00:01:10 -Tak co?
-Teď tam nemůžete, pane Johane!

00:01:20 Nemůžu...

00:01:53 Máte syna, pane Johane.

00:01:55 -Syna!
-Anička...

00:01:58 ...vaše Anička zemřela. Nedalo se už nic dělat.

00:02:54 OZÝVÁ SE PODIVNÝ SMÍCH

00:02:57 -Jak dlouho tu chceš ještě plakat?
-Co je ti po tom?

00:03:02 STÁLE SE OZÝVÁ SMÍCH

00:03:05 Kdo jsi?

00:03:07 A kdo jsi ty?! Mistr houslař nebo ubrečená baba?

00:03:12 Jsem jen ubožák, kterému zemřela žena.

00:03:16 Jsi chlap, který toužil mít syna! Už jsi v to ani nedoufal.

00:03:21 Byl bych obětoval život, kdyby...

00:03:27 -Život?
-Miloval jsem ji.

00:03:31 To už jsi všechno řekl tomu stromu.

00:03:35 Sto let tu zraje na severní straně,

00:03:39 sto let vzdoruje bouřkám a vichrům a nese váhu sněhu,

00:03:44 odolává suchu a škůdcům.

00:03:47 Je to hustý a mocný strom, jakého není.

00:03:52 Je to rezonanční smrk, Johane! Nebo ty už ho neslyšíš?

00:03:59 -Slyším už jen pláč.
-Pláč tvého syna.

00:04:05 Tak podoj kozu a nakrm ho. Přitiskni ho k sobě, chraň ho,

00:04:10 ukládej ho ke spánku a hraj si s ním.

00:04:14 A hlavně! Uč ho svému řemeslu, tvůj syn je tvá naděje.

00:04:22 Kdo vlastně jsi?

00:04:25 Občas navštívím nějakého toho řezbáře,

00:04:28 koláře či stavitele mlýnských kol.

00:04:33 Ale tebe, co houslaře, mám v rajonu jediného.

00:04:39 Stůj! To není všechno.

00:04:44 Ten strom pokácej, pořež a dej vyschnout,

00:04:50 jak jsi to vždycky dělal. Dvacet let ať to dřevo leží.

00:04:57 Dvacátého roku z něj postavíš housle, ale pozor, za jedinou noc!

00:05:09 Postavit housle za jedinou noc? To přece není možné.

00:05:16 -To nikdo nedokáže!
-Není to jen obyčejný strom.

00:05:22 Houslím z jeho kmene se žádné na světě nevyrovnají.

00:05:29 Ale pamatuj, jestli tak učiníš,

00:05:34 bude v nich ukryto celé tvé houslařské srdce,

00:05:39 celý tvůj život.

00:05:42 A pak, sám poznáš, kdy přijde pravý čas, je dáš svému synovi.

00:05:53 Mistrovské housle pro mého syna...

00:05:59 -Bude z něj virtuos.
-Tak sekej, Johane!

00:06:12 Virtuos!

00:06:20 To je dost, už jsme vás chtěli nechat hledat.

00:06:26 Na Josefínu to přišlo předčasně, jak se tady u vás dřela.

00:06:31 Odpusťte mi.

00:06:35 Tady ho máte, Tadeáše.

00:06:39 OZÝVÁ SE DĚTSKÝ PLÁČ

00:06:54 Já vím, jak vám je.

00:06:58 Ale u nás ve mlýně máme taky dost svého.

00:07:03 Kdybyste si s něčím nevěděl rady, tak...

00:07:09 Běžte domů. A děkuju.

00:07:14 Máš dceru, Vojtěchu!

00:07:16 -A Josefína?!
-Ta už pere prostěradla!

00:07:20 Bože můj, mám dceru! Já mám dceru!

00:07:23 -Jo.
-Mám dceru...

00:07:48 Já jsem tvůj táta. I máma, Tadeáši.

00:08:01 Jednou ti postavím housle, jaké svět ještě neviděl.

00:08:30 Bude dobře, pane Johane.

00:08:33 Vojta sice bude trošku prskat, ale zvykne si.

00:08:37 A mně to nic neudělá, když vám tady občas hodím něco do hrnce

00:08:41 nebo přemáchnu prádlo.

00:08:44 -Tadeášku,Tadeášku, nebuď Alžbětku.
-To už s ní tak laškuje,s nevěstou!

00:08:51 -Jenom aby...
-Asi už mají hlad.

00:08:59 Krmení dravé zvěře...

00:09:03 Pojď, Tadeášku, pojď k tatínkovi.

00:09:11 A Alžbětka. Máš hlad, viď? Už to bude.

