1. března 2014

Iveta Demeterová patří k intelektuální špičce českých Romů. Vystudovala andragogiku a řadu let pracuje na postu vedoucí redaktorky romského vysílání Českého rozhlasu. Působila ale také u zrodu internetového rádia Rota, které vedla 7 let. Toto první romské rádio oslovilo posluchače všech věkových kategorií. Sama o sobě říká, že je životní optimistkou a pozitivní atmosféru šíří všude tam, kde se objeví. Pochází z tradiční romské rodiny, která ji však ze všech sil podporovala a povzbuzovala ve studiu i pozdější karierní cestě. Ta zpočátku Ivetu vedla na dráhu operní pěvkyně. V 17 letech však došlo k nenávratnému poškození hlasivek, a tak se vrhla na studium farmacie. Kurz sociálního minima pro nadaci Rajka Djuriče a následný roční kurz žurnalistického minima však opět otočilo její život o několik desítek stupňů. S pódiem se však nerozloučila nadobro. Pustila se do práce pro neziskový sektor a ta s sebou přinesla i občasné moderování zejména romských akcí – například Romský festival v Karviné. Její dvacetiletý syn se věnuje zahraničním ekonomickým vztahům a z povzdálí pozoruje zápas své matky o důstojný a důvěryhodný prostor Romů v české společnosti. Autorem snímku je Marta Růžičková a kameraman Krunoslav Kiko Keteleš.

Na jevišti je sám. Doprovází ho jen zvuk bubnu. Když Maurice tančí, nejde pouze o ladné pohyby, které by se líbily divákům. Pro Maurice tanec rovná se život. V tanci a tancem vypráví svůj životní příběh, vypráví o tragédii své země, kterou zmítají ozbrojené konflikty, kde se vraždí, znásilňuje. Přes tyto hrůzy je vždy jeho tanec také o naději – že jednou bude líp. „Africký tanec není o tom, co nosíme, ale o také tom, jakou energii předáváme“, říká o své práci. „Tanec jako by mluvil, pro Afričany je tanec velmi mimořádný – Afričané skrze tanec promlouvají.“ Maurice Yeka je profesionální tanečník, choreograf a výtvarník. Na dráhu tanečníka nastoupil již v mládí. Po dostudování střední školy v Zaire (dnešní Kongo) byl Maurice nucen, kvůli konfliktu, který zemí otřásal, uprchnout do sousední Ugandy. Jako učitel tance a umění cestoval po zemích východní Afriky, pořádal workshopy pro profesionální tanečníky i děti z ulice. Dnes žije a pracuje v České republice. Přijel sem před třemi lety, jen na pár měsíců – ale jak to často bývá, zůstal trochu déle. Dnes je rozvedený a má tu dceru. Také kvůli ní chce zůstat v Česku. A také proto, že chce seznamovat Čechy s Afrikou – ne s tou z katalogů cestovních kanceláří, ale s tou opravdovou, drsnou, krutou, přesto nádhernou. Vystupuje na festivalech, vede workshopy afrického tance, a ukazuje pravdu o své rodné zemi – DR Kongo. Zpívá, rapuje, zabývá se grafickým designem, letos začal studovat obor Média, filmovou a zvukovou výrobu a animaci v Prague college. Bydlí v Praze, ale často je na cestách – hlavně po republice, ale jak říká, tanečníci neznají hranice, a tak často vystupuje i v jiných, hlavně evropských zemích. Autorem snímku je Jaroslav Večeřa a Renáta Bilan spolu s kameramanem Davidem Karasem.