Martina Hájková a její prosluněný domov na řeckém Korfu v cyklu příběhů o lidech, kteří žijí jinde, než jsou jejich kořeny
00:00:00 BABYLON
00:00:03 Babylon, kde žiju a proč.
00:00:12 Martina se sice narodila v Čechách, ale většinu života prožila v Řecku,
00:00:17 na které nedá dopustit.
00:00:19 Už po pár slovech s ní je jasné, že by si život jinde
00:00:23 dokázala sotva představit a že se tu evidentně cítí
00:00:27 jako ryba ve vodě.
00:00:30 -Dneska to vezmeme řecky. Řekové zásadně nesnídají.
00:00:33 Vstanou a vyrazí. Klasický Řek řekne:
00:00:38 "Ještě na mě nemluv, neměl jsem kafe."
00:00:41 Pak si dají kafe s cigaretou.
00:00:44 Tohle je už druhé řecké kafe, kdy oni jdou, koupí si něco
00:00:48 z těchto dobrotek.
00:00:53 Jsem trošku netypický případ.
00:00:55 Určitě jsem sem nepřijela na dovolenou a nezamilovala
00:00:59 jsem se tady do chlapa.
00:01:00 Já jsem se zamilovala do Řecka a ještě při dovolené,
00:01:03 na kterou jsem vlastně vůbec nechtěla jet.
00:01:05 Byla jsem, mírně řečeno, donucená maminkou,
00:01:07 která musela jet jako průvodkyně.
00:01:10 Já jsem opravdu nechtěla jet a nakonec jsme jely.
00:01:14 Strašně se mi tam líbilo.
00:01:15 Skamarádili jsme se s obchodníky, kteří měli kožichy.
00:01:19 Já jsem v té době studovala vysokou, a to němčinu a dějepis.
00:01:24 Zeptali jsme se, jestli o někom nevědí, že bych tam jela na brigádu
00:01:28 do hotelu nebo umývat nádobí,
00:01:30 abych se mohla naučit pořádně němčinu.
00:01:33 Oni mi poslední den nabídli, abych jela k nim.
00:01:36 Já jsem odjela zpátky do Čech, abych se sbalila na dva měsíce
00:01:40 a odjela jsem.
00:01:41 Můj taťka, který byl typ člověka, který mi nikdy nic nezakazoval,
00:01:46 poprvé jsem na něm viděla, že se trochu bojí,
00:01:49 že pojedu do Řecka, a kdo ví, jak to dopadne.
00:01:52 Jsem mu hrozně vděčná za jednu věc.
00:01:55 On určitě mohl, co se týče financí, ale nedal mi vůbec nic.
00:02:00 Řekl mi: "Tady máš deset marek.
00:02:03 To je jediné, co ti dávám.
00:02:05 Když si chceš vydělat v cizině, tak to udělej."
00:02:08 Úplně mě hodil do vody.
00:02:09 Myslím, že to udělal to nejlepší.
00:02:12 Já se dodnes snažím mu dokázat, že vše zvládnu bez jakékoliv pomoci,
00:02:16 ale tenkrát mě to určitě "odstřelilo".
00:02:22 Na Korfu jsem se ocitla po třech letech, které jsem strávila
00:02:26 na pevnině pod Olympem, kde jsem pochopila,
00:02:29 proč si bohové vybrali Řecko.
00:02:31 Já jsem si ho zamilovala okamžitě, a to jak lidi, tak způsob života.
00:02:35 Absolutně všechno.
00:02:36 Oni jsou upřímní, milí, někdy i nehezky upřímní.
00:02:40 Řeknou vám třeba: "Ježíši Kriste, jak to dnes vypadáš,
00:02:43 včera to bylo lepší."
00:02:45 To je ale super, protože tak to má být.
00:02:47 ZVONÍ TELEFON
00:02:49 MLUVÍ ŘECKY
00:02:52 Díky cestovní kanceláři Patenidis, která byla tehdy jedna z největších,
00:02:57 bohužel ten rok, co jsem pro ni dělala já, zkrachovala,
00:03:00 tak mě poslali na Korfu jako delegátku a jsem tady dodnes.
