar-Baal vsadil vše na jednu kartu a vyhrál.

00:07:18 Podle dochovaného rukopisu požadoval za cedrové dřevo

00:07:21 spoustu zlata a stříbra a kromě toho i praktické věci,

00:07:24 jako lana, pytle s čočkou, a dokonce 30 košů ryb.

00:07:29 -Čočku?! Nezbláznil se?!

00:07:35 -A ještě vám mám vyřídit, že v případě nesouhlasu

00:07:39 máte okamžitě odjet.

00:07:43 -Wenamon dřevo nutně potřeboval, takže mu nezbylo nic jiného,

00:07:46 než zaplatit.

00:07:48 -Féničané uměli dokonale odhadnout své protivníky.

00:07:52 Pokud nebylo nezbytné, aby něco dali zadarmo, vymohli si platbu.

00:07:57 -V 8. století př. n. l. se fénický svět rozdělil.

00:08:02 Jeho východní části i nadále vládla tradiční

00:08:05 obchodní metropole Týr, zatímco na západě

00:08:07 se ve stále větší míře prosazovalo Kartágo.

00:08:12 Féničanům z východu se i nadále říkalo Féničané,

00:08:16 zatímco jejich západní příbuzní začali být stále častěji nazýváni

00:08:20 Kartaginci.

00:08:21 Tento název používali zejména Řekové.

00:08:24 Pro Římany byli Kartaginci "Punové".

00:08:27 Proto se v historii setkáváme se 3 různými názvy

00:08:30 jednoho a téhož národa.

00:08:32 Kartágo bylo původně jen malou bezvýznamnou osadou.

00:08:36 Ta se však díky výhodné poloze na břehu Tuniského zálivu

00:08:39 brzy rozrostla do podoby prosperujícího města.

00:08:42 Kartágo se stalo důležitým námořním přístavem,

00:08:45 v němž se setkávaly obchodní lodě z východu

00:08:47 s plavidly ze západního Středomoří.

00:08:54 Kartágo údajně založila překrásná princezna Elissar

00:08:58 či Dido, která musela podle pověsti prchnout

00:09:00 z rodného Týru před svým mocichtivým bratrem Pygmalionem.

00:09:05 Její loď přistála na tuniském pobřeží, kde jí místní náčelník

00:09:09 poskytl za velmi výhodných podmínek pozemek

00:09:12 pro založení nového města.

00:09:17 Údajně se dohodli na parcele o velikosti roztažené volské kůže.

00:09:22 Vychytralá Elissar však nechala kůži rozřezat na tenoučké proužky,

00:09:26 které svázala a získaným provázkem ohraničila obrovskou oblast,

00:09:31 v jejímž středu založila město Qart-Hadascht neboli Nové město.

00:09:37 -Bez ohledu na to, zda budeme Féničany nazývat Kartaginci

00:09:41 či Puny, bude vždy řeč o nesmírně zdatných obchodnících,

00:09:46 kteří dokázali své obchodní partnery přesvědčit

00:09:49 o zdánlivě výhodných cenách svého zboží.

00:09:52 Při hledání původu Kartaginců narazíme vždy na Řeky,

00:09:56 kteří možná nebyli těmi nejlepšími vojáky či politiky na světě,

00:10:00 ale z jejich řad se rekrutovali ti nejlepší starověcí zeměpisci,

00:10:04 dějepisci a autoři poutavých příběhů.

00:10:09 Pokud totiž dokážete zajímavě vyprávět o minulosti,

00:10:12 stáváte se pány nejenom nad ní, ale i nad současností

00:10:15 a budoucností.

00:10:17 -Příběh o Elissar je sice jenom pověstí,

00:10:20 která má však pravdivé jádro.

00:10:23 Kartágo bylo totiž skutečně založeno týrskými osadníky

00:10:26 a archeologické výzkumy naznačují, že k tomu došlo v 8. století

00:10:30 před naším letopočtem.

00:10:36 Zdejší kolonie však nevznikla na tomto geopoliticky významném

00:10:39 místě jen z nějakého princeznina rozmaru.

00:10:42 Féničané měli pro založení strategické důvody.

00:10:50 -Historikové si stále lámou hlavu, proč se rozhodující mocností

00:10:54 ve středním a západním Středomoří stalo právě Kartágo,

00:10:58 a ne nějaký jiný fénický městský stát,

00:11:01 jako například Cádiz.

00:11:03 Podle posledních poznatků to vypadá, že Kartágo nevzniklo

00:11:06 jen kvůli příhodnému přístavišti, ale především kvůli ochraně

00:11:10 fénických zájmů v oblasti.

00:11:14 Podle archeologického průzkumu pohřebiště,

00:11:17 datovaného do 7. století před naším letopočtem,

00:11:21 vyrostlo na místě původní osady během jediného století

00:11:24 třicetitisícové město.

00:11:29 Ve starověku to bylo doslova velkoměsto!

00:11:34 -Kartágo vznikalo podle pečlivě připraveného plánu.

00:11:38 Město obklopoval důmyslný systém opevnění,

00:11:41 bránící i přístupy od moře.

00:11:44 Prostorné dolní části města s obchody a obydlími

00:11:47 obyčejných lidí dominoval obrovský kruhový přístav.

00:11:54 Na kopci nad dolním městem vyrostlo takzvané "horní město",

00:11:58 chráněné vlastními hradbami.

00:12:00 Tato téměř okrajová část Kartága byla současně náboženským

00:12:04 a politickým centrem středomořské metropole,

00:12:07 s chrámy a honosnými vilami bohatých obchodníků,

00:12:10 kteří se propracovali mezi městskou elitu.

