23. ledna 2016

Už od dob Velkomoravské říše bylo silné pojítko mezi národy žijící dnes ve dvou samostatných státech. Českem a Slovenskem. Během reformace, která začala v Čechách v 1. polovině 15. století, přicházeli na Slovensko husité. To se dá považovat za prní velkou přílivovou vlnu Čechů na Slovensko. Další proud je spojen s tzv. Bratříky. Evangelíky, kteří nabídli výklad Bible v češtině, která byla Slovákům příbuzná, a kterým dosud byla podávána jen v latině. Protestanti zde po stovkách našli útočiště především po bitvě na Bílé Hoře. Po vstupu Čechů a Slováků do společného státu na podzim 1918 se naše historie opět spojila, ale dohodou českých a slovenských vládních představitelů se 1. ledna 1993 opět rozdělila. A tímto rozhodnutím se za hranicemi své vlasti ocitlo okolo 60 tisíc Čechů, Moravanů a Slezanů žijících na Slovensku a asi 300 tisíc Slováků na území České republiky. Ve smyslu mezinárodního práva vznikli dvě nové národnostní menšiny. Nejmladší ve střední Evropě. O svém novém postavení budou vyprávět ti, kteří zapustili své kořeny v Košicích.