90′ ČT24
Část: Požár jako indikátor stavu českých lesů
Obsah dílu
Stručný přehled témat — Ničivý požár v Českém Švýcarsku — Požár jako indikátor stavu českých lesů — Řízení letového provozu v Hřensku — S ohněm v Českém Švýcarsku bojují i hasičky — Likvidace požáru v Českém Švýcarsku — Ostřelování měst na jihu Ukrajiny — Válka ničí Černé moře — Vypluje zítra první loď s ukrajinským obilím? — V čem spočívá unikátnost mostu na Pelješac — Vyplácení příspěvku rodinám — Vláda chce zavést daň z mimořádných zisků — Před pěti lety vznikl NÚKIB — Letní vlna covidu v Česku vrcholí
Části dílu
Václav Lidický, ředitel, odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů
Aleš Erber, lesnický poradce, analytik a správce lesních majetků
Drahomíra Košíková, Sbor dobrovolných hasičů Hřensko
Lenka Leznerová, Sbor dobrovolných hasičů Hřensko
Jan Kofroň, politický geograf, katedra politologie, Institut politologických studií, FSV UK
Petr Ryjáček, vedoucí, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
Martin Hovorka, velvyslanec ČR v Chorvatsku
Zdeněk Kukal, ředitel, Geotour
Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU
Přehled dílů
Půl roku do voleb do Poslanecké sněmovny
Po čtyřech letech voliči na podzim opět rozhodnou o složení Poslanecké sněmovny. Poprvé bude možné volit také korespondenčně. Novou metodu hlasování budou moct využít ti voliči, kteří žijí v zahraničí nebo jsou dočasně mimo Česko a jsou zapsáni ve zvláštním seznamu u zastupitelského úřadu. Ten jim pak zašle potřebné podklady včetně obálek a identifikačního lístku.
Podle politologa Jiřího Pehe půjde o zlomové volby. „Česká politická scéna je polarizovaná na dva tábory: strany, které se hlásí k demokracii, a strany, které se k ní tolik nehlásí. Politické poměry v České republice se mohou převrátit,“ uvedl. Klíčové podle něj bude i povolební vyjednávání a to, jaké strany sestaví koalice. Přesný termín voleb vyhlásí prezident Petr Pavel.
Blížící se volby probereme i v dnešní 90' ČT24. Svoje dotazy a komentáře nám pište do komentářů nebo do formuláře.
Trumpova úsporná opatření
Od nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta začalo masivní propouštění ve federálních agenturách. Podle amerického deníku USA Today už výpovědi dostalo přes 100 tisíc federálních zaměstnanců. Škrty zasáhly i NASA a armádu. Další oblastí, kde chce Trump ušetřit, je vzdělávání. Pravomoci chce převést na jednotlivé státy a ministerstvo školství zrušit.
Jak zvýšit zájem o službu v armádě?
Za pět let chce mít česká armáda 30 tisíc profesionálních vojáků. Zatím je ale o službu v armádě zájem malý. Podpořit nábor a udržet současný personál má novela o vojácích z povolání, kterou mají schvalovat senátoři. Mimo jiné zvyšuje náborový příspěvek na milion korun, který by noví vojáci získali až po uplynutí tříměsíční zkušební doby. K dalším benefitům patří stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení a příplatek za službu v zahraničí. Posílení armády úzce souvisí s naší bezpečností a navýšením výdajů na obranu.
Klíčový rozhovor Trumpa s Putinem?
Výsledek telefonického rozhovoru hlav Ruska a USA? Podle Bílého domu je mír na Ukrajině blíž než kdy dřív. Trump chce s Putinem mluvit i o ukrajinských elektrárnách a rozdělení území. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj znovu Moskvu kritizoval za to, že ještě návrh na příměří nepřijala.
Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda bez podpory USA
Jaká je jejich budoucnost?
Jak policie hlídá fotbalové zápasy
Stovky policistů dohlížely na pražské fotbalové derby mezi Spartou a Slavií. Zápas vyhodnotila policie jako jeden z nejrizikovějších této sezony. Policejní dohru mělo utkání Hradce Králové s Karvinou. Hradečtí fanoušci považují zásah policie po zápase za nepřiměřený. Policie tvrdí, že postupovala správně, protože je prý fanoušci příslušníky napadli.
Kdy je nutný policejní dozor na fotbalových zápasech?
Proč nestačí k udržení pořádku na stadionech jen síly organizátorů?
Bezpečnost Česka v turbulentním světě
Najít shodu na posílení bezpečnosti České republiky napříč politickým spektrem - smysl dnešní schůzky, na kterou pozval premiér Petr Fiala /ODS/ zástupce všech parlamentních stran. Reaguje tak na zhoršující se situaci ve světě. Zástupci hnutí ANO a SPD ale nepřijdou. Vládě vyčítají, že o navýšení výdajů na obranu rozhodla už před tímto jednáním. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš chce o navyšování armádní rozpočtu debatovat ve sněmovně. Podle zástupců koalice ale řadu věcí, které se týkají armády a nákupu zbraňových systémů, není možné probírat veřejně.
Obchodní války – kdo na nich může vydělat, komu uškodí nejvíc?
Ve Spojených státech začalo platit 25 % clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. Opatření má podle prezidenta Trumpa zvýšit ochranu tamních producentů. Evropská unie od příštího měsíce zavede odvetná cla na americké zboží v přepočtu zhruba za 650 miliard korun. Na americká cla hodlá reagovat také Čína - mluvčí ministerstva zahraničí zdůraznil, že porušují pravidla Světové obchodní organizace.
Jaké je Rusko 21. století?
V čele Ruska je už čtvrt století Vladimir Putin. V Kremlu vystřídal Borise Jelcina poslední den roku 1999. Velkou popularitu mu přinesl ekonomický růst země na přelomu tisíciletí. V roce 2007 ho dokonce americký časopis Time jmenoval osobností roku za to, že stabilizoval Rusko. Dlouhodobě si Putin buduje image silného, zdravého a aktivního lídra. Rusko od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 ztrojnásobilo výdaje na obranu. Od doby studené války neinvestovalo tak vysoké částky do armády.
Jak změny ve světové politice dopadají na společnost?
Dění ve světě je velmi turbulentní, upozorňují politici i odborníci. Doba přináší více nejistot než jistot. Z klasických médií, internetových portálů a sociálních sítí se čím dál častěji dozvídáme o přírodních katastrofách, epidemiích a konfliktech. Velkým náporem na psychiku je bezpochyby nedaleká válka na Ukrajině. Jak na to reaguje společnost? Čeho se nejvíc obáváme?
