Vzpomínka na Jána Esterházyho, Romský den v Karviné i oživlé židovské město Třebíč v sousedském magazínu. Připravili: M. Růžičková, P. Kožušník, T. Nikel a M. Rek
00:00:19-Dnes nás čeká velká porce sousedské nálady,
00:00:22a tak se nebudeme zdržovat pročítáním menu
00:00:24a pustíme se hned "do jídla".
00:00:26Naše první cesta povede
00:00:28do olomoucké katedrály a podhradí věznice Mírov.
00:00:40-Dnes byl pietní akt u pamětní desky hraběte Jánose Esterházyho,
00:00:46který tady v Mírově 8. března 1957 mučednicky zemřel.
00:00:54Letos se to na Mírově koná po dvaadvacáté.
00:00:58-Kdo byl Ján Esterházy?
00:01:00Na jedné straně potomek starobylé maďarské šlechty,
00:01:03který jako významný politik první poloviny 20. století
00:01:06usiloval o znovu připojení Slovenska k Maďarsku.
00:01:09Na druhé straně napomohl stovkám pronásledovaných Židů k útěku
00:01:13a záchraně před nacistickým vyhlazováním.
00:01:16Když se po 2. světové válce ohradil proti perzekucím Maďarů,
00:01:20nechal ho Gustav Husák zatknout.
00:01:22Ocitl se nejprve v moskevském vězení, pak na Sibiři,
00:01:26kde se dozvěděl o svém odsouzení k trestu smrti.
00:01:29Když ho sovětské úřady odevzdaly zpět československým orgánům,
00:01:33trest mu byl na základě prezidentské milosti
00:01:35zmírněn na doživotí.
00:01:37Zemřel v březnu 1957 ve věznici Mírov na Šumpersku.
00:01:41-János Esterházy jako vedoucí politik meziválečného období
00:01:45maďarské komunity,
00:01:47která tehdy byla poměrně veliká na Slovensku, v Česku i Podkarpatsku,
00:01:52téměř milion lidí, má několik odkazů.
00:01:55Morální je, že během 2. světové války,
00:01:58se část tehdejšího jižního Slovenska neboli bývalých Horních Uher,
00:02:03vrátila Maďarsku.
00:02:06Zůstal spolu se 70 tisíci Maďary na Slovensku
00:02:09a má zásadní zásluhu na tom,
00:02:12že maďarská menšina na Slovensku se nefašizovala.
00:02:17Nepřipustil tyto tendence.
00:02:19Jako nejvyšší představitel maďarské Národní strany
00:02:23neodsouhlasil deportaci Židů do Reichu,
00:02:27což většina slovenských politiků udělala
00:02:30a sám prezident Jozef Tiso to podporoval.
00:02:35Byl to velice populární člověk,
00:02:38a protože pocházím téměř ze sousední vesnice,
00:02:42kde se narodil a žil,
00:02:44u nás se ve 20. letech minulého století říkalo,
00:02:48že když se někomu něco stalo,
00:02:50že rodina Esterházyovců vždycky pomohla.
00:02:55Pro Maďary je určitým symbolem lidskosti a morální veličinou,
00:03:01který nezklamal ani v nejtěžších chvílích
00:03:04a vždycky se postavil za svůj lid.
00:03:10-Pocházím z pod Zobora,
00:03:12tak mí prarodiče z otcovy i matčiny strany
00:03:17velice úzce spolupracovali se zámkem ve Velikém Záluží,
00:03:21který patřil rodině Esterházy.
00:03:24Mí dědové ho potkali ve věznicích na Slovensku i tady na Mírově.
00:03:30Můj děda byl chvíli jako politický vězeň,
00:03:34tak jsem v dětství o něm hodně slyšela.
00:03:38O jeho příkladném životě,
00:03:40po válce byl odsouzen coby válečný zločinec
00:03:45a doteď jeho jméno není očištěno.
00:03:57-János Esterházy pochází z hluboce věřící rodiny,
00:04:01matka Polka, otec Maďar, oba byli velice věřící,
00:04:05římští katolíci a on tuhle víru zdědil.
00:04:09Vzhledem k tomu,
00:04:12že měl velmi těžký osud během války i po válce,
00:04:15tak se stal hluboce věřícím člověkem,
00:04:21který se snažil v duchu víry pomáhat ostatním.
00:04:25To je to, proč a na co reagovala katolická církev,
00:04:29aby souhlasila se zahájením blahořečení Jánose Esterházyho.
