Zlata Adamovská, Jiří Langmajer a Ondřej Vetchý ve filmové adaptaci slavného románu Vladimíra Párala o věčném koloběhu zkaženosti světa. Koprodukční snímek ČT (2004). Dále hrají: J. Prachař, K. Kloubková, J. Vlasák, V. Žilková, M. Taclík, P. Špalková, M. Igonda a další. Scénář P. Poledňák a V. Polesný. Kamera J. Špelda. Režie V. Polesný
00:03:38 PÍSNIČKA: Jsi jako slunce za oknem,
00:03:46 tvá záře přijde ke mně změněná.
00:03:53 Nemůžeš ke mně projít sklem,
00:04:00 což pro mě jednoznačně znamená,
00:04:11 že se tu budu zimou třást.
00:04:16 -Co blbneš, vole?
-Promiň.
00:04:25 Když z tebe přijde jenom část,
00:04:32 ta část co za moc ani nestojí.
00:04:38 Vždycky když jsi se mnou sama...
00:04:41 -Běž, Helenko. Vzduch je čistej.
-Tak jo. Tak děkuju.
00:04:45 Nemáš za co. Potěšení bylo na mé straně.
00:04:49 No utíkej!
00:04:57 Jsi jako slunce za oknem,
00:05:03 za oknem, které nejde otevřít.
00:05:11 A já zas bledý sám tu jsem
00:05:18 a nemohu se opálit.
00:05:28 Pardon.
00:05:34 Zítra je partajní výbor.
00:05:36 Udělám Abrta, Bártu, Cahu, Dolejšího a Erbena.
00:05:39 Výborně. Já vlítnu na Fojta, Řezáče a Chodovskýho.
00:05:42 A víš co? Ještě jednou přejedu Abrta, Bártu a Cahu.
00:05:50 Všichni už jsou za vodou, Bogane. Jenom my musíme pořád škemrat.
00:05:55 A oni se nám za zády chechtaj. Staraj se o svoje auťáky a chaty.
00:05:59 Aby ne. Oni už maj svý jistý.
00:06:01 No tak Jolano! Neboj. Dostaneme ho.
00:06:06 A co Julda? Zkusils něco na Juldu? Mohl by třeba bydlet na té faře.
00:06:11 Stejně tam pořád chodí. Tak zkusils to, prosím tě?
00:06:14 To je takovej idiot.
00:06:16 -Ahoj, Romane.
-Ahoj, Juldo.
00:06:19 -Kampak jdeš?
-K Labi. Co se tu dá jinýho?
00:06:24 -Nechceš jít radši se mnou?
-Dneska radši ne. Jdu se koupat.
00:06:29 -Pojď se mnou.
-Chci jít na plovárnu. Stačí?
00:06:33 Člověk, který pomáhá druhým, oblaží nejvíc sám sebe. Rozumíš?
00:06:39 Tak o tom aspoň přemýšlej.
00:06:41 No jo, tak jo. Třeba někdy jindy.
00:06:47 Klidně je tam ode mě pozdravuj, ale teď promiň.
00:06:50 Spěchám na autobus.
00:07:06 Ty vole! Carevič!
00:07:09 Podle tý tašky to vypadá, že letadlo z Paříže mělo zpoždění.
00:07:13 No, na tebe tu čekáme od rána, vole.
00:07:24 Romano!
00:07:58 -Je nabručenej.
-Zavolej ho.
00:08:01 Borku, pojď k nám!
00:08:05 -Kam to jdeme?
-Jen pojď! Nebudeš litovat.
00:08:10 -Já už dál nejdu.
-Pojď!
00:08:20 Hele, nepřipadám ti nějakej starej?
00:08:27 Připadáš mi jako úchyl.
00:08:38 Úchyl?
00:08:46 Ty vole!
00:08:50 Pane Teo! Přinesl jsem vám jídlo, pane Teo. Dobrý den.
00:08:54 Máte hlad teď?
00:08:58 Tak já vás potom nakrmím.
00:09:02 Nemusíte na záchod, Pane Teo? Ne? Dobrý?
00:09:07 Já už dneska nikam nemusím. Mně je tady s váma dobře.
00:09:16 Mně je vlastně dobře jenom tady.
00:09:19 Budu tady jenom tak tiše sedět, jo?
00:09:26 Luxory and Languor of Riviera Yachting.
00:09:33 Co děláš? Se tady udusíme, ne?
00:09:36 Je to zaseklý.
00:09:39 Rainier and Grace...
00:09:44 Asi Grace Kelly, ta monacká kněžna, ne?
00:09:47 Nečum!
00:09:50 The elegance of his floating villa. Co je to floating villa?
00:09:59 Barák na vodě. Teda na moři. Takovej hausbot, ale na moři.
00:10:07 -Chceš?
-Jasně!
00:10:11 -Pluje?
-No, pluje.
00:10:14 -Nic pro nás, co?
-Hm. Asi ne.
00:10:18 Vidíš to? Jídelny se stříbrným nádobím a ty hory žrádla.
00:10:23 Barevný. To je k vzteku, ne?
00:10:26 To jo. Já se dívám na ty obrázky.
00:10:31 Zatím.
00:10:34 -Hele, Borku, víš co?
-Co jako?
00:10:38 Že spolu bydlíme v jednom baráku, ještě neznamená, že...
00:10:40 Já jsem tě viděl dneska jezdit na dvoře. Krása!
00:10:45 Tys mi asi nerozuměl. Nemám zájem.
00:10:49 VENKU TROUBÍ AUTO To je Frank!
00:10:52 -Cože? Nikam nepůjdeš!
-Co blbneš, vole?
00:11:02 Ahoj!
00:11:11 Co je? Co pořád čumíš, Carevič?
00:11:14 Románku, večeře!
00:11:19 -Počkej.
-Malá, sladká.
00:11:24 Ten je nádhernej. Jsi dokonalej. Chci ho mít.
00:11:28 Chceš to se mnou dělat? Řekni. Chceš teď?
00:11:32 -Chcu.
-Nahlas.
00:11:33 Ano!
00:11:35 -A uděláš dneska pro mě něco?
-Všecko.
00:11:38 Tak na. Obleč si to. Vem si to na sebe.
00:11:41 -Ale to jsou svatební šaty.
-To je jedno. Dělej!
00:11:49 -Klekni si!
-Udělám všechno, miláčku.
00:12:04 Sundej to! No tak dělej!
00:12:10 A teď jdi. No vypadni!
00:12:21 Chcu ten modrej barák vidět letět do luftu.
00:12:24 Ať vyletí do luftu.
00:12:26 Ať se těma svejma prachama udusej, impotenti zasraný!
00:12:30 Schejbalovi povolujou nervy.
00:12:32 Dobře mu tak. Stejně dělá hovno. Co Valach?
00:12:34 Zase slíbil. Buřina jde ráno na okres. Připomněla jsem mu.
00:12:38 Skvělý. Ráno udělám Abrta, Bártu, Cahu...
00:12:41 Sundej si ponožky.
00:12:44 A potom ještě Řezáče.
00:12:50 Vidíš to? Hajzlové! Spotřebujou všechnu vodu
00:12:54 jenom proto, že se celej den válej ve vaně!
00:12:57 Já snad budu chodit koupat děcko do sklepa, nebo co?
00:13:01 Žolíčku, takhle ne.
00:13:05 Koukej.
00:13:11 Kurvy!
00:13:21 Nulla dies sine linea.
00:13:25 Mohla jsi použít vanu u soudruha náměstka.
00:13:28 Nechápu, proč jsi nepoužila koupelnu u soudruha náměstka.
00:13:32 -Toho hajzla mi ani nepřipomínej.
-Určitě má v koupelně i bidet.
00:13:35 -To je co?
-Vodotrysk, kterej stříká vodu.
00:13:38 Blbejm do ksichtu! Tak to ne, Maddo.
00:13:42 Nejdřív mně vyčistit boty, pak sobě umejt krk. Mazej!
00:13:45 -Nech mě! Neteče voda.
-Ve sklepě je jí dost.
00:13:47 -Nepotáhnu kýbl do 2.patra.
-Potáhneš!
00:13:50 -Víš co? Polib mi...
-Jak je to podle Juldova desatera?
00:13:53 -Leností začíná hřích.
-Dej tu pracku pryč!
00:14:01 Koušu pěkně, co? Všichni to říkají.
00:14:04 Mně se to líbí. To takhle koušeš všude?
00:14:09 To si piš!
00:14:12 Budu muset jít.
00:14:18 Tak zase zítra, pane Teo.
00:14:22 -Nereagujou.