00:12:13 -V Řecku udávala tón aristokracie tvořená bohatými majiteli půdy,

00:12:19 a podobně to vypadalo i v Římě.

00:12:22 V Kartágu to ale fungovalo poněkud jinak.

00:12:25 Tam byli nejmocnější lidé, obchodující se zámořím.

00:12:29 Právě díky tomu získali politickou moc,

00:12:32 a mohli o všem rozhodovat.

00:12:36 -Chod města řídili vysocí volení úředníci, neboli sufetové.

00:12:41 Jejich volební období, během něhož předsedali senátu,

00:12:45 trvalo jeden rok.

00:12:50 -Dnes musíme rozhodnout.

00:12:54 -Prvním bodem jednání býval návrh politického usnesení

00:12:58 a nových zákonů. Pak následovala diskuse a hlasování.

00:13:06 V senátu se obvykle projednávaly obchodní dohody,

00:13:09 rozšiřování námořní flotily či zakládání nových obchodních

00:13:13 základen.

00:13:17 -Územní požadavky Kartaginců a zejména jejich touha

00:13:21 po zámořských teritoriích se v průběhu času měnily.

00:13:25 To není nic neobvyklého.

00:13:27 Každá nová říše vzniká zejména kvůli penězům.

00:13:32 To byl i případ vzniku Britského impéria,

00:13:35 které mělo zaručit jednomu nepříliš zajímavému

00:13:38 severoevropskému souostroví co nejvíce peněz a zboží.

00:13:45 Kartaginci na tom byli stejně.

00:13:47 Vytvoření obchodního monopolu však vyžadovalo přístup

00:13:50 k surovinám, zejména ke kovům.

00:13:53 A později chtěli získat dostatečné zdroje potravin.

00:13:57 V koloniálních oblastech, jako byly Sicílie a Sardinie,

00:14:00 se k tomu podle mě ještě přidalo takzvané imperiální šplhounství,

00:14:05 a Kartaginci se začali někdy kolem 4. století

00:14:08 před naším letopočtem chovat jako skuteční imperialisté.

00:14:16 -Kartagince zajímaly hlavně pobřežní města a osady,

00:14:19 kde se daly budovat obchodní kontakty.

00:14:25 Ty jim umožnily dovoz stříbra a naložených ryb

00:14:28 z jižního Španělska.

00:14:31 Kartágo se stalo tranzitním městem pro řeckou keramiku

00:14:34 určenou pro západní Středomoří.

00:14:37 Z Galicie a možná i z Británie dováželi Kartaginci cín.

00:14:41 Další důležitou obchodní položkou byli otroci.

00:14:44 Sami naopak vyváželi nachově zbarvené tkaniny,

00:14:47 kovové předměty a keramiku.

00:14:50 Své zboží však nevyváželi jen do zámoří,

00:14:52 ale i do vnitrozemské Afriky Berberům a dále do subsaharské

00:14:55 Afriky, jejíž obyvatelé jim platili zlatem, drahokamy

00:14:59 a slonovinou.

00:15:01 Kartaginci i Féničané byli nejenom vyhlášenými obchodníky.

00:15:05 Je jim připisován i vynález foukaného skla

00:15:08 a byli také vyhlášenými kovotepci.

00:15:10 Pochvalné zmínky o jejich řemeslné zručnosti

00:15:13 najdeme také ve Starém zákoně.

00:15:16 Jejich bronzové a stříbrné misky se objevují v hrobech

00:15:19 od Iráku až po severní Itálii.

00:15:22 Vyšší třída starověkého světa si zase cenila jejich vyřezávaných

00:15:26 slonovinových ozdob.

00:15:29 -Obchod byl pro Féničany a Kartagince absolutně vším.

00:15:34 Jejich obchodní úspěchy jim přinesly vojenskou,

00:15:36 politickou i hospodářskou moc.

00:15:40 Současně bych ale rád dodal, že žádný z fénických

00:15:43 ani kartaginských městských států nedisponoval vlastní armádou.

00:15:48 Kartaginci si raději najímali žoldnéře.

00:15:52 Na ně však potřebovali spoustu peněz.

00:15:54 I proto se každá jejich činnost točila kolem obchodu,

00:15:57 včetně toho koloniálního.

00:16:00 -Jen málokdo ví, že se z některých jejich kolonií

00:16:03 vyvinula postupem času některá z nejvýznamnějších

00:16:05 evropských měst. K těm nejstarším patří španělský Cádiz,

00:16:09 který byl založen už někdy kolem roku 1100 př. n. l.

00:16:14 Po něm následovala v 8. století před naším letopočtem Malaga

00:16:17 a zhruba o 3 století později i andaluské obchodní středisko

00:16:21 Granada.

00:16:23 Féničané založili i jihosardinské město Cagliari,

00:16:27 na Sicílii pak Trapani a Palermo a nesmíme zapomenout

00:16:31 ani na malebné Sorrento v pevninské části Itálie.

00:16:39 Každé z těchto měst mělo své vlastní bohy,

00:16:43 kteří byli uctíváni v celé řadě chrámů a tofetů neboli svatyní.

00:16:53 Kartaginci měli svůj vlastní posvátný okrsek.

00:16:56 Na těchto stélách jsou vyobrazeny symboly a obrazy uctívaných bohů.

00:17:05 -O původu některých fénických bohů se vedou diskuse,

00:17:09 ale předpokládáme, že pocházejí z oblasti Blízkého východu,

00:17:12 kde se mísily vlivy všech významných starověkých kultur.

00:17:16 Temnou stránkou tohoto blízkovýchodního uspořádání

00:17:20 však byly neustálé krvavé boje o získání mocenské

00:17:23 či náboženské převahy.