00:09:23 -To kozí mlíko mu vůbec nejede.
-Tak ať chvilku počká, hladovec.

00:09:31 Já vůbec nevím, jak se ti odvděčím, Josefíno.

00:09:35 A to já zase jo! Mohl byste učit Ažbětku na housličky.

00:09:40 To by se mi moc líbilo.

00:09:46 Tak platí.

00:09:48 Z Tadeáše udělám virtuosa.

00:09:52 A Alžbětku taky naučím na housličky.

00:10:18 CVIČÍ NA HOUSLE

00:10:34 HRAJE VESELE, ROZVERNĚ

00:10:40 Příšerné! Šumařina! Nemůžu to poslouchat!!

00:10:46 Znovu, Tadeáši, a sám! Tady, od třetího taktu.

00:11:16 Dost! Šmytec, táto. Virtuosa ze mě mít nebudete!

00:11:23 -Kam jdeš?
-Tam, kde si můžu zahrát od srdce.

00:11:28 Do hospody? Tak to ne. Cvičit budeš!

00:11:32 Jsem dospělý, poroučet mi, tatínku, nebudete.

00:11:38 -Bětko, jdeš se mnou?
-Já...

00:11:44 Ještě bych chvíli cvičila, Tadeáši.

00:11:55 A ty housle tady necháš!

00:11:59 Jak chcete, tatínku.

00:12:03 Stejně by mi žádnou radost nedělaly, když jste takový.

00:12:14 A spát půjdeš na seno!

00:12:22 Po půlnoci tě do chalupy nepustím!

00:12:32 Jste na něj jak na cizího, pane Johane. Tadeáš není zlý.

00:12:39 Jenom k té vaší mistrovské hudbě se tolik nemá.

00:12:43 A k čemu se má?!

00:12:45 Ani k pořádné hudbě, ani k řemeslu. Už mu bude dvacet!

00:13:01 Nevím, kde se stala chyba.

00:13:04 Žil jsem jenom pro něj.

00:13:07 Doma nemusel pracovat, aby mu nezhrubly prsty.

00:13:12 Každý den jsem s ním cvičil na housle.

00:13:15 Víš, Josefínko, jak mi je, když celý život stavím nástroje

00:13:20 pro cizí a oni s nimi dobývají svět a slávu,

00:13:28 a z mého vlastního syna vyrůstá obyčejný vesnický šumař?!

00:13:36 Tadeáš je asi jiný, než jste si přál, pane Johane.

00:13:40 -Má rád koně!
-A aby byli lidi veselí.

00:13:44 Měl byste ho vidět, jak mu oči září,

00:13:48 když roztančí a rozezpívá celou hospodu.

00:13:52 HLAS LESNÍHO SKŘÍTKA Sám poznáš ten pravý čas.

00:13:56 Ale pamatuj, v těch houslích bude zakleto celé tvé mistrovské umění,

00:14:00 celé tvoje houslařské srdce, tvůj život...

00:15:25 Udělám z tebe virtuosa. Ať chceš, nebo nechceš.

00:16:29 Tadeáši...

00:16:33 Tadeášku...

00:16:39 -Že se nestydíš?!
-A za co?

00:16:43 Že se mi tu spí lepší než v tátově dusné chalupě?

00:16:48 -Však zkus, jaká je to krása!
-Na to zapomeň!

00:16:55 -Tak na tebe mám zapomenout?
-To jsem zrovna neřekla.

00:17:01 Víš, Alžbětko, noty zapomenu, dluhy zapomenu,

00:17:07 ale na tebe, na tebe nezapomenu. Nemáš něco k snědku?

00:17:16 Au!

00:17:18 Tak a dost! Vstávat a domů cvičit na housle!

00:17:25 Jedině za pusu!

00:17:34 Beztoho musím ještě obstarat kravičku.

00:17:39 -I ten dobytek je ti milejší než já?! -To víš, nezlobí!

00:17:50 Dobré ránko, otče.

00:18:09 Něco k jídlu by nebylo?

00:18:26 Tak táto, tolik jsem snad zase neudělal,

00:18:32 že tu se mnou nemluví ani noha od stolu.

00:18:41 Táto, to mám cvičit hladový?!

00:18:47 Mě vychováváte jako Dalibora! Ještě si mě posaďte do věže.

00:18:55 Pak se divíte, že skřípám, když mi kručí v břiše.

00:19:01 OZVE SE HARMONICKÝ TÓN

00:19:05 A ještě ke všemu nehraju tak zle.

00:19:10 OZÝVAJÍ SE PŘEKRÁSNÉ TÓNY

00:19:20 Bože můj! Kdo to tady tak krásně hraje?

