Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Dnes na téma „Paní Novák, nebo paní Nováková?“ Hostem pořadu bude Karel Oliva, bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český, AV ČR.
Obsah dílu
Chat
Karel Oliva
Přechylovat nebo nepřechylovat ženská příjmení?
Koncovka - ová na konci českého ženského příjmení. Ano, nebo ne? Vláda odmítla návrh, který by ženám umožnil rozhodnout se, jaké jméno si zvolí. Téma ale chtějí ve sněmovně znovu otevřít Piráti. Jazykovědci vesměs tvrdí, že přechylování je v češtině přirozené. Jinak podle nich totiž není jasné, jestli jde o muže, nebo o ženu, a navíc jsou nepřechýlené podoby nepraktické při oslovování. Zákon o matrikách v současné době připouští nepřechylování, pokud žena žije v zahraničí, je provdána za cizince, případně pokud se hlásí k jiné než české národnosti. Vadí vám přípona - ová u jmen jako Streepová, nebo Stoneová? Kdy a jak vzniklo přechylování v češtině?
Záznam chatu z pátku 6. září 2019
SK: „Vláda odmítla návrh, který by ženám umožnil rozhodnout se, jaké jméno si zvolí. Je to správný krok vlády?“
Karel Oliva: „Já si myslím, že ano, přinejmenším v oblasti formálního zápisu do matriky. To neříká nic o tom, jaké jméno bude žena používat v běžném životě, co si bude tisknout na navštívenky, co si napíše na dveře a tak dále.“
SK: „Jazykovědci vesměs tvrdí, že přechylování je v češtině přirozené. Mají pravdu?“
Karel Oliva: „Ano, neboť vyjadřuje dvě důležité kategorie, zaprvé rod osoby, která je takovým jménem označena, zadruhé umožňuje vyjádřit pád.“
Tereza: „Muž jménem Liška se skloňuje jako předseda, zvíře liška se skloňuje jako žena. Nebylo by řešením skloňovat nepřechýlená příjmení podle mužských vzorů či přidat další ženský? Pokud žena má příjmení Liška, tak to krásně vyskloňujeme, nepotřebujeme Lišková.“
Karel Oliva: „Systémově přechylujeme, a to v podstatě všechna česká příjmení. Pokud bychom přijali váš návrh, budou příjmení typu Liška tvořit nemotivovanou výjimku. Dáváme proto přednost tomu je také přechylovat.“
Barbora: „Je zajímavé, že příjmení typu Petrů či Janů se nepřechylují. Tam nevadí všechny ty námitky ohledně toho, že nepoznáme, zda se jedná o muže či ženu nebo že se to neskloňuje?“
Karel Oliva: „Taková příjmení jsou relativně vzácná, všechny ty námitky, o kterých píšete, jsou samozřejmě platné, neb skutečně nepoznáme, že jde o muže či o ženu, a skutečně jsou tato příjmení nesklonná. Ale takto malou oblast příjmení by nebylo vhodné rozšířit na všechna příjmení češtiny.“
Simona: „Proč se přechylují jména typu Maria Šarapova na Maria Šarapovová? Přece už z nepřechýlené verze je zřejmé, že jde o ženu a lze to skloňovat.“
Karel Oliva: „Maria Šarapova v této formě odpovídá ruskému jazykovému systému. Pokud chceme toto jméno používat v českých textech, nezbývá než je přechýlit podle zásad českého jazykového systému.“
Jan Roušal: „Pokud by ženy měly právo rozhodnout se, jaké příjmení chtějí, pak - bezpochyby - musí mít stejné právo i muži...takže nám nakonec bude v TV vystupovat Karel Gottová a Eva Pilar??...úžasné...a to uši netrhá?“
Karel Oliva: „Já si myslím, že v zásadě máte pravdu, ale jediné, co váš argument vlastně ukazuje, a to velmi dobře, je absurdnost celé této debaty.“
Stanislav: „Proč vlastně některé ženy odmítají ve svém příjmení koncovku -ová? Že je zde snad podobnost s přivlastňovacím zájmenem? To však nemá na konci dlouhé á. Tedy,"Novákova žena"má zcela jiný význam, než"paní Nováková"s dlouhým á na konci. Nebo je to jinak?Diky“
Karel Oliva: „Máte zcela pravdu, není to jinak. Je rozdíl mezi "Nováková" a "Novákova", přesně tak, jak jste to napsal.“
Lukáš Lekeš: „Myslíte, že bez koncovky -ová, ztratí čeština svou libozvučnost?“
Karel Oliva: „Libozvučnost, to nevím, ale české věty by mohly ztratit svou gramatickou stavbu a zejména by mohly ztratit srozumitelnost.“
Lukáš Lekeš: „Dá se hovořit o přechylování i ve východoslovanských jazycích? Co by stalo, kdyby se česká žena provdala za muže z Ruska, Běloruska či Ukrajiny?“