00:04:34Proces začal letos v březnu v Krakově.
00:04:38Krakovský biskup je pověřen tím, aby celý proces vedl a organizoval.
00:04:44-Měl maminku Polku, otce měl Maďara,
00:04:48žil na území ČSR, pak byl na území Slovenska,
00:04:52tak bych řekla, že byl Středoevropan.
00:04:56Už tehdy pochopil,
00:04:59že jedině spolupráce mezi národy vede k lepšímu životu.
00:05:06Jelikož byl hluboce křesťansky založený,
00:05:10tak by nám více zdůrazňoval význam víry
00:05:16i pro dnešního moderního člověka.
00:05:20-Na Jána Esterházyho se nezapomnělo.
00:05:23Nejen že se Maďaři každoročně scházejí
00:05:26u jeho památníků v Praze či Mírově,
00:05:28ale snaží se očistit i jeho stopu v historii našich zemí.
00:05:39-Když slyším karvinský festival, tak se mi vybaví přátelství,
00:05:43kamarádi,
00:05:44rodina, dobrá a kvalitní muzika
00:05:47a náš romský temperament, a krásný den.
00:05:53-Romský den v Karviné.
00:05:54Už 20 let se pravidelně
00:05:56park Boženy Němcové v Karviné Fryštátu
00:05:58a jeho amfiteátr
00:05:59zaplňují vyznavači romské hudby a tance.
00:06:02A za tu dobu se stal pojmem.
00:06:04Nejen mezi místními, ale i mezi hosty ze zahraničí.
00:06:07A za tím vším stojí jeden člověk.
00:06:09Zakladatel festivalu Milan Ferenc.
00:06:12-Bylo období, kdy vznikaly různé festivaly.
00:06:15Rok předtím, než jsem se rozhodl,
00:06:17tak to bylo Khamoro, což mě trochu inspirovalo.
00:06:20Ale protože jsem byl se svým 1. ročníkem trochu zklamaný,
00:06:25že tam jsou vesměs zahraniční hosté, ze Slovenska
00:06:29a tenkrát nerozdělené republiky tady nebyly,
00:06:33tak jsem se rozhodl,
00:06:35že zkusíme na Moravě taky něco udělat
00:06:38a především zvát naše hosty, ze Slovenska, Čech, Polska.
00:06:44To byla počáteční vize.
00:06:48Vidíte, že uběhlo několik kol a už je to 20. ročník.
00:06:54-Ale abychom nezdržovali, vstupme dovnitř.
00:06:57Právě se zahajuje.
00:06:58Slavnostně zahajuje.
00:07:00-Dovolte mi, abych jménem MS kraje,
00:07:04předsedkyně Výboru pro národnostní menšiny,
00:07:07poděkovala panu Ferencovi za milé pozvání mezi vás.
00:07:12Netušila jsem, že to je již 20. ročník,
00:07:15jsem tady poprvé,
00:07:16ale potřetí jsem v Karviné na festivalu národnostních menšin.
00:07:22-Poněkud šokující zjištění, ale vraťme se zpět k festivalu.
00:07:26V čem je tak jedinečný?
00:07:29-Je výjimečný ve svém pojetí.
00:07:31Jsou tady vždycky kvalitní soubory,
00:07:34taneční romští interpreti sami za sebe, i skupiny.
00:07:39Hlavně v ozvučení, organizaci, je to dobře připravený festival.
00:07:45Kloubí to do sebe i to, že sem přicházejí lidé,
00:07:49kteří se chtějí skutečně pobavit, ať jsou to ne-Romové nebo Romové.
00:07:54Pořád je to tady od srdce.
00:07:56Lidi sem jdou hrát nebo si to užít.
00:07:58Z pódia to vidíte, že si to lidi užívají,
00:08:00jak muzikanti, tak diváci.
00:08:05SLOVENSKY
-Pokud si to dobře pamatuji,
00:08:08tak jsme tady už potřetí,
00:08:10je to jeden z našich stálejších festivalů,
00:08:14v budoucnosti se sem budeme vracet.
00:08:19-Tento festival vnímám jako svátek pro Romy.
00:08:23Den, kde se mohou volně pobavit, kde mohou naživo vidět některé,
00:08:30které vidí jen přes televizi nebo z poslechu.
00:08:36Když vidím, jak se Romové spontánně baví, tančí,
00:08:43jsou v tu chvíli šťastní, tak si říkám,
00:08:47že to stojí za to.
00:08:51-Je to tady odlehčené, pohodové.