00:17:26 Naopak přínosem byl vznik kultur, spojujících nejrůznější vlivy.

00:17:30 Vědcům se také podařilo zjistit, že Féničané měli

00:17:33 i vlastní božstva.

00:17:36 -Féničané i Kartaginci upřednostňovali ze svého

00:17:39 početného panteonu zejména 3 božstva.

00:17:42 Prvním byl vládce všech bohů El.

00:17:45 Druhé místo zaujímala jeho choť Astarte a třetí jejich syn Baal.

00:17:51 El byl tvůrcem světa a králem všech bohů.

00:17:55 Astarte byla bohyní nebe, války, mořeplavby a lásky.

00:18:00 Baal býval občas bohem Slunce, jindy měl na starosti rostlinstvo

00:18:05 či léčbu.

00:18:07 Kartaginci a Féničané mimoto přebírali bohy

00:18:11 i od jiných národů, včetně egyptských božstev

00:18:14 Isidy a Usíra a řecké Demeter.

00:18:17 Jejich náboženství tedy bylo otevřené a multikulturní.

00:18:21 -Náboženství hrálo v kartaginské společnosti ústřední úlohu.

00:18:28 Podle archeologických nálezů v Kartágu

00:18:31 a v dalších kartaginských koloniích v centrálním

00:18:34 a západním Středomoří byla nejslavnější a nejdůležitější

00:18:38 veřejná prostranství měst vyhrazena pro posvátná místa,

00:18:42 chrámy a svatyně.

00:18:47 -Tato civilizace však měla i svou temnou stránku.

00:18:52 Kartaginci podle tvrzení soudobých autorů přinášeli

00:18:55 ve svých tofetech krvavé oběti bohům, kteří je měli ochránit

00:18:58 před válkou, hladomorem a státními krizemi.

00:19:02 V té souvislosti se dokonce objevují zmínky,

00:19:05 že kromě zvířat obětovali i vlastní děti.

00:19:08 Někteří starověcí autoři, včetně řeckého historika Diodora,

00:19:12 se zmiňují o bohatých kartaginských rodinách,

00:19:15 které bohu Baalovi obětovaly v plamenech své novorozené syny.

00:19:20 Obětováním toho nejdražšího, co měli, žádali Baala o ochranu

00:19:24 celého společenství.

00:19:26 Jsou-li tyto zprávy pravdivé, musel to být mimořádně

00:19:29 hrůzný obřad!

00:19:31 Historici se dosud neshodli, zda se jedná o popisy

00:19:34 skutečných událostí nebo jen o řeckou propagandu.

00:19:45 -Osobně vidím největší problém těchto smutných příběhů

00:19:49 v jejich formálnosti.

00:19:52 Jejich autoři nás totiž pouze informují

00:19:54 o určitých univerzálních pravdách, mezi něž patří láska k dětem,

00:19:59 či naopak žal z jejich ztráty.

00:20:04 -V tuniském muzeu Bardo je k vidění velké množství stél

00:20:08 a soch z kartágského tofetu.

00:20:13 Pozornost badatelů přitahuje zejména jedno vyobrazení,

00:20:16 které údajně dokazuje pravdivost obětování dětí

00:20:19 kartaginskými kněžími.

00:20:25 Scéna na stéle nepochybně zobrazuje obětní obřad.

00:20:29 Hlavním důkazem je však gesto knězovy pravé ruky.

00:20:38 -Význam této stély tkví v postavě kněze.

00:20:41 Na levé ruce nese dítě a pravou rukou ukazuje někam před sebe.

00:20:46 A právě toto gesto je údajně potvrzením starověkých textů,

00:20:51 obviňujících Kartagince z obětování dětí bohům.

00:21:00 -Zmínky o dětských zápalných obětech jsou i v biblickém

00:21:03 Starém zákoně.

00:21:05 Monoteistický judaismus lidské oběti zakazoval.

00:21:09 Když Bůh přikázal Abrahámovi, aby obětoval svého syna,

00:21:14 seslal na Zemi anděla, který v poslední chvíli

00:21:17 Abrahámovu ruku zadržel.

00:21:27 -Byly dětské oběti mýtem či skutečností?

00:21:32 V tomto ohledu se badatelé zatím nedokážou shodnout.

00:21:36 Většina z nich sice dává přednost vědeckým důkazům,

00:21:40 ale dosud se nepodařilo jednoznačně prokázat,

00:21:43 zda jsou zmínky o dětských obětech ve starověkých textech

00:21:47 pouhou propagandou, nebo popisem skutečných obřadů.

00:21:52 Podle mého názoru je ale téměř jisté,

00:21:56 že se jednalo spíš o propagandu.

00:21:58 V kartaginských hrobech byly sice nalezeny dětské kostry,

00:22:02 ale podle forenzních vědců patřily dětem, které se narodily

00:22:05 buď mrtvé, nebo zemřely těsně po porodu.

00:22:08 Ve svatyních byly nalezeny i dětské ostatky

00:22:11 nesoucí známky vážných chorob.

00:22:14 -Nedaleko tajemných kartaginských posvátných míst

00:22:17 se nacházelo srdce celého města:

00:22:20 přístav, obdivovaný celým starověkým světem.

00:22:26 Za impozantní vstupní branou se nacházel rozlehlý

00:22:29 vnitřní přístav, za nímž ležel hlídaný a dobře chráněný

00:22:33 vojenský přístav, lemovaný prstencem zastřešených kotvišť

00:22:36 pro nejméně 200 válečných lodí.

00:22:47 Na malém ostrůvku uprostřed se nacházelo sídlo

00:22:51 kartaginské admirality.