00:03:04 Není rok, abych tady něco neobjevila, nezjistila,
00:03:08 že jsem tady šťastná a jinde bych šťastnější nebyla.
00:03:20 Po deseti letech života tady jsme se nakonec seznámili s manželem.
00:03:28 Dlouho jsme se nevzali, byli jsme spolu asi deset let, ne devět let.
00:03:34 Pak jsme se vzali.
00:03:35 Máme dvě děti.
00:03:37 14letého syna Marka a 11letou dceru Eleni.
00:03:41 Bydlíme v hlavním městě Korfu.
00:03:43 Původně jsme bydleli mimo město, což bylo těžší, protože v zimě
00:03:47 tam není moc co dělat a byla to taková mírná deprese.
00:03:50 Teď v tom městě je to nádhera, ještě s takovým výhledem,
00:03:54 který tady máme.
00:03:55 Krása.
00:03:57 Manžel se nikdy moc nechtěl učit česky, protože říkal,
00:03:59 že to je jednak těžký jazyk a moc se mu nelíbí.
00:04:02 Naštěstí jsme ale měli dva kokršpaněly, tak díky nim
00:04:05 se naučil tři základní slova. Pojď sem. Lehni! Nesmíš!
00:04:08 To je jediné, co za celé ty roky umí.
00:04:10 Naštěstí to nikdy nepoužíval na mě.
00:04:13 Řekla bych, že syn umí dost dobře, protože on mnoho let mluvil
00:04:18 jen česky s chůvami, které jsem měla vždy přes léto,
00:04:21 protože já celé léto pracuji.
00:04:23 A malá mluvila japonsky do 4 let. Nikdo jsme jí nerozuměli.
00:04:27 Ta si z těch jazyků udělala takový guláš, že vůbec nikdo
00:04:31 nevěděl, co říká, a museli jsme přestat jedním jazykem mluvit,
00:04:35 aby se vůbec rozmluvila.
00:04:36 Přestali jsme mluvit česky, aby mohla jít do školy.
00:04:40 Takže se rozmluvila řecky, česky umí tak, že se dorozumí,
00:04:44 když je nutno, hlavně, když u toho nejsem já,
00:04:47 ale není si v tom tak jistá.
00:04:49 Je hrozně vtipné, že když přijedeme do Čech,
00:04:51 děti jsou vychovávané v Řecku,
00:04:53 takže mají dva hrozné neduhy pro českou stranu.
00:04:56 První je, že jsme strašně hluční, nás je všude slyšet,
00:04:59 takže rodina říká: "Prosím tě, jsme na návštěvě.
00:05:01 Jsme v hospodě, to takhle nemůžete."
00:05:03 Druhá věc je, že Řekové, když mluví, neustále máchají rukama.
00:05:06 Oni by ani nemuseli mluvit, stačí, když udělají tři posunky
00:05:09 a porozumí si.
00:05:10 Řekové jsou opravdu schopni se dohodnout tak, že...
00:05:13 Jak se máš? To je oblíbené gesto toho významu.
00:05:16 Na dálku si pak odpovídají "Eci keci." To je oblíbené.
00:05:20 Znamená to ? jakž takž.
00:05:28 Na Korfu asi nejvíc miluju ty uličky, což se Benátčanům
00:05:31 extra povedlo, protože tady každý zabloudil a místní věděli,
00:05:35 kudy mají projít.
00:05:37 My, co jsme tady cizí nebo turisti, buď bloudíme, nebo hledáme.
00:05:41 V zimě, když si potřebuji odpočinout od dětí, od manžela a od všeho,
00:05:45 tak vezmu psa a chodím po těch uličkách a i dnes se mi stává,
00:05:49 že najdu třeba zkratku, kde jsem chodila půl hodiny
00:05:52 a můžu jít jen pět minut.
00:05:53 Nebo neuvěřitelný kostelíček, tady ve městě jich je přes 80,
00:05:57 a pořád je co objevovat.
00:05:58 Je to nádhera a toto je asi nejkrásnější náměstí.
00:06:00 To já miluji nejvíc. To jsme u benátské kašny.