00:08:55Na festival jdou lidi, kteří si to chtějí užít.
00:08:59Za branami tohoto místa je to jiné.
00:09:03Nevím, proč to je.
00:09:06Včera jsem seděl v restauraci nebo hospodě, byli tam chlapi,
00:09:10byli tam Romové i ne-Romové
00:09:12a říkám jim: pojďte na festival.
00:09:14A oni: nejdu tam.
00:09:16A proč?
00:09:17Budou tam Romové, udělají tam hogo fogo.
00:09:21Říkáme: kde jsi na to přišel?
00:09:23Vždyť to není pravda.
00:09:24Jezdím tam 4 roky a nikdo tam hogo fogo nedělá.
00:09:27Tam nejdu.
00:09:29Pak se ptám Roma, proč nejde.
00:09:31A on: protože Romové tam dělají hogo fogo.
00:09:34Říkám: jsi Rom
00:09:36a Romové dělají hogo fogo na tebe, jak to myslíš?
00:09:39A nevysvětlí vám to.
00:09:41Lidi sklouzávají do jednoduchých frází,
00:09:45do naučených frází,
00:09:47které nedokáží vysvětlit, vyargumentovat.
00:09:52To je podle mě problém společnosti, že se spokojí s nějakým headlinem
00:09:57a už to ve společnosti a komunitách jede.
00:10:01Ať je romská, nebo ne, je to úplně jedno.
00:10:04ROMSKÁ HUDBA A ZPĚV
00:10:15-Festival je o lidech, kteří sem jezdí a o kapelách.
00:10:18Festival dneska slaví 20. ročník
00:10:21a za tu dobu vzniklo spoustu nových kapel.
00:10:25Tohle pódium dává možnost začínajícím romským kapelám,
00:10:30aby se nějakým způsobem prezentovaly.
00:10:33Muzikanti volají panu Ferencovi, že by chtěly.
00:10:37On si na to dá rok pauzu, aby prozkoumal terén
00:10:41a pak to vzájemné dohodě vybere, má poradce.
00:10:47Myslím si, že festival má svůj směr,
00:10:50protože sem jezdí lidi nejen z města, ale i z Prahy.
00:10:55Viděla jsem i návštěvníky z Polska, kteří jezdí každý rok.
00:10:59Člověk se tady má vždycky na co těšit,
00:11:03lidi se baví, tancují a hlavně ochutnají romská jídla.
00:11:06Muzika, temperament, jsou tady romské holubky,
00:11:11pálivý perkelt, ten nejím,
00:11:14ale je tady vždycky strašně dobře.
00:11:16ROMSKÝ ZPĚV A HUDBA
00:11:30-Pro mě je velice důležité, že je celá řada romských kapel,
00:11:36které teď rostou jak houby po dešti.
00:11:39Je to o něčem jiném než před 20 lety,
00:11:43protože takový výběr nebyl.
00:11:46Tím, že tady festivaly jsou
00:11:49a chtějí se nějakým způsobem prezentovat,
00:11:52tak je to motivuje a je to dobré.
00:11:54ROMSKÝ ZPĚV A HUDBA
00:12:07-Jezdím tady, protože mi tu je dobře
00:12:11a s panem Ferencem si ani neříkáme,
00:12:15jestli přijedu příští rok a budu moderovat.
00:12:19To je tak dané, potřebuji jen vědět datum konání,
00:12:23přijedu a je mi tady fajn.
00:12:28SLOVENSKY
-Tomuto festivalu
00:12:30a návštěvníkům
00:12:32bych popřál hodně zdraví, štěstí a hlavně,
00:12:39aby takové festivaly rostly jako houby po dešti,
00:12:42protože si myslím,
00:12:44že to pomůže všem lidem pozitivně i negativně naladěným.
00:12:48Naše budoucí generace může poznávat romskou kulturu
00:12:55a ta si může zachovat svou identitu.
00:12:59Je fantastické, že se něco takového děje
00:13:02a přeji ČR, aby takové festivaly byly minimálně 2-3x víckrát
00:13:10v dalších letech.
00:13:12Aby to tu fungovalo.
00:13:14-Doufejme, že když to nebudu já,
00:13:17tak to bude někdo jiný, ale chtěl bych,
00:13:21aby se v této tradici pokračovalo.
00:13:25ROMSKÁ HUDBA
00:13:33POTLESK
00:13:40-Znovu si připomeneme
00:13:42smutné výročí hromadného transportu Romů z tábora v Hodoníně u Kunštátu
00:13:46do koncentračního tábora v Osvětimi.