00:22:58 Obrysy kruhového přístavu i admiralitní ostrůvek

00:23:01 jsou dodnes jasně patrné.

00:23:09 -Tady se stavěla, udržovala a opravovala

00:23:13 nejmodernější válečná plavidla starověkého světa.

00:23:17 Na první pohled podléhal celý komplex přísnému utajení,

00:23:21 protože Kartágo se přímo hemžilo cizinci,

00:23:25 a mezi nimi mohli být i vyzvědači.

00:23:30 -V roce 1969 byl ze dna přístavu v západosicilské Marsale

00:23:35 vyzvednut vrak starověké lodě, jehož následné zkoumání

00:23:39 skončilo senzací.

00:23:49 Podle zjištění vědců se jednalo o kartaginskou válečnou loď

00:23:53 z 3. století před naším letopočtem, jejíž trup

00:23:57 byl pomalován a popsán punskými znaky.

00:24:03 Ty umožnily vědcům nahlédnout do postupů kartaginských loďařů,

00:24:07 kteří sestavovali lodě z předem připravených dílů,

00:24:10 kvůli snazší montáži označených kódy.

00:24:22 -Kartaginské lodě byly podivuhodnou směsí geniality

00:24:27 a účelnosti.

00:24:29 Jejich konstruktéři dokázali stavět nejpokrokovější,

00:24:34 nejrychlejší a největší válečné lodě své doby,

00:24:38 které si však mohl díky přesnému označení každé části

00:24:42 smontovat téměř každý.

00:24:51 -Kartaginci a Féničané zjevně vyvinuli díky masové výrobě

00:24:55 jednotlivých součástí jakýsi modulární způsob stavby lodí.

00:24:59 Navíc to nebyly žádné kocábky, ale prvotřídní plavidla.

00:25:08 Tento způsob výroby závisel na promyšlené logistice

00:25:11 a hladké návaznosti jednotlivých fází výroby.

00:25:28 Specializované dílny opouštělo velké množství

00:25:31 jednotlivých segmentů, které se v loděnici sestavovaly

00:25:34 jako stavebnice.

00:25:43 -Co je? Co to vyvádíš?

00:25:46 Flákače nepotřebuju. Rozumíš?
-Jo.

00:25:51 -Pojď se mnou.

00:25:59 -Díky tomuto důmyslnému systému chrlily kartaginské loděnice

00:26:03 nejrůznější typy lodí.

00:26:05 Navíc dokázaly rychle a snadno vyměňovat jejich poškozené části.

00:26:13 Kartaginské válečné lodě byly díky malému ponoru

00:26:17 lehké a snadno ovladatelné.

00:26:20 Snímatelné stěžně se před bojem pokládaly podélně na palubu,

00:26:24 protože v bitvách byla plavidla poháněna jen silou veslařů.

00:26:28 Proto měla každá loď v podpalubí i několik řad veslařských lavic.

00:26:32 Nejobvyklejší byly takzvané trirémy s třemi řadami vesel.

00:26:36 Největší válečné lodě měly dokonce 5 řad veslařů!

00:26:40 Jejich souhra však vyžadovala velmi důkladný výcvik.

00:26:48 Lodě byly tehdy vnímány jako živí tvorové,

00:26:51 a na přídi bývaly často namalovány oči,

00:26:54 které měly odvracet smůlu a udržovat správný kurz.

00:26:58 Z přídě také vyčníval ostrý bronzový kloun

00:27:01 k prorážení trupů nepřátelských plavidel.

00:27:05 Podle starověkých textů absolvovala kartaginská

00:27:08 námořní flotila bezpočet námořních bitev.

00:27:11 Především s Řeky, kteří od konce 6. století před naším letopočtem

00:27:14 zápasili s Kartaginci o nadvládu nad Středomořím.

00:27:19 Později soupeřili i s Římany.

00:27:22 Důkazy o jedné z těchto epických bitev byly nalezeny

00:27:25 na mořském dně asi jen 20 minut plavby od Marsaly.

00:27:30 Pozůstatky jediného dosud objeveného starověkého

00:27:33 námořního bojiště se nacházejí na mořském dně před pobřežím

00:27:37 sicilského ostrova Egadi.

00:27:41 Na více než 2 kilometrech čtverečních bylo rozeseto

00:27:44 několik kotev, vojenských přileb, amfor a 11 klounů.

00:27:48 Jednalo se o pozůstatky velké námořní bitvy

00:27:51 mezi Kartaginci a Římany z roku 241 před naším letopočtem,

00:27:55 hojně zmiňované ve starověkých textech.

00:28:04 Jeden z klounů nesl modlitbu napsanou punským písmem.

00:28:13 "Božský Baale! Pomoz mi zničit nepřátelskou loď."

00:28:23 Jenže úspěch nakonec slavili Římané.

00:28:26 Bylo to jejich historicky první vítězství

00:28:28 nad kartaginskou námořní flotilou.

00:28:36 -Hlavní problém Římanů spočíval v tom, že byli typičtí suchozemci.

00:28:41 Zatímco na pevnině byli římští vojáci téměř neporazitelní,

00:28:46 jejich nezkušené válečné loďstvo bývalo obvykle poraženo.

00:28:51 Navíc nesmíme zapomínat, že se v 1. punské válce

00:28:54 střetli s nemocnější a technologicky nejvyspělejší

00:28:58 středomořskou námořní mocností té doby.

00:29:01 Jak se jim tedy nakonec podařilo zvítězit? Jednoduše.

00:29:04 Okopírovali jednu z ukořistěných kartaginských lodí!

00:29:10 -Kartaginci a Féničané byli považováni za zakladatele

00:29:14 starověkého lodního stavitelství.