-Jdi na ně. Chce to akci, Bogane.
00:14:26 Musíme jim něco provýst, aby si vůbec všimli, že tady jsme.
00:14:31 Když si pomyslím, že za chvíli budeme tři...
00:14:35 Vyválčili jsme tuhle cimru, vyválčíme i kvartýr.
00:14:39 -Já už tomu nevěřím.
-Jolino! No tak!
00:14:45 Jsou jenom dva druhy lidí. S kvartýrem, anebo bez něj.
00:14:50 A mezi nima je ostnatej drát.
00:14:57 Nemám já v životě smůlu? Když můžu mít pořádnýho chlapa,
00:15:01 tak je to můj brácha.
00:15:07 Proboha!
00:15:18 Nechte ji u sebe, prosím! Aspoň na pár dnů.
00:15:21 -Proč jako?
-Oni přece nemůžou...
00:15:26 -Co?
-Přece nemůžou spolu. Chápete?
00:15:31 -Co to mektáte, člověče?
-Oni spolu asi to...
00:15:36 Cože? Ty ses zbláznil, ne?
00:15:39 Hlavně mě ty vaše prasárny vůbec nezajímaj, ty idiote!
00:15:42 Zpomal, kamaráde. Nezapomeň, že bydlíš na dívčí svobodárně!
00:15:45 -A jsi dívka? Ukaž!
-Ta vaše štětka patří do Kostomlat.
00:15:50 Ty krávo!
00:15:54 Ty kancelářská filcko!
00:15:57 Nechala ses zbouchnout od toho debila kvůli kvartýru!
00:16:00 Už na něj víckrát nešahej. Ty pojď!
00:16:12 Languor - ochablost, sklíčenost, mdloba, tupost.
00:16:18 Dělej! Chtěj ti sem nakvartýrovat Alexe.
00:16:21 -Cože?
-Alexe! Přeříz vlastní ségru.
00:16:25 Serafina? Ne! Alexe tu nechci. Languor.
00:16:30 -Co?
-Tupost.
00:16:52 Zahajuju domovní schůzi. Je to jasný!
00:16:55 Alex nemůže dál bydlet s Maddou v jednom pokoji.
00:16:58 -Kde tedy mám bydlet?
-My odmítáme tu štětku u nás.
00:17:01 -Co?
-Odmítáme.
00:17:04 -Já chci k Borkovi.
-To nikdy. Nikdy!
00:17:07 Situace v tomhle domě se stává neúnosnou.
00:17:09 My chceme bydlet jako normální lidi. My chceme byt.
00:17:12 Chceme bydlet jako normální lidi v normálním paneláku!
00:17:17 Výborně, ředitelskej. Ty se nám hodíš. Skoč pro tatínka.
00:17:20 -Nejsou doma. Šli do kina.
-Tak to tady budou cobydup.
00:17:24 No to nebudeme čekat. Revoluční výbor domu číslo 2000
00:17:28 bere věc do vlastních rukou. Takže Tušlům okamžitě byt,
00:17:32 tím pádem volná dívčí svobodárna pro Maddu
00:17:35 a volná místnost na mužský svobodárně pro Borka Trojana
00:17:38 a volná montércimra pro montéry.
00:17:45 Stalo se něco?
00:17:47 Ne. Vůbec nic. Pohodička. Akorát tu došlo ke znásilnění.
00:17:51 Znásilnění? Románku, bež domů.
00:17:56 Nebýt toho znásilnění, madam, tak byste si možná ani nevšimla,
00:18:00 že tady nebydlíte sami.
-Čekám na svobodárnu už druhý rok.
00:18:04 Inženýr, který nemá klid na to, aby se systematicky vzdělával,
00:18:07 je pro podnik dost málo perspektivní.
00:18:10 A já chcu pokoj pro sebe, jako má váš Románek.
00:18:13 Pracující lid požaduje byt.
00:18:15 Podívejte, soudruzi, obávám se, že to dnes večer nevyřešíme
00:18:19 tady na schodech. Pojďme zatím najít nějaké provizorium.
00:18:25 Na provizoriumy jsem teda už dost alergická.
00:18:28 To já taky. Zatím by stačilo, kdyby tady Alex šel k Borkovi.
00:18:32 Nikdy!
00:18:33 Přece nechcete, abych k tomu volal Bezpečnost.
00:18:36 Ale zejtra tím pádem nejdu do háku. Stěhuju se.
00:18:40 Soudruhu ředitele, navrhuju řešení, které uspokojí čtyři lidi najednou.
00:18:44 Usnesení na schodech nepřijímám, byť v informativní podobě.
00:18:49 Slečno Serafínová, sbalte si věci, Budete pár dnů bydlet u nás.
00:18:53 Od zítřka! A od zítřka to začneme operativně řešit.
00:19:17 Musíš začínat už ráno? Přeháníš to.
00:19:20 -Ano, miláčku.
-Ty mě vůbec neposloucháš.
00:19:24 -Ne, miláčku.
-Schází ti něco? Nebolí tě hlava?
00:19:29 -Ano, miláčku, ne, miláčku.
-Co ti schází?
00:19:35 Příšerně nic.
00:19:42 To je ta holka seshora.
00:19:44 Jdi napustit vanu, nebo ten její pach už nikdy nevyvětráme.
00:19:57 Pěkný.
00:20:03 Jé, vy máte ale knížek.
00:20:07 Baudelaire. To je něco o bordelech?
00:20:16 -Vezmeš si rýži, nebo brambory?
-To je jedno.
00:20:19 -Jak jedno?
-Dejte, co máte, ne?
00:20:22 K filetům dávám přednost rýži. Zita s Romanem raději brambory.
00:20:29 Já sním, co mi dáte. Třeba obojí.
00:20:43 -To je přilepený?
-To je omáčník.
00:20:58 Po obědě jedeme na chatu, slečno Serafinová.
00:21:02 Doufám, že všecko bude v pořádku. Hlavně sem nikoho nevoďte.
00:21:05 Nejméně toho vašeho bratra. To vám snad nemusím říkat.
00:21:10 Jasně.
00:21:14 PÍSNIČKA:
00:21:15 Jestli se, slečno, nepletu, my musíme se znát,
00:21:21 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne,
00:21:25 my musíme se znát.
00:21:28 Jsem vynálezce korzetu a lásky advokát,
00:21:35 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne
00:21:38 a lásky advokát.
00:21:47 A vy jste kočka, která za větví šelestů,
00:21:53 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne...
00:22:16 Řekla jsem svlíknout do půl těla. To snad není pravda.
00:22:20 Otevřete pusu, otočte se, zakašlejte.
00:22:26 Dobrý. Zdravej. Dál!
00:22:28 -Bolí vás něco?
-Ne.
00:22:32 Otevřete pusu. Natočte se mi. Zakašlete. Pořádně!
00:22:37 Další!
00:22:39 ZVONÍ TELEFON
00:22:41 Ordinace. Paní doktorko, máte telefon.
00:22:45 -Nemám čas.
-Volá Monika.
00:22:49 No, co se děje?
00:22:51 MUŽ KAŠLE Přestaňte!
00:22:54 Inženýr s plachetnicí? Hele, na to se můžu vykašlat.
00:23:00 To nebylo na vás.
00:23:03 Hele, inženýr ať mi plachetnici půjčí a sám skočí do moře.
00:23:07 Já už na to nejsem. Večer sháním brambory. Zdar!
00:23:14 Jsme zdraví. Na shledanou. Další!
00:23:27 Co nám tady děláte striptýz, člověče?
00:23:30 Říkala jste do půl těla, ale neřekla jste, o kterou půlku jde.
00:23:33 Tak si račte vybrat.
00:23:35 -Serafin Alex. Inženýr?
-Bez toho inženýra.
00:23:40 -Serafin. Vy tady máte bratra, ne?
-Bratra. Bohužel. Moje lepší já.
00:23:44 -Toho požárníka.
-Ale toho už jsme dělaly, ne?
00:23:47 -Budete mě ještě vyšetřovat?
-Ano. Samozřejmě.
00:23:51 Ale to si oblíkněte a to si svlíkněte.
00:24:05 Cigaretu?
00:24:07 Tady v ordinaci nekouříme, soudruhu Serafine. Otočte se!
00:24:10 Pardon.
00:24:13 Mám dýchat?
00:24:18 Dýchejte zhluboka.
00:24:24 Zhluboka dýchám vždycky po... Jestli vás to zajímá.
00:24:33 Ne! Dobrý.
00:24:37 Počkám venku. Stejně už končíte.
00:24:43 Paní Jandová, cigaretu!
