28. června 2014

Už deset let žije na jihu Španělska, v Provincii Valencie, dnes už třicátnice Michaela Hračková. Vystudovala Filozofickou fakultu v Olomouci a vyučovala ve Zlíně angličtinu a španělštinu. A tam ji osud zastihl. V létě před promocí odletěla na brigádu v jedné pizzerii. „Asi si dovedete přestavit, jaká je letní sezóna na pobřeží: horko k zalknutí, tisíce turistů, ceny ubytování astronomické, a to byl náš hlavní problém. První týden jsme měly zajištěné ubytování v hostelu, ale kam potom? Naštěstí měla naše šéfová kamaráda, který byl ochoten pronajmout nám jeden pokoj za velmi nízký peníz. Já jsem se jela do Španělska odreagovat, vydělat penízky, promrskat španělštinu. Žádného přítele ani náhodnou známost jsem nehledala a v životě by mě nenapadlo zůstat natrvalo! Nikdy jsem nechtěla žít mimo naši republiku. Proč taky, když to mám u nás tak ráda, naši jsou bezvadní a mám skvělé kamarády. Kvůli moři? No, je sice fajn, ale já jsem spíš na kopečky. Kvůli slunnému podnebí? No, je jistou výhodou, ale všeho moc škodí. Jenže nikdy neříkej nikdy. Teď už to vím," říká Míša při vzpomínce na důvod změny svého domova.