29. října 2016

Indonésanka Juanita se specializuje na integraci cizinců a má v tomto ohledu řadu zkušeností. Se společnicí založili Fuzion bistro Javánka, kde pracují cizinci různých vyznání: křesťané, muslimové, židé, buddhisté. Můžete tady slyšet češtinu, angličtinu, indonéštinu i urdštinu.,,Integrovat cizince můžete jen, když máte otevřené srdce a mysl, nejlépe při společné práci. Ale je to dlouhodobý proces krok za krokem,“ říká. Vaří se tu jídla s vůní orientu a vybavení je v duchu filozofie recyklace.„Jsem prý levoboček sultána“, říká šmrncovní češtinou Juanita. Její rodiče odešli studovat počátkem 60. let do Evropy, tatínek ekonomii, maminka elektro. Seznámili se náhodou v Bulharsku na letišti. V šedesátých letech Indonésie prošla prudkými politickými proměnami; levicový puč vystřídala ostře pravicová vláda a pro ni byli studenti z komunistických zemí podezřelí. Rodina v Indonésii se musela vzdát všech kontaktů s nimi, ani dopis nepřicházel do úvahy. Rodiče Juanity byli paradoxně podezřelí i pro československý režim, ale z opačného důvodu. Byli málo komunisticky orientovaní. Stýkali se s křesťanskými disidenty, například farářem Jakubem Trojanem, který pohřbíval Palacha. Když bylo Juanitě patnáct, rodiče se rozhodli, že bude pro dceru lepší, aby žila mimo železnou oponu. Právně se Juanity vzdali a adoptovala ji babička v Indonésii. Nesměla si tři roky s rodiči telefonovat ani psát.