00:13:49Bližší informace najdete
00:13:50např. na webu Muzea romské kultury v Brně.
00:13:55V Jevišovce na Drnholecku, tedy jedné z vesnic,
00:13:59kterou téměř po 5 století obývali moravští Charváti,
00:14:02znovu obnovili tradici charvátských hodů zvaných Kiritof.
00:14:06Pokud jste jejich atmosféru nikdy nezažili, neváhejte.
00:14:15Třebíč.
00:14:16Další město, které se může pyšnit
00:14:18svojí bohatou historii a národnostní pestrostí.
00:14:22Když bylo v roce 2003 jeho židovské ghetto,
00:14:24k němu hřbitov a bazilika sv. Prokopa
00:14:27zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO,
00:14:30pustili se tu nejen do rozsáhlé obnovy těchto památek,
00:14:34ale především do jejich oživení.
00:14:36Např. festivalem OŽIŽIM,
00:14:37který nás překvapil svou barevností a skvělou organizací.
00:14:42-Myšlenka dlouho uzrávala, protože v roce 2003
00:14:46jsme dostali nálepku nejvyšší kvality,
00:14:49dostali jsme se na seznam UNESCO
00:14:51a hned v následujícím roce
00:14:53jsme začali pořádat
00:14:54festival židovské kultury Šamajim.
00:14:57Ale je to spíše vážnější věc,
00:14:59tam jde o židovskou kulturu, náboženství, zvyky,
00:15:02jsou tam přednášky, koncerty, většinou se to odehrává v synagoze.
00:15:07Ale nebyla to lidová slavnost, nebyla v tom radost a veselí,
00:15:13a hlavně nevtahovalo to do děje všechny občany Třebíče.
00:15:18Přemýšleli jsme dál
00:15:20a před 8 lety jsme začali pořádat tento festival OŽIŽIM.
00:15:24Názvy jsou podobné, Šamajim a OŽIŽIM,
00:15:27ale šamajim je hebrejské slovo, znamená nebe,
00:15:30OŽIŽIM je zkratka oživeného židovského města.
00:15:34-Jaká je ale historie
00:15:35této jedinečné památky a jejich obyvatel?
00:15:38Tak o to nám bohužel jen velmi krátce vyprávěl Dr. Fišer,
00:15:41který srdcem k Třebíči doslova přirostl.
00:15:44-Židovské osídlení v blízkosti Třebíče
00:15:47bylo v rámci poddanské vesnice,
00:15:50která se jmenovala Podklášteří,
00:15:53nejstarší Židé jsou zde doloženi písemně roku 1338.
00:15:57A potom ještě jednou roku 1410.
00:16:00Potom už se zprávy množí, ale zas až v 16. století.
00:16:06Ale stále to nebylo ghetto,
00:16:08Židé se usazovali tady uvnitř křesťanské vesnice
00:16:13a postupem času
00:16:14zde vybudovali poměrně rozlehlé a početné židovské sídliště.
00:16:22Ghettem se sídliště stalo až v roce 1723,
00:16:29kdy to nařídil tehdejší majitel třebíčského panství,
00:16:34to byl Jan Josef z Valdštejna.
00:16:36Když už Židé byli sestěhováni při okraji při řece Jihlavě,
00:16:44tak nařídil zbývajícím 3 křesťanským rodinám,
00:16:48aby se z tohoto prostoru vystěhovaly a naopak 3 židovské rodiny,
00:16:53které žily v křesťanském okolí Podklášteří,
00:16:57tak se musely vystěhovat do ghetta,
00:17:00musely si mezi sebou vyměnit domy.
00:17:03Tak vzniklo etnicky a nábožensky uzavřené sídliště,
00:17:08kterému můžeme říkat ghetto, protože to mělo tu povahu,
00:17:13ale nikdy nebylo stavebně odděleno od zbytku osídlení.
00:17:18-Žádné židovské předky nemám, ale když jsem byla malá holka,
00:17:22tak mě tatínek poprvé dovedl do této židovské čtvrti
00:17:26k Zadní synagoze a řekl mi: tohle je židovský kostel.
00:17:29Tenkrát židovská čtvrť byla třebíčská stínadla,
00:17:32bydleli tady nepřizpůsobiví občané
00:17:34a byly tady lampy na drátech,
00:17:36které se houpaly,
00:17:37a bylo to místo, kde se člověk bál.