00:06:03 Je tady největší klid, romantika a pohoda.
00:06:10 Tady se to jmenuje Ciporádiko,
00:06:12 je to velmi oblíbená tavernička místních Řeků.
00:06:15 Tady je úžasné, že v Řecku sice všichni mají
00:06:18 napsáno, kdy se otevírá v restauraci, což se málokdy
00:06:22 dodržuje, ale je to tam napsáno, a nikde nikdo nemá zavírací dobu.
00:06:26 To nenajdete na žádné ceduli.
00:06:28 Řekové jsou takoví, že dokud tam lidi jsou,
00:06:31 oni budou tak dlouho sedět.
00:06:33 A to, i kdyby měl jen pan majitel zůstávat až do 3,4 do rána,
00:06:37 tak nikdy nikoho nevyhodí.
00:06:38 To je neslušnost a myslím si,
00:06:40 že Řekové by si to vzali velmi osobně.
00:06:42 Stejně tak my Češi jsme zvláštní v tom, že nám přijde hrozně divné,
00:06:46 že tady neuklízí ze stolu.
00:06:49 Tady jíte, dojíte, sedíte a jsou tam špinavé stoly.
00:06:52 Češi se pohoršují, proč tam neuklízí nebo si jich nevšímají.
00:06:56 Tady je to naopak.
00:06:58 Tady se to bere jako urážka, že hosty vyhazují z hospody,
00:07:01 když jim uklízením nádobí naznačují, že už mají zaplatit a odejít.
00:07:05 Hodně častý dotaz je, co je komboloi.
00:07:08 Jestli je to spojeno s vírou a proč Řekové, hlavně ti staří,
00:07:12 sedí před hospůdkami a hrají si s tím.
00:07:15 Je to proto, že oni se chtějí ubránit kouření.
00:07:19 Takže aby nebyli nervózní a ta ruka nečapala po cigaretě,
00:07:23 tak si hrají s komboloiem celý den.
00:07:26 Je to úžasný dárek, když si to dávají jeden druhému,
00:07:29 protože jsou tady i za 150-200 euro, když jsou tam drahé kameny.
00:07:34 Tohle je z olivového dřeva a tady z různých jiných dřev
00:07:38 podle toho, jak voní a jak je to těžké.
00:07:40 Je tam hrozně důležité, jak je ten komboloi udělaný,
00:07:43 protože se s ním musí dobře hrát.
00:07:45 Nesmí být moc lehký, a nesmí být ani extra těžký.
00:08:06 Tady jsme v centru hlavního města Korfu. Jsme vedle Spianady,
00:08:11 což je největší náměstí celého Řecka a celého Balkánu.
00:08:14 Je z dob Benátčanů.
00:08:16 Kromě toho jsou tady po Benátčanech
00:08:19 všechny ty domy a úzké uličky plné vidícího prádla.
00:08:21 Sousedky mají společnou jednu šňůru.
00:08:24 Nesmí se pohádat,
00:08:25 protože jak se pohádají, tak už nepověsí.
00:08:27 Hrozně se mi líbí, jak jsou ty domy omlácené
00:08:30 a já v tom vidím patinu Benátčanů.
00:08:32 Turisté hodně nadávají, proč to ti Řekové neopraví.
00:08:35 To by ale bylo úplně po městě,
00:08:37 protože to je na něm to nejkrásnější.
00:08:40 Za mnou je chlouba hlavního města Liston, což je podloubí
00:08:44 z dob Francouzů.
00:08:45 Nechal ho postavit Napoleon v roce 1807.
00:08:48 Je to kopie Rue de Rivoli a je to místní drbárna.
00:08:51 Tady všichni chodí na kafíčko, posedět si, popovídat si,
00:08:54 uzavírá se tady business.
00:08:56 Je to opravdu hrozně oblíbené místo.
00:08:58 Jsou tady místní děcka a žije to tady i do jedné do rána.
00:09:01 Opravdu to tady frčí.
00:09:03 Po Francouzech tady byli Angličané a z jejich dob je nejen krásný
00:09:07 palác, který je na vrcholku Spianády.