00:29:16 Umění stavby velkých lodí se od nich učili nejenom Řekové,

00:29:20 ale i Římané, kteří dokonce nazvali spojení prken na pero

00:29:23 a na drážku "punským spojem".

00:29:30 Zákony, jimiž se řídili starověcí kartaginští konstruktéři,

00:29:34 jsou platné dodnes.

00:29:36 Dnešní stavitelé však mají k dispozici moderní technologie

00:29:39 a materiály, včetně oceli a umělých hmot.

00:29:45 Féničané a Kartaginci také stavěli jako první velká oceánská

00:29:48 plavidla, schopná překonávat velké vzdálenosti,

00:29:52 a stali se tak prvním mořeplaveckým národem v dějinách.

00:29:59 -Lodě pomáhaly Kartagincům objevovat okolní svět,

00:30:03 a od ostatních národů se odlišovali hlavně svými

00:30:06 mořeplaveckými schopnostmi.

00:30:10 Na výpravách se spoléhali na 2, 3 věci.

00:30:13 Zaprvé přiváželi jiným národům své bohy,

00:30:16 a na oplátku se seznamovali s jejich náboženstvím,

00:30:19 zbožím, jazykem a kulturou.

00:30:25 -K obchodním plavbám využívali jiné typy plavidel.

00:30:29 Ta měla oproti válečným lodím větší ponor, vysoký stěžeň

00:30:33 s velkou čtvercovou plachtou a pouze jednu lavici veslařů,

00:30:37 pokud vůbec.

00:30:41 Kartaginská obchodní plavidla měla velký skladovací prostor

00:30:45 nejenom na zboží, ale také na zásoby potravin,

00:30:47 protože cesta mohla trvat i několik měsíců.

00:30:50 Na lodi byly také ubytovací prostory pro mužstvo.

00:30:53 Řekové přezdívali zavalitým kartaginským obchodním lodím

00:30:57 "góloj" neboli "necky".

00:31:01 Začátkem 5. století před naším letopočtem

00:31:04 se vydal na svou průzkumnou plavbu nejslavnější kartaginský

00:31:07 cestovatel, zvaný Hanno Mořeplavec.

00:31:11 Hanno vyplul v čele flotily 60 lodí, na jejichž palubách

00:31:15 cestovalo podle této stély vztyčené na jeho počest

00:31:18 30.000 lidí.

00:31:20 Lodní náklad obsahoval jako obvykle vyobrazení bohů,

00:31:23 zemědělské nástroje, semena a zásoby.

00:31:29 Sakra!

00:31:31 Tohle už je dneska potřetí! Ty budižkničemu!

00:31:36 -Skladiště v podpalubí bylo využito do poslední skulinky.

00:31:40 K prodeji či směně zboží docházelo při každé zastávce.

00:31:44 Kartaginské lodě připomínaly jakousi plovoucí tržnici,

00:31:47 navíc s potřebným zázemím pro posádku.

00:31:53 Kartágo bylo v Hannově době nejmocnějším státem

00:31:57 v celém západním Středomoří.

00:32:00 V neposlední řadě i díky svým četným koloniím.

00:32:07 Ve východním Středomoří sílil vliv jejich hlavních konkurentů, Řeků.

00:32:11 To byl jeden z důvodů, proč Kartaginci hledali

00:32:14 nová odbytiště spíš na západě.

00:32:24 Hannova výprava byla dost nebezpečná.

00:32:27 Kartaginský mořeplavec chtěl totiž prozkoumat moře daleko na západě,

00:32:31 kam se před ním ještě nikdo neodvážil.

00:32:34 V nově objevených zemích plánoval zakládat kolonie,

00:32:37 navazovat obchodní kontakty a nakupovat zboží a suroviny.

00:32:41 I proto opustil důvěrně známé Středozemní moře

00:32:44 a vydal se do rozbouřených vod Atlantiku.

00:32:50 -Hanno plul podle soudobých zdrojů podél západního pobřeží Afriky,

00:32:56 až ke Zlatému pobřeží dnešní Guiney, kde obchodoval

00:33:00 s místními obyvateli, zakládal osady a setkával se

00:33:03 s neznámými exotickými národy.

00:33:08 Dřívější badatelé považovali tyto zprávy za nedůvěryhodné.

00:33:12 Ale dnes víme, že se kartaginští objevitelé skutečně dostali

00:33:16 tak daleko.

00:33:18 A vcelku nezáleží na tom, zda se jednalo o Hanna

00:33:21 či někoho jiného.

00:33:24 Dnes už pokládáme za prokázané, že Kartaginci skutečně dopluli

00:33:28 až k západnímu pobřeží Afriky, s nímž navázali obchodní kontakty.

00:33:36 -Původní záznam o Hannově plavbě byl prý uchováván

00:33:39 v Baalově svatyni v Kartágu, a jeden jeho řecký překlad

00:33:43 je uložen i v univerzitní knihovně v německém Heidelbergu.

00:33:47 Jedná se o jeden z mála dochovaných kartaginských textů,

00:33:50 v němž se mimo jiné píše, že se Hannovy lodě vydaly daleko

00:33:53 za Gibraltarskou úžinu.

00:34:01 Hannova výprava skončila obrovským úspěchem.

00:34:04 On sám i jeho posádka prý během plavby spatřili

00:34:07 "ohnivé hory, rozžhavující hvězdy",

00:34:10 a museli prchat před obyvateli afrického pobřeží,

00:34:13 oděnými do kožešin, kteří po nich metali balvany.

00:34:16 Poprvé v životě spatřili i prasata bradavičnatá.

00:34:19 Báli se jich víc, než "chlupatých žen", jak říkali gorilám.

