25. října 2014

Lyudmila Deyneka, kterou vám představíme jako první, se k jazyku svých předků musela propracovat. Svoji českou národnost musela totiž v sovětském Rusku dlouho tajit. Pro jistotu ji rodiče ani česky nenaučili. Jazyku svých předků se tak začala učit až po rozpadu Sovětského svazu. Sama. Z českých knížek, ke kterým se zpočátku dostávala velmi obtížně. Bydlí ve Lvově na ulici T. G. Masaryka a je předsedkyní České besedy, nejstaršího krajanského spolku na Ukrajině. Přímo ve Lvově žije už jen asi deset lidí, kteří se hlásí ke svým českým předkům, další jsou roztroušení v okolních městech a vesnicích.