28. května 2016

Mario Šeparović přijel před třinácti lety jen na pár dní. S kytarou a zesilovačem. A už neodjel. Našel tu přátele, vděčné posluchače i lásku. Sám říká, že si plní své sny. Narodil se v roce 1968 v Bělehradě. Otec byl Chorvat, matka Srbka. Sám o sobě říká, že je „Jugo“. A právě jeho obapolnost, střet dvou národností který byl důvodem války konce minulého století, bude jedním z témat tohoto dokumentu. V deseti letech začal hrát na klavír, pak na violoncello, ve třinácti jej otec dal na speciální hudební školu pro mladé talenty, za čtyři roky zvládl celé její učivo a v sedmnácti už byl na hudební fakultě. Po dokončení prvního ročníku ale musel jít na vojnu, žádný odklad neexistoval. Tam se začal víc věnovat kytaře, každý den hrál ve vojenské restauraci, a i když po vojně ještě dva roky studoval, časem od vážné hudby zběhl k populární muzice. Už v roce 1991 si v Bělehradě založil kapelu El Rey. V roce 2003 se delší dobu staral o otce, který byl po operaci, a když se otec stal opět soběstačným, Mario si chtěl trošku oddechnout a rozhodl se, že zajede na nějakou dobu do Berlína, za kamarádem, který jej tam zval, aby mu dělal hudbu k reklamám, které natáčel. Před odjezdem se Mariovi ale ještě ozval bratranec, se kterým strávil dětství, že momentálně bydlí v Ostravě a ať za ním Mario přijede na návštěvu. Do Berlína už nikdy nedojel…