00:34:23 Hanno i jeho muži měli z neznáma evidentně strach.

00:34:31 Navzdory všem strastem i jazykovým problémům

00:34:34 se jim však v oblastech jižně od dnešní Mauretánie

00:34:37 obchodně dařilo.

00:34:44 -Uhaste oheň! A hoďte sebou!

00:34:51 -Kartaginci si rychle osvojili západoafrický zvyk

00:34:54 takzvaného "němého obchodování".

00:34:57 Zpravidla při něm nedocházelo k přímé komunikaci

00:35:00 s obchodním partnerem. Tím se vyhýbali případným sporům.

00:35:04 -Ten je línej!

00:35:18 -Princip tohoto obchodu byl velmi jednoduchý.

00:35:21 Prodávající nejprve rozložil své zboží a totéž učinil

00:35:24 i kupující.

00:35:26 Každý obchodník si pak pečlivě prohlédl nabídku druhé strany.

00:35:35 Pokud byly obě strany spokojeny, došlo ke směně.

00:35:52 Zhruba ve stejné době, kdy Hanno zkoumal západoafrické pobřeží,

00:35:56 vyplul z Kartága další slavný mořeplavec, Himilco,

00:36:00 který chtěl pravděpodobně najít zdroj cínu,

00:36:02 suroviny potřebné pro kartaginský kovodělný průmysl.

00:36:06 V té době se proslýchalo, že bohatá ložiska cínu

00:36:09 se nacházejí na ostrovech jižně od Anglie.

00:36:12 Možná i proto se ve Středomoří šířily zvěsti,

00:36:15 že Féničané údajně dopluli až do Ameriky.

00:36:18 Ale neexistuje o tom žádný důkaz.

00:36:21 Kartaginci nicméně byli prvními velkými objeviteli

00:36:24 v lidských dějinách.

00:36:26 -Další velký kartaginský mořeplavec Himilco

00:36:29 se na rozdíl od Hanna nevydal na jih, nýbrž na sever,

00:36:33 do ještě nebezpečnějších vod.

00:36:35 Během své plavby Biskajským zálivem zkoumal

00:36:38 atlantské pobřeží Francie, a po proplutí Lamanšským průlivem

00:36:42 se dostal až do Severního moře a do Skandinávie.

00:36:46 Podle některých historiků se s tím ale nespokojil,

00:36:49 a vydal se až k americkým břehům. To je ale zřejmě jenom báchorka.

00:36:54 Osobně nepochybuji, že kartaginští, či féničtí

00:36:57 obchodníci dopluli až do severní Evropy.

00:37:00 A velmi by mě překvapilo, kdybych se mýlil.

00:37:06 -Všude, kam přišli, slavili kartaginští a féničtí obchodníci

00:37:09 největší úspěchy s jejich nejznámějším vývozním artiklem,

00:37:13 s tkaninami obarvenými purpurem.

00:37:21 První výrobny purpuru se objevily ve 2. tisíciletí před Kristem

00:37:26 v Libanonu, odkud se postupně šířily celým fénickým světem.

00:37:34 Féničané získávali vzácné barvivo z nenápadných mořských plžů

00:37:38 z čeledi ostrankovitých.

00:37:41 Výrobu barviva doprovázel dusivý zápach.

00:37:46 -Pěkně to smrdí!
-Vážně?

00:37:51 No, a co má být?
-Jen se dívám.

00:37:55 -Tajemství ostranek objevil podle legendy Bůh.

00:38:03 -Co tu chceš?! Nezdržuj je od práce!

00:38:11 -Bůh se prý procházel s bílým psem po pláži.

00:38:15 Když pes rozkousal plže, zbarvila se mu tlama do nachova.

00:38:19 Bůh se ho pokoušel očistit a zjistil, že to není krev,

00:38:23 ale nachová tekutina.

00:38:35 Umění výroby tohoto vzácného barviva dnes ovládá

00:38:38 jen hrstka lidí.

00:38:40 Patří mezi ně i ve Francii žijící umělkyně Inge Boéskeld-Kanoldová.

00:38:45 Purpur vyrábí už 20 let.

00:38:49 -Víme, že purpur byl pro svůj úžasný odstín

00:38:52 až do středověku nesmírně žádaným barvivem.

00:38:57 Lidé ho obdivovali.

00:39:01 Jenže kvůli velmi náročné výrobě si ho mohli dovolit

00:39:05 jen příslušníci nejbohatších vrstev a duchovenstva.

00:39:12 -Francouzi považují plže za lahůdku.

00:39:15 Jejich příprava je poměrně jednoduchá.

00:39:17 Získávání barviva je naopak značně obtížné.

00:39:22 Velmi zjednodušený postup výroby purpuru

00:39:25 zaznamenal už římský učenec Plinius Starší.

00:39:31 Vyříznuté žlázy se vloží do vody, která se okamžitě zbarví

00:39:34 do nachova. To ale není všechno.

00:39:43 -Do obarvené vody vložím kousek látky.

00:39:47 Výsledek však není dobrý. Látka se vlastně neobarvila.

00:39:51 Kvalitní barva vyžaduje jiný postup.

00:39:55 -Barvivo je nutné vylouhovat.

00:39:57 Směs žláz vyříznutých z těl plžů se tradičně máčela v moči,

00:40:02 místo které se dnes používá potaš.

00:40:05 Tuto lázeň bylo nutné udržovat několik dní teplou,

00:40:08 dokud takzvaně "neuzrála".

00:40:11 Tekutina postupně mění barvu od šeříkově modré

00:40:13 přes zelenomodrou a špinavě modrou po jasně žlutou.