00:24:46 Alexi, začíná válka s Gráfem. Totální boj do konečného vítězství.
00:24:50 Poslouchej. Mám to tady všechno, dokonce i s kopiema.
00:24:53 Jolana je totiž borec. Pronikla do direktorova sekretariátu.
00:24:56 Hele fakturku. Vymalování ředitelova bytu. Ze státního.
00:24:59 Pokračuju dál. Třicet chlebíčků a dvě láhve Pražského výběru
00:25:02 při návštěvě guinejský delegace. A do dneška nebyl vrácen kajak,
00:25:06 který si Gráf už dávno půjčil.
-Co z toho. Stejně byl děravej.
00:25:09 -Jak to víš?
-Sám jsem ho opravoval.
00:25:11 Ty vole! Víš, co zmizelo? Čtyři dárkové kolekce Dědů Mrázů.
00:25:15 Ty, co přivezla Gráfka. Jako že bys mi to mohl podepsat.
00:25:21 Hele, odpal, Tušl!
00:25:25 Jestli sis myslel, že nad tímhle otevřu hubu, víš, co mi můžeš?
00:25:29 Otevřít vrata. Nazdar!
00:25:34 Jdi do prdele!
00:25:49 -Tak co?
-Co?
00:25:51 -Ptám se "tak co".
-No nic. Nespolupracuje.
00:25:53 Bodejť by spolupracoval, když si vozí zadek v ředitelským autě.
00:25:59 -To skampolo...
-Sedne jí.
00:26:01 To skampolo znám. Měla ho na sobě Gráfka
00:26:05 na zájezdě do Brna na veletrh.
00:26:11 -Bogane!
-Jolano?
00:26:43 Tady jsem byla ráno. Brambory nemaj.
00:26:46 Opravdu?
00:26:50 Maddo, dala jsem ti dva ručníky. Modrý na obličej, růžový na tělo.
00:26:56 Jo? Vám se zdá moje tělo růžový? Jakej máte vy?
00:27:01 Tady ten, co byl bílý.
00:27:05 Zelený je Romanův a fialový pana Gráfa.
00:27:08 Jasný. Roman je zelenáč a váš pán... Proč fialový?
00:27:13 Ale aspoň něco barevnýho v týhle šedi.
00:27:21 Berte to místo kytice.
00:27:23 Pane jo! To by orchidej vyšla levnějc.
00:27:28 Já to neplatil. Kdysi jsem dal paní vedoucí do kupy chladící pult.
00:27:36 -To vám asi zabralo spoustu času.
-Poslal jsem na to učedníka.
00:27:41 -Nechme toho. Dáš si tataráka?
-Jo. Ale namíchám si ho sama.
00:27:48 Zahraješ mi něco, Románku? Umíš nějaký bítlsáky?
00:28:02 Mají tady skvělej sibiřskej kaviár.
00:28:05 Tady jste taky dával do kupy chlazení?
00:28:08 Ne. Topení.
00:28:12 Rozdávám chlad i žár.
00:28:15 -Pane Serafine...
-Alex.
00:28:19 Pane Alexi, já poslední dobou, vlastně dlouhou dobu žiju sama.
00:28:26 Já taky. První věc, která nás dva spojuje.
00:28:39 S poukazem na resty ze čtvrté cenové přestrukturace
00:28:43 žádáme o okamžité a důkladné přešetření celé záležitosti.
00:28:47 Adresát: Státní banka československá.
00:28:50 A co takhle to poslat někomu jako na vědomí?
00:28:53 Jolano, ty jsi hlava! Okresní výbor lidové kontroly.
00:28:57 A proč ne rovnou prokuratura?
00:29:29 -Ty boxuješ?
-Ale ne. To mi jenom mamka...
00:29:34 -Tak pojď. Dáme si mač.
-Jakej mač?
00:29:37 No přece boxerskej. Znáš Němečka od nás z Rudý hvězdy?
00:29:41 -To nejde. Vždyť jsi holka.
-Ale o tři járy starší.
00:29:45 Raz, dva, tři, čtyři,
00:29:50 pět, šest, sedm,
00:29:57 osm,
00:30:01 devět.
00:30:03 Já jsem tě nenáviděl až k zvracení.
00:30:07 Deset.
00:30:10 Ne! Ne! Prosím! Ne!
00:30:19 Tak pojď! Tak pojď, ty ďáble!
00:30:22 Pojď! Pojď! Bože! Ó, bože, já jsem tak šťastná!
00:30:27 Já jsem tak šťastná, bože! Ďáble!
00:30:30 Vyhrajem to, vyhrajem!
00:30:33 Žolíčku, takhle je to krásný. Bez rizika.
00:30:36 Bogánku, vždyť si můžeme udělat ještě jedno.
00:30:39 Vyhrajem!
00:30:42 No vidíš. Už ti to jde líp.
00:30:45 Neboj se. Máš masíčko jako kuřátko.
00:30:51 A bílý maso já zbožňuju. Tak se snaž!
00:31:01 -Co je?
-Jak co je? Já tady bydlím, vole!
00:31:06 -Jo, ty tady bydlíš?
-Jasně že tady bydlím.
00:31:09 -Ty jsi ten inženýrskej?
-Máte správný informace.
00:31:12 -A ty jsi co jako?
-Moment, vole.
00:31:15 Olda, náš šéf, Valtr, Štěpa a mně říkaj Dízlák.
00:31:20 Jinak slušná montérská parta. Sem nás šoupli, tak jsme tady.
00:31:24 -Ale to je vyloučený!
-Proč?
00:31:27 Protože potřebuju, kurva, studovat. Potřebuju klid. To je moje!
00:31:31 Aha! Pan inženýrskej to chce někam dotáhnout. Štěpo, skoč pro pivo!
00:31:38 To pivo je na mě, ale pak vypadnete!
00:31:41 Prachy si nech. Stejně bereš hovno. Inženýři v týhle zemi berou hovno.
00:31:45 -Ty víš o tom hovno.
-Ty nebudeš žádná výjimka, vole.
00:31:50 -To je tvoje?
-Jo. To je moje.
00:31:53 -Budeš se muset smrsknout.
-Ty vole, co mi to bereš!
00:31:57 -Podívejte, co čte za prasečinky.
-Na to mi nešahej. Dej mi to!
00:32:02 Štěpo, skoč pro to pívo. Dneska tady bude veselo.
00:32:07 Já se učím anglicky, vy kreténi!
00:32:24 Do prdele!
00:32:32 Vy si tu sedíte jak někde v plážovém bistru.
00:32:36 Přesně tak. Jako v Mentonu. Nebo v Cap "deantibs".
00:32:43 Cap d'Antibes! Ale koukám, že vy dáváte přednost angličtině.
00:32:48 V mém oboru je ztráta času studovat jiný jazyk.
00:32:53 -Co není ztráta času?
-Například technologie.
00:33:01 Asi máte velkou citižádost, pane inženýre, co?
00:33:04 To ano. Proč ne? JE SLYŠET OPILÉ HULÁKÁNÍ MONTÉRŮ
00:33:07 -U vás je nějak veselo.
-Přijeli montéři.
00:33:10 -Aha. neviděl jste našeho Románka?
-Ne.
00:33:15 Asi šel s panem Serafinem tam nahoru.
00:33:18 Nevím, jestli je pro něj ten pan Julda dobrá společnost.
00:33:21 -Trošku podivín. Nezdá se vám?
-Hm.
00:33:25 -Kde budete spát?
-Nejspíš v kůlně, až se to tam...
00:33:30 -Co?
-Nejspíš v tý kůlně.
00:33:34 Hodně štěstí!
00:33:36 Dobré ránko!
00:33:38 Hele!
00:33:44 Co koukáte, Jandová? Plášť!
00:33:51 Další!
00:33:53 On už je tam jenom jeden. V 11 jsem je poslala domů.
00:33:56 Tak sem nacvičte toho jednoho, když byl tak trpělivej.
00:34:00 To on je velice. Pojďte vy. Pojďte!
00:34:04 Dobrý den.
00:34:07 -Jdu si dát čoudíka.
-No jo.
00:34:10 Tak do půl těla! Co je vám?
00:34:12 Přišel jsem za vámi kvůli dětem. Myslím, že jsou nemocné.
00:34:16 Jakým dětem? Na nemocný děti si zavolejte pohotovost.
00:34:21 To právě nejde. Proto jsem přišel požádat o pomoc vás.
00:34:26 Prosím vás, kdo vůbec jste? Máte u nás kartu?
00:34:31 Ano. Jmenuji se Julda Serafin.
