1. listopadu 2014

Boj s nespravedlností naplňuje i Martu Kotyzovou. Inspirovala se filozofií muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. Letos se tak 11. září po celých Spojených státech amerických rozezněly tóny Reqiuem. Reqiuem, které Češi věnovali Americe. Marta Kotyzová žije v městečku Rye, kousek od New Yorku a se svým manželem Stanislavem podniká ve stavebnictví. Daří se jim dobře, což je patrné z jejich nádherného domu. A když se někomu v Americe dobře daří, tak je zvykem, že se s ostatními o svůj úspěch (a peníze z něj pramenící) podělí. Marty manžel, Standa, už před lety zakoupil pro svůj rodný Humpolec nové varhany. A co Marta? Marta založila nadaci Harmony foundation a skrze tu, spolu se svým mužem, začala podporovat české hudebníky. Činnost nadace vyvrcholila v roce 2013, kdy Marta zorganizovala natáčení v pražském Rudolfinu Requiem za oběti 11. září 2001 od českého skladatele Juraje Filase.

Czeslaw Walek, Čech polského původu, žije už dlouhá léta v Praze. V době dospívání zjistil svou sexuální orientaci. V prostředí malé příhraniční obce, zejména pak mezi nábožensky orientovanou polskou menšinou měl velmi těžkou pozici. Před lidmi, zatíženými spoustou předsudků utekl do anonymního velkoměsta. Vystudoval lidská práva na univerzitách v Krakově, Budapešti a Lutychu. Působil v Transparency International ČR. Je držitelem ceny Alice G. Masarykové, kterou uděluje velvyslanectví USA za dlouhodobou podporu lidských práv, sociální spravedlnost a obranu demokratických svobod. Walek je od roku 2011 předsedou občanského sdružení Prague Pride, které pořádá stejnojmenný festival.