00:40:17 A vzhledem k tomu, že každý plž je jiný a výroba barviva

00:40:21 je vždy pouze jednorázovou záležitostí,

00:40:24 lze získat jen málokdy dvakrát za sebou stejný odstín.

00:40:31 Pojem purpur či nach zahrnuje široké spektrum barev

00:40:35 od jasně červené po tmavě modrou, od jemné lila

00:40:38 po výraznou tmavofialovou. Výsledek je obtížně předvídatelný.

00:40:47 -Féničané měli úplně stejné výsledky jako já.

00:40:51 Látky stejného odstínu skládali na sebe,

00:40:55 dokud jich neshromáždili dostatečné množství,

00:40:58 aby je mohli prodat.

00:41:00 Nikdy nevím, jaký se mi podaří vyrobit odstín.

00:41:04 Také musím čekat, dokud nenasbírám dost obarvených kousků

00:41:08 stejného odstínu, a teprve pak s tím mohu něco podniknout.

00:41:14 -Druhým nejžádanějším vývozním artiklem Féničanů

00:41:18 bylo jejich písmo.

00:41:20 Používalo se k vedení obchodních záznamů,

00:41:23 označení zboží, vedení účetních knih a k zaznamenávání

00:41:26 památných událostí.

00:41:29 Z tohoto důvodu vyvinuli písemný systém sestávající

00:41:32 z jednotlivých písmen, takzvanou abecedu.

00:41:35 Ta fénická byla první svého druhu na světě

00:41:38 a jednou provždy nahradila komplikované mezopotamské

00:41:41 a egyptské písemné systémy.

00:41:44 Předchůdcem fénické abecedy bylo ugaritské klínové písmo,

00:41:48 používané v Sýrii kolem roku 1500 před naším letopočtem.

00:41:52 A právě to se stalo odrazovým můstkem

00:41:54 pro nejslavnější fénický vynález.

00:42:01 -V kolébce civilizace na Blízkém východě

00:42:04 došlo k revolučnímu objevu abecedy na konci 2. tisíciletí

00:42:09 před naším letopočtem.

00:42:12 22 různých znaků umožňovalo napodobit zvuky

00:42:17 vydávané lidskými mluvidly.

00:42:20 Jejich využití bylo oproti klínovému písmu

00:42:23 či hieroglyfům mnohem jednodušší a praktičtější,

00:42:27 protože abeceda nevyžadovala dlouhé studium

00:42:31 a do jisté míry se ji mohli naučit všichni.

00:42:40 -Fénická abeceda se stala obrovským hitem.

00:42:43 Komu by se chtělo učit stovky hieroglyfů

00:42:46 nebo si lámat hlavu, zda se tento klínový znak čte

00:42:49 jako slovo či slabika?

00:42:51 V případě fénického písma zastupovalo každé písmeno

00:42:54 nějaký zvuk a navíc se mohlo fénické písmo využít

00:42:57 v jiných jazycích.

00:42:59 Kněží, písaři, obchodníci a kupci písmo postupně rozšířili

00:43:02 do celého Středomoří a každý národ si ho upravil

00:43:05 pro potřeby svého jazyka.

00:43:11 Z féničtiny se postupně vyvinula celá řada abeced

00:43:14 včetně hebrejské, arabské, řecké, azbuky i latinky.

00:43:22 Latinská abeceda se díky rozmachu Římské říše nakonec dostala

00:43:25 až ke germánským národům na severu Evropy.

00:43:30 S určitou nadsázkou se dá říci, že Féničané postupem času

00:43:34 naučili psát všechny Evropany, a tím jednou provždy změnili svět.

00:43:45 Řekové a Římané mohli díky novému písemnému systému

00:43:49 sepisovat filozofická, politická a literární díla,

00:43:53 patřící do zlatého fondu západní kultury.

00:43:59 Abeceda umožnila výměnu myšlenek, a to i na velké vzdálenosti.

00:44:03 Dovolila uchovávání a předávání znalostí

00:44:06 zprvu v podobě pergamenových a později papírových svitků

00:44:10 a po vynálezu knihtisku i v podobě tištěných knih.

00:44:18 Existuje tak přímá linie spojující původních 22 znaků

00:44:22 fénické abecedy s dnešními knihovnami

00:44:24 a současným počítačovým věkem.

00:44:27 Přestože dnešní technika umožňuje přenos obrazů,

00:44:30 převážná část znalostí lidstva je nadále uchovávána

00:44:34 v písemné formě.

00:44:38 Nesmírně nadaný a dobrodružný fénický národ však v průběhu věků

00:44:42 téměř beze stopy zmizel.

00:44:45 Mohou za to hlavně Římané, kteří přitom udržovali

00:44:48 s Kartaginci celá staletí přátelské vztahy.

00:44:54 Jednoho dne se však rozhodli Kartágo zničit.

00:45:01 -Rozbuškou bájných válek mezi Kartágem a Římem

00:45:05 se stala Sicílie.

00:45:09 Kartaginci totiž museli celá staletí potlačovat

00:45:12 nejrůznější drobné vzpoury zdejších řeckých městských států

00:45:18 a po čase začali považovat zejména západní Sicílii

00:45:21 za své území.

00:45:25 Některá východosicilská města, jako třeba Syrakusy,

00:45:29 se s tím však odmítala smířit, a hledala spojence

00:45:33 pro boj proti Kartágu. Tím se stal nakonec Řím.

00:45:40 -Nadutým a ctižádostivým Římanům se podařilo v průběhu 4. století

00:45:45 před naším letopočtem dobýt celou Itálii,

00:45:48 ale Kartágo stálo v cestě jeho dalším rozpínavým snahám.

00:45:52 Vše proto směřovalo k nevyhnutelnému konfliktu.