00:34:39 PÍSNIČKA:
00:34:40 Na okno klepe ti paprsek z perleti,
00:34:46 měsíc ho poslal za tebou.
00:34:51 Já šlapu potichu mozaiku chodníku,
00:34:56 smutný stín táhnu za sebou.
00:35:02 Co kdyby ten můj stín sbohem dal svému žalu,
00:35:07 do louže hodil splín, do bláta nebo kalu?
00:35:13 Co kdyby ten můj stín vyšplhal po fasádě?
00:35:19 Moh by jak harlekýn vodit tě po zahradě...
00:35:23 Já tě miluju, Maddo.
00:35:25 Víš, že jsi můj první kluk, kterej mě doopravdicky miluje.
00:35:29 Mě všichni akorát odtáhli v parku do křoví.
00:35:32 Jen si potřebovali ulevit a já jsem je nezajímala.
00:35:35 Jako třeba támhleten. To je taky pěknej hajzl.
00:35:40 -Kdo?
-Támhleten fešák.
00:35:43 Zabít ho je málo. Hele, jdi za ním a řekni mu, co si o něm myslím.
00:35:48 -A co si jako o něm myslíš?
-Že je svině.
00:35:51 Ta největší svině na světě. Nebo se ho bojíš?
00:35:55 -Nebojím.
-No tak jdi.
00:36:02 Otevři pusu. Pořádně! Jak se jmenuješ?
00:36:06 Aranka.
00:36:10 Tak si to oblíkni.
00:36:12 Aranka je tady jedna z nejšikovnějších. Viď, Aranko?
00:36:19 Ani moc nevím, kde vlastně začít.
00:36:22 To je úplně jedno, paní doktorko. Jim stačí, že si jich někdo všímá.
00:36:28 Dobrý den. Právo, Hospodářky.
00:36:34 Díky.
00:36:46 -Pane Secký!
-Ahoj, Romane.
00:36:49 -Vy jste největší svině na světě.
-Ale jdi. To mi vzkazuje pan otec?
00:36:54 Ne. Madda Serafinová a já.
00:36:58 Můj velmi mladý příteli, mě v tomhle městě nemůže urazit nikdo.
00:37:03 Tím méně nějaká slečna Serafinová.
00:37:08 Nazdar.
00:37:14 Dobrý.
00:37:25 -Andrea...
-Pejzlová.
00:37:29 Chrchlaj pěkně. Padly na to všechny recepty, co mám s sebou.
00:37:32 Tahle holčička musí jít na krční. Že to ta sociálka takhle nechá?
00:37:38 Já napíšu hned zprávu. To jsou hrozný podmínky.
00:37:43 Víte, že jsem si myslela, když jste pro mě přijel, že mě táhnete,
00:37:47 abych nějakýmu jedináčkovi předepsala acylpirin?
00:37:50 Vy my tady mezitím nachystáte uchrchlanej děcák.
00:37:55 Víte, co je absurdní? Že ty děti nakonec vypadaj stejně spokojený.
00:37:59 Beati mites, quia ipsi heraditabunt terram.
00:38:03 Latinsky umím říct jenom průjem.
00:38:05 Diarrhoea.
00:38:07 Blahoslavení tiší, neboť oni Zemi vládnouti budou.
00:38:12 Vidíte. Já jsem chtěla být slavnej neurochirurg.
00:38:17 A skončila jsem v chemičce.
00:38:24 Zítra se zastavím, zkontroluju je a přivezu jim nějaký ovoce.
00:38:29 Co doma mám.
00:38:32 Jste hodná, paní doktorko. Děkuju. Stavím se pro vás zítra do ordinace
00:38:37 Teda Maddo, s tebou se dá měsíčně utratit milion.
00:38:41 Jedna fláděra za sto čtyřicet. Na to padne celý moje kapesný.
00:38:45 No tak řeknem starejm, ať nám přidaj, ne?
00:38:48 Ty starý mince, co si doma sušej, se nehoděj ani do automatu.
00:38:58 -Šílený vedro.
-A tři.
00:39:03 Pro ty děti z děcáku by se mělo něco udělat.
00:39:07 Čtyři, sedm.
00:39:09 Je mi jich líto. Ve vaší moci to je.
00:39:15 -Čtyři.
-Doufám, že se brzo ochladí.
00:39:19 Naštěstí máme vůz s otevřenou střechou.
00:39:21 -Mě by zajímalo, kde máme synka.
-Viděl jsem ho odpoledne
00:39:24 před Bohemkou. Vypadal velmi odhodlaně.
00:39:28 -Odhodlaně? K čemu?
-Ke všemu. Asi za tím bude ženská.
00:39:35 V šestnácti se chlapci mění v muže.
00:39:38 Jakmile promluví krev, nedá se s tím nic dělat.
00:39:48 Náš Zorro mstitel.
00:39:51 Romane! Románku!
00:39:58 Pojď ven, ty moje bílá kůžičko! Pojď znovu!
00:40:05 Čuně! Co tvůj modrej déšť rovnou do mýho ksichtu?
00:40:12 Má básnickou žílu ta děvka.
00:40:16 Stůj! Proboha, dělej něco. Ona mu ublíží.
00:40:20 Život je pud ukájení, milá Zito. Kdo to řekl? Freud?
00:40:23 Kde vzali na ten chlast? To jediné mě teď zajímá.
00:40:28 Začínám to tušit. Ztratily se ty starý mince,
00:40:32 náušnice po babičce a taliře ze svatební výbavy.
00:40:36 Romane! Románku!
00:40:40 Kurva, táhněte už všichni do hajzlu! Já chci spát.
00:40:48 Tak pustíte mýho chlapečka, nebo ne?
00:40:52 Já ho chcu! Miluje mě. Zeptejte se ho.
00:40:56 Hej!
00:40:59 Už toho bylo dost.
00:41:05 Uteč! Pryč! Pryč!
00:41:10 Jau! Ne!
00:41:13 Neboj, neboj. My ti od toho pomůžem.
00:41:22 Trošku jsme se nevyspali, že, soudruhu Tušle.
00:41:28 No. Tak k věci.
00:41:30 Zítra v deset přijde první komise na to vaše udání.
00:41:34 Ano, udání. Nic jiného to nebylo. Takový malý, sprostý podraz.
00:41:39 Ve středu tu máme revizi z banky, příští týden další.
00:41:43 -Sám nejlépe víte,koho jste pozval.
-Já?
00:41:46 Samozřejmě že vy, soudruhu Tušle. Milý Bogane. Jste snaživý práskač.
00:41:50 Kdybyste pracoval pro tu všudypřítomnou státní organizaci,
00:41:54 která nad námi bdí, to se mi nezdá. O tom bych musel něco vědět.
00:42:00 Vaše poslední šance jak uvést věci do pořádku.
00:42:05 2+1, balkón, ústřední topení, teplá voda, plyn.
00:42:10 Krásný panelový dům ve Všebořicích. Nastěhujete se zatím načerno.
00:42:15 -Načerno?
-Ano. Nelegálně. Dekret dostanete,
00:42:19 až ty špinavosti sprovodíte ze světa.
00:42:22 To je gentleman agreemet, soudruhu Tušle. Učte se jazyky.
00:42:33 Včera jste mi to slíbila.
00:42:36 Zítra. Děti léky mají, zítra kontrola stačí.
00:42:41 Dneska jsem slíbila výlet vašemu bratrovi.
00:42:44 Dášo, nejezděte! Moc vás o to prosím.
00:42:47 Pozdravujte děti. Dneska opravdu nemůžu.
00:42:49 Já vám to nedovolím!
00:42:52 No dovolte!
00:42:55 Já to nedopustím! On vás zničí. Je to ďábel.
00:42:58 Já vás mám rád.
00:43:01 To je dost nevhodná chvíle na vyznání, pane Serafine.
00:43:06 Z vaší rodiny už jsem si vybrala.
00:43:09 -Chtěl bych vám věřit, ale...
-Nic jiného vám nezbývá.
00:43:12 Jste protiprávně i na svobodárně. Jste vystěhovatelný třeba ihned.
00:43:17 -A vy žalovatelný. -Jste zdatný úředník, ale politicky naivní.
00:43:22 Děláme totéž co všechny podniky. Klidně to můžete nazvat zlodějna.
00:43:27 Zaměstnaci to vědí, komise to vědí, odbory to vědí, strana to ví.
00:43:31 Všechny složky se za nás postaví. Nakonec se to zvrtne ve štvanici
00:43:34 na udavače, na třídního nepřítele.
-Co když je to všechno pravda?