Karel Oliva: „Její české jméno by zůstalo stejné, její jméno vyjádřené v příslušném cizím jazyce by se upravilo podle pravidel toho jazyka.“
Lukáš Lekeš: „Myslíte, že koncovka -ová je pro dnešní ženy nemoderní? I zde už se projevil vliv angličtiny?“
Karel Oliva: „Já bych neřekl, že je nemoderní, pokud chceme používat i nadále češtinu, tak bychom ji používat asi měli, protože je součástí jazykového systému češtiny. Až se rozhodneme, že češtinu vytěsníme angličtinou, samozřejmě odpadne i koncovka "ová".“
Ondřej: „Proč by si nemohly ženy svobodně určit, zda použijí koncovku -ová? Proč to musí nařizovat stát jen u některých příjmení? Není to diskriminace žen s českým příjmením?“
Karel Oliva: „Já si myslím, že to rozhodně není diskriminace, je to uznání a převedení do praxe toho, co je v českém jazyce běžné a především funkční. Ještě bych se chtěl dotknout toho, že příslušný zákon se týká matrik, případně dalších odvozených dokumentů. Nenařizuje ženám, jaká příjmení mají užívat v běžném životě.“
Stanislav: „Čeština je krásný a velice přesný jazyk. Proč by měl být tedy przněn podle jiných jazyků? To abychom snad byli více světoví? Vypuštění koncovky -ová by byl vlastně krok zpátky. Co si o tom myslíte Vy?“
Karel Oliva: „Já nevím, jestli by to byl krok zpátky, ale rozhodně by to byl krok k tomu, abychom ztížili naši komunikaci v češtině. Byla by méně srozumitelná, vyjadřovala by méně, mohli bychom mít komunikační problémy, např. při rozlišení pádů nebo při rozlišení, zda mluvíme o muži či o ženě.“
Ondřej: „Proč je podle jazykovědců nepraktické oslovování s nepřechýleným příjmením? Pokud někoho slušně oslovujeme, tak přece neříkáme Nováková, ale paní Nováková. Proč by nemohlo stačit paní Novák?“
Karel Oliva: „Oslovení by tak možná mohlo vypadat, problém je ale v tom, že oslovení jsou zcela menšinovou částí jazykové komunikace. My nepotřebujeme paní Novákovou jenom oslovovat, ale potřebujeme o ní mluvit, bez jakéhokoli oslovení, pak by bylo trochu nepřirozené neustále opakovat to "paní", "paní", "paní"...“
Ondřej: „Proč musí být podle příjmení jasné, zda jde o muže nebo ženu? Nestačí, že je to jasné podle křestního jména?“
Karel Oliva: „Ano, samozřejmě, pokud budeme vždy používat křestní jméno. Ale v běžné komunikaci nebudeme vždy uvádět celá jména, tedy jméno i příjmení. A pak je potřeba mít možnost vyjádřit rod a pád. To je právě umožněno přechylováním.“
Tereza: „Pane Olivo, jak správně naložit při oslovení se složenými příjmeními typu Dana Novák Svobodová (jedno přechýlené, druhé ne). Je správně "vítám vás paní Dano Nováku Svobodová" ?“
Karel Oliva: „Asi ano, i když tento typ oslovování je tak nový, že pro něj ještě nebyla stanovena jednoznačná pravidla.“
Ivona: „Proč tvrdošíjně trvat na tradici přechylování? Tato tradice není zřejmě příliš dlouhá ve srovnání s dobou trvání dějin lidské civilizace. Svět se stále vyvíjí. Přechylování v dnešním globálním světě se mi zdá překonána. Proč se bránit změnám?“
Karel Oliva: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:44 hodin).“
Ivan: „Otrocké povinné přechylování cizích jmen je hrůza. Nositelka Nobelovy ceny Jelineková - copak vám to uši netrhá? Vedle toho krásný paradox s nepřechylovaným příjmením českým, býv. politička byla Jacques kontra Jacquesová, pokud přijede na návštěvu cizinka“
Robert Záruba: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:53 hodin).“
Gabriela Navrátilová: „Proč přechylujeme (v televizi, rozhlase, tisku) zahraniční ženská příjmení s odůvodněním, že se jedná o českou gramatiku, ale nepřechylujeme příjmení Češek, které se rozhodly mít příjmení nepřechýlené (viz. Kateřina Emmons)?“
Robert Záruba: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (20:58 hodin).“
Jiří Velísek: „Paní Nhung (cizí státní příslušnost) se vdávala, chtěla si ponechat původní příjmení. Matrika Městského úřadu jí vnutil příjmení Nhungová !!! V praxi vysloveno to zní jako "Nhungva". Kde je úcta k člověku, jak může ČR měnit cizinci jeho jméno?“
Robert Záruba: „Otázka byla zodpovězena ve vysílání (21:00 hodin).“
