Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku, tentokrát na téma „O proměnách počasí“.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

meteorolog ČT

Pavel Borovička

Na jedné straně přívalové deště a povodně, na straně druhé sucho. Dva póly, které vnímáme v posledních letech stále častěji. S těmito extrémy se musí vyrovnávat také krajina. Kvůli necitlivým zásahům člověka je to ale často velmi složité. Jak udržet vodu v krajině? Která opatření nás v budoucnu mohou ochránit před nedostatkem vody a jaké počasí nejvíce vyhovuje zemědělcům? Zeptáme se dnešních hostů Devadesátky.

Záznam chatu z úterý 12. července 2016

Ondřej: „Nejsou ve střední Evropě jedny nejlepších klimtatickcýh podmínek pro život? Neplatí totéž i pro zemědělství ? Nemáme zde agresivní počasí a systém dotací je štědrý. Zemědělci ze světa si mohou nechat zdát sen o podmínkách zemědělců a oligarchů z EU.“

Pavel Borovička: „Myslím, že ve střední Evropě jsou velmi příznivé podmínky pro život, protože se tu setkáváme s vlivy jak oceánů, tak pevniny, což nám umožňuje zažívat právě střídání vlhkých dnů s těmi teplejšími a suššími. Naopak na západním pobřeží Evropy mohou často zažívat velmi deštivé dny a někdy jsou to i vysoké mořskými vlnami na pobřeží. Naproti tomu na Dálném východě Evropy naopak mohou mít někdy nedostatek deště, protože se s tím setkají jen za některých meteorologických situací.“

Jiřina: „ČHMU už v květnu varoval, že výchozí stav podzemních a povrchových vod pro letošní rok je nepříznivý: a že tedy i letos hrozí velké sucho: jaký je aktuální stav?“

Pavel Borovička: „Na Vysočině, ve východních Čechách a na severovýchodní Moravě je aktuálně poměrně málo podpovrchové vody a málo vody teče i v řekách. Naopak celkem normální stav panuje v západních Čechách a na jihozápadě Moravy.“

Vilda: „Co je vůbec hlavní důvod aktuálního sucha, které postihuje českou kotlinu?“

Pavel Borovička: „V roce 2015 jsme se setkali s podobnou kombinací dlouhodobě vysokých teplot a nedostatku deště i sněhu podobně jako v roce 1947. Na některých místech ČR nespadlo dost deště ani od začátku letošního roku, takže nedostatek deště v řekách ani v půdě se do dnešního dne vykompenzoval.“

Zuzana: „Dobrý den,už ve škole nás učili,že kácením deštných pralesů by se změnilo klima,není tato skutečnost podceňovaná?Děkuji“

Pavel Borovička: „Ubývání vegetace určitě přispívá ke globálním klimatickým změnám, mimo jiné i k růstu suchosti krajiny. K odbourávání oxidu uhličitého, který hlavně způsobuje globální oteplování, pomáhají i oceány, takže i oceány je potřeba udržovat čisté.“

Cecilka: „Lze se spolehnout na týdenní předpovědi počasí ? Jak dopředu se dají předpovědět bouřky? Asi 14 dní nazpět byla v Praze hrozivá bouřka, která nebyla předpovězena ani týž den ráno. Už to vypadalo, že nastává apokalypsa a pak se udělalo hezky.“

Pavel Borovička: „Týdenní předpovědi počasí jsou v dnešní době už poměrně spolehlivé, stále ale platí, že nejpřesnější bývají předpovědi na zítřek a pozítřek, vyšší úspěšnost předpovědí bývá na toto krátké období uprostřed zimy, naopak nejnižší bývá v květnu a červnu. Dlouhodobější předpovědi mohou naopak někdy selhat v srpnu a září, kdy do Evropy postupují zbytky tropických cyklon z Atlantiku. Nejspolehlivější je předpověď teplot, naproti tomu bouřky se předpovídají těžko, protože výpočetní síť numerických modelů není tak hustá, aby mohla takto malé jevy dobře postihnout, a modely nemají proto nemají dostatek vstupních dat (pro bouřky je důležité vědět, co se děje i ve vyšších vrstvách atmosféry, a na našem území se vypouští balóny pro měření pouze na dvou stanicích). Bouřky tedy nebude možné nikdy přesně lokalizovat, bude možné jen odhadovat, jak velké množství jich bude v celé republice a jak budou silné.“

