1. dubna 2017

Aldin Popaja se narodil v bosenském městečku Jajce. Malebném místě, kde se po staletí mísily vlivy různých náboženství, různých stylů. Jeho duše umělce to nasávala jako houba vodu. Studoval Akademii výtvarných umění v Sarajevu. To byla ale ještě Jugoslávie. Pak přišla válka a všechno bylo jinak. Přes dvacet let chodí se šrapnelem v noze, který mu ve stehně uvízl hned první den války. Myslel si tehdy, že je konec. Pak ho ale v Sarajevu objevil malíř Jiří Sozanský a nabídl mu roční stáž na UMPRUM v Praze. „Byl to pro mě přechod doslova na jinou planetu. Z válečné vřavy a hladu do klidu, s možností opět se pořádně najíst. Víc jsem si tehdy nepřál,“ vzpomíná bosenský malíř.

Anikó Kovaříková se narodila se v maďarském Debrecínu – a tam také začala její hudební dráha. Anikó – mladá nadějná hobojistka – po krátkém období v budapešťské filharmonii přijala výzvu a odjela do Libanonu. Paradoxně odtamtud zamířila do Brna. Za svou láskou. Na jeden z nejtěžších dechových nástrojů teď hraje v brněnské filharmonii.