00:09:10 Krom toho tady Angličané založili kroketové hřiště a my máme dnes
00:09:15 neuvěřitelné štěstí, protože je tady kriket málokdy vidět.
00:09:20 Většinou se hraje jen v říjnu.
00:09:23 Dneska je prvního a Angličani tady mají turnaj, takže máme
00:09:27 velké štěstí, že jsme chytli i toto.
00:09:35 Kancelář mám, jak vidíte, pod schody.
00:09:37 Sem mě šoupla rodina.
00:09:39 Já tady ale mám největší klid, mě to tady nejvíc baví,
00:09:42 protože tady jsem schovaná.
00:09:44 Čtyři roky mám svou agenturu, kde zařizuji cestovkám ubytování,
00:09:49 transfery a dělám jim delegátku.
00:09:51 Začala jsem s tím asi před deseti lety a starám se zhruba
00:09:55 o sto lidí týdně.
00:09:58 HOVOŘÍ ŘECKY
00:10:07 To je Janis, náš místní oblíbenec, který tady měl kdysi restauraci.
00:10:13 Měl papoušky a všichni ho známe.
00:10:17 My jsme si teď hezky popřáli Kalimera a Kalo Mina.
00:10:21 Dneska máme nádherně, je 1. října.
00:10:24 V Řecku si všichni přejí:
00:10:26 krásný nový den, krásný nový týden, hezký měsíc.
00:10:30 To nás tady všechny fascinuje, protože to člověku nejen začne
00:10:34 příjemně, ale oni to fakt myslí upřímně a je to tak.
00:10:44 Říká, že má jako jediný bárku, která je 30 let stará a klasická rybářská.
00:10:50 Za námi Je Kassiopi a já bych řekla, že je na Korfu nejřečtější.
00:10:55 Má všude lodičky, rybáře, všude zní řecká hudba
00:10:58 a je to klasické Řecko.
00:11:03 Myslím, že kdo přijede do Kassiopi, musí si ji zamilovat.
00:11:12 Pánové tady hrají tamli, to je oblíbená hra Řeků.
00:11:15 Tady v Kassiopi to žije celoročně.
00:11:18 Je to jedno z mála míst, kde žijí jak v létě, tak v zimě,
00:11:23 protože od Kerkyry až sem všechno zabední.
00:11:26 Lidi se často ptají, jak to tady vypadá v zimě.
00:11:29 Řekla bych, že to je mrtvý ostrov, ale v Kassiopi najdete Řeky,
00:11:34 kteří tady sedí u kafíčka a hrají si.
00:11:37 Je tady škola, jsou tady svatby, křtiny, normálně to tady funguje,
00:11:42 jen zavřou turistické obchůdky a vypadá to trošičku jinak.
00:11:50 Tady jsme na jednom z nejstarších hřbitovů na Korfu v Kassiopi.
00:11:54 Řekové pohřbívají, oni nepálí jako my.
00:11:57 Nemají kremaci.
00:11:59 Kromě Svaté Trojice je tady nejdůležitější je čtyřicítka.
00:12:04 Podle 40 dnů, které Ježíš strávil v poušti.
00:12:07 A zvláštní oproti nám je, že oni po 40 dnech po pohřbu
00:12:11 mají druhý pohřeb, kdy se s tím člověkem loučí podruhé
00:12:14 z toho důvodu, že teprve teď odchází duše z těla.
00:12:18 Proto se zase sejdou na stejném místě u hrobu,
00:12:20 kde už ten člověk leží.
00:12:22 Tam se s ním loučí podruhé.
00:12:24 Mají to trochu srdcervoucí víc než my, protože si to všechno
00:12:28 prožívají 2x, ale to jsou Řekové. Oni to mají všechno naplno.
00:12:39 Letos se mě jeden pán zeptal, lidi se mě na to ptají často,
00:12:43 jak se tady máme, když je ta krize, jak to tady vypadá.
00:12:46 Ze mě úplně přirozeně vylítlo,
00:12:48 že v Čechách se máme dobře a tady nám je dobře.
00:12:51 Já si myslím, že to je asi to nejdůležitější.
00:12:55 Psychika člověka.
