25. června 2016

Natallia Makoviková se z Běloruska odstěhovala z politických důvodů. Protože se v roce 1999 zúčastnila protestní demonstrace, zatkli ji a vyloučili z vysoké školy. Využila studijního stipendia a přestěhovala se do Česka, kde žije už 16 let. Po letech prožitých v nesvobodné zemi prezidenta Lukašenka na ni Praha a život lidí v Česku zapůsobily jako zjevení. Země, kde se kdokoliv může zcela svobodně vyjadřovat k čemukoli v politice, k prezidentovi apod. “V knihkupectví jsem si koupila knihu o nejznámějších českých hradech a zámcích. A překvapilo mě také, že Češi jsou poměrně lhostejní k osudu těch krásných historických památek. Neumějí také pochválit někoho, kdo něco dokázal. Například když někdo za své peníze opraví zámek, dobrého slova a pochvaly se nedočká. Dokonce můžete slyšet – to je magor. Mohl ty peníze utratit za něco užitečnějšího.“ S manželem dostali nápad – založit firmu, která prodává, pronajímá a spravuje české zámky.

Když mladý Moris Issa odmaturoval ve svém rodném městě Allepu v Sýrii, dovolili mu rodiče splnit si svůj dětský sen: stát se filmovým režisérem. Díky příbuzným v Praze si mohl dovolit luxus studovat FAMU, v tehdejší době ve světě často skloňovanou filmovou školu. On sice toužil studovat v Americe, ale když jednoho dne dorazil domů kouzelný „dopis z Prahy“ o přijetí na FAMU, neváhal Moris a do Prahy odjel. Od té doby v ní žije už 50 let. Jeho starší spolužáci jsou dnes v povědomí coby představitelé Československé nové vlny. Mladý Moris se za necelý rok naučil plynně česky a záhy natočil v Praze své první, velmi úspěšné studentské filmy, které byly ceněny i v zahraničí. Filmovým režisérem se však nestal! Z důvodů nevyjasněných politických rozhodnutí nebyl vítán v žádném filmovém studiu a dvacet let působil v diplomatických funkcích na ambasádě. Pro komunisty byl vhodnější jako překladatel Rudého práva. Nikdy se nedozvěděl, proč soudruhům tolik vadil. Jako Syřan se ovšem v Praze sociálně velmi rychle adaptoval. Našel si zde skvělou ženu, herečku Lenku Termerovou, a založil dnes velmi úspěšnou uměleckou rodinu. Filmové řemeslo tedy musel na mnoho let opustit a až na sklonku osmdesátých let mohl realizovat svůj autorský celovečerní scénář Bizon, který natočil i díky pomoci svého velkého učitele Elmara Klose. Po Pár letech získal vysněnou práci v České televizi, kde natočil řadu televizních filmů, pohádek a pořadů, které se dodnes reprízují. V současnosti je jedním z pedagogů hrané režie na FAMO v Písku a jeho rodina je plná herců a filmařů. Jak Moris nahlíží na Čechy? Které mentální rozdíly ho nejvíce poznamenaly a jaké české povahové vlastnosti jsou mu proti srsti? V čem zůstane Syřan, v čem naopak se stal Čechem a jak jeho původ ovlivnil jeho autorskou tvorbu? Dokázal by se v Sýrii jako absolvent FAMU prosadit? Jaký by byl asi Morisův život, kdyby ten zázračný „dopis z Prahy“ tenkrát nedorazil, a proč našel v životě cestu i k malování a k výtvarnému umění?