00:43:39 Taková pravda nikoho nezajímá. Pravdou je, že jste pošpinil
00:43:43 svůj závod, svůj kolektiv. A jednal jste z nízké msty poté,
00:43:48 co vám byly v minulém měsíci zkráceny prémie o 83 koruny.
00:43:52 -Vyznáte se, doufám, v kalendáři.
-Tak moment!
00:43:56 -To jste napsal dnes a antidatoval.
-Antedatoval, příteli.
00:44:00 Litera scripra manet. A což teprve litera pressa,
00:44:03 aneb o razítku se nediskutuje. Ber, nebo ne.
00:44:08 Přesně za tři vteřiny spadnou tyto klíče do mé zásuvky.
00:44:18 Tak. A budu ti tykat. Koneckonců jsme oba soudruzi.
00:44:23 Rozhodl jsem se vychovat z tebe nového ekonomického náměstka.
00:44:26 Abrt patří do starého železa. Budeš sekat latinu?
00:44:29 -Budu.
-Dobře. Zkusíme si to.
00:44:31 -Řekni gratias ago.
-"Grácis" ago.
00:44:36 Máš volno. Můžeš se stěhovat.
00:44:39 A ještě něco, soudruhu Tušle.
00:44:42 Dnes přesně o půl šesté mi přijdeš zasklít rozbité okno.
00:44:48 Copak nechápete, že si s vámi bude dělat, co bude chtít,
00:44:52 jakmile vás jednou bude mít?
-To není pravda.
00:44:55 -On si vás přece nevezme.
-To není pravda.
00:45:02 Já přece vím, že už mi všechno uteklo.
00:45:07 Ale já chci na to na chvíli zapomenout
00:45:10 a Alex mi tu chvíli dá, takže mě pusťte!
00:45:13 Musíte bojovat o svoji duši! Chce vám ji vzít!
00:45:22 Ticho!
00:45:25 Jsi tam, Dášo?
00:45:48 Promiňte.
00:46:02 Děkuju.
00:46:13 PÍSNIČKA:
00:46:14 Láká hora bílá,
00:46:21 láká v širou dál...
00:46:28 -Jau!
-Uhni, ne.
00:46:33 Vítám tě v novém domově. Uklízet nemusíš.
00:46:36 Na to máme jednu dámu. Vystudovala medicínu, chudinka.
00:46:41 Hovno, hovno, hovno. Shit!
00:46:44 Jedu pro ni.
00:46:51 -Ahoj, kluci!
-Maddo, ahoj!
00:47:20 -Simona, Simona.
-Dáša, Dáša.
00:47:22 Dáša, Dáša, Martina, Martina...
00:47:49 TELEVIZE ŘVE, NĚKDO BOUCHÁ NA DVEŘE
00:47:55 Bogane!
00:47:59 Bogane!
00:48:01 Bogane, běž otevřít. Někdo bouchá.
00:48:17 Co je? Co se děje?
00:48:19 Co je, co je. Tady nejste na návsi, nebo odkud jste to přišli.
00:48:22 Tady jste v paneláku. Tady je všecko slyšet.
00:48:25 -Jo, my to ztlumíme.
-Buďte tak laskavě hodnej.
00:48:32 Debil!
00:48:45 SLYŠÍ, ŽE PŘIJELO AUTO
00:49:00 Prosím tě, Mládková má pro nás ten koberec.
00:49:04 Kdy bys ho položil?
00:49:11 Počkej, tam ještě je.
00:49:17 -Je ti něco?
-Ne. Proč?
00:49:24 JE SLYŠET TEKOUCÍ VODU
00:49:27 -Co to je?
-Stoupačky. Někdo asi splachuje.
00:49:31 Ale ne. V tom žrádle.
00:49:35 Olivy. Dala jsem je do toho guláše místo cibule.
00:49:42 Co je? Nechutná ti to?
00:49:52 Ještě jsem ti neřekl, že si budu muset dálkově dodělat vysokou.
00:49:57 -Bogane, ty půjdeš nahoru.
-Hm.
00:50:06 Jé, dobrý den, pane inženýre. Nebo Borku? Smím vám tak říkat?
00:50:13 Máte docela hezký jméno.
00:50:15 Zita je hezčí.
00:50:20 Co je vám? Jste nějakej nespokojenej.
00:50:25 Vy byste byla spokojená na tomhle místě a v týhle době?
00:50:34 Víte, přemýšlela jsem o té vaší ctižádosti.
00:50:40 Já bych mohla...
00:50:46 Vy asi příliš neobdivujete mého muže, co?
00:50:50 Ne. Je to žába na prameni.
00:50:54 Ach tak. Dovolíte?
00:51:00 Maddo!
00:51:02 Romane?
00:51:09 Románku!
00:51:41 -Nejste náhodou Julda Serafin?
-Jo. To náhodou jsem.
00:51:45 Jo? Poslali mě za vámi. Já jsem Jana Rybářová.
00:51:50 Nastoupila jsem do laborky a nemám kde bydlet.
00:51:56 Slyšela jsem, že ve vaší ubytovně je dívčí svobodárna.
00:51:59 No, to jo, ale tam teď bydlí pan inženýr Trojan.
00:52:05 Cože? Jak to? Jaký pan inženýr Trojan?
00:52:10 Je to přece dívčí svobodárna, nebo ne?
00:52:13 To se vám zdá jako v pořádku?
00:52:24 -Haló!
-To se mi snad zdá.
00:52:26 Na zdraví, stará, ctihodná lady.
00:52:34 Začínáš brzo, Gráfová.
00:52:43 Kde jsi?
00:52:47 Drž mě!
00:52:53 Jak se vlastně miluješ?
00:53:10 Hrabej, Romane!
00:53:15 Jau!
00:53:17 Co je?
00:53:19 Ale nic, Juldo. Já jenom nevím, co tady hledám
00:53:23 mezi nějakejma cizejma spratkama.
00:53:25 Kdysi se zeptali Ježíše Krista: "Kdo je tvoje matka?
00:53:29 A kdo jsou tvoji příbuzní?" Ježíš ukázal na svoje učedníky
00:53:33 a řekl: "Tohle je moje matka a tohle jsou moji příbuzní."
00:53:37 Rozumíš? Tohle je moje matka a tohle jsou moji příbuzní.
00:53:43 Když to pochopíš, tak se ti uleví a nebudeš tak sám.
00:53:47 Neuleví, Juldo. Mě zajímají tvoji příbuzní a ti mě ničej.
00:53:53 No, musím říct, že z nich taky nejsem dvakrát odvázanej.
00:53:57 Konečně mluvíš normálně.
00:54:00 Počkej. Aranko, pojď sem!
00:54:03 Tak pojď sem honem.
00:54:06 Tak tohle je naše Aranka. Za chvíli už z ní bude krasavice.
00:54:14 Ty si mně taky myslíš, že jsem idiot?
00:54:17 Nevím. Proč?
00:54:21 Myslím si, že jsi jedinej šťastnej člověk, kterýho znám.
00:54:26 Ale já s tebou nemám nic společnýho. Vůbec nic.
00:54:31 Nerozumím tomu, co mi tady celou dobu říkáš.
00:54:34 Vlastně ti vůbec nerozumím, Juldo. Měj se!
00:54:41 -Nepotřebujete do města? Svezu vás.
-To byste byla hodná.
00:54:49 -Kam to bude?
-To by bylo daleko.
00:54:53 -Mám plnou nádrž.
-Stačila by nám do Cap d'Antibes?
00:55:03 Haló! Haló! Počkejte!
00:55:11 JE SLYŠET, ŽE UVNITŘ SE MADDA S NĚKÝM MILUJE
00:55:17 Dobrý den. Volala jsem na vás, ale asi jste mě neviděl.
00:55:21 Nevíte, kde bych tady našla pana inženýra Trojana?
00:56:08 Miluju tě, Alexi! Chci tě!
00:56:11 Tak pěkně popros. Popros ho.
00:56:13 Prosím, prosím, pojď ke mně.
00:56:16 Německy! Je na to zvyklej od jedný schone Frau.
00:56:19 Nebo napiš Karlově univerzitě, aby ti vrátili školný.
00:56:21 -Lexi, Lexi...
-Neříkej mi Lexi.
00:56:28 Za vítězného socialismu ses naučila jen ruštinu.
00:56:32 Jsi typický produkt tohoto hnisajícího apendixu Asie.
00:56:36 -Co kdybych ti říkal Evropo?
-Říkej. To je krásný.
00:56:41 Evropa. Mladá dívka jedoucí na býku.
00:56:46 Víš co, stárnoucí Evropo, zuj mi boty.
00:56:56 Tak kdy se teda...