00:12:56 My tady na tom nikdy nebudeme dobře finančně a je to čím dál horší
00:13:00 a bude.
00:13:02 Všichni s tím počítají, ale ta psychika, to modro,
00:13:05 ta pohoda, když se nikdo nikam nežene a přitom všechno jde,
00:13:08 to je úžasné.
00:13:10 Češi se ptají, proč ti Řekové nejsou rychlejší, proč pořád něco
00:13:13 slibují a nic neudělají.
00:13:15 Oni sice řeknou, že přijdou v devět a přijdou v deset, ale v těch deset
00:13:19 udělají všechno tak, jak by to udělali v těch devět,
00:13:22 takže by to vyšlo úplně nastejno, jen bez stresu a s úsměvem.
00:13:25 Je tady krásně.
00:13:38 -Pocházím z východního Polska.
00:13:41 V roce 1991 jsem se rozhodl vstoupit do kláštera kapucínů v Krakově.
00:13:49 Měl jsem v úmyslu jít na misi do Afriky.
00:13:54 V tu dobu do Krakova přijel biskup Paďour a představil
00:14:01 situaci československé církve v době komunismu.
00:14:06 Bylo mi 19, 20 let a nesmírně mě to zaujalo.
00:14:13 Byl jsem velmi nedočkavý. Chtěl jsem na misii jet hned.
00:14:20 Když jsem v roce 1991 přijel do Československa,
00:14:26 začínal jsem tady za těmi zdmi.
00:14:29 Tam se nachází klášter kapucínů
00:14:32 a já jsem v té době byl kapucínským mnichem.
00:14:37 Po 4 letech jsem opustil tuto cestu a rozhodl jsem se
00:14:44 pro život v rodině.
00:14:47 Tady je dům, ve kterém jsme bydleli,
00:14:51 který jsme vlastnili po dobu čtyř let.
00:14:55 Tuto uličku mám strašně rád.
00:14:57 Myslím si, že je to nejkrásnější ulička v Olomouci.
00:15:01 Je velice malebná.
00:15:05 -Přijdeš na to? A víš, že ano?
00:15:11 No vidíš, to bych sama nevěděla. A tento?
00:15:14 Seznámili jsme se před 22 lety.
00:15:17 Já jsem byla čerstvě po gymnáziu, jeli jsme na letní soustředění
00:15:22 pro mentálně handicapované děti
00:15:25 a oba jsme tam byli jako instruktoři.
00:15:27 Můj muž mi posléze přiznal, že to byla z jeho strany
00:15:31 láska na první pohled, že se do mě strašně zamiloval,
00:15:34 hned, jak mě uviděl.
00:15:36 Trvalo, než to přiznal, takže my jsme si asi půl roku
00:15:39 dopisovali ty klasické dopisy.
00:15:42 Bylo to velice romantické a já jsem jako žena byla dobývána.
00:15:46 Po nějakém čase přeskočila jiskra, a když jsme se rozhodli,
00:15:50 že spolu budeme, tak dnes je to 20 let, co jsme manželé.
00:15:55 -Toto je moje alma mater.
00:15:57 Na této škole jsem absolvoval
00:15:59 svá studia, a to jak magisterská, tak doktorská.
00:16:03 Přednášel jsem tady celou řadu let celou řadu předmětů.
00:16:08 Teologii kultury, hermeneutiku současného umění,
00:16:12 fenomenologii náboženství
00:16:15 a v současné době zde přednáším antropologii kultury.
00:16:19 Toto místo mě zformovalo a za to, čím jsem, vděčím této fakultě
00:16:24 a lidem, se kterými jsem vytvářel přátelské vztahy.
00:16:35 -Podívej na to, kamaráde.
-To je paráda.
00:16:39 -Přátelství se opravdu zrodilo z jakéhosi lidského souznění.
00:16:44 -Kdy to budeš brousit?
00:16:46 -Porozumění pro společné zájmy a pro společné chápání světa
00:16:51 vychází ze srdce.
00:16:53 Z lidského souznění.
00:16:57 Všechno ostatní se na to pak s radostí nabaluje.
00:17:01 Sebastian je velmi zvláštní spojením své pokory a svého sebevědomí.
