Mobilizace Luboše Dobrovského

Dokumentární vyprávění postihuje život Luboše Dobrovského v chronologické linii jako „velký příběh 20. století“, jehož peripetie i specifika zahrnuje. Zasahuje časově do dvou totalit – nacistické a komunistické – do období první republiky i do svobodné éry po roce 1989.

Novinář, disident a politik, ale také překladatel z ruštiny a polštiny, jehož 90. výročí narození si dnes připomínáme, zasáhl významným způsobem do historie naší vlasti. V letech 1990–1992 působil jako československý ministr obrany, v letech 1992–1996 byl kancléřem prezidenta Václava Havla a v letech 1996–2000 českým velvyslancem v Ruské federaci.

Působil jako redaktor zahraniční redakce Československého rozhlasu a dopisovatel v Moskvě. Kvůli aktivitám na „nesprávné straně“ skončil za normalizace v dělnických profesích a působil v disentu. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Po roce 1989 vstoupil do vysoké politiky, kde nebývale energicky zhodnotil tyto své osobní i profesionální zkušenosti.

Dokumentární snímek režiséra Pavla Štingla provází bohatým životem Luboše Dobrovského, který připomíná ve zvolené formě spíše román o mnoha poutavých kapitolách. Otevřel této výrazné a rozhodné osobnosti prostor k reflexi nad prožitými životními zkušenostmi i k návratům do míst, spjatých s jeho vždy zodpovědnou službou pro stát. Pocitový rámec pro Dobrovského ohlédnutí tvoří soukromý koncert v synagoze, vybízející k přemítání i k návratu k samotným svým kořenům.