00:17:39Mě to tehdy strašně zaujalo.
00:17:41V roce 1997 jsem se dostala k tomu,
00:17:43že se synagoga zrekonstruovala a mohli jsme ji provozovat.
00:17:47Tím to všechno začalo.
00:17:49Provozovat znamenalo oživovat a pořádat tam akce,
00:17:52koncerty, výstavy, a tak to funguje.
00:17:54-Zabýval jsem se, jak historií domů,
00:17:57kterou jsem se snažil co nejlépe popsat,
00:17:59jak to dovolovaly historické prameny,
00:18:02ale potom jsem přešel k historii lidí,
00:18:05kteří tam bydleli.
00:18:06To mě zajímalo víc,
00:18:08protože to jsou velmi dramatické osudy.
00:18:11Zejména po roce 1726, kdy vídeňská vláda nařídila
00:18:17nebo limitovala počet židovských obyvatel v každém ghettu.
00:18:23V třebíčském to mělo být 260 rodin, proto nebylo možné,
00:18:30aby se svobodný Žid oženil,
00:18:34pokud nezískal familiánské právo a s tím spojené číslo.
00:18:40Dostal familiánské číslo a právo založit rodinu,
00:18:45ale až tehdy,
00:18:46když někdo z předchozích obyvatel zemřel.
00:18:54-A co si organizátoři OŽIŽIM připravili letos?
00:18:58-Hlavně vycházíme z místních herců, hudebníků, tanečníků
00:19:03a zveme si třeba spolek plukovníka Švece z Jindřichova Hradce,
00:19:09to jsou prvorepublikoví četníci.
00:19:11Zveme si tady kapelu Mackie Messer Klezmer Band,
00:19:14ta je tady každý rok.
00:19:16To jsou naši stálí spolupracovníci.
00:19:18Program je třídenní, je dlouhý,
00:19:21tak musí být z místních hudebníků, divadelníků a lidí.
00:19:27-Jakýmsi pojítkem všech vystoupení a atrakcí,
00:19:29byla atmosféra první republiky.
00:19:32A tak kromě dobových kostýmů, pouličních flašinetářů
00:19:35a nezbytných četníků,
00:19:36si mohli návštěvníci zakusit i pohodu anglického zvyku ?
00:19:40čaje o páté.
00:19:54-Po kolikáté jste tady v Třebíči?
00:19:57-To nevím, ale určitě jsem tady už byl 6x, nebo 7x.
00:20:03Už si to nepamatuju.
00:20:05-Jak jste se dostal k flašinetu?
00:20:08-Sbírám a opravuji mechanickou hudbu,
00:20:11líbí se mi to, tak už 12 let chodím hrát.
00:20:15-Pamatujete si na svůj první flašinet?
00:20:18-Pamatuji, protože jsem hrál v Praze na masopustu
00:20:24na Karlínském náměstí se starým, válcovým, žebráckým flašinetem.
00:20:30Dokonce mě i nafotili, tak to mám zdokumentované.
00:20:33-Ve vaší rodině někdo hrál na flašinet?
00:20:36-Ne, vůbec nikdo.
00:20:37Jsem z učitelské rodiny, takže jsem ostuda rodiny
00:20:41a nemáme žádnou tradici.
00:20:45Všechny flašinety, co mám, tak jsem koupil,
00:20:47nic jsem nezdědil.
00:20:49-Jezdíte rád do Třebíče?
00:20:51-Jezdím sem rád,
00:20:52protože židovské město má velké kouzlo.
00:20:55Už se tady znám se spoustou lidí, i s poslední obyvatelkou,
00:20:59s manžely Křivákovými, co tady měli restauraci Ráchel,
00:21:04nahoře paní Šmídovou z galerie, se starožitníkem.
00:21:09Už jsem v této čtvrti skoro s evidenčním číslem.
00:21:13Ještě vám zahraju Radeckého Marš.
00:21:16RADECKÉHO MARŠ
00:21:31-Snad nejžádanějšími objekty pro fotografie a selfíčka,
00:21:34byli prvorepublikoví četníci.
00:21:36Jak se do Třebíče dostali?
00:21:39-Jsem rodák z Třebíče a žiji v Třebíči.
00:21:44-Byl jsem tady kdysi na dovolené
00:21:47a s kolegou Tomášem jsme tady procházeli Třebíčí
00:21:50a potkali jsme se s paní Juráňovou a ona popisovala,
00:21:54že tady každý rok dělají tuto akci oživené židovské město.