00:17:10 To jsem ještě u nikoho nezažil.
00:17:13 On je sebevědomý jako člověk,
00:17:15 jako tvůrce, jako organizátor, galerista atd.
00:17:19 Je ale velice pokorný ve vztahu k životu, k ostatním lidem, k Bohu.
00:17:32 -Já pocházím z rodiny, kde byla celá řada malířů.
00:17:36 Většina z nich byli krajináři.
00:17:39 Moje teta malovala koně a já si vzpomínám, že tam vždycky
00:17:44 voněly barvy, terpentýn.
00:17:46 Pro mě to byla až mystická vůně.
00:17:52 Od dětství jsem toužil stát se malířem.
00:18:08 Když jsme se přestěhovali do Velké Bystřice, tak zrovna probíhala
00:18:13 rekonstrukce západního křídla zámku.
00:18:16 Dostal jsem nabídku provozovat tady galerii.
00:18:20 Tu nabídku jsem přijal pod podmínkou,
00:18:23 že budu mít volnou ruku.
00:18:26 Vedení obce bylo natolik velkorysé, že mi tu volnou ruku dalo.
00:18:30 Od roku 2009 provozuji galerii.
00:18:34 Zdá se mi, že se podařilo vybudovat krásný a velice prestižní prostor
00:18:39 pro výstavy, kterých je už za těch X let přes 40.
00:18:51 -Sebastian je velice zakořeněný ve své kultuře a ve svém národu,
00:18:56 ve svém původu, takže s velikou pýchou často o Polsku vypráví.
00:19:01 Občas spolu zajedeme do Krakova
00:19:04 nebo za nějakou zajímavostí do Polska.
00:19:07 Nejvíc mě na tom všem baví, když on mi se svým nadšením
00:19:11 Polsko předvádí, polské reálie a polskou kulturu.
00:19:16 Naučil mě mít rád Polsko.
00:19:29 -Já si uvědomuji, že na Polácích je trošku něco jinak.
00:19:34 Já můžu srovnávat asi s nejbližší rodinou, do které jsem se přivdala.
00:19:39 Jsou tam hodně otevření oproti nám Čechům, jsou hodně temperamentní
00:19:44 a je pro ně obrovsky typická pohostinnost.
00:19:48 Když přijdeme na návštěvu, to jsou opravdu stoly,
00:19:52 které se prohýbají a já jak jsem Češka, tak zažívám to,
00:19:56 že jsem tak nějak vyvyšovaná.
00:19:59 Češi mají u Poláků obrovské plus.
00:20:03 Poláci milují Čechy, takže když se někdo dozví,
00:20:07 že jsem Češka, tak si to tam strašně užívám a mrzí mě,
00:20:11 že obráceně to tak vždycky není.
00:20:27 -Byl jsem osloven vytvořit cyklus o lidech, kteří se rozhodli žít
00:20:32 v České republice a vzít si Českou republiku za svou druhou vlast.
00:20:39 Když jsem se rozhodoval, které osobnosti vyberu do katalogu,
00:20:44 tak jsem navrhl, že tyto osobnosti vyberu na Moravě.
00:20:53 Původně, tím, že to zadávala Praha, chtěli, abych tyto osobnosti
00:20:59 vybral v Praze.
00:21:01 Řekl jsem, že ne, že i na Moravě máme dosti lidí,
00:21:05 kteří tady chtějí žít.
00:21:09 Vytipoval jsem si tyto osobnosti
00:21:14 a mezi nimi byl také Sebastian Pastuszak.
00:21:19 Je to vzácný člověk a mám ho rád.
00:21:23 Jednak je to člověk, který má velkou duchovní sílu,
00:21:29 věnuje se pedagogické práci, sociologické práci, duchovní práci,
00:21:35 ale také je umělec.
00:21:41 Maluje obrazy, studuje malířství a studuje umění a samozřejmě pro
00:21:47 Velkou Bystřici je důležitý v tom, že vede galerii.
00:21:54 -Toto sousoší Tristana a Isoldy jsem dělal šest týdnů
00:21:58 deset hodin denně.
