29. ledna 2011

Kteří čeští spisovatelé mají svůj web a jaké počtení na něm čtenářům nabízejí? Internetový Portál české literatury se rozhodl toto téma zmapovat a na svém webu www.czechlit.cz nabízí odkazy na stránky zatím dvaapadesáti literátů. Jsou mezi nimi autoři jako Josef Škvorecký, Jiří Dědeček, Tereza Boučková nebo J. H. Krchovský, ale i psavci začínající a zatím méně známí. A čtenář se při probírce jejich webů může ptát: Co mi moji milovaní autoři prostřednictvím internetu nabízejí? Chtějí se pochlubit svými úspěchy, prodat své knihy, nebo je tam s nimi možné také debatovat? Zajímavá je i výtvarná podoba těchto stránek, od grafických popelek až po weby, nad jejichž interaktivností přechází zrak, ba i sluch. Seznam má být průběžně doplňován, takže zájemci budou mít o českých spisovatelských webech dobrý přehled.

Jiří Bilbo Reidinger: Slaboduchý s pevným charakterem (Kant)
Katharina Hagena: Chuť jablečných jadýrek (Host)
Věra Linhartová: Soustředné kruhy (Torst)

Zelené peří, legendární pořad vynalezený kdysi Mirkem Kováříkem a propagující mladou českou poezii, existuje už pětatřicet let, od roku 1993 i v rozhlasové verzi. Při zatím posledním setkání, v druhé polovině ledna na půdě pražského Domu čtení, bylo možné vyslechnout ty nejvydařenější básně za poslední rok v podání autorů i zkušených interpretů.

Na cestách – Alain de Botton: Umění cestovat (Kniha Zlín); Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund: Legenda H+Z. První cesta (Jota)
Uprostřed zimy je na místě snít o dalekých krajích, vzpomínat na vykonané cesty a plánovat ty budoucí. Britský esejista Alain de Botton na to jde od podlahy a ve své knize se zamýšlí nad smyslem cest v životě dnešního člověka. Chvíle „on the road“ jsou podle něj jedněmi z mála, kdy jsme na chvíli zbaveni povinnosti pracovat a bojovat o přežití. V idylických krajích, například na Barbadosu, pak na pár chvil unikneme melancholii. Ale po návratu na člověka padne zoufalství ze skutečnosti, že je zas doma, stýská si Alain de Botton.
To čeští cestovatelé Hanzelka se Zikmundem to před víc než šedesáti lety viděli jinak. Všude, kam přijeli, se rozhlíželi dychtivýma a neopotřebovanýma očima – a předali pak tyto zážitky čtenářům.
Knihu Alaina de Botton Umění cestovat přeložila Alice Hyrmanová McElveen a vydalo nakladatelství Kniha Zlín. První díl výboru z cestopisů Hanzelky a Zikmunda vyšel pod názvem Legenda H plus Z v nakladatelství Jota.

Martin Wihoda: Morava v době knížecí 906-1197 (NLN
David Vávra: Překvapivé stavby (Plus)
Magdalena Beranová, Antonín Kubačák: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě (Libri)

Lenka Stolárová, Vít Vlnas (eds.): Karel Škréta 1610-1674. Doba a dílo (Národní galerie)
Až do začátku dubna se v pražské Valdštejnské jízdárně a Jízdárně Pražského hradu koná mimořádná výstava, která představuje dílo největšího českého barokního malíře Karla Škréty – i s mnoha dobovými a uměleckými souvislostmi. A k výstavě vydali v Národní galerii veleknihu.

Jméno Kateřiny Vinšové jsme zvyklí nacházet pod špičkovými překlady z francouzštiny a italštiny. Před lety za jeden z nich, román Georgese Pereca „Život návod k použití“ získala prestižní cenu Josefa Jungmanna. I teď má v práci pozoruhodný text. Jeho autorem je italský prozaik a esejista Claudio Magris.

Martin Kuriš: Navarana (Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem)
Serge Le Tendre, Régis Loisel: Výprava za ptákem času (CREW)
Zdeněk Burian, Čeněk Charous: Lovecká dobrodružství z celého světa (Albatros)