00:57:00 Zítra jede Evžen na chatu s Romanem,
00:57:05 tak přijďte na pozdní snídani.
00:58:10 Ježiš, promiňte.
00:58:14 Já hledám pana Serafína. Já jsem si přišla vypůjčit...
00:58:18 Dobrý den, paní Gráfová.
00:58:21 Dobrý den, paní doktorko.
00:58:36 -Holky, to je on.
-Kdo?
00:58:38 -Ten inženýr z našeho domu.
-Jo Trojan?
00:58:42 Tak to budeš muset nejdřív odstřelit paní ředitelovou.
00:58:47 Brácha je viděl spolu na Větruši. Je sice trochu postarší, ale...
00:58:52 Zničím ji.
00:58:54 Hele, naučím tě devatenáct způsobů, jak ho uvařit.
00:58:59 Devatenáct způsobů techniky líbání.
00:59:03 Říká se tomu petting. Od pasu nahoru.
00:59:06 Úplně ho zblbneš. Jenomže nejdřív ho musíš dostat.
00:59:09 Jo? Tak koukej!
00:59:16 -Maddo, co se stalo?
-Neotravuj, Románku!
00:59:19 Skončilo to. Už u vás nebydlím. Tak o co jde?
00:59:35 -Nazdar!
-Ahoj!
00:59:46 Chci tě!
00:59:53 Zito, pospěš si, prosím. Potřebuju se osprchovat.
00:59:59 Už.
01:00:28 Už jsem ti to řekla, Romane. Jdi ode mě pryč!
01:00:31 Odprejskni! Já tě prosím.
01:00:33 -Ale já tě chci. Já tě miluju.
-Ale já tebe ne. Já tě nenávidím.
01:00:41 Zabiju se. Koupil jsem si nůž. Podívej!
01:00:44 Jdi se s ním vycpat, Romane! Nevydírej!
01:00:46 Já končím. Já už nechcu. A s tebou už nikdy.
01:00:50 -Ale proč, Maddo, proč?
-Proč? Chceš to vědět?
01:00:54 Protože Julda mi to zakázal. Julda mě přesvědčil,
01:00:58 že se souložit nemá. Julda mě s tebou už nikdy nikam nepustí.
01:01:08 Jsme zmatený, pane Teo. Všichni jsou proti všem.
01:01:14 Všichni jenom lžou. Berou si bez ptaní.
01:01:19 A zabíjejí. A pořád dokola.
01:01:23 Kdy to skončí?
01:01:27 A vy pořád jenom mlčíte, pane Teo.
01:01:32 Nenechávejte mě tady.
01:02:01 PÍSNIČKA: Chodívala bosa, měla jako vosa
01:02:04 přeštípnutej pas.
01:02:07 Dneska už je zima a kdekdo si všímá,
01:02:11 že se spravila...
01:02:15 Zito, je čtvrtek, máme návštěvu. Kam jdeš?
01:02:23 Ach, bože!
01:02:27 Ptala ses, jestli máš koupit jednu veku, nebo dvě.
01:02:30 Copak se říká do telefonu dvě?
01:02:33 -A co se říká, Lexi?
-No přece jednu, nebo tři.
01:02:38 Protože dvě se plete s pět. A neříkej mi přád Lexi!
01:02:42 Alex, fuj. Serafín. Tvůj pán.
01:02:49 Pojďte pryč, paní doktorko.
01:02:54 Jestli s ním teď půjdeš, tak už se nevracej.
01:03:01 Prosím vás, odejděte, pane Serafíne.
01:03:05 To je jenom taková hra. My si tady jenom tak hrajeme.
01:03:12 Jděte pryč.
01:03:15 Jděte!
01:03:17 Vypadni!
01:03:19 -Mami, kam jdeš?
-Co je ti do toho?
01:03:30 Mami!
01:03:55 Musíme si pospíšit, miláčku!
01:04:00 Dneska mám málo času.
01:04:30 Ahoj, Romane.
01:04:33 Madda tu ale není.
01:04:36 Přišel jsem za vámi.
01:04:38 Proč mi vykáš? Pojď dál. Posaď se.
01:04:42 Ne, děkuju.
01:04:46 Přišel jsem vás zabít.
01:04:49 Zabít? A proč mě chceš zabít, Románku?
01:04:54 Protože mi překážíte. A neříkej mi Románku!
01:04:57 Překážíš mi. Nenávidím tě!
01:05:00 Stěhuju se pryč. Budu bydlet na faře.
01:05:04 Místo mě tu bude Jana Rybářová. Ta nová laborantka.
01:05:08 Vidíš? Všechny svoje věci už mám v kufru.
01:05:12 Tohle že jsou všechny tvoje věci? Komu to chceš nakecat?
01:05:16 To je všechno, co máš? Tohle je celej tvůj majetek?
01:05:19 Vždyť je to úplně prázdný. Lžeš! Do očí mi lžeš!
01:05:25 Hajzle hnusnej!
01:05:29 Práskači! Fízle! Svině!
01:05:33 -Jeden kříž.
-Přichází náš Roman. Konečně.
01:05:37 Jedna kára. Ten chlapec v poslední době nevypadá dobře.
01:05:44 Neměla bych se na něho podívat?
01:05:46 Jedny srdce. Pořád hledá tu malou špinavou děvku. Tu Serafinovou.
01:05:50 -Jedny piky.
-Pas.
01:05:53 Potřebovala by nařezat na holou.
01:06:04 Dobrý večer.
01:06:07 Sedneš si s námi, nebo se půjdeš nejdřív upravit?
01:06:13 Upravit?
01:06:18 Proč?
01:06:23 -Pokračujeme?
-Hm.
01:06:25 Dneska mě ten idiot Julda Serafin postříkal hadicí. Celého mě zmáčel.
01:06:30 Dvě píky. Je to idiot. Odpornej idiot.
01:06:35 Tři kříže. Ten pán mě unavuje a nudí.
01:06:40 Kde je Roman?
01:06:45 Jdu do koupelny.
01:06:58 Jenom se vyplakej. Madda tě nemá ráda.
01:07:02 Ale ona nemá ráda nikoho. Chce jenom brát.
01:07:06 Chce urvat co nejvíc. Je to pryč. Skončilo to.
01:07:10 Neskončilo to. A ty nám nebudeš stát v cestě.
01:07:15 -Já musím jít.
-Nikam nepůjdeš!
01:08:06 Kytky se smály, vánek si vál, když jsem se nad tebe sklonil.
01:08:12 Nevím, už nevím, co bylo dál,
01:08:16 kytky se smály, vánek si vál.
01:08:34 Prášky a chlast, tím nevyřešíš vůbec nic.
01:08:38 Já jsem tak šťastná, že jsi přijel. Jsem hrozně ráda, že jsi tady.
01:08:45 Můžeme tu i bydlet.
01:08:48 Nesnáším opilé ženské, Zito. Prostě to nesnáším.
01:08:53 Takhle už to dál nejde.
01:08:56 Asi budu blinkat.
01:09:09 To byl takzvanej francouzák. Bod třináct, chápeš?
01:09:13 Ty jazyky musí jít tak jako různě skrz přes sebe.
01:09:18 Co Trojan? Už zabral?
01:09:21 -Už skoro jo.
-Jak skoro?
01:09:23 -Pozval mě k sobě.
-Dobrý! Baba je konečně na ústupu.
01:09:27 Tak jedem dál. Za čtrnáctý - olizování ušního lalůčku.
01:09:33 Chápeš? To některý chlapy vyrajcuje úplně maximálně.
01:09:37 Sleduj!
01:09:41 Soustřeď se! Budeš si to vůbec pamatovat?
01:09:45 Jasně! Ušní, nosní, krční.
01:09:49 Hele, ucho jsi mi olizovala už jako bod číslo sedm.
01:09:55 To se nepočítá.
01:09:57 Ucho je základ. Nejvíc erotických bodů je tam.
01:10:02 Sedmička, to je úplnej vrchol. Já tě naučím devatenáct způsobů
01:10:06 líbání, ale ucho si podtrhni červeně.
01:10:10 Bylo to zase krásný, viď?
01:10:13 Nic jsi z toho neměla. Držel jsem v ruce kus ledu.
01:10:18 To není pravda.
01:10:23 On ví, že jsme tady spolu.
01:10:28 Ale Evžen už není nebezpečný.
01:10:35 My už teď žijeme vlastně jenom vedle sebe.
01:10:39 Dokonce se mě zeptal, jestli bych se sem nechtěla nastěhovat.
01:10:43 Že by to uvítal.
01:10:47 Tak už nám vlastně nic nestojí v cestě.