00:19:25 PŘEKRÁSNÁ HUDBA

00:19:45 Tak vidíte, Josefínko, stačí si ráno vyčistit uši.

00:19:50 Tadeáši!

00:19:53 A taky, že mi Bětka dala pusu!

00:19:56 Tak co říkáte, táto, zasloužím si snídani?

00:20:10 Budu muset zajet do města.

00:20:16 Nechám ti opsat těžší skladby.

00:20:30 Hej! Kde jsi, lesní muži?!

00:20:40 Přišel jsem ti poděkovat! Kde jsi?!

00:20:48 -Kde jsi?
-Ne mně, sobě poděkuj.

00:20:55 Ty sám jsi housle postavil. A dokázal jsi to za jedinou noc!

00:21:02 -Jsi skutečný mistr.
-Bez tebe bych to nedokázal.

00:21:10 Jenom mi pověz, čím jsem si zasloužil tvou pomoc?

00:21:16 Jsem Duch dřeva, Johane!

00:21:20 Nikdo jiný v kraji nedal dřevu tolik, co ty.

00:21:24 Nikdo ho nenaučil zpívat jako ty.

00:21:28 Žádný nepochopil jeho duši a nedal mu nesmrtelnost.

00:21:36 -Jsi dobrý duch.
-Dobrý? Spravedlivý!

00:21:45 Pamatuj: není dokonáno!

00:21:52 Na housle z tohoto stromu nesmí zahrát nikdo jiný než tvůj syn.

00:22:02 Jinak tvé houslařské srdce pukne.

00:22:20 OZÝVÁ SE KRÁSNÁ DOKONALÁ HUDBA

00:22:53 A tohle je jenom pro tebe.

00:22:57 ...A JEŠTĚ KRÁSNĚJŠÍ HUDBA

00:23:27 Pane Johane, pane Johane!

00:23:30 Ve vesnici je kočár našeho pana hraběte a ptá se po vás!

00:23:35 Kde prý ten houslař Johan bydlí? Tak jsem je poslala trochu oklikou

00:23:40 -a sama jsem to vzala přes humna, abyste mohl... -Co?

00:23:43 Co?! Trošku poklidit!

00:23:46 A ty se taky někam ukliď, náš hrabě tě nemusí okukovat.

00:23:51 OZÝVÁ SE ŘEHTÁNÍ KONĚ Už jsou tady!

00:24:01 -Houslařský mistr řečený Johan?
-K službám, pane hrabě.

00:24:08 Co pro vás mohu udělat?

00:24:10 Jdou o vás řeči, že dovedete postavit dobrý nástroj.

00:24:15 Já chci ten nejlepší! Pro mou dceru.

00:24:21 Je mi ctí, pane hrabě. Hned se pustím do práce.

00:24:26 Přejete si korpus žíhaný, nebo hladký povrch?

00:24:31 -Lak matný, či vysokého lesku?
-Aby mi šly k vlasům!

00:24:37 -Zrzavé housle, otče, che..
-Jemný kaštan! Hedvábný lesk.

00:24:45 Hlavně, aby byly lehké do ruky. Ovšem bytelné, aby něco vydržely,

00:24:51 -kdyby s nimi náhodou moje dcera...
-Kdyby někomu upadly, papá!

00:24:56 -Tak nějak.
-Tak, tak.

00:25:00 -Kdy si pro ně mohu nechat poslat?
-Když to půjde dobře...

00:25:05 -...ode dneška za tři měsíce.
-Za tři měsíce?! -Cha, cha!

00:25:10 Ale to nepřichází v úvahu!

00:25:14 Promiňte, pane hrabě, nepřichází v úvahu postavit nástroj dříve.

00:25:19 I když budu pracovat pouze na zakázce pro mladou dámu,

00:25:23 nemohu uspíšit lepení, lakování.

00:25:27 Ale má dcera již celý týden sní o tom, že bude houslovou virtuoskou!

00:25:33 Ano! A nehodlám snít zbůhdarma ještě další tři měsíce!

00:25:37 -A co tyhle skřipky?!
-To jsou housle mého syna!

00:25:45 Zahraj na ně.

00:25:46 -Ty nejsou na prodej!
-Řekli jsme: zahraj.

00:26:10 Hraje docela přijatelně, že?

00:26:14 Chcete-li hotové housle, mám zde jedny.

00:26:19 K nerozeznání a stejně dobré.

00:26:28 Slyšíte, jaký je to skvělý nástroj?

00:26:32 -Tak které?
-Já chci tyhle!!

00:26:37 To jste zvolila rozumně, slečno.

00:26:41 Pokud vím, tak tyto housle jsou víc než o polovinu levnější.

