17. srpna 2012

Doris Martinéz patří ke stovce přistěhovalců z Kuby a Latinské Ameriky, které u nás žijí. V naprosto jiných klimatických podmínkách, myslím tím jinou teplotu vzduchu i vřelost obyvatel, se u nás snaží nechat ožít něco ze své domoviny. Díky mísení afrických kořenů, znalosti klasického tance a afrokubánského folklóru jsou styl tance a choreografie Doris opravdu jedinečné. Žije tady dva roky, taneční kurzy vede každý den: vyučuje reggeaton, salsu, salsu de gafieiru. Dozvíme se, proč Doris svoji vlast opustila, zda je společnost vůči ní otevřená a kterak se jí žije s českým přítelem.

Sophia Mavrogenidou je Řekyně, ale narodila se v tehdejším Československu. „Každý rok jsme si na Silvestra připíjeli slovy: Příště už v Řecku. Stále jsme počítali s tím, že se vrátíme domů. Ale pro mnohé moje příbuzné to bylo hodně Silvestrů,“ říká perfektní češtinou. Patří k těm, kteří se do vlasti svých předků vrátili, ale vzala si s sebou i část jiné kultury. Kultury těch, kteří poskytli azyl především nevinným malým dětem, kterým občanská válka vzala téměř vše. V jejím případě je to doslovné. Stejně jako její otec se ve svém životě věnuje hudbě. Její otec té tradiční, řecké, ona však ve své tvorbě snoubí obě svoje vlasti – řeckou i českou.