Nedlouho po listopadu 1989 nastoupili někteří odpůrci komunismu k tajným službám. Patřil k nim i Vladimír Hučín: patrně jediný disident, stíhaný z politických důvodů i v demokratickém státě. Scénář A. Drda. Režie R. Špaček

Příběh Vladimíra Hučína je výjimečný, což platí pro období normalizace i pro polistopadové dekády. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se v Československu téměř neobjevoval ozbrojený odpor proti komunistickému režimu, pro český disent byl charakteristický občanský aktivismus. Vladimír Hučín však od počátku sedmdesátých let například ničil komunistické nástěnky a transparenty s pomocí výbušnin – a říká, že také provedl sabotážní akci proti sovětské vojenské koloně. Byl čtyřikrát odsouzen, podepsal Chartu 77. Listopad 1989 pro něj znamenal zásadní zlom: stal se důstojníkem Bezpečnostní informační služby a specializoval se na boj s levicovým extremismem. V roce 2001 byl však zatčen, téměř rok vazebně vězněn a v souvislosti se svou prací obžalován z několika trestných činů. V té době proti němu začali vystupovat i někteří bývalí disidenti, kteří ho označili za extremistu. Ukázalo se však, že obvinění nejsou podložená a Hučín vyhrál všechny soudní spory.

Upoutávka

Upoutávka

Příběhy 20. století II. – Neviditelní

Stopáž26 minut
Rok výroby 2019
 ST AD HD