Kostely sv. Jiří a sv. Josefa bývaly po staletí dominantami vesnice Pelhřimovy na dnešním česko-polském pomezí. Připravili J. Slomiany a P. Všelichová

První doložená zmínka o vesnici Pelhřimovy pochází z roku 1317. Do roku 1742 ves náležela ke slezskému Krnovskému knížectví, levobřežní část později připadla Rakousku, pravobřežní Prusku. Analogicky si území po druhé světové válce rozdělilo Československo a Polsko. Po válce došlo k odsunu tamějšího sudetoněmeckého obyvatelstva a do obce přicházeli noví osadníci z řad Slováků a volyňských Čechů a Poláků. Po únoru 1948 byla ovšem z ideologických důvodů československá část vesnice srovnána se zemí. Snad zázrakem zůstal stát jen kostel sv. Jiří, který však pustl. Letos se v kostele, o jehož záchranu už dvacet let usilují dobrovolníci, konala první mše svatá po pětasedmdesáti letech. Paradoxem je, že na druhém břehu hraničního potoka, v polské části vsi, ke které nebyl totalitní režim tak krutý a v níž dodnes žijí lidé, tamější kostel sv. Josefa využíván není a chátrá…

Stopáž26 minut
Rok výroby 2021
 P ST AD HD