20. července 2012

Malíř Miroslav Sabev se narodil v Bartovicích u Nového Jičína. Matka byla Slovenka, otec Bulhar z vesnice Gabrovo proslavené lakotou Gabrovských v Bulharsku i ve světě. Otec si přál, aby z Mirka byl malíř. Ten se však v dětství necítil na to stát se malířem. Do školy i na učiliště chodil v Ostravě. Vyučil se provozním zámečníkem („Dělal jsem návrhy ozdobných mříží, plotů a jiní je realizovali a chodil jsem starším pro pivo a kořalku!) Po vojně se oženil a kvůli bytu šel pracovat na šachtu. V 90. letech pracoval 2,5 roku jako vrtmistr ve firmě Unigeo v Libyi. Při divoké projížďce terénním vozem pouští mu v jistém okamžiku vnitřní hlas přikázal: „Zastav!“ Pod ním byla propast…

„Ani ve snu mě nikdy nenapadlo, že budu dělat něco jiného než zahradnictví. Pak mě ale zaměstnavatel vyslal studovat na vysokou školu zemědělskou v Lednici. Kamarádky si ze mě dělaly srandu, že si najdu vinaře. Nevěřila jsem jim, ale měly pravdu. Dnes žiju na jihovýchodě Slovenska, daleko od svého domova a přece jsem šťastná. Je to krásný kraj, kde slunko není zahalené pláštěm smogu. Krvavě se rodí, dere se výš a výš na oblohu, odkud potom s hrdostí sleduje, jak se jen a jen jeho zásluhou rodí nový den. A také díky němu se zde rodí to, co tento kraj proslavilo. Hrozno, ze kterého se vyrábí víno králů a král vín, víno, které už v 17. století popíjel Ludvík XIV. Na svém dvoře, Tokaj, říká paní Jarka Ostrožovičová, rodačka z Ostravska, která se svým manželem Jaroslavem založila jednu nejprestižnějších firem výroby tokajského vína ve Veĺké Trni na východním Slovensku.