00:26:46 A protože tento nástroj je starší a vyzrálejší, je proto vzácnější

00:26:52 a také mnohem, mnohem dražší! Celých sto zlatých.

00:26:57 -Kdo by to kupoval za ty peníze?
-Je to jako s vínem, výsosti.

00:27:04 Já nejsem rozumná, já jsem umělkyně, chci to nejlepší, papá!

00:27:09 Je umělkyně...

00:27:10 ...a já mám rád staré víno, to dražší!

00:27:15 Děkuji, prosím.

00:27:19 Mládenče, mimochodem, hraješ dobře.

00:27:27 Nabízím ti místo učitele houslí pro mou dceru Elvíru.

00:27:34 Dostaneš dvacet zlatých měsíčně, k tomu stravu a bydlení na zámku.

00:27:43 Odpusťte, pane hrabě, ale chci se vypravit do velikých měst.

00:27:50 Tam prý žijí lidé hudbou a dokáží ocenit skutečné mistrovství.

00:27:54 -Má nabídka je ti málo?!
-Já už ho nechci, nafoukance!!

00:27:59 Abys jednou nelitoval, mládenče!

00:28:04 A tvou živnost dám přezkoumat!

00:28:23 -Tak je to pravda?
-Jenom na půl roku, Alžbětko.

00:28:30 Slyšel jsem, že houslovou hrou jde v hlavním městě vydělat peníze.

00:28:38 Až se na podzim vrátím, budeme mít dost, abychom mohli chystat svatbu.

00:28:45 Možná i vlastní koně si pořídím.

00:28:49 Mohl jsi vzít to místo na zámku. Byl bys blíž.

00:28:53 Za dvacet zlatých se mořit s tou fiflenou?

00:28:58 -Bude se mi stýskat.
-Mně víc, Alžbětko.

00:29:02 Něco pro tebe mám.

00:29:06 -Prstýnek.
-Hm.

00:29:17 Je nádherný.

00:29:26 -Teď jsi moje nevěsta.
-Teď jsi můj ženich.

00:30:22 -Papá.
-Ano.

00:30:26 -Už víš, jak potrestáš ty dva?
-Které dva, Špulinko?

00:30:31 -Přece toho houslaře a jeho syna.
-Co provedli?

00:30:41 Ty se nepamatuješ, jak se na nás tvářili?

00:30:46 Jak se co...?

00:30:49 Už je to tak dávno, pamatuju se jenom matně. Bylo to v létě? Loni?

00:30:55 Bylo to letos. Já na to nemůžu zapomenout!

00:31:00 -Na co nemůžeš zapomenout?
-Oni se tvářili zpupně!

00:31:08 Ale Špulinko, já přece nemohu potrestat někoho za to,

00:31:13 jak se tváří, nežijeme ve středověku.

00:31:16 Císař vydává osvícenecké dekrety, v Rusku zrušili robotu,

00:31:22 a tetička Maruška Antoinetta ve Francii nebyla milá na poddané

00:31:29 a usekli jí hlavičku. To by sis jistě nepřála, Špulinko.

00:31:35 S tebou není řeč, co čteš toho osvíceneckého Voltaira.

00:31:39 Jdu spát.

00:31:44 Náno, řekni: jsou zrzavé, nebo kaštanové?

00:31:51 -Jsou krásné.
-Krásné, krásné! Jako co?!

00:31:57 -Jako lišcí ocas?
-Jako hříva koně.

00:32:01 Takže já ti připomínám kobylu?!

00:32:05 Ale Elvírko, jsou jako úsvit slunce, jako červánky.

00:32:10 Slečinko, vždyť vy se celá chvějete, nejste vy zamilovaná?

00:32:15 Náno, když já ho tak nenávidím!

00:33:14 A za chvíli tu máme zimu.

00:33:21 -To jsou nějak velké housle.
-To je viola.

00:33:28 Nikdy jsem neslyšela violu. Jak zní?

00:33:34 Viola je naladěna níž než housle.

00:33:38 Lépe vyjádří stesk a smutek.

00:33:46 Já vám rozsvítím, pane Johane, vždyť na to nemůžete vidět.

00:33:55 -Teď už je brzo tma.
-Jsi hodná.

00:34:00 Naučíte mě hrát - na tu violu?

00:34:12 OZÝVÁ SE SMĚS FALEŠNÝCH TÓNŮ A SKŘÍPÁNÍ

00:34:38 Perfekto. Perfekto! Perfekto!!

00:34:41 Bravo!

00:34:44 Bylo to již takřka dokonalé!

00:34:47 Akorát zde kdybychom mohli, jaksi o oktávu níže.