01:10:51 Můžeme zatím žít tady.
01:10:55 Skončeme to, Zito.
01:10:59 Proč? Vždyť jsme to bez sebe nevydrželi déle než tři dny.
01:11:05 A spolu ještě míň. Roman tě teď potřebuje víc než já.
01:11:09 Roman? Roman se tam strašně změnil.
01:11:14 Je tvrdej.
01:11:17 Nic nechce, nic nepotřebuje.
01:11:20 Když za ním přijdu, tak sedíme takhle proti sobě.
01:11:24 On kouká na mě, ale skrze mě. A mlčí.
01:11:29 Já zase koukám na něj, ale myslím jenom na tebe.
01:11:36 Já teď dýchám jenom pro tebe.
01:11:39 Žiju jenom pro tebe. Teď mu stejně nejsme nic platný.
01:11:44 Všechno mu vynahradíme, až se vrátí.
01:11:48 Nech toho.
01:11:50 Borku!
01:12:04 Milovals mě vůbec?
01:12:06 Pořád tě velmi miluju.
01:12:10 Ale už nám to spolu nejde.
01:12:16 Borku vždyť láska přec...
01:12:22 Láska přece není jenom sex a erotika.
01:12:27 Já když někoho miluju, tak s ním chci být pořád.
01:12:31 Já s tebou chci i mlčet.
01:12:34 Já s tebou chci padat únavou, já s tebou chci umřít.
01:12:40 Proč nechceš? To bolí!
01:12:43 Mě to taky bolí, Zito, ale nemůžu si pomoct.
01:12:46 Tak mně radši jednu vraž! Všechno bude lepší než tohle.
01:12:51 To neudělám.
01:12:53 Ale já vím, kdo je za tím. Ta holka, co bydlí po Juldovi.
01:12:57 Co jí náš Roman vyklidil pokoj. Byla tam ještě dřív,
01:13:00 než stačil vychladnout.
-Tak dost!
01:13:04 Odcházím.
01:13:06 Ne, ne! Počkej! Prosím tě!
01:13:09 Lidi jsou hrozně zlí, ale my je k sobě nesmíme pustit.
01:13:12 Prosím tě, Borku, proč nechceš, abych tě zase chovala?
01:13:17 Prosím tě, prosím tě!
01:13:20 Ničíš mně život!
01:13:23 Nezapomeňte, paní Gráfová, že jste o třináct let starší.
01:14:04 Vidíš ji, jak se snaží?
01:14:08 Paní ředitelová si hraje na jednu z nás.
01:14:11 -To ale nikdy nebude.
-Dokonce se na to i přvlíkla.
01:14:14 -Je trapná.
-Jé, mě něco napadlo.
01:14:18 -Co?
-Taková legrace.
01:14:21 -Starej, ale dobrej fór.
-Jakej?
01:14:24 Uvidíš. To ji definitivně zničí.
01:14:31 -Zito, je ti dobře?
-Ano, miláčku.
01:14:35 -Vezmi si ještě jednu tabletku.
-Ano, miláčku.
01:14:40 -Měla bys něco sníst.
-Co asi dnes jedl Roman?
01:14:44 Odpusť.
01:14:47 -Všichni nás nenávidí.
-Zvykl jsem si.
01:14:51 -Náš syn je vrah.
-Taky si zvykneš.
01:14:56 -Co je to za balík?
-Nevím. Dneska to přišlo.
01:15:00 Tak to otevři.
01:15:16 Janičko!
01:15:24 Počkej.
01:15:30 -Co je?
-Nic.
01:15:32 Tak pojď. Pojď už!
01:15:36 Ne!
01:15:54 Mně už je všechno jedno.
01:16:00 Asi bych měla taky umřít.
01:16:11 Teď bych klidně snesla setkání i se slečnou Rybářovou.
01:16:20 S tou mladou hyenou.
01:16:25 Haf!
01:16:29 Jdu tam!
01:16:34 Vlastně neví, že tenhle barák zdědila po mně.
01:16:39 Vlastně patří jí.
01:16:50 Odvahu!
01:16:54 Odvahu!
01:16:57 Co mi to tady vyvádíte?
01:16:59 Člověk se nemůže ani v klidu zasebevraždit.
01:17:02 Ale! Tak hezká ženská! Vás by byla strašná škoda.
01:17:08 Posaďte se u nás, milostpaní, ať nám nevynesete spaní.
01:17:13 -Nejsem moc stará?
-Vy? Kdepak. Ani trošku.
01:17:17 -A tobě se líbím?
-A jak!
01:17:20 A eventuálně byste si mě mohl vzít za ženu?
01:17:24 Vás? Okamžitě!
01:17:27 Jo? Já mám totiž doma svatební šaty
01:17:30 ještě se závojíčkem a s osmimetrovou vlečkou.
01:17:33 Myslím, že ty ani nebudeme potřebovat.
01:17:37 Kostel bych rovnou přeskočil.
01:17:41 Že nejsem moc stará?
01:21:00 Čest!
01:21:33 Vypadáš unaveně, Borku.
01:21:36 Jsem unaven, miláčku.
01:21:39 Tak moc bych tě chtěla potěšit.
01:21:44 Tady to nejde.
01:21:56 Dnes večer, Broňo.
01:22:00 Uděláme si krásný večer. Zítra taky a pozítří.
01:22:06 Spolu!
01:22:10 Ano, Broňo. Spolu!
01:22:14 ZVONÍ TELEFON
01:22:27 Paní Trojanová? Je to Jana? Ahoj.
01:22:32 -Ahoj. Tak jak to jde?
-To víš. Co ty?
01:22:37 Nic zvláštního. Mám tady ty Belgičany.
01:22:40 -Co Iveta?
-Nic.
01:22:44 Když jsem přišel večer, tak už jste spaly.
01:22:47 No. Chodíš moc pozdě.
01:22:51 Kráva!
01:22:57 Jdu na vizitu.
01:22:58 Před chvilkou volali z Prahy. Přijede generální. Za hodinu je tu.
01:23:03 Proboha!
01:23:39 -Tak co? Už jsi něco vymyslel?
-Vypadáš výborně.
01:23:44 Jak to děláš, Bogane, že jsi stále tak fantasticky svěží?
01:23:50 To víš. V mým postavení musíš vypadat dobře.
01:23:55 To chce životosprávu a systém.
01:23:59 Ráno vstanu, dám si horkou sprchu,
01:24:05 pak cvičím s rádiem, pak zase horkou sprchu.
01:24:10 Bogane, vezmi mě k sobě do Prahy, prosím tě. Já už tady nemůžu.
01:24:17 Blázníš? To nejde.
01:24:21 V Praze pro tebe nemám místo. To je pro mladší.
01:24:24 Potřebuju tě tady. Dynamický už asi moc nejsi,
01:24:28 perspektivní taky ne. S jazykama jsi měl vždycky problém.
01:24:33 A nemáš zkušenosti. Budeš to holt muset doklepat tady.
01:24:36 Já už nechci. Už nemůžu, rozumíš?
01:24:41 Potřebuju zvolnit tempo. Nejsem zdráv. Chci něco lehčího.
01:24:47 Ty vole! Vždyť jsi mladší než já. Padavko!
01:25:01 -Chceme mluvit s ředitelem a hned!
-To nejde.Má návštěvu. Generálního!
01:25:05 To je nám jedno. Jen ať si to taky poslechne.
01:25:08 Takhle už se žít prostě nedá. Potřebujeme byt.
01:25:11 Jděte za Aldou. Ten je tu od toho.
01:25:14 Už jsme byli za Aldou, Bindrem, Coufalem, nic.
01:25:17 Za Drtílkem, Ebrtem, Fialou. Oni všichni bydlí, takže na nás kašlou.
01:25:22 -Pust nás k podnikovýmu, Broňo.
-Ne!
01:25:26 Tak my tady klidně budeme čekat třeba do večera.
01:25:31 Chce válku, bude ji mít. Milá Broňo, my víme jak na něj.
01:25:35 Možná by paní Trojanovou zajímalo, s kým a jak často jezdí na chatu.
01:25:39 Možná by to zajímalo i lidi ze závodního výboru.
01:25:43 -Fízle!
-Nemůžeš se nám divit, Broňo.
01:25:46 Jsou lidi s kvartýrem a lidi bez něj. A mezi nimi je ostnatý drát.
01:25:49 A my ho přestříháme a nacpem jim ho do zadku!
01:25:56 -Je tam Borek?
-Jo. Už končí. Čekejte, prosím.
01:26:19 Broňo, skočte mi za soudruhem inženýrem Neumanem pro tu analýzu.