00:45:56 Vypukla 1. punská válka.

00:45:58 -Většina z nás se sice ve škole učila o punských válkách

00:46:03 i vzájemné nevraživosti Římanů a Kartaginců,

00:46:06 ale málokdo zná jejich skutečné pozadí.

00:46:10 Obě mocnosti spolu totiž po staletí vycházely dobře.

00:46:14 Uzavíraly mezi sebou smlouvy a z pohledu zvenčí to vypadalo,

00:46:18 že Kartaginci pomalu zapouštějí v Itálii kořeny.

00:46:22 Obchodovali a spolupracovali vojensky i politicky.

00:46:27 Jenže to se mělo zanedlouho změnit.

00:46:30 Je totiž známo, že bezproblémová bývá zpravidla

00:46:32 jen spolupráce velmoci s bezvýznamným vazalem.

00:46:36 A vztah Kartága a Říma po staletí připomínal přátelství

00:46:40 mohutné gorily s maličkou myškou, protože mocní Kartaginci

00:46:44 dlouho považovali Řím jen za bezvýznamný městský státeček

00:46:48 někde ve střední Itálii, který jim nestál za pozornost.

00:46:54 -Brzy po skončení 1. punské války následovala druhá,

00:46:57 kterou odstartovala snaha nejslavnějšího Kartagince

00:47:00 všech dob věčné město na Tibeře zničit.

00:47:04 Přechod jeho armády s válečnými slony přes Alpy

00:47:07 se zapsal do dějin válečnictví.

00:47:10 -Hannibal před branami!

00:47:12 Římané už si skoro ani nepamatovali,

00:47:14 kdy je někdo takto ohrožoval.

00:47:18 Co ta slova vlastně znamenala?

00:47:23 Hannibalově armádě i jeho válečným slonům

00:47:26 se totiž podařilo překročit Alpy a vstoupit do severoitalských

00:47:31 nížin.

00:47:33 Kartaginci si nikoli náhodou dovolili napadnout Římany

00:47:36 přímo v srdci jejich říše a vyřídit je jednou provždy.

00:47:43 -Volání "Hannibal ante Portas!"
- Hannibal před branami!

00:47:47 vyjadřovalo strach Římanů z obléhání svého města.

00:47:50 K tomu však nakonec nedošlo, protože Hannibal utrpěl

00:47:54 po mnoha vítězstvích na italské půdě

00:47:56 rozhodující porážku nedaleko Kartága, v bitvě u Zamy.

00:48:02 Nejvíc se na ní přitom podepsali jeho obávaní váleční sloni.

00:48:06 Ti se místo postupu k římským liniím nechali zahnat zpět,

00:48:10 a při zoufalém úprku rozvrátili kartaginské řady.

00:48:13 Římané slavili vítězství.

00:48:21 Tato porážka byla počátkem Hannibalova konce.

00:48:24 Po řadu let strávených v exilu se mu dařilo Římanům

00:48:27 úspěšně unikat, a nakonec ukončil svůj život číší jedu.

00:48:36 Válečný veterán a státník Marcus Porcius Cato

00:48:40 zpravidla zakončoval své projevy v římském senátu slovy:

00:48:43 "Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno!"

00:48:51 Catovi se jeho přání splnilo.

00:48:53 Římané se totiž báli nového rozmachu

00:48:56 svého největšího konkurenta.

00:49:00 Římská armáda v roce 149 před naším letopočtem,

00:49:04 tedy 40 let po Hannibalově smrti, Kartágo oblehla,

00:49:08 dobyla a srovnala ho se zemí.

00:49:11 Kartaginský stát tak navždy zmizel z mapy světa.

00:49:16 -Lidé mají konec Kartága spojen především s děsivým způsobem

00:49:22 jeho likvidace, s jeho zničením.

00:49:26 Jenže srovnání města se zemí pouhou silou lidských paží

00:49:29 je velmi obtížné, ne-li neproveditelné.

00:49:33 Ne všechny jeho budovy byly fyzicky zbořeny.

00:49:36 Velká část jich totiž lehla popelem.

00:49:39 Ale to je jenom část příběhu.

00:49:41 V případě Kartága bylo zničeno jen samotné město,

00:49:45 srdce kartaginského státu, zatímco jeho vnější výspy,

00:49:48 včetně kolonií na Sardinii, Sicílii a ve Španělsku,

00:49:51 fungovaly dál.

00:49:53 A Římané to dokázali politicky i hospodářsky využít.

00:49:57 V tom byli nepřekonatelní. A Kartaginci?

00:50:01 Ti nakonec splynuli se středomořským římským světem.

00:50:07 -Kdysi hrdá kartaginská metropole byla kompletně zničena,

00:50:12 ale její odkaz přetrval tisíciletí.

00:50:15 Kartaginci připravili půdu pro obchodní svět bez hranic,

00:50:18 který dnes považujeme za samozřejmost.

00:50:26 Dodali dalším generacím cestovatelů odvahu

00:50:29 k objevování neznámých zemí a k vzájemné výměně myšlenek

00:50:32 a dovedností s jinými národy.

00:50:34 Dnešní globalizaci dali onen pověstný počáteční impuls

00:50:38 právě oni.

00:50:41 Stáli u zrodu nejstarších evropských měst,

00:50:45 čímž položili základy dnešního městského života.

00:50:50 Svým objevitelským duchem inspirovali generace

00:50:53 svých následovníků k výpravám daleko za hranice známého světa.

00:51:00 Především však lidstvu odkázali své písmo,

00:51:04 které se během několika století rozšířilo do celého

00:51:07 tehdy známého světa a stalo se základem

00:51:10 všech západoevropských abeced.

00:51:17 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2017