00:34:51 A jednu čtvrtinku tady k tomu taktu přidat.

00:34:55 A struny rozechvíváme výhradně žíněmi.

00:35:05 No... no...

00:35:07 -Zase jsem se netrefila!
-Ne?!

00:35:11 Protože mám špatné housle! Špatné noty! Špatný stojan!

00:35:15 Špatný šmytec! A špatného učitele!

00:35:19 Papá, já chci všechno lepší! Nejlepší!!

00:35:24 -Jsem totiž hraběcí dcera.
-Co prosím?

00:35:29 Tatínku, oni nás podvedli.

00:35:31 Dali nám tenkrát ty nejhorší housle, co tam měli.

00:35:36 Já jsem chtěla ty druhé!

00:35:39 Ale Špulinko, pro tvé účely jaksi... myslím...

00:35:43 ...že žádné jiné housle by nevydržely tvůj... ehm...

00:35:48 -Chci říct, že...
-Chceš říct, že chyba je ve mně?!

00:35:54 To bych si v životě nedovolil! Chci říct, že chyba je...

00:36:06 ...v učiteli! Ano! Máte okamžitou výpověď!

00:36:12 Ó děkuji, děkuji, děkuji. Děkuji vám, pane hrabě.

00:36:19 Děkuji!

00:36:22 Děkuji ti Bože.

00:36:29 Špulinko, neplač.

00:36:33 Já ti slibuji, že ti najdu toho nejlepšího učitele na celém světě.

00:36:39 -Ale papá...!
-Špulinko.

00:36:46 CVIČÍ NA HOUSLE

00:37:10 Ještě jednou od druhého taktu.

00:37:14 Tam je křížek, Alžbětko. Fis.

00:37:29 -Já vám to kazím.
-Hrajeme přece pro radost.

00:37:34 Ale ty by ses neměla tolik namáhat.

00:37:38 Hrajeme smutně... pro radost.

00:37:53 Poklona, pane hrabě. Vy? Ty...?

00:37:57 Ty jsi ten slavný muzikant, o kterém se všude ve světě mluví?!

00:38:04 Ale odkud já tě znám?

00:38:09 Můj otec vám prodal housle, když dovolíte, pane hrabě.

00:38:14 Tak ty jsi ten chasník z chalupy na našem panství?

00:38:20 Máte schopné a talentované poddané.

00:38:24 Ale ty jsi už jednou moji nabídku odmítl!

00:38:28 Tenkrát jste mi nabídl dvacet zlatých.

00:38:32 Nyní v dopise mluvíte o sto padesáti.

00:38:37 O sto pade...

00:38:39 Dobrá, ale nejdřív si tě pořádně přezkouším.

00:39:04 VIRTUOZNÍ VÝSTUP

00:39:20 Výborně, výborně, výborně!

00:39:27 Špulin... Elvíro! Elvíro!

00:39:32 Cože?! Nikdy!

00:39:37 Ty si dovoluješ...!

00:39:41 Po tom všem přijít a...

00:39:46 ...a ...a...

00:39:52 Ty máš zkrátka jediné štěstí, že nežijeme ve středověku.

00:39:58 Voltaire nás učí jednat s poddanými jako sobě rovnými.

00:40:05 Rousseau nás učí odpouštět.

00:40:11 Takže jenom díky myšlenkám francouzské revoluce

00:40:15 smíš zůstat na zámku jako můj učitel.

00:40:36 ZABUŠENÍ NA DVEŘE

00:40:39 -Kdo jste? Co tu chcete?
-Odpusťte slepému pocestnému.

00:40:46 Jdu po zvuku a slyším muzicírování.

00:40:51 Kde se hraje tak krásná muzika, tam nemohou bydlet zlí lidé.

00:40:57 Tak to máte pravdu. Pojďte.

00:41:03 Pojďte dál. Posaďte se.

00:41:13 Dám vám i suchou košili, co tu zbyla po...

00:41:17 A polévka se jenom přihřeje. Přicházíte zdaleka?

00:41:23 -Až z hlavního města.
-Není pán také muzikant?

00:41:28 Když na věc přijde, na flétničku zapískám.

00:41:39 Na to, aby vám hodili pár grošů do klobouku to stačí.

00:41:44 -Co je nového v hudebním světě?
-Vídeň žije valčíkem, Praha polkou.

00:41:53 A také se povídá něco o nějakém zázračném houslovém virtuosovi.

00:42:01 -Virtuosovi? Kdo to je?
-Je odněkud z Čech.

00:42:07 A prý předčí nejlepší houslisty všech dob.

00:42:12 Hraje skladby, na které si nikdo netroufá.

00:42:17 -Stalo se něco, děvenko?
-Ne, ne...

