29. listopadu 2014

Když se kolem roku 1837 vydalo několik rodin z Domažlic a okolí na dalekou pouť za novým živobytím, cestoval tehdy s nimi také kostelní zvon. Ve vesnici jménem Komorovka na západní Ukrajině vyzvání ten zvon dodnes a také lípy, které tam tehdy Češi vysázeli, stále dávají med. Údajně nejvoňavější široko daleko. V té době toto území patřilo Polsku (změnilo se to až o sto let později, kdy je spolknul stalinistický Sovětský svaz). Dvacet českých rodin z Domažlicka využilo téměř před dvěma sty léty možnost získat levně půdu, kterou jim poskytnul polský hrabě Komorowski. Vysázeli tady lípy, vystavěli venkovské domy, tak jak je stavěli ve svém rodném kraji a začali obdělávat černozem – nejkvalitnější půdu v celé Evropě. Mezi lípy uprostřed vesnice pověsili zvon, na který vyzváněli poledne i klekání. Potomkem tehdejších sedláků je také ukrajinský Čech František Mikuláš. Žije ve Lvově, kde přednáší na zemědělské univerzitě a do Komorovky jezdí obdělávat zahradu kolem rodného domu. Pan František bude našim průvodcem a pomůže nám pátrat po tom, jaká je současnost české vesnice na Ukrajině. Stejně jako on už se většina mladých obyvatel s českými kořeny z Komorovky odstěhovala a natrvalo tam nežijí.