00:21:58Když jsme se o tom blíže, tak jsem jí vysvětlil,
00:22:01že děláme oživenou historii,
00:22:03tzn., že děláme ukázky z doby první republiky tak,
00:22:05jak vypadal dobový život.
00:22:07Včetně našich uniforem, vybavení, zbraní,
00:22:09máme k tomu i své vlastní darebáky.
00:22:12Domluvili jsme se na tom, že zkusíme udělat nějakou ukázku,
00:22:16abychom věděli, jestli to bude pro diváky zajímavé.
00:22:19-Ale nadšenci z klubu vojenské historie 29. pěšího pluku
00:22:23z Jindřichova Hradce toho dělají pro OŽIŽIM mnohem více.
00:22:27Např. výuku sebeobrany podle prvorepublikového četnictva,
00:22:30kurzy krasopisu, psaní na stroji,
00:22:32ale i zvládnutí manipulace s puškou, šavlí či svěracími řetízky.
00:22:37Velký zájem vzbudily i přednášky o historii četnictva
00:22:41v Třebíči Borovině.
00:22:42-Ze začátku jsme vycházeli z kriminálních případů z té doby
00:22:46a snažili jsme se ukázky napasovat přímo do děje tak,
00:22:49jak to bylo v Třebíči.
00:22:50-Za první republiky došlo v židovské čtvrti k tomu,
00:22:54že četníci měli zákrok, chytali jednoho pachatele,
00:22:57který předtím postřelil svou švagrovou.
00:23:00Četníci ho honili až sem do židovského města,
00:23:03tady po nich začal střílet a oni ho zastřelili.
00:23:12-Některé ukázky jsou i s využitím akustických nábojů.
00:23:16Nepoužíváme ostré zbraně a střelivo,
00:23:19ale jen zbraně na zvukový efekt, aby to mělo
00:23:22odpovídající reálný podklad.
00:23:25-Samozřejmě bezpečnost.
00:23:27-Bezpečnost je na prvním místě.
00:23:33-Návštěvníků přibývá a Třebíčané berou festival jako svůj.
00:23:38Jako akci, na kterou se těší, už ji mají zatrhnutou v kalendáři.
00:23:42Když přijde náš víkend, tak navštíví OŽIŽIM
00:23:46a užijí si to s jídlem, pitím, hudbou, divadlem,
00:23:50se vším všudy.
00:23:52Mám skvělý tým spolupracovníků, kteří práci dělají srdcem
00:23:57a díky tomu ta akce tak dobře vypadá.
00:24:03-Když jsme tady přijeli poprvé, tak jsme se na to dívali rozpačitě,
00:24:07protože se židovstvím jsme do styku moc nepřišli.
00:24:10Ale když jsme měli možnost potom zhlédnout expozici
00:24:14domu u Bauerů se živou prohlídkou,
00:24:16prohlídnout si synagogu
00:24:17a vyslechnout si tady kapelu Mackie Messer Klezmer Band,
00:24:21tak jsme tomu postupně přicházeli na chuť.
00:24:23Zjistili jsme, že i když se nezajímáme o židovstvo,
00:24:27tak máme společné náměty, písničky
00:24:30a dokážeme se společně bavit i na jiná témata
00:24:33než jen na židovskou problematiku.
00:24:43-Ač jsem dost konzervativní historik, tak se mi to líbí,
00:24:49protože to je potřeba.
00:24:51Kdysi na tomto místě v této synagoze bylo nějaké shromáždění,
00:24:57které se týkalo židovské kultury.
00:24:59Tam zaznělo,
00:25:00že naši bývalí židovští spoluobčané bohužel nežijí,
00:25:07všechny rodiny byly vyvražděny.
00:25:09Tady akce tohoto typu to oživují, dávají tomu zpátky život.
00:25:23-Mým snem je, aby OŽIŽIM vzkvétal,
00:25:26aby ho třebíčští občané vzali za svůj, aby ho hodně navštěvovali
00:25:31a aby tradice pokračovala.
00:25:34Začali jsme ji a jen záleží na tom,
00:25:37aby se našli lidé,
00:25:39kteří v tom budou pokračovat a půjde to dál.
00:25:42Skryté titulky: Lucie Richterová Česká televize, 2019
Vzpomínka na Jána Esterházyho, Romský den v Karviné i oživlé židovské město Třebíč v sousedském magazínu. Připravili: M. Růžičková, P. Kožušník, T. Nikel a M. Rek
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 11