00:42:21 -Já jen, že se vám zrychlil dech.
-Od pece příliš sálá.

00:42:27 A nepřišla už vaše těžká hodinka?

00:42:33 Jak jste to poznal? Vy nejste slepý?!

00:42:39 Jsem i nejsem. Slepý člověk má svůj vnitřní zrak.

00:42:46 Vnímá co i vidoucímu unikne.

00:42:52 Počítám, že ten zázračný houslista bude otcem vašeho děťátka.

00:42:59 -Kdo jste?
-Netrap se, Alžbětko.

00:43:05 Zažila jsi mnoho smutku a mnoho bolesti tě ještě čeká.

00:43:11 Pamatuj, dokud člověk žije, není dokonáno!

00:43:20 Je to jako v hudbě,po pomalé smutné větě přijde rychlá, radostná.

00:43:32 -Mami!
-Tak jak je?

00:43:36 -Teď... teď tu byl!
-Kdo?

00:43:41 Slepec, vandrák... přelud? Já vlastně nevím.

00:43:52 -Ach!
-Musíš se uklidnit. A chodit.

00:43:56 Pomalu chodit. Neboj, táta už běžel pro porodní bábu.

00:44:06 OZÝVÁ SE VELMI FALEŠNÁ MELODIE

00:44:43 Tralala, tralala...

00:44:48 Alžbětko, Tadeáš napsal.

00:44:59 Píše, že se mu daří dobře a že ještě rok dva setrvá

00:45:05 v dalekém Tyrolsku, protože má nabídku nějakého výhodného turné.

00:45:12 Cestuje od dvora ke dvoru, všude sklízí úspěch a uznání

00:45:17 od urozeného publika.

00:45:21 Tebe pozdravuje.

00:45:25 Ale vždyť to jsou dobré zprávy.

00:45:29 Co? Hlavně, že se tatínkovi daří dobře a že je zdráv.

00:45:49 Vidíte? I na violu se dá zahrát zvesela.

00:45:55 Jsi celá po matce, laskavá a statečná.

00:46:01 Ty sneseš i pravdu.

00:46:05 To nehraje můj Tadeáš, nikdy nehrál.

00:46:13 Ty housle samy tak krásně hrají.

00:46:18 Chcete říct, že kdyby zahrál na jiné, tak by...

00:46:24 -Skřípal jako dřív.
-On to ví?

00:46:29 Člověk tak rád a rychle sám o sobě uvěří, že je geniální.

00:46:35 Ale pak je ve velkém nebezpečí! Co kdyby o své housle přišel?

00:46:42 Já, já mu to musím říct! Ale jak ho mám najít...

00:46:49 -... někde v těch Tyroliích?
-Není v Tyrolích.

00:46:55 Dopis byl poslán ze zdejšího hrabství.

00:47:24 Bravo! Bravo!! Mistr Tadeáš!

00:47:32 Děkuji. Na závěr, na závěr pro vás malý přídaveček.

00:47:38 Ukolébavka.

00:48:19 Hej, mistře Tadeáši, já bych chtěla taky takhle krásně uspat,

00:48:27 abych měla sladké sny.

00:48:30 Já nevím, jestli se to patří. A co by tomu řekl váš pan otec?

00:48:37 Papá? Ten povolí vždycky všechno, co chci já.

00:49:01 Brum, brum, brum.

00:49:08 Kukuč!

00:49:13 Ňuf, ňuf!

00:49:16 Pane hrabě, před vchodem se domáhá vstupu jakási potulná hudebnice.

00:49:24 Tvrdí, že hraje velmi krásně na violu

00:49:28 a že byste určitě ocenil její umění.

00:49:32 Ocenil? To jsou mi moresy?!

00:49:35 Já nemám čas na nějaké potulné hudebnice.

00:49:40 -Zahrála vám vůbec něco?
-Nikoli, pane.

00:49:44 Ale mám dojem, že hraje nyní.

00:49:50 Prosím.

00:49:54 OZÝVÁ SE TKLIVÁ HUDBA

00:50:17 Možná by stála i za hřích...

00:50:51 Á mistře, račte dál. Máte konkurenci!

00:50:57 Vašich kvalit samozřejmě zdaleka ještě nedosahuje, ale uslyšíte sám,

00:51:02 zní jí to velmi pěkně, děvence.

00:51:06 To byla krásná píseň. Můžu se přidat?

00:51:11 Ne, mistře, ta se hraje jenom z lásky.

00:51:15 To je výborný nápad! Zahrajete duo pro housle a violu.

00:51:20 To bude krásné překvapení pro náš nedělní koncert.

00:51:25 Ale nejsme secvičeni.