00:22:01 Odhalovalo se to v červnu tohoto roku.
00:22:04 Má to velice zajímavou historii, protože jsem jednou procházel
00:22:09 přes náměstí a jeden z našich velkobystřických zastupitelů
00:22:14 zrovna řezal velké dubové klády.
00:22:18 Byl zpocený a já jsem mu řekl, že je těch klád škoda.
00:22:23 Kdyby mi je věnoval, udělám z toho sochu.
00:22:26 Řekl, že mi to věnuje, když udělám sochu.
00:22:29 Na druhý den už ty klády byly na náměstí a mně nezbylo
00:22:33 nic jiného než tu sochu udělat.
00:22:36 Já jsem spíš žertoval a socha musela vzniknout.
00:22:41 -Sebastian je také malíř. To je pro něj velmi důležité.
00:22:45 Svou tvorbou žije a dokáže o ní mluvit velice do hloubky
00:22:50 a zasvěceně a to je pro mě velmi inspirativní, protože Sebastian
00:22:56 má pro všechno velice hluboký intelektuální...
00:22:59 Jak to říct?
00:23:03 Má prostě vysvětlení pro každý krok ve své tvorbě.
00:23:07 Ví, proč to dělá a má to zasazeno do nějakého historického kontextu.
00:23:20 -Cyklus obrazů na výstavě v muzeu Fojtství v Kopřivnici se jmenuje
00:23:25 Na počátku bylo světlo-Struktury světla.
00:23:29 Pro mě v tom ožívání sebe sama v kontextu světa je mimořádně
00:23:37 důležitý prapůvod, prapříčina toho, proč člověk je a kam směřuje.
00:23:43 Přesto, že jsou ty obrazy velice dynamické, působí velice živelně,
00:23:49 emocionálně, tak mě emoce vůbec nezajímají.
00:23:54 Pro mě je klíčové to, co jim předchází a co následuje po.
00:24:00 Obrazy mohou v divákovi vzbuzovat emocionální stavy,
00:24:05 protože každý se dívá svým pohledem, má svou vlastní reflexi,
00:24:10 ale to, proč já ty věci dělám, maluji obrazy tak, jak je maluji,
00:24:17 není zapříčiněno zkoumáním emocí, vztah, citů a vášní.
00:24:23 Dalo by se říci, že jdu až na a za hranice života,
00:24:29 před zrození života, až pak se rodí život a všechno to,
00:24:34 co život způsobuje, tedy emoce, vášně, city, vztahy.
00:24:39 Pak mě ještě zajímá, co následuje po životě.
00:24:47 V procesu tvorby je pro mě nesmírně důležité světlo.
00:24:52 Nikdy nemaluji, když není slunce.
00:24:55 Nikdy nemaluji, když mám špatnou náladu.
00:25:01 Nikdy nemaluji ve špatném rozpoložení, protože nechci,
00:25:04 aby negativní emoce, které člověk prožívá,
00:25:08 aby se zrcadlily v obrazech.
00:25:14 -Když jsme se rozhodovali, kde budeme žít,
00:25:17 tak moje podmínka byla, že budeme žít v Česku
00:25:19 a manžel s tím souhlasil.
00:25:21 Budeme žít v Česku, ale svatbu jsme měli
00:25:24 v krásném historickém Krakově.
00:25:26 Nikdy jsme pak o tom neuvažovali, že bychom šli žít do Polska.
00:25:30 Několikrát jsme se stěhovali během našeho života,
00:25:34 ale teď jsme si vybudovali dům
00:25:36 a myslím, že už tady nějakou delší dobu zůstaneme.
00:25:41 -Olomouc má velice zvláštní genius loci a mně to město
00:25:45 strašně přirostlo k srdci.
00:25:48 Přesto, že se v duši cítím být Polákem, jsem lokálním patriotem.
00:25:56 Olomoucko-Velkobystřickým patriotem.
00:26:01 Skryté titulky: Eva Hadwigerová Česká televize 2017
Martina Hájková a její prosluněný domov na řeckém Korfu v cyklu příběhů o lidech, kteří žijí jinde, než jsou jejich kořeny
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