01:26:23 Ano, prosím.
01:26:31 Vedení podniku dosud nebylo schopno zaujmout stanovisko...
01:26:34 K věci! To jsme slyšeli víckrát.
01:26:37 Pokračovat v této debatě neshledávám produktivním.
01:26:41 Dál, prosím.
01:26:45 Počkejte!
01:26:47 Ahoj, krasavice! Co pro tebe můžu udělat?
01:26:50 Potřebuju novou zprávu pro Bor... Pro soudruha ředitele.
01:26:54 Tu analýzu jeho projektu na reorganizaci podniku.
01:26:56 Termín byl přeci do čtvrtka, kočičko.
01:27:00 Tu kočičku si odpusťte, ano? On to potřebuje dneska.
01:27:04 Tak mu řekni, micinko, že mu to dodám ve čtvrtek v deset hodin
01:27:08 ve čtyřech exemplářích. Ale pro tvoji informaci, krasavice,
01:27:13 je to celý na hovno. Je to žába na prameni, ten tvůj soudruh ředitel.
01:27:17 Vepř, který se zmůže už jenom na obskočení vlastní sekretářky.
01:27:21 A to tě dost lituju, protože mu musíš určitě hodně pomáhat.
01:27:24 Tak pa, micinko.
01:27:28 Kdy budou v nové hale vrata?
01:27:32 Soudruhu řediteli, mluvili jsme o úplně jiných problémech.
01:27:47 Mám teď stále častěji okna. Asi jsem příliš pracoval.
01:27:50 Občas mám tlak tady na prsou. Chce se mi zvracet.
01:27:58 Tak mluv, Dášo. Stále neříkáš, jak na tom jsem.
01:28:03 Tedy špatně.
01:28:06 Špatně. Moc špatně, Borku.
01:28:12 Jestli chceš ještě pár let žít, nech Broňu.
01:28:19 Když nenechám?
01:28:21 Přemýšlej o závěti.
01:28:24 Už jsem přemýšlel, ale není o ni zájem.
01:28:28 Tak přemýšlej o nápisu na hrob.
01:28:31 Žil jsem, jak se mi líbilo. Proč jsem zemřel, nevím.
01:28:34 Víš proč. Nežils, jak se ti líbilo.
01:28:39 Právě. Tedy s tím neprodleně začnu.
01:28:43 Stojí ti to za to na tak krátkou dobu?
01:28:49 Od tebe ta otázka sedí.
01:28:54 Nač zemřu.
01:29:02 Buď klidnej. Do úmrtního listu napíšu srdeční selhání v důsledku
01:29:07 totálního vyčerpání organismu.
01:29:10 -Já jsem Borek.
-Borek?
01:29:13 Borek Trojan. Poznáváš mě?
01:29:16 V pátek mě zabil.
01:29:19 Jak se máš?
01:29:22 Lokomotiva narazila do spacích vagónů.
01:29:26 Krev už nechci.
01:29:30 Nasytit se. Orgie. Haf!
01:29:36 Roztavené olovo do hrdla.
01:29:41 Pane doktore, už je to lepší.
01:29:48 Roman zmizel.
01:29:57 Znásilněná revolucionáři. Ukojit. Zmodrat.
01:30:05 Haf!
01:30:23 Dobrý den. Až na konec, prosím.
01:30:26 Hej, je tu někdo?
01:30:35 Otevřela jsem dopis. Pro tebe.
01:30:40 Pro nás. Taťka se odstěhoval.
01:30:58 Slyšíš? Je pryč. Definitivně. Už se nevrátí.
01:31:04 Začíná to zabírat. Začíná to zabírat.
01:31:09 Mami!
01:31:16 Je mi zle. Je mi zle!
01:31:28 Já tě tu takhle nenechám. Jdeme nahoru za nima.
01:31:31 -Tam je aspoň veselo.
-Ne!
01:31:36 Pozvi je sem.
01:31:45 -Miluju tě, Broňo.
-Já tebe taky, Borku.
01:31:49 -Všechno je před námi.
-Ano. Ano.
01:31:55 Pojďte dál!
01:32:00 Na zdraví hostitele!
01:33:23 Broňo!
01:34:58 KOMUNIKUJÍ NĚMECKY
01:35:32 Maddo!
01:35:37 Románku!
01:35:42 Je to vůbec možný? Jsi to ty?
01:35:45 Myslel jsem, že se vrací Borek Trojan.
01:35:48 Ten je čtyři roky mrtvej, chlapečku.
01:35:52 Nic se nedá vrátit. Ani Julda, ani Zita, ani...
01:35:58 Ale tebe bych tady čekala dřív.
01:36:02 Byl jsem dlouho v cizině. Pustili mě bez problémů.
01:36:06 To víš. Kriminálníka se rádi zbavili.
01:36:13 Nedívej se tak na mě. Jsem stará.
01:36:17 Stará kurva.
01:36:21 Jsem vdaná. Jeden z těch dvou je můj manžel.
01:36:26 Ale on má ještě svého muže. Tak to chodí, Románku.
01:36:34 Tenhle dům koupíme. Bude se nám hodit.
01:36:38 Víš asi na co.
01:36:42 Tady to do půl roku klekne. To je víc něž jasný.
01:36:45 A kdo dřív přijde... Znáš to.
01:36:52 Jo, jsem šťastná.
01:36:56 Tak proč pláčeš?
01:36:58 Protože...
01:37:04 Ty jsi mě miloval, viď?
01:37:07 Jedinej.
01:37:11 Nepolíbíš mě?
01:37:36 Dobrý den. Promiňte.
01:37:39 Dobrý. Potřebujete něco?
01:37:42 Chtěl jsem se jen zeptat...
01:37:44 Návštěvní hodiny skončily. Přijďte zítra.
01:37:47 Rád bych u vás zůstal a pracoval.
01:37:52 Pracoval jako co?
01:37:54 Co bude zapotřebí.
01:37:56 Jako údržbář? Víte, jaký je tu plat?
01:38:01 To je mi jedno.
01:38:03 Jedno? Nejste blázen?
01:38:07 Ne. Spíš ne.
01:38:09 Tak jo. Tak pojďte za mnou dovnitř. Uvidíme.
01:38:12 A vemte tuhle přepravku. Na mě je moc těžká.
01:38:17 -Můžu se vás na něco zeptat?
-Prosím.
01:38:19 -Vy tady děláte vrchní sestru?
-Tak nějak.
01:38:22 Promiňte, nejmenujete se Aranka?
01:38:29 Jo. Aranka. Směšný jméno, že jo?
01:38:35 Jmenuju se Aranka Bandyová.
01:38:38 Asi bych se měl taky představit. Jmenuju se Roman Gráf.
01:38:49 Ach tak. Počkejte tady chvíli.
01:39:44 Pane Gráf!
01:39:48 Pane Gráf, slyšíte mě?
01:39:52 Tohle jsou věci po vaší mamince. Nikdo si je nevyzvedl.
01:40:48 PÍSNIČKA:
01:40:49 Asi bych ti říci měl,
01:40:52 jak rád se úst tvých dotýkám.
01:41:04 Taky bych ti slíbit chtěl,
01:41:07 že spát už nikdy nechci sám.
01:41:18 V žáru noci do tvý kůže píšu jméno svý,
01:41:25 každý chlap mi tiše závidí.
01:41:33 Ještě že tě, lásko, mám,
01:41:40 s tebou mířím k výšinám.
01:41:47 Ještě že tě, lásko, mám,
01:41:54 na mou duši přísahám.
01:42:02 Máš chuť stejnou, zůstaň se mnou!
01:42:17 Ty jsi pro mě pouěť i déšt,
01:42:20 jsi vším, co zrovna prožívám.
01:42:31 Lepší přístav nenajdeš,
01:42:35 to vím a často nepřiznám.
01:42:46 Kombinace slov je kód, od mýho srdce klíč.
01:42:53 Říct si o něj ty se nestydíš.
01:43:00 Ještě že tě, lásko, mám,
01:43:07 s tebou mířím k výšinám.
01:43:14 Ještě že tě, lásko, mám,
01:43:22 na mou duši přísahám.
01:43:29 Ještě že tě, lásko, mám,
01:43:36 s tebou mířím k výšinám.
01:43:44 Ještě že tě, lásko, mám,
01:43:51 díky tobě nejsem sám.
01:43:58 Máš chuť stejnou, zůstaň se mnou!
01:44:54 Titulky: Jaroslav Švagr Česká televize, 2004
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba Karla Svobody, a to vše pod taktovkou zkušeného Viktora Polesného z něj činí filmovou lahůdku.
Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím.
Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989.