Jan: „Může déšt, který přijde doplnit stav podzemní vody?“

Pavel Borovička: „Určitě přispěje lépe než lokální silné bouřky, protože velké množství deště rozložené do delšího časového období se mohou lépe vsáknout do půdy. Naopak déšť, který rychle spadne v silné bouřce, může rychle odtéct.“

Milan Vrobel: „Dobrý den. Kdybyste si dnes mohl vybrat znovu. Volil byste stejné povolání a jestli ano proč?“

Pavel Borovička: „Neměnil bych :-)“

GF: „Která místa v ČR jsou kritická - z hlediska nedostatku vody?“

Pavel Borovička: „Momentálně je nejhorší situace na Vysočině, v severovýchodních Čechách a na severovýchodní Moravě a ve Slezsku. Je tam jak nedostatek podzemních vod, tak nejčastější výskyt suchých koryt řek.“

Jan Filip: „Nemělo by být hospodaření s vodou celosvětovou prioritou? Lidí přibývá a zdroje bohužel nejsou...“

Pavel Borovička: „Určitě by se mu měl přikládat velký význam, protože neustále stoupá podíl odpadních vod, mimo jiné i z důvodu růstu počtu obyvatel.“

NECRONY: „Plýtvá se hodně vodou obecně v ČR?“

Pavel Borovička: „Neustále stoupá podíl odpadních vod, a proto by se mělo víc šetřit.“

Martin: „S jakou přesností dokážete předpovídat počasí?“

Pavel Borovička: „Předpověď teplot je v dnešní době už velmi dobře spolehlivá, naopak nejhůře se předpovídá výskyt bouřek. Dokážeme sice předpovědět, kolik bouřek bude v celé ČR, ale nikdy nebude možné přesně lokalizovat, kterou obec, byť úspěšně předpovídaná, bouřka zasáhne.“

jiří rejzek: „Pořád se mluví o oteplování,takže bude asi i větší odpařování z moří a oceánů.Kam potom ta voda spadne,když nyní mluvíme o suchu.“

Pavel Borovička: „Větším výparem se zvýší množství vodní páry v atmosféře, ta jednak sama dále přispívá k oteplování, neboť i ona je skleníkovým plynem, a jednak se díky jejímu většímu množství uvolňuje při tvorbě mraků víc energie, což přispívá k "divočejšímu" počasí (víc silných bouřek, to znamená víc lokálních srážek, a tím pádem výskyt sucha v jiných oblastech).“

Jakub: „Dobrý den, dočkáme se během následujích 30 let na jižní moravě podobného klimatu jako např. na Jadranu ? Budeme moci pěstovat i subtropické rostliny ?“

Pavel Borovička: „Spíš si myslím, že jižní Morava se bude více blížit stepním oblastem, jako je například maďarská puszta, a hlavní znaky takového klimatu se budou časem zvýrazňovat. Na Balkán naproti tomu častěji přinášejí déšť tlakové níže, které se tu vytvářejí díky občasnému přílivu chladnějšího vzduchu údolím francouzské řeky Rhony.“

Jirka Krátký: „Pro pana Borovičku. Pane Borovička, mluvil jste o Vašem kolegovi z ČHMÚ * Pretel - výsledky studie o kterých jste mluvil, nikde nepublikovali. Poslali to jen na na MŽP. Nic víc. kdo se to dozví ? Nikdo. proč to nepublikujete v mezinárodních časop.“

Pavel Borovička: „Konkrétní informace a předpoklady vědců ohledně klimatických změn pravidelně publikuje Mezinárodní panel pro změnu klimatu - IPCC (www.ipcc.ch).“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2016
 P ST