00:51:28 Ale to je pro vás hračka, mistře Tadeáši! Začnete hned.

00:51:33 Maxi, zařiďte prosím pokoj pro naši milou violistku!

00:51:42 Co má tohle znamenat?! Jak jsi mě vůbec našla?

00:51:46 Na tom teď nezáleží.

00:51:49 Tadeáši, věř mi, nepřišla jsem ti dělat výčitky,

00:51:53 -přišla jsem tě varovat.
-Varovat?! Před čím?

00:51:58 To nehraješ ty, to jen tvoje housle tak zázračně hrajou.

00:52:06 -A ty, ty žiješ v hrozném omylu.
-Co to povídáš?! Hlouposti.

00:52:14 Přesvědči se sám,jestli mi nevěříš, zkus zahrát na jiný nástroj.

00:52:19 Závidíš mi úspěch! A nebo mě chceš mít jen pro sebe?

00:52:24 Lidi si mě žádají, všude kam přijdu mě obdivují, tleskají mi!

00:52:30 Tak jak vám to jde? Už se těším na zítřejší generální zkoušku.

00:52:37 Pohádka pro housle a violu. Prosím.

00:52:42 Promiňte, pane hrabě, ale slečna právě sama usoudila,

00:52:47 že secvičit společné vystoupení v tak krátkém čase

00:52:51 by bylo nad její síly.

00:52:54 Neumím hrát jen tak na objednávku, pane hrabě. Mistr Tadeáš má pravdu.

00:53:04 Ale...

00:53:07 Ale to mě velice mrzí.

00:53:11 Dobrá, tak tady aspoň máte za tu krásnou milostnou serenádu.

00:54:19 Mluvila si s ním?

00:54:40 -Od něj?!
-Od hraběte.

00:54:57 Řekla jsi mu, že má doma syna?

00:55:02 S takovým jako on, už ho vychovávat nechci.

00:55:10 Jsi tady?!

00:55:13 Tak ozvi se - ať jsi, kdo jsi!

00:55:18 Ty, ty duchu dřeva, nebo jak si říkáš?!

00:55:26 Podvedl jsi mě!

00:55:30 Tohle jsem nechtěl.

00:55:37 Co je? Nemám moc času.

00:55:42 Nejsi sám, co zasvětil svůj život práci se dřevem.

00:55:46 -Podvedl jsi mě!
-Já? Tebe?

00:55:51 Tvoje kouzelné dřevo. Kdo ti o ně stál?!

00:55:57 Postavil jsi z něj snad špatné housle?

00:56:01 Chtěl jsem obětovat svůj život a ne...

00:56:07 Vychoval jsem špatného člověka.

00:56:12 Chtěl jsi z něj mít houslového virtuosa.

00:56:16 A tvůj syn je houslový virtuos.

00:56:21 Přemýšlel jsi ale někdy o tom, čím chtěl být tvůj syn?

00:56:27 Co chce tvůj syn?!

00:56:46 Slečna Elvíra se omlouvá za malé zpoždění,

00:56:50 ale za vteřinku je tady!

00:57:07 OZÝVAJÍ SE NEPŘÍJEMNÉ TÓNY

00:57:20 Á... Au!

00:57:21 Odpusťte, Tadeáši, au, Nána je nemožná!

00:57:25 Strašně mi utáhla šňěrovačku, a když jsem ji žádala,

00:57:29 ať mi ji povolí, zmizela! Au...

00:57:32 Ta ženská vůbec nechápe, že ke hře potřebuju

00:57:35 pocit volnosti a svobody. Au.

00:57:38 Druhou větu andante amoroso prosím. Soustřeďte se.

00:57:45 OPĚT SKŘÍPÁNÍ

00:57:51 Ó... Já... Já nemůžu. Já...!

00:57:58 -Co je vám?!
-Já se asi dusím... Ó... ó...

00:58:03 -Běžte se převléknout, slečno.
-Okamžitě mi povolte šněrovačku.

00:58:06 Já asi omdlím!! Á...

00:58:09 -Ten uzlík nejde.
-Tak ho překousněte!

00:58:14 -Mně je ale strašně.
-Elvíro! Ne, ne!

00:58:18 -Pomoc, pomoc!
-Co se stalo?!

00:58:21 -Slečna nám omdlela!
-Pane bože!

00:58:24 Slečinko! Elvírko, no... Proboha ona snad nedýchá.

00:58:28 Co koukáte? Utíkejte pro komorníka!

00:58:30 Utíkejte, prostírá v jídelně! No, šup, šup!

00:58:33 Je pryč.

00:58:35 Je pryč. Tak honem, vyměníme je! Ták.

00:58:39 Slečno, ještě tu šněrovačku.

00:58:42 -Dobrý?
-Dobrý.

00:58:44 Pojďte, ona tam leží...

00:58:46 Náno! Jestli mi ještě jednou takhle uvážete šněrovačku,

00:58:50 -okamžitě vás propustím!
-Promiňte, slečno...

00:58:54 Už je to v pořádku, mistře.

00:58:59 Ale já se přece jenom dnes projdu na čerstvém vzduchu.

00:59:04 Ano, ano.

00:59:17 -Omdlévá takhle často?
-I několikrát denně, pane.

00:59:28 -Našel jsem ho v lese na mýtině.
-Pane bože, vy jste celý od bláta!

00:59:34 -Ležel tam jako podťatý strom.
-Běž prosím tě.

00:59:37 -Běžte, my tu s dědečkem zůstaneme.
-Uvař mu čaj, ať se zahřeje.

00:59:43 Přinesu mu čistý šaty.

00:59:58 Na dnešním večeru mi nesmírně záleží, Tadeáši.

01:00:03 Dvorní rada Hofbach je velký znalec houslové hry.

01:00:08 Možná, že úspěch dnešního koncertu by mohl i vám otevřít dveře

01:00:15 na císařský dvůr.

01:00:17 A já bych tam mohla vystoupit v kategorii mladých talentů.

01:00:23 Špulinko, to snad ne? Snad nechceš, abych se dostal do vyhnanství?

01:00:29 Jakže jste to říkal včera, mistře? Andante amoroso?

01:00:40 OZÝVAJÍ SE KRÁSNÉ TÓNY

01:01:06 Špulinko, výborně!

01:01:10 Tak Maxi!

01:01:13 Jak jsi to dokázala?

01:01:16 Ale papá, vždyť já jsem ti přece vždycky říkala,

01:01:20 že potřebuji mladého, hodného a pohledného učitele.

01:01:24 -S dovolením, pane hrabě...
-Vraťte mi mé housle, slečno!

01:01:28 A mistr Tadeáš je přece učitel nad učitele, že?

01:01:32 Mé housle!

01:01:34 Tadeáši, jste geniální! G e n i á l n í !

01:01:41 Okamžitě vám zvyšuji hodinový honorář na dvojnásobek.

01:01:45 A co na dvojnásobek?! Na pětinásobek!

01:01:49 Protože naučit mou dceru hrát na housle, to se nedá,

01:01:53 to se nedá vyvážit zlatem.

01:01:57 To znamená popřít všechny přírodní zákony!

01:02:01 Špulinko, zahraj ještě.

01:02:04 OPĚT KRÁSNÁ HUDBA

01:02:21 Tadeáši.

01:02:28 Umírá.

01:02:32 Měli bychom zavolat faráře.

01:03:00 Přátelé, musím se vám s něčím svěřit.

01:03:05 Dnešní den je pro mne zcela mimořádný.

01:03:09 Nejen proto, že mám tu vzácnou čest a potěšení

01:03:13 přivítat na svém skromném zámku hosty tak milé a vzácné,

01:03:18 ale po letech odříkání a pilného cvičení má dcera Elvíra

01:03:24 přemohla svůj ostych a rozhodla se předstoupit před veřejnost

01:03:28 jako sólová houslistka.

01:03:32 Nemalou roli v tom sehrál její nový učitel, slavný mistr Tadeáš.

01:03:39 Ale dosti řečí - nechť promluví hudba v podání Elvíry.

01:04:03 Tadeáši, musíš domů, tvůj otec umírá.

01:04:36 Právě zemřel.

01:04:43 To on! Je to podvodník a lump!

01:04:47 On ty housle začaroval!

01:04:49 Začaroval?!

01:04:52 Jsou začarované!

01:04:55 Jsou začarované! Pomóc! Pomóc...

01:05:00 Běžte. A nebojte se, jsou to jen obyčejné housle.

01:05:09 Papá! Papá! Papá!

01:05:14 Dělej něco! Áááá! Pomóc! Áááá...

01:05:24 -A jak to bylo dál, tatínku?
-Dál už to znáš.

01:05:30 Měli jsme s maminkou svatbu. A ty ses nám narodil.

01:05:34 Koupili jsme si koně.

01:05:37 To mně byly dva, když jsem se narodil?

01:05:40 Jak jsi na to přišel?

01:05:44 Táta povídal, že tři roky povozničí a už toho má plný zuby.

01:05:51 Hele, hele, hele...

01:05:55 A ty dopadneš taky tak, jestli nebudeš cvičit, tak šup...

01:06:00 Skryté titulky: